Obranná válka SSSR? Díl 4.

Autor: Bohuslav Lysa / Medvidek 🕔︎︎ 👁︎ 30.330

Proč Hitler začal válku na dvou frontách?

Sám Hitler předpokládal, že bojovat na dvou frontách není možné. Na poradě nejvyššího velitelského sboru německých ozbrojených sil 23.11.1939 Hitler hovořil o tom, že proti Sovětskému svazu je možné začít válku až poté, co bude ukončena na Západě.

A teď si představte, že vám v roce 1940 někdo oznamuje, že Hitler je připraven odklonit se od využití velikého strategického principu koncentrace, který dosud tak dobře používal postupně proti jednomu a poté dalšímu protivníkovi, a místo koncentrace sil chystá jejich rozptýlení. Někdo vám zatvrzele našeptává, že Hitler chce úmyslně zopakovat chybu Německa z WWI. Každý školák ví, že dvě fronty jsou pro Německo sebevražda.

Reklama

Pokud by vám v roce 1940 po napadení Francie oznámil, že se Hitler připravuje k sebevražedné válce na dvou frontách, věřili byste mu? Já ne.

Pokud by to oznámila sovětská rozvědka, pak bych náčelníku GRU generálu Golikovovi poradil, aby rezignoval na svůj post, vrátil se do akademie a ještě jednou si prostudoval příčiny porážky Německa v první světové válce.

21. 7. 1940 vydal Hitler příkaz, aby se začal rozpracovávat plán Barbarossa. Jinými slovy – Hitler se rozhodl bojovat na dvou frontách. Toto řešení se mnoha lidem zdá nepochopitelné a nevysvětlitelné. Mnozí němečtí generálové a polní maršálové nepochopili a nesouhlasili s tímto sebevražedným rozhodnutím. Hitler však již neměl na vybranou. Postupoval stále hlouběji na západ, sever, i jih a Stalin se sekerou přitom stál za ním a zpíval mu sladké písně o míru.

Hitler se dopustil nenapravitelné chyby, ale nedopustil se jí 21. 7. 1940, nýbrž 19. 8. 1939. Když totiž souhlasil s podpisem paktu Molotov-Ribbentrop, stanul před nevyhnutelnou válkou proti Západu, a přitom měl za sebou „neutrálního“ Stalina. Právě od této chvíle začal Hitler bojovat na dvou frontách. Rozhodnutí zahájit Barbarossu na východě, aniž by se dočkal vítězství na západě – to nebyla osudová chyba, ale pouze Hitlerův pokus napravit dřívější osudovou chybu, které se dopustil. Ale bylo už příliž pozdě. Válka se už odehrávala na dvou frontách a vyhrát ji nebylo možné. Dokonce ani případné obsazení Moskvy by tento problém nevyřešilo: za Moskvou se rozkládá ještě deset tisíc kilometrů území s gigantickými přírodními a lidskými zdroji. Pro Hitlera bylo samozřejmě snadné bojovat v evropské části SSSR. Bylo to ohraničené území s množstvím silnic a zima tu nebyla nijak zvlášť krutá. Byl Hitler připraven bojovat také na Sibiři, na nekonečných, neohraničených území, kde skutečně nejsou žádné cesty, kde je opravdu jenom bláto a kde krutost mrazů dosahuje krutosti stalinského režimu?

Stalin věděl, že pro Hitlera je válka na dvou frontách sebevražda. Předpokládal, že Hitler se této sebevraždy nedopustí a nezačne válku na východě do té doby, dokud ji nedokončí na západě. Stalin trpělivě vyčkával na poslední akord německo-britské války – vylodění německých tankových sborů na britských ostrovech. Vynikající výsadkovou operaci na Krétě Stalin – a nejen on – hodnotil jako generální zkoušku na vylodění v Anglii. Současně Stalin přijímal všechna opatření k tomu, aby přesvědčil Hitlera o své mírumiluvnosti. Proto sovětská protiletadlová děla nestřílela po německých letedlech a sovětské noviny a TASS společně vytrubovaly, že válka mezi SSSR a Německem v žádném případě nebude.

