Obersturmbannführer Leon Degrelle

Autor : 🕔07.12.2003 📕29.079

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Narodil se jako syn úspěšného sládka z městečka Bouillon v belgických Ardenách v roce 1897, vystudoval univerzitu v Lovani a získal titul doktora práv, ale současně byl činný v radikálním křídle Katolické strany. Degrelle se stal žurnalistou a převzal vedení vydavatelství Christus Rex, které vydávalo masově rozšiřovaná periodika, literaturu a pamflety. Začal prosazovat populistický směr autoritativní politické reformy, který nacházel podporu u těch, kteří se bouřili proti neschopnosti politických stran vypořádat se se sociálními a hospodářskými problémy Belgie. Úspěšný řečník a davový buřič Degrelle přitahoval příznivce především ze střední vrstvy obyvatelstva, bývalé vojáky z I. světové války, obchodníky a kupce trpící všeobecnou hospodářskou krizí i některé nespokojené pravičáky. Jeho hnutí zažilo největší úspěch ve volbách v květnu 1936. Na letácích bylo heslo „čistá Belgie čistým Belgičanům“ a stranickým odznakem bylo koště. Rexisté získali 21 z celkových 202 křesel. Nato Degrele zorganizoval „pochod na Brusel“, podle Mussolinoho příkladu. Ale v ulicích vzbudil jen malý zájem a všechno se zvrhlo ve frašku. V doplňovacích volbách následně rexisté propadli.

V předvečer německé invaze 10. května 1940 byl Degrelle zatčen jako možný příslušník páté kolony. Během chaosu vyvolaným německým vpádem jej jeho rexističtí přátelé osvobodili. Jeho sen o restauraci Burgunské říše z 15. a 16. století se ale nenaplnil a rexistům Němci přidělili pouze nevýznamné funkce v civilní správě.

Po zahájení útoku na SSSR dostali rexisté možnost prokázat loajalitu zformováním Legion Wallonien, vojenské jednotky dobrovolníků. První prapor legie zdobil znak rexistů – burgundský kříž (zkřížené ostrve čili osekané kmeny stromů, které se ve středověku používaly ke zdolávání hradeb). Necelým devíti stovkám valonských dobrovolníků velel důstojník z povolání Georges Jacobs a také ostatní velitelé byli Valoni. Po více jak dvouměsíčním výcviku uznali jednotku za bojeschopnou a ta odjela jako 373. pěší prapor na frontu, kde se stala součástí německé 66. pěší divize. Degrelle odmítl důstojnickou hodnost s odkazem na chybějící vojenské zkušenosti a vstoupil v hodnosti vojína do řad mužstva. Do prvního většího boje šli Valoni s voláním „Vive le roi!“. Do března 1942 byly raněny nebo padly více než dvě třetiny mužstva a z jejich velitelů zbyli dva. Za statečnost v boji obdrželo 33 Valonů Železný kříž (více cizinci). Legie musela být stažena do týlu, kde ji doplnili nováčci z Belgie. Po výcviku a reorganizaci vyrazili Valoni 7. července 1942, spolu se dvěma pluky 97. bavorské divize generála Ruppa, znovu do boje směrem na Kavkaz. V říjnu 1942 útočili Valoni ve směru na Tuapse. Dvanáct kilometrů před městem je rudoarmějci zastavili. Zbývalo jejich už pouze 187 v činné službě.

Na jaře 1943 se zbytky těch, kteří přežili neúspěšné tažení v létě předchozího roku, shromáždily ve výcvikovém prostoru SS v Čechách. Po doplnění o nové dobrovolníky z Belgie čítala jednotka 1 600 mužů. Počátkem června 1943 velení zbraní SS oznámilo vytvoření Úderné brigády SS „Wallonien“ (SS Sturmbrigade Wallonien). Výcvik brigády, doplněné několika stovkami příslušníků finského praporu a asi stovkou francouzských dobrovolníků, skončil v listopadu. V počtu 2 200 mužů odjela  divize Wiking na frontu u Dněstru. Tady ji spolu s dalšími jedenácti německými divizemi obklíčila u Čerkas sovětská vojska. V boji padl velitel brigády Lippert, absolvent bruselské univerzity, jehož tělo vojáci s sebou vynesli z obklíčení, aby jej mohli pietně pohřbít. Velení převzal Degrelle. Byl jediný žijící důstojník – toho času se čtyřicetistupňovou horečkou. Když se 632 zbývajících Valonů dostalo spolu se čtyřiceti tisíci německých vojáků z obklíčení, velitel divize Wiking Gruppenführer Herbert Gille a Degrelle odletěli do Berchtesgadenu. Degrelle dostal Rytířský kříž a Gille Meče (železný kříž).

