Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Autor : 🕔22.11.2012 📕3.933

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  2. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  3. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  4. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  5. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  6. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  7. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  8. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na území Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Ar ménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Právě uzavření hranice mezi Tureckem a Arménií bylo posledním faktorem, který na dlouhá léta předurčil vývoj jejich vzájemných vztahů. Zatímco s Gruzií a Ázerbájdžánem navázalo Turecko diplomatické styky téměř bezprostředně po vyhlášení jejich nezávislosti, v případě Arménie k tomu doposud nedošlo. Příčiny jejich problematických vztahů jsou historického rázu. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla východní část Arménie součástí Osmanské říše, zatímco západní část příslušela carskému Rusku. Právě v Osmanské říši došlo k řadě událostí, které lze označit za masakry spáchané na Arménech. Nejhorší z nich se odehrál v roce 1915 a je známý jako arménská genocida. Právě její uznání Tureckem je prvním problematickým bodem vztahů Ankary a Jerevanu. Druhým je pak otázka uznání stávající turecko-arménské hranice, která byla v roce 1921 ustanovena Karskou smlouvou.

Spor o Náhorní Karabach a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jakožto stěžejní problémy regionu jsou spolu úzce propojeny. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení konfliktu o Náhorní Karabach. Protokoly ale nebyly doposud ratifikovány, tento předpoklad tudíž nemohl být potvrzen nebo vyvrácen. Nicméně právě vzájemné souvislosti mezi aktuálním vývojem turecko-arménských vztahů a karabašským konfliktem jsou hlavním tématem této práce. Konkrétně si tento text klade dva hlavní cíle. Jednak se pokusí odpovědět na otázku, zda by případné otevření hranice a navázání diplomatických styků mezi Tureckem a Arménií přispělo k nalezení řešení konfliktu

o Náhorní Karabach. A jednak se tato práce pokusí zhodnotit, jaké jsou reálné předpoklady, že by takový vývoj mohl nastat. Za tímto účelem budou analyzovány faktory mající vliv na jednotlivé záležitosti. Na základě získaných informací pak bude možné načrtnout pravděpodobné scénáře vývoje do budoucna.

Stanoveným cílům odpovídá i struktura práce, jež je tvořena třemi hlavními kapitolami. V první z nich bude v kontextu regionu jižního Kavkazu představen konflikt o Náhorní Karabach. Důraz bude kladen jak na charakteristiku primárních aktérů, Ázerbájdžánu a Arménie, tak na role a postoje vnějších aktérů, ať už regionálních, kterými jsou Rusko, Turecko a Írán, nebo globálních, jako jsou Spojené státy, Evropská unie či mezinárodní organizace OBSE. Druhá kapitola se bude zabývat turecko-arménskými vztahy. Budou objasněny historické kořeny vzájemných sporů i současné překážky bránící normalizaci vztahů. Dostatečný prostor bude věnován nedávnému vývoji a aktuální situaci. V závěrečné kapitole dojde k propojení předchozích problematik, ke shrnutí postojů jednotlivých stran a k nastínění možného budoucího vývoje.

Použitá literatura se od sebe v jednotlivých kapitolách liší. V první části pojednávající o Náhorním Karabachu jako zdroje nejlépe posloužily publikace autorů, kteří se Kavkazem dlouhodobě zabývají. Konkrétně šlo o monografii Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus autora Svante E. Cornella, dále sborník Tomáše Šmída a Vladimíra Vaďury Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru a příspěvek Emila Souleimanova Der Konflikt um Berg-Karabach v ročence OBSE. V druhé a třetí kapitole pak použitá literatura reflektuje aktuálnost tématu. Využity byly jak odborné studie a komentáře, tak internetové zdroje v podobě zpravodajských a jiných článků. Velice cenné byly publikace nevládní turecké instituce TESEV (The Turkish Economic and Social Studies Foundation), a sice její příspěvky, které v rámci série o turecko-arménských vztazích vznikly ve spolupráci tureckých, ruských a arménských autorů.

Seznam zkratek

AKP - Strana spravedlnosti a rozvoje

BTC - Baku-Tbilisi-Ceyhan

BTK - Baku-Tbilisi-Kars

EU - Evropská unie

KGB - Výbor státní bezpečnosti (sovětská tajná služba)

KGT - Kars-Gyumri-Tbilisi

NATO - Severoatlantická aliance

NKAO - Náhorně karabašská autonomní oblast

OBSE - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

OSN - Organizace spojených národů

SNS - Společenství nezávislých států

USA - Spojené státy americké

Seriál

  1. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  2. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  3. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  4. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  5. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  6. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  7. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  8. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔22.11.2012 📕3.933

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago