rotmistr Hisae Akijama

Autor: Karl Schlange / Schlange 🕔︎︎ 👁︎ 16.457

Hisae Akijama se narodil v prosince 1923 s městě Saku, prefektuře Nagano. Jeho vojenská kariéra začala v dubnu 1940, kdy nastoupil do Tokijské armádní letecké školy (Tokyo Rikugun Kókú Gakkó). Letecký výcvik prodělal v Armádní letecké škole v Utsunomija (Utsunomiya Rikugun Hikó Gakkó). Po absolvování školy byl přidělen ke 2. Sentai, která se v té době nacházela na základně Kagamigahara v prefektuře Gifu. Zde podstoupil operační výcvik. Poté jeho kroky směřovaly k bojové jednotce – konkrétně k Dokuritsu 81. Čutai (81. samostatné letce) umístěné v mandžuském Mudanjiangu. V červnu 1943 jednotka obdržela rozkaz k přesunu na Novou Guineu, Akijama však zůstal v Mandžusku a pokračoval ve výcviku na Ki-46. V srpnu téhož roku se přesunul na letiště XinJing. Odtud se jako příslušník Průzkumné jednotky Kuantungské armády účastnil operace Ha, což představovalo špionážní lety směřující přes hranice Sovětského svazu nad základny Rudé armády.

Po ukončení kampaně na Nové Guineji se Dokuritsu 81. Čutai vrátila do Mandžuska. V září 1944 začaly americké bombardéry umístěné v Číně útočit na cíle v Mandžusku. Dokuritsu 81.Čutai byla v této souvislosti přeznačena z průzkumné na výškovou stíhací jednotku. Přesunula se na letiště Anšan, kde se piloti školili ve stíhací taktice. Výcvik vedl poručík Masakuni Kamata z Dokuritsu 25. Čutai.

Reklama

Po dokončení výcviku piloti obdrželi stíhací verzi Šitei - Ki-46-III ve verzi Otsu a jejich úkolem se stala obrana okolí Anšanu a jižní části Mandžuska. Boeingy B-29 se 7. prosince 1944 vydaly bombardovat Mukden (Fengtian, Šenjang). Dokuritsu 81. Čutai přilétající bombardéry napadla. Ve vzduchu byl i Akijama. Vybral si jeden z Boeingů a zaútočil na něj čelně shora. Během útoku však rychlost jeho Šitei výrazně překročila 600km/h, což se provilo neobvyklými vibracemi trupu. Hrozilo rozpadnutí stroje ve vzduchu a Akijama musel útok přerušit. V té chvíli však ztratil svůj cíl z dohledu a když se jej pokoušel znovu najít, nebyl v jeho blízkosti již žádný letoun.

Další americký útok přišel 21. prosince. Dokutirsu 81. Čutai byla předem varována a v době příletu B-29 již Akijama hlídkoval nad Mukdenem ve výšce 8 000 m. Náhle spatřil asi 60 bombardérů rozčleněných do pěti skupin. Nejprve je napadl pumami Ta-dan (proti vzdušným cílům), ale zasažený letoun se stále držel ve vzduchu. Rozhodl se proto pro čelní útok. Nelétl na čtyřmotorák, zahájil palbu z palubních zbraní a narazil do ocasních ploch Boeingu. Akijamův letoun přišel o levou polovinu křídla a levý motor, americký bombardér se též poroučel k zemi. Akijama však byl nárazem vymrštěn z kokpitu a omdlel. Otevřel se mu padák a on jakoby zázrakem přistál na zemi. Okamžitě byl odeslán do armádní nemocnice v Mukdenu, ale bližší prohlídla ukázala, že jeho zranění nejsou přiliž vážná – utrpěl jen popáleniny v oblasti oka a řeznou ránu na pravém boku.

Akijamovou obětí se s největší pravděpodobností stal B-29 z 462.BG, sériového čísla 42-24505, který osádka vedená Capt. Johnem Campbellem nazvala „Wild Hair“. Letoun je v amerických záznamech veden jako sestřelený pumami Ta. Je však jedním ze dvou B-29 ztracených 21. prosince, přičemž tím druhým je letoun ze 468. BG taranovaný poručíkem Taihei Matsumotem. Američtí letci zřejmě zaznamenali jen útok pumami Ta, jenž považovali za příčinu pádu B-29. Následný taran, který udělal definitivní tečku za letem „Wild Hair“ již neviděli a proto také neuvedli do svých hlášení.

Za sražení bombardéru byl Akijama vyznamenán citací v rozkaze velitele Kuantungské armády generála Otsuzó Jamady a z jeho rukou převzal řád Bukošo třídy Otsu. zároveň byl mimořádně povýšen do hodnosti rotmistra (Hiko Džuso).

Po uzdravení se Akijama vrátil ke své jednotce. V té době však již americké nálety na Mandžusko ustaly a Dokuritsu 81. Čutai se vrátila k průzkumným misím. Dne 9. srpna 1945 vojska Sovětského svazu překročila mandžuské hranice. Akijama provedl let do Xinjingu s velmi důležitým nákladem – jeho pasažérem byl generál Jamada. Poté až do konce války létal průzkumné mise zaměřené na mapování postupu sovětských vojsk. Dostal se do sovětského zajetí, které strávil na Sibiře, a do Japonska se vrátil až v říjnu 1947.

Během své kariéry bojově létal na typech Micubiši Ki-46-I, Ki-46-II, Ki-46-III, Ki-46-III Otsu, Kawasaki Ki-102, Nakajima Ki-27, Nakajima Ki-44 a Micubiši Ki-51. V kokpitech letounů strávil celkem 1 300 hodin. Díky zničení B-29 dne 21. prosince 1944 byl znám jako „Akijama, božský orel, který přežil taran“.

Pramen:
Mitsubishi Ki-46 Dinah (Revi II-4002) - Martin Ferkl

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více