Zbylým legionářům připravili v Belgii vřelé uvítání. Dle tehdejšího tisku se uvítání zúčastnilo 100 000 lidí a noviny zdůrazňovaly, že sám Degrelle se propracoval od vojína až na podplukovníka SS a že byl pětkrát raněný. Potom následoval odjezd do Debice, kde došlo k reorganizaci a k doplnění brigády o tisíc nováčků. V červenci mohla opět odjet na frontu u Narvy v Estonsku. Jako součást III. obrněného sboru generála Steinera se spolu s Vlámy, Holanďany, Dány, Švédy, Nory a Estonci v SS snažila bránit postupu Rudé armády do Pobaltí. Přes sto Valonů si vysloužilo Železný kříž, Degrelle pak Dubové ratolesti k Rytířskému kříži a Zlatou sponu pěchoty Za boj zblízka (Herr - udělovala se těm, kteří prošli bojem muže proti muži bez podpory obrněných jednotek, celkem uděleno jen 403). V říjnu 1944 se zdecimovaná brigáda ocitla ve výcvikovém prostoru v Braunschweigu. Zde byla zahájena přeměna na Dobrovolnickou granátnickou divizi SS „Wallonien“ (28. SS Freiwiligen Grenadierdivision Wallonien). Výstavbě divize se již Degrelle nevěnoval – pověřil tím svého zástupce – sám se zatím věnoval vysoké politice. Nejprve se nacistům neúspěšně nabízel jako premiér sjednocené Belgie. Nereálným se ukázal rovněž Degrelův plán na vytvoření armádního sboru z valonské, vlámské a francouzské divize, jemuž by velel on coby vůdce „Velkoburgundska“ (šlo o SS divize Charlemagne, Langemarck a Wallonien). Degrelle se nakonec musel spokojit s neurčitou funkcí šéfa Valonského osvobozovacího výboru – plánovaném pro znovudobytí Belgie při Ardenské ofenzívě. 27. února 1945 byla divize opět nasazena na ruské frontě ve dvou částech a jedné části na západní frontě. Jedna část na východě bránila Pomořansko a druhá Štětínský záliv.

Degrelle ve svých vzpomínkách uvádí, že z 6 000 valonských dobrovolníků, kteří prošli legií a pak divizí SS, jich padlo 2 500. více jak 80 % valonských vojáků bylo nejméně jedenkrát raněno. Z původních prvních devíti stovek dobrovolníků se konce války dožili tři: jeden vojín, jeden poddůstojník a jeden důstojník (Degrelle).

Konec války jej zastihl v Norsku a místo Quislinga zaujal místo v letadle, které mělo umožnit norskému vůdci útěk do Španělska. Letadlo nouzově přistálo do moře u pláže poblíž San Sebastianu. Degrelle se zlomenou klíční kostí a vykloubeným ramenem dokázal doplavat ke břehu. Všechny belgické vlády se pokoušely dosáhnout Degrellova vyhoštění, ale všechny narážely na neproniknutelnou zeď, kterou kolem svého chráněnce vybudoval generál Franco. Návrat domů nepřipadal v úvahu. Degrelle byl v Belgii v nepřítomnosti odsouzen k smrti. Když rozsudek v roce 1964 pozbyl platnosti, byl zvláštním výnosem prodloužen o dalších deset let. V té době byl již Degrelle španělským občanem s novým jménem Leon José de Ramirez Reina. Nedlouho před smrtí se ho kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.

Prameny:
Wiking – historie páté divize SS v letech 1940 - 1945, Rupert Butler
Ve službách třetí říše – Hitlerovy zahraniční jednotky, Miroslav Tejchman
Autor : 🕔07.12.2003 📕29.079

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 13 hours ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 day ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 day ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 3 days ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 2 weeks ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 2 weeks ago

  • Letusak Je to opraveno, dekujeme za upozorneni, ale vezte, ze to jde i bez tech zbytecnych invektiv, na to tady uplne nejsme zarizeny.

    Blesky na obloze 03 - P-38 Lightning - Jaký byl? · 3 weeks ago

  • Jiří Kříž Junkersy 86 měly zajímavou kariéru u SAAF - viz třeba https://www.saairforce.co.za...
    nebo jiné zdroje.

    Na španělském nebi - Junkers Ju 86 D-1 · 3 weeks ago

  • pilot.pirx "přeplňovaných turbokompresory na kompresní poměr 9,6 : 1" To by mne zajímalo, co má společného kompresor (turbo nebo mechanický) s kompresním poměrem, když "Kompresní poměr, neboli stupeň stlačení směsi ε, je poměr celého pracovního objemu válce...

    Blesky na obloze 03 - P-38 Lightning - Jaký byl? · 3 weeks ago

  • Ladislav Matisko Kto to pise? Ta gramatika je strasna.

    Bitka pri Vozokanoch · 4 weeks ago