Reklama

Jestliže by se Stalinovi podařilo přesvědčit Hitlera, že SSSR je neutrální země, pak by se německé tankové sbory vylodily na britských ostrovech. A tehdy… a tehdy by vznikla skutečně neobvyklá situace. Polsko, Československo, Dánsko, Norsko, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Jugoslávie, Francie, Řecko a Albánie již neměly ani armády, ani vlády, ani parlamenty, ani politické strany. Miliony lidí byly nahnány do nacistických koncentračních táborů a celá Evropa čekala na osvobození. A na evropském kontinentu by nezůstal nikdo jiný než Hitlerův pluk osobní ochrany, stráže v nacistických koncentračních táborech, německé týlové jednotky, vojenská učiliště, okupační jednotky…

A pět sovětských výsadkových sborů, desítky tisíc rychlých tanků (zkonstruovaných speciálně pro akce na dálnicích), desítky tisíc letadel (jejichž piloti nebyli vyškoleni ve vedení vzdušných bojů, ale v úderech na pozemní cíle), divize a celé armády vnitra, armády složené ze sovětských trestanců, úderné formace kluzáků, horské divize, které byly specializované na bleskový přesun k průsmykům Karpat, kterými protékala ropa – krev války.

Měl někdo v dějinách tak příznivou situaci pro „osvobození“ Evropy? Ale tato mozaika přece nevznikla jen tak sama od sebe. Stalin ji jako nejdokonalejší mozaiku dlouho, vytrvale a trpělivě skládal z malinkých kousíčků. To Stalin pomáhal přivést Hitlera k moci a udělat z ně skutečný ledoborec revoluce na Evropu. To Stalin požadoval od francouzských a jiných komunistů, aby nepřekáželi Hitlerovi. To Stalin zásoboval Hitlera vším nezbytným pro vítězné tažení vpřed.

Hitler odhadl Stalinův úmysl. Proto druhá válka skončila pro Stalina katastofálně – dostal pouze půl Evropy a něco v Asii.

Proč Stalin nevěřil v Hitlerův útok na SSSR?

Na základě důkladného studia všech ekonomických, politických a vojenských aspektů situace došlo GRU ke dvěma závěrům:

1. Německo nemůže vyhrát válku na dvou frontách.

2. Proto Hitler nezačne válku na východě, aniž by ji předtím neukončil na západě.

První závěr je správný. Druhý ne, protože někdy se válka začíná i bez perspektivy, že bychom ji chtěli vyhrát. A generálporučík Golikov předložil 20.3.1941 Stalivoni podrobné hlášení, které končilo následujícím závěrem: „Nejpravděpodobnější lhůtou začátku akcí proti SSSR je okamžik vítězství nad Anglií nebo po uzavření míru, který by byl pro Němekco důstojný.

Prostou skutečnost, že Hitler nezačne válku na dvou frontách, věděl Stalin i bez Golikovova hlášení.

Hitler, jehož Stalin Molotov-Ribbentropovým paktem zahnal do strategické slepé uličky, náhle pochopil, že už nemá co ztratit, že Německo stejně nebojuje na jedné, ale na dvou frontách – tak na nich skutečně začal bojovat. To neočekával ani Golikov, ani Stalin. Bylo to sebevražedné řešení, ale Hitler už jiné k dispozici neměl.

Reklama

Kdosi ze sovětské rozvědky měl přístup ke skutečným tajemstvím A. Hitlera. Maršál SSSR A. A. Grečko zaznamenal: „… za 11 dní poté, co Hitler přijal definitivní plán války proti SSSR (18.12.1940), věděly o této skutečnosti a hlavních konkrétních usneseních německého vedení orgány naší rozvědky.“ (VHČ, 1966, č.6 s.8)

Je zřejmé, že se nikdy nedozvíme jméno  onoho velkého rozvědčíka, který vykonal tento nesporně hrdinský čin. Není vyloučeno, že to byl stejný rezident GRU, který v roce 1943 odhalil plán operace Citadela.

