Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin

Autor : Bc. Matěj Kurzweil 🕔30.11.2011 📕6.009

Seriál

  1. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
  2. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Úvod
  3. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 1. Vůdcovství a autorita
  4. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 2. Vůdce jako aktér mezinárodních vztahů
  5. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 3. George W. Bush
  6. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin
  7. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Závěr
  8. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

4 Usáma bin Ládin

Usáma bin Ládin – jméno, které zná snad každý na tomto světě. Při jeho vyslovení se většině lidí vybaví dvě obrovské dominanty města New York v plamenech, avšak pro velké množství muslimů je toto jméno symbolem naděje a spásy. Usáma bin Ládin je celosvětově proslulý terorista. Do povědomí většiny lidí se dostal až po teroristickém útoku na WTC 11. září 2001, muslimská komunita ho však znala daleko dříve před tímto hrůzostrašným činem. Zde bych chtěl podotknout, že zásadně nesouhlasím s konspiračními teoriemi, které hlásají, že se jednalo o největší pojišťovací podvod v dějinách lidstva, či útok zosnovaný americkou vládou. Tyto teorie považuji za výplody senzacechtivých lidí, kteří jsou buďto psychicky narušení, anebo se chtějí zviditelnit.

Za teroristickým útokem na WTC stálo samozřejmě více významných lidí. V této kapitole se chci ovšem zaměřit na nejvýznamnějšího z nich – Usámu bin Ládina. O tomto člověku toho mnoho nevíme. Zejména proto, že si jako přední představitel největší teroristické sítě na světě musel chránit své soukromí, aby bylo nemožné ho vystopovat. Kvůli tomu zde vyvstává nesčetně spekulací, teorií, které nejsou ničím podložené a často by se daly označit za pohádky. Proč se však objevuje tolik nepravdivých informací ohledně bin Ládina? Důvodů je hned několik. Jeden z hlavních problémů je, že téměř vše, co se o něm napíše, nejde prakticky vůbec ověřit, protože bylo velmi těžké s ním nějak komunikovat. Dále bin Ládin zásadně odmítal odpovídat na otázky týkající se jeho osobního života a jeho rodina zůstávala světu víceméně skryta. Kromě toho se od něj plno členů rodiny odvrátilo a někteří ho prohlásili za černou ovci rodiny. I z toho mála pravdivých informací, které se k běžnému člověku dostanou, si na některé otázky můžeme vcelku jasně odpovědět, anebo se pravdě alespoň částečně přiblížit. Podstatou lidského myšlení je zvědavost, proto první otázka, která by měla každého napadnout je „Proč?“. Proč zaútočil na světové obchodní centrum? Proč zabil tisíce nevinných lidí? Proč vybízí ostatní muslimy k teroristickým útokům? Abychom dokázali odpovědět na tyto otázky, musíme nejdříve najít ten prvotní impuls. Impuls, který udělal z normálního člověka vůdce největší teroristické organizace na světě.

4.1 Mladý bin Ládin

Usáma (arabsky „mladý lev“) se narodil 10. března 1957 v Rijádu jako sedmnácté z 57 dětí Muhammada bin Ládina, který byl jedním z největších podnikatelů ve stavebnictví v Saúdské Arábii. O jeho matce mnoho nevíme, neboť ji bin Ládinové přestali považovat za člena rodiny, poté co se rozvedla s Usámovým otcem Muhammadem. Byl to tedy právě Muhammad, přísný vládce rodiny, který své děti učil úctě k rodinné firmě. Není tedy divu, že Usáma již od raného dětství pracoval na stavbách, které stavěla otcova firma. V roce 1967, když bylo Usámovi 10 let, zahynul jeho otec při leteckém neštěstí a všechen jeho majetek připadl jeho dětem ve formě firemních akcií. Do vedení firmy se dostal Usámův bratr Sálim, který pro Saudi Binladin Group (SBG) získal mnoho lukrativních zakázek jak na Arabském poloostrově, tak i ve Velké Británii a USA. Po jeho smrti v roce 1998 převzal vedení firmy jeho bratr Bakr. Zajímavostí je, že kromě stavebnické činnosti se SBG věnuje například distribuci nápoje Snapple a na Blízkém východě prodává automobily Volkswagen a Porsche. A pokud navštívíte některé Hard Rock Café na Blízkém východě a něco si objednáte, má z toho bin Ládinova rodina hezký zisk. Čtenáře by mohlo zajímat, že SBG úzce spolupracuje také s českou firmou Koryna, která je zaměřena na výrobu kuchyňského nábytku.[33]

