Northrop N-3PB u 330. perutě RAF

Po německé invazi a okupaci Norska na jaře 1940, založila exilová norská vláda Leteckou výcvikovou školu na Island Airport v Torontu v Kanadě kvůli nedostatku školicích zařízení ve Spojeném království v té době. Norský armádní a námořní personál obdržel výcvik, hlavně na letadlech, objednaných před německou invazí. Základna byla brzy přezdívána „Malé Norsko“. Jedním z typů, objednaných pro Královskou norskou námořní leteckou službu byl Northrop N-3PB. Bylo používáno celkem 24 těchto jednomotorových třímístných hlídkových plovákových letounů. Plovákové letouny byly objednány 12.3.1940. První stroj sjel z výrobní linky o pouhých devět měsíců později, 30.12., Norové přijali prvních šest v únoru 1941. Malý kádr norských pilotů byl cvičen u firmy Northrop u jezera Elsinore v Kalifornii. Tito muži se stali instruktory u malé jednotky, zřízené v Patricia Bay, poblíž stanice hydroplánů Victoria v Britské Kolumbii. Nové stroje byly převezeny na základnu v průběhu několika příštích týdnů.

Pozemní obsluha drží Northrop N-3PB z 330. eskadry v Reykjavíku na Islandu.

Nicméně, s výkonnými motory Wright-Cyclone o výkonu 1.100 k, byl těžký Northrop složitý pro nezkušené, nově vycvičené piloty. První byl ztracen 21.2., kdy se zřítil brzy po vzletu a zabil instruktora i žáka. Výzbroj a pumy instalovala na zbývajících pět RCAF v Jericho Beach, Vancouver, v polovině března, poté výcvik pokračoval v Patricie Bay. Bohužel, další stroj byl ztracen 18.3., když se po vzletu zřítil a zabil poručíka Kaare Strand Kjose a jeho žák. Přeživší letouny byly rozmontovány a poslány po železnici do Toronta, kde byla letadla a personál Naval Air Service nabídnut Británii k námořním hlídkám, protože panoval nedostatek letadel a posádek pro protiponorkovou službu v Atlantiku.

Tři muži sedí ve stroji 330. eskadry na Islandu před vzletem koncem roku 1941.

N-3PB 330. eskadry

Northrop N-3PB ze základny Akureyri na Islandu v říjnu 1941.

Northrop N-3PB z 330. eskadry

Po německé invazi do Dánska v polovině roku 1940 přistály britské síly na neutrálním Islandu, aby se zabránilo obsazení ostrova nepřítelem a norský námořní personál byl naloděn. 15 mužů pod poručíkem Thommessenem přistálo v Reykjavíku 12.4.1941 a 25.4. vznikla 330. (norská) squadrona v nedalekém Corbett Campu. Fossvaegur byl domovem první norské jednotky RAF. Vedl ji Cdr Hans Andreas Bugge a zahrnovala předválečné vojáky a další, vycvičené v ‚Malém Norsku‘ a byla součástí Coastal Command RAF. Další měsíc vznikla štáb a 19.7. připlulo s nákladní lodí SS Fjiordheim 18 Northropů. Zbývající čtyři letadla byla ponechána v Kanadě pro výcvik, ačkoli jedno bylo ztraceno v torontském přístavu 20.6., když se srazilo s trajektem Sam McBride, opět se ztrátou posádky letadla.

Výcvik pokračoval v Kanadě až do října, kdy byla přeživší tři letadla rozebrána a odeslána do New Yorku, než byla odeslána na Island v březnu 1942. Ve Fossvaeguru shromáždila pozemní obsluha Northropy a první zkušební let s N-3PB byl proveden 2.6. Operační výcvik začal 9.6. se třemi dostupnými letadly. 23.6. provedli poručík Johan Stanserg, s Quartermasterem (QM) Liefem Rustadem jako pozorovatelem a QM Torgeirem Thansenem jako radistou/střelcem první operační hlídku 330. squadrony, eskortu nočního konvoje, ačkoliv musela být omezena kvůli špatnému počasí. Poté, jako byla dostupná další letadla, začala 330. squadrona létat na stále větší počet doprovodu konvojů a protiponorkových hlídek, každá trvala až šest hodin. Létání v jednomotorovém letadle s několika navigačními pomůckami nebylo snadné a vyžadovalo to odvahu a obětavost u posádek, zejména s ohledem na divoké počasí, které se často vyskytuje nad Islandem. Peruť byla brzy vyhlášena bojeschopnou a rychle vybudována do plného stavu.

11.7. provedl kontrolu ACM Sir Philip Joubert de la Ferté, vrchní velitel Coastal Command. Aby se zvýšilo pokrytí hlídkami, 20.7. se Flight B, pod velením poručíka Johana Brinche, přesunul se třemi letadly do Akureyri na severním pobřeží, odkud letěla první hlídka další den. Posádka z Flight A, podporučík Carl Cato von Hanno, QM Agnar Hansen a QM Odd Batalden, zmizeli v N-3PB při letu z Reykjavíku poslední den v měsíci. V srpnu provedla 330. squadrona více než 40 hlídek. První kontakt s nepřítelem přišel ve 12:48 27.8., kdy posádka QM Conrad Helgesen, QM Devold a QM Hansen zaútočila na ponorku, když se ponořovala. Svrhli tři hlubinné pumy, i když bez zjevného účinku. Následující den provedla posádka QM Holda dva útoky na vynořenou ponorku, naštěstí bez výsledku, protože to byla U-570, která se vzdala Lockheedu Hudson 269. squadrony o dva dny dříve a plavila se v doprovodu na Island. 11.9. se eskadra ještě více rozšířila, když se Flight C usadil v Budareyri na východním pobřeží, opět se třemi letadly.