V prosinci 1940 náčelník GRU generálporučík F. I. Golikov podal Stalinovi hlášení o tom, že podle ověřených svědectví se Hitler rozhodl bojovat na dvou frontách, to tedy znamená, že hodlá přapadnout SSSR, aniž by vyčkal ukončení války na západě.

Tento mimořádný dokument byl posouzen počátkem ledna ve velmi úzkém kruhu nejvyššího sovětského velení ve Stalinově přítomnosti. Stalin tomuto dokumentu neuvěřil a upozornil na to, že libovolný dokument je možné podvrhnout. Stalin požadoval od Golikova zorganizovat práci sovětské vojenské rozvědky tak, aby bylo možné se v libovolný okamžik dovědět, jestli se Hitler skutečně připravuje k válce, nebo jenom blafuje. Golikov nahlásil, že taková opatření již přijal. GRU pozorně sleduje celou řadu aspektů německých vojenských příprav, na jejichž základě GRU stanoví přesně okamžik, kdy začnou přípravy k samotnému přepadení. Zatím žádné podrobné přípravy zaznamenány nebyly. Stalin žádal o vysvětlení, nakolik přesně to Golikov může věděl. Golikov odpověděl, že tohle může sdělit pouze osobně samotnému Stalinovi a jinak nikomu.

Golikov poté pravidelně podával hlášení osobně přímo Stalinovi a pokaždé ho ujišťoval o tom, že příprava na přepadení SSSR nebyla dosud zahájena.

21. 6. 1941 se konalo zasedání politbyra. Golikov zde informoval o obrovské koncentraci německých vojsk na sovětských hranicích, ohromných zásobách munice, přesunu německého letectva, německých dezertérech a ještě o řadě dalčích záležitostí. Golikov znal čísla téměř všech německých divizí, jména jejich velitelů i jejich dislokaci. Byla mu známa řada skutečností, včetně názvu operace Barbarossa, termínu jejího zahájení a dalších tajemství nejvyššího stupně utajení. Poté Golikov prohlásil, že příprava k napadení SSSR zatím nebyla zahájena a že bez této přípravy není možné začít válku. Na zasedání politbya byla Golikovi položena otázka, jestli se může za svá slova zaručit. Golikov odpověděl, že se za svou informaci zaručí hlavou.

Za 10–12 hodin poté byla zahájena operace Barbarossa. A co udělal Stalin s Golikovem? Stoupal stále výše, až se stal maršálem SSSR.

Proč se jeho hlava nekutálena na popravišti?

Golikov hlásil Stalinovi, že Hitler se nechystá k válce proti SSSR. Golikov podle všeho podával Stalinovi pravdivá hlášení. Hitler se skutečně nepřipravoval na válku proti SSSR.

Golikov věděl, že Stalin nevěří dokumentům a proto bylo třeba odhalit nějaké klíčové příznaky, které by neomylně svědčily o okamžiku začátku příprav Hitlera na válku proti SSSR. Golikov takové příznaky našel. Všichni evropští rezidenti GRU dostali příkaz sledovat berany. Jejich agentury musely proniknout do všech klíčových organizací, spojených přímo nebo nepřímo s „beraní problematikou“. Během několika měsíců byly shromážděny a pečlivě zpracovávány údaje o množství beranů v Evropě, o hlavních chovných střediscích a jatkách. Golikov dvakrát denně dostával informace o cenách beraního masa v Evropě.

Sovětská rozvědka zahájila opravdový hon na špinavé hadry a zamaštěný papír, který vojáci nechávají na místech, kde čistili zbraně. V Evropě bylo mnoho německých vojsk. Tato vojska se nacházela v polních podmínkách. Každý voják nejméně jednou denně čistil svou zbraň. Hadry a papír které se používají při čištění zbraní, se obvykle spalují nebo se zakopávají do země. Tato zásada se všude ovšem tak striktně nedodržovala, a proto GRU měla dostatek možností získat obrovské množství špinavých hadrů.