Dle tradice arabských rodin se Usáma velice brzy oženil. V sedmnácti letech si vzal první ženu ze svých celkem čtyř. Byla to jeho pokrevní příbuzná ze Sýrie. Poté začal navštěvovat prestižní Univerzitu krále Abdal Azíze v Džiddě, kde studoval veřejnou správu a ekonomiku. Promoval v roce 1981. V posledních dvou letech studia měl však Usáma již zcela jiné starosti. V roce 1979 začali Sověti okupovat Afghánistán, což vyvolalo ohromnou nevoli v řadách muslimů, kteří byli pobouřeni invazí „bezvěrců“ do islámské země. Pár týdnů po začátku invaze se bin Ládin (bylo mu 22 let) vydal pěšky do Pákistánu, aby se setkal s afghánskými vůdci. Poté se vrátil zpět do Saúdské Arábie, kde začal shánět finanční prostředky, které by pomohly „afghánským bratrům“ v džihádu. Cestu do Pákistánu ještě několikrát zopakoval a dál sháněl peníze. Na začátku 80. let se Usáma vydal poprvé do Afghánistánu, aby zúročil své zkušenosti s demolicemi z dob, kdy pracoval v rodinném podniku. Přivezl s sebou stovky strojů, buldozerů a dalších zařízení, které měly pomoci při hloubení zákopů. Vše, co vzal s sebou, předal mudžáhidům[34]. V roce 1984 nechal bin Ládin postavit penzion v Péšávaru – pákistánském městě, které leží blízko hranic s Afghánistánem. Zpočátku byl určen zejména pro muslimy, kteří byli na cestě do afghánských vojenských táborů. Tímto se stala podpora mudžáhidů více než zřejmá. V roce 1986 se bin Ládin natrvalo přestěhoval do Péšávaru a ze své dvoupatrové vily začal řídit operace. V té době také založil svůj první výcvikový tábor v Afghánistánu, který ležel v horách jen pár kilometrů od severozápadní hranice s Pákistánem. Zde vznikly populární mýty o hrdinských činech bin Ládina a jeho svěřenců, kteří tu dlouho odolávali sovětskému obléhání. Také tyto mýty dopomohly k velkému přílivu nových dobrovolníků. V této době byl bin Ládin oslavován téměř celou muslimskou komunitou, neboť se vzdal svého života milionáře a jako člověk velmi blízký či dokonce příbuzný královskému rodu Saúdů se vydal do nebezpečí afghánské války.[35]

V této době bin Ládin také získal mnoho zbraní a finančních prostředků od vlád států, které byly protisovětsky zaměřené. Největším přispěvatelem byla americká CIA, která jenom v letech 1986 a 1987 dodala do Afghánistánu kolem 900 protiletadlových raket stinger. Mnoho těchto raket a jiných zbraní zakoupených za americké peníze se poté dostalo do rukou Talibanu, Al-Káidy a Íránců. Když se v roce 2001 George W. Bush rozhodl pro útok v Afghánistánu, tak počítal s tím, že budou bojovníci Al-Káidy vyzbrojeni americkými raketami.[36]