První hlídka se odtud konala 15.9., ale následující den byl jeden N-3PB zničen při explozi tří hlubinných pum. O tři dny dříve posádka z Flight A ostřelovala kulometem vynořenou ponorku. Ze tří základen pokračovaly norské posádky v hlídkách do roku 1942, navzdory hroznému zimnímu počasí, které se stalo hlavní příčinou provozních ztrát. S rostoucí intenzitou konvojových bitev v severním Atlantiku a Arktidě se tempo operací pro posádky 330. squadrony zvýšilo. Velitel a jeho posádky zmizeli během hlídky 25.4., navzdory rozsáhlé pátrací operaci se po nich nenašlo ani stopy. O tři dny později, 28.4., byla ztráta částečně pomstěna, když QM John Buer, QM Skabo a QM Thomassen v N-3PB z Flight B narazili na Focke-Wulf Fw 200 Condor ve výšce pouhých 100 stop nad mořem. Buer sletěl se svým letadlem na 150 stop a vystřelil třísekundovou dávku na Condor, klesl ještě níž a znovu vystřelil. Jak vetřelec zamířil k břehu, Buer vystřílel zbytek své munice, která zasáhla nepřátelské letadlo. Druhý den v poledne tato posádka ve stejném letadle viděla další Condor a pronásledovala ho po odhození hlubinných pum. Condor opětoval palbu a Norové Němce několikrát zasáhli. 14.5. v 6:00 Condor přeletěl základnu v Budareyri. I když dvě letadla vzlétla, nemohla ho zachytit. Po ztrátě Hanse Buggeho byl LtCdr Brinch jmenován novým velitelem 330. squadrony, která nyní létala více než 100 hlídek měsíčně. Nicméně provozní omezení jednomotorových Northropů bylo až příliš zřejmé, takže v červnu přišla první ze šesti Consolidated Catalina III, aby je doplnily.

28.8.1941 napadl Northrop z 330. squadrony vynořenou ponorku U-570, naštěstí bez úspěchu, protože již kapitulovala a byla na cestě na Island.

Focke-Wulf Fw 200 Condor z KG 40 byl častým soupeřem Northropů 330. squadrony u pobřeží Islandu.

Kupodivu měla eskadra málo kontaktu s nepřítelem po několik dalších měsíců. To se změnilo během července, kdy se Northropy Flight B z Akureyri dvakrát setkaly s dálkovými průzkumnými Fw 200 Condor severně od Islandu. Proběhly také dva neúspěšné útoky na ponorky. Poměrně bezproblémové hlídky s oběma typy pak pokračovaly do podzimu, další dvě setkání s Condory proběhla v polovině září. 9.10. poručík Wsevolod Bulekin z Flight C napadl a poškodil Blohm&Voss BV 138, létající člun zmizel do mraků s jedním hořícím motorem. Krátce poté zaútočili Sevi Bulekin a podporučík Hans Engebriktsen na Condory u východního pobřeží, i když opět bez zjevného úspěchu. 

Do této doby přibývalo problémů s provozuschopností Northropů, z nichž řada byla kanibalizována pro náhradní díly, aby se udržel v provozu zbytek flotily. Jeden z nich v rukou Hanse Engebriktsena omylem napadl a poškodil Armstrong Whitworth Whitley VII 58. squadrony RAF u jihovýchodního pobřeží Islandu 26.10. Přestože byl vážně poškozen, Whitley nouzově přistál v Höfnu na jihovýchodním pobřeží Islandu.

Flight B utrpěl další ztrátu 4.11., kdy se N-3PB zřítil do moře během doprovodu konvoje a explodoval 12 mil od Skagaty na severním pobřeží Islandu, což mělo za následek smrt QM Arne Johannese, podporučíka Einara Gjertsena a QM Torolfa Magdalona. V tuto chvíli bylo rozhodnuto dovybavit jednotku ve Spojeném království. Již 12.12. Flight B opustil Akureyri. Od začátku ledna 1943 se jednotka začala připravovat na přesun a 24.1. její hlavní část odplula z Islandu na Oban v západním Skotsku, kam dorazila o pět dní později.

Flight C však zůstal na základně v Budareyri na východním Islandu a s trojicí Northropů udržoval hlídky. 21.4. havarovali poručík Bulekin a QM Lief Rustad ve sněhové bouři při letu z Budareyri do Reykjavíku. Naštěstí se posádce podařilo dostat na břeh a byli zachráněni, ačkoliv letadlo bylo opuštěno. Flight C konečně ukončil činnost na konci měsíce a do června se přesunul se svými dvěma zbývajícími Northropy do Obanu. Na skotské základně byl poté jeden udržován v letuschopném stavu a používán pro výcvik letců na Short Sunderland, zatímco druhý byl uložen do skladu ve Felixstowe. No 330 (Norwegian) Squadron, průkopnická jednotka Free Norwegian, poté létala na Sunderlandech až do konce války. Po ukončení bojů se jednotka vrátila domů do Norska. Následně byla ustavena její základna v Sole u Stavangeru, kde zahájila přepravní lety mezi Británií a Norskem. Pro lety na krátkou vzdálenost používala 330. squadrona také ex-Luftwaffe hydroplány Arado Ar 196A a dva přeživší Northropy. Tyto byly vytaženy ze skladu a nasazeny v létě 1945. Jeden byl sešrotován v roce 1949, ale druhý přežil až do roku 1956, než byl také vyřazen z provozu.

Northrop N-3PB při testovacím letu nad jezerem Elsinore v Kalifornii.

Zdroje: FlyPast 06/2022