Zašpiněné hadry se v poměrně značných množstvích přepravovaly přes hranice. Aby nevzniklo nějaké podezření, balil se do nich někajký železný šrot a do SSSR se dopravovaly nejrůznějšími způsoby. Pokud došlo k nějakým komplikacím, policie věnovala hlavní pozornost kovovým součástkám a nikoli špinavým hadrům, do nichž byly zabalené.

Tohle všechno analyzovaly stovky sovětských odborníků, kteří okamžitě podávali hlášení Golikovi a ten informoval Stalina, že Hitler s přípravami na vpád do SSSR dosud nezačal a že různá soustředění vojsk a dokumenty německého generálního štábu si nezasluhují pozornosti.

Golikov předpokládal (naprosto odůvodněně) že pro válku proti SSSR je zapotřebí velmi důkladné přípravy. Nejdůležitějším znakem připravenosti Německa na válku proti SSSR jsou beraní kožichy. Je jich zapotřebí obrovské množství – nejméně 6 000 000. Golikov věděl, že v Německu není jediná divize schopná bojovat v Sovětském svazu. Pečlivě sledoval evropské berany. Věděl naprosto přesně, že jakmile se Hitler skutečně rozhodne napadnout SSSR, musí vydat rozkat k přípravě operace. Generální štáb bez prodlení zadá úkol průmyslu, aby se začalo s výrobou kožichů. Tento okamžik se nutně odrazí na evropském trhu. Ceny beraního masa se, nehledě na válku, budou muset pohnout a poklesnout vzhledem k současnému vybíjení milionů zvířat. V tutéž dobu ovšem musejí prudce stoupnout ceny beraních kožešin.

Golikov předpokládal, že pro válku v SSSR musí německá armáda použít nový druh mazacího oleje pro zbraně. Běžný německý zbrojní olej tvrdnul na mraze, součásti zbraní zamrzaly a zbraně nefungovaly. Golikov čekal, kdy dojde v německé armádě k výměně druhu oleje pro čištění zbraní. Sovětské znalecké posudky zašpiněných hadrů svědčily o tom, že wehrmacht používá svůj běžný olej a že nic nesvědčí o přechodu na nový druh. Sovětští odborníci sledovali i německé pohonné látky. Běžné německé pohonné látky se vlivem mrazu rozkládaly na nehořlavé složky. Golikov si byl vědom toho, že pokud se Hitler bez ohledu na cokoli rozhodne k sebevražedné válce na dvou frontách, pak buď on nebo jeho generální štáb budou muset vydat rozkaz vyměnit značku tekutých pohoných hmot a začít masovou výrobu takových pohonných látek, které se na mrazu nebudou rozkládat. Byly to právě vzorky německých tekutých pohonných látek, které sovětská rozvědka přepravovala přes hranice v zapalovačích, lampách a jiných podobných předmětech. Existovala ještě celá řada aspektů, které GRU pečlivě kontrolovala a které se měly stát varovným signálem.

Avšak Hilter zahájil operaci Barbarossa bez jakékoli přípravy. Pravděpodobně navždy zůstane záhadou, proč se Hitler zachoval právě takhle. Německá armáda byla vytvořena pro válku v západní Evropě, ale Hitler neudělal nic pro to, aby svou armádu připravil na válku v Rusku! Následky v podobě značných ztrát lidí a techniky v důsledků neschopnosti odolat mrazu si vybraly svou daň hned v zimě 1941/42.

P. S.

Výše uvedený text je převzat z knih V. Suvorova a je určen jako podklad k diskuzní část fora války.cz kde se nad jeho argumenty vedou diskuze, rozhodně není účelem autora vydávat text za vlastní produkt.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více