S vůdcovstvím v jeho nejzákladnější formě se bin Ládin tedy setkal již při působení v otcově stavební firmě, kde měl na starost jednotlivé projekty a měl pod sebou mnoho zaměstnanců. Tyto organizační schopnosti poté rozvinul v Afghánistánu, kde vedl skupiny mudžáhidů. Je možné, že právě tato válka objevila potenciál, který se do té doby skrýval uvnitř bin Ládina. Pomohla mu rozvinout se nejen duchovně, hlavně se ale setkal se špičkami terorismu v arabských zemích, které na něj měly určitě velký vliv. Během těch pár let se nevěnoval ničemu jinému vyjma války, výcviku a modliteb. Ve válce viděl umírat spousty svých přátel, kteří navíc umírali pod rukama bezbožných a nenáviděných Sovětů. Není se proto čemu divit, že se v pozdějších letech stavěl proti každému, kdo se alespoň trochu snažil potírat islám či diskriminovat muslimy.

4.2 Bin Ládin a Al–Káida

Vliv klíčových postav teroristického hnutí se projevil v roce 1989, když bin Ládin založil organizaci nazvanou Al-Káida. Jelikož se Sověti stáhli z Afghánistánu v únoru téhož roku, znamená to, že bin Ládin nechtěl promarnit žádný čas a nadále se chtěl věnovat propagaci islámu a potírání bezvěrců skrz svoji novou organizaci, jinými slovy tedy chtěl pokračovat ve svaté válce mimo afghánský konflikt. Al-Káida fungovala na jiných principech než bin Ládinovy předchozí projekty. Zejména se obával, že se vlády ostatních arabských zemí budou snažit proniknout dovnitř organizace, jelikož se bály rozrůstajícího se islámského hnutí. Proto byla Al-Káida založena jako uzavřená organizace. Jedna z věcí, která velice zasáhla bin Ládina, se udála 24. listopadu 1989, když při atentátu zemřel jeho duchovní učitel Abdalláh Azzam.

Abychom lépe pochopili bin Ládina, musíme říci něco více o Abdalláhu Azzamovi, jehož názory na něj měly zásadní vliv. Azzam se narodil roku 1941 v Palestině. Když mu bylo 25 let, dokončil studium teologie v Damašku. V této době již věřil v džihád a nenáviděl Izrael, takže o rok později bojoval v šestidenní válce.[37]V roce 1973 získal na univerzitě v Káhiře doktorát z islámského práva, aby ho několik dalších let vyučoval na univerzitách. Rok po invazi Sovětů do Afghánistánu se rozhodl věnovat veškerý svůj čas a energii svaté válce. Jeho studenti a spolubojovníci na něj vzpomínají jako na vůdčí osobnost, která věřila, že džihád je nezbytnou nutností ke znovunastolení chalífátu – snu, kde jsou všichni muslimové sjednoceni pod vládou jediného vůdce. Charakteristické pro něj bylo, že absolutně nepřipouštěl mírovou cestu. Proto cestoval po celém světě a sháněl peníze a bojovníky pro afghánský džihád. V tomto úsilí se mu stal bin Ládin potřebným společníkem a na konci roku 1984 Azzam oznámil, že bin Ládin uhradí veškeré životní náklady rodinám bojovníků, kteří odešli do Afghánistánu. V praxi toto spojenectví znamenalo, že Azzam dodal ideologii a bin Ládin finanční prostředky na její realizaci. Vedle Azzama, rozeného charismatického a silného ideologického vůdce, vypadal bin Ládin vždy spíše jako jeho učeň a následovník. Po jeho smrti se však tato situace rychle změnila a bin Ládinovi došlo, že nějakým způsobem musí zaujmout Azzamovo místo.[38]

Po Azzamově smrti roku 1989 se poprvé po mnoha letech vrátil bin Ládin do své rodné země. Rodná země ho však nepřivítala s nadšením a to hlavně kvůli jeho trvalé kritice tamního režimu, ve které pokračoval i po příjezdu. Saúdskoarabská vláda mu za to uložila domácí vězení. Bin Ládin si uvědomil, že z této pozice nebude moci efektivně řídit svoji novou organizaci, a proto začal plánovat útěk do Súdánu. Využil známosti své rodiny s králem Fahdem, aby přesvědčil vládu, že musí obchodně odjet do Pákistánu.[39]

Bin Ládin tam dorazil v dubnu 1991 a domů poslal telegram, že se zpět už nikdy nevrátí. Po několika měsících strávených v Afghánistánu odjel do Súdánu, kde byl přijat s otevřenou náručí. Za těch pár let, které tam bin Ládin strávil, investoval do této zubožené země miliony dolarů, čímž si zajistil přízeň vlády a súdánských obyvatel. Usáma žil v Súdánu prakticky dvojí život. Na jedné straně rozšiřoval své obchodní impérium, založil desítky nových firem, postavil hlavní dálnici v zemi, investoval do finančních zařízení. Zároveň však organizoval výcvikové tábory pro své stoupence a osnoval plány teroristických útoků. V prosinci 1992 vyslaly USA 28 000 vojáků do Somálska na podporu mise OSN v boji proti hladomoru. Bin Ládin, který se netajil nenávistí k USA, byl tímto krokem velice rozhořčen, neboť bral příchod amerických sil pouhé dva roky po rozmístění tisíců mužů v Saúdské Arábii jako součást amerického plánu vojensky ovládnout muslimský svět. V říjnu 1993 zabili Somálci podporovaní bin Ládinem 18 amerických vojáků, načež se americké jednotky ze Somálska stáhly. Následovaly další atentáty. Tentýž rok vybuchla nálož v podzemních garážích WTC v New Yorku, která zabila 6 lidí a více než tisíc jich zranila. Atentátníci však předpokládali, že se budova po výbuchu zhroutí, což se nestalo. Další útoky se odehrály v Rijádu a Zahránu. Kvůli spojistosti bin Ládina s teroristickými útoky a neustálou kritikou saúdskoarabského režimu mu vláda v roce 1994 zmrazila všechen majetek a zbavila ho občanství. Jeho bratr Bakr navíc vydal prohlášení, ve kterém Usámu odsoudil. Během následujících dvou let vyvinuly USA a Egypt na súdánskou vládu takový tlak, že v roce 1996 vyhostila bin Ládina ze země. Ten se tedy vrátil do své domovské základny v Afghánistánu, kde byl mnohem nebezpečnějším protivníkem, než jakým kdy byl v Súdánu.[40]

Když bin Ládin v květnu 1996 dorazil do Afghánistánu, cítil se po dlouhé době znovu jako doma. Tuto zemi znal velice dobře z dob svého pobytu před deseti lety a navíc velice obdivoval válečníky Talibanu, kteří pomalu přebírali vládu nad zemí. Vůdce Talibanu ihned poslal za bin Ládinem posla, který ho ujistil, že jsou velice poctěni přítomností muže, který jim tolik pomohl ve válce proti Sovětům. V této době, když mohl znovu v klidu působit, začal bin Ládin svá prohlášení radikalizovat a vyzýval i k útokům na civilní cíle. Tato činnost vyvrcholila největším atentátem 90. let, když 7. srpna 1998 vybouchly nákladní automobily před americkým velvyslanectvím v Dáresalámu (Tanzanie) a Nairobi (Keňa). Bylo zabito více než 200 lidí a další tisíce byly zraněny. Zadržený atentátník prozradil, že za útokem stál opravdu bin Ládin, což přimělo USA k vypsání odměny za dopadení bin Ládina a odvetnému ostřelování jeho úkrytu v Afghánských horách, které však bylo zcela bez úspěchu. Navíc se stala z bin Ládina celebrita na celosvětové úrovni, což výrazně dopomohlo k šíření jeho spisů a výzev po celé muslimské komunitě. Na to zareagovala buňka Al-Káidy v Jemenu a 12. října 2000 odpálili sebevražední atentátníci loď napěchovanou výbušninami v těsné blízkosti amerického torpédoborce Cole v přístavu Aden. Na lodi zemřelo 17 námořníků a dalších 39 bylo zraněno. Další významný atentát pod taktovkou Usámy bin Ládina se odehrál osudného dne 11. září.[41]

Od roku 1989, kdy bin Ládin založil organizaci Al-Káida, se v jejím čele mohl plně realizovat. Po Azzamově smrti navíc získal jasný směr, kterým se bude ubírat. Dále šířil svá poselství o svaté válce a přijímal muslimy z celého světa. Pro radikální islamisty znamenal bin Ládin fenomén. Člověk, který se vzbouřil proti své vlastní zemi a uprchl, aby mohl šířit islám mezi bezvěrce. V bin Ládinovi se sešlo vše, co potřeboval k tomu, aby se stal pro mudžáhidy ikonou. Sovětská invaze do Afghánistánu způsobila, že i z umírněných muslimů se náhle stali bojovníci. Tito bojovníci začali v průběhu konfliktu naslouchat lidem, jako byl Azzam a bin Ládin, takže i po skončení války hledali možnost realizovat se v šíření džihádu. To vše jim poskytl bin Ládin, který byl navíc pokládán za válečného hrdinu, a vědělo se o něm, že má prostředky k tomu, aby se o své stoupence dokázal postarat. Jednoduše řečeno – z ideologického vůdce se stal i vůdce heroický. Bin Ládin vybudoval celosvětovou síť teroristů, která ve světě dosud neměla obdoby. Mezinárodní společenství začalo vyvíjet tlak na země, o kterých si myslelo, že nějak spolupracují s Al-Káidou. Tím se prudce zúžil okruh zemí, ze kterých by mohl bin Ládin nerušeně operovat. Ideálním spojencem však zůstal Afghánistán, do kterého se také ústředí Al-Káidy trvale přesídlilo.

4.3 Bin Ládin a náboženství

Abychom pochopili úlohu islámu v životě bin Ládina, musíme si nejdříve vysvětlit základní ideologické pojmy – malý a velký džihád. Podle islámské tradice se Muhammadovi druzi vrátili z vítězné bitvy a Prorok řekl: „Dobrá, tato bitva je vyhraná. To však byl pouze malý džihád, nyní začínáme velký džihád.“ Klasický muslim si pod pojmem džihád představí snahu dosáhnout něčeho dobrého. Je to každé pozitivní úsilí, nejlépe spojené s odříkáním. V překladu znamenal džihád prvotně „úsilí, snahu a boj“. Jako velký džihád se označuje proces překonání sama sebe, něco jako sebeosvícení. Člověk, jenž vykonává džihád, se nazývá mudžáhid. Jeho protikladem je kájdin (ten, jenž zůstane sedět doma), to znamená zbabělec či ulejvák. Jedině za zcela konkrétních okolností se pojem malý džihád použije pro boj se zbraní v ruce. Musí být splněny určité podmínky: Vždy platí předpoklad, že věřícímu je bráněno ve vykonávání jeho náboženství. Z toho vyplývá, že ne každá válka může být označena za džihád. Platí to pouze pro válku, která je vedena proti lidem, kteří aktivně potlačují náboženství.

V 70. letech 20. století však nastal zlom ve vnímání pojmu džihád. Slepý student Umar Abdarrahmán napsal disertační práci o rozsahu 2 000 stran právě na téma džihád. Argumentuje, že tradice velkého a malého džihádu je výmysl, jelikož prorok Muhammad nikdy nic podobného neřekl. Ve svém díle absolutně neuznává dosavadní interpretaci a sám říká, že džihád znamená vzít do rukou zbraně a vyzvat bezvěrce, aby buď přijali víru, nebo se podrobili muslimské nadvládě. Připojil i vysvětlení, že byl islám vždy prosazen bojem a i v budoucnu bude ozbrojený boj jedinou možnou cestou, jak islám udržet. Stoupenci tohoto učence se rychle chopili jeho názorů a začali je šířit do zbytku islámského světa. Bohužel se našlo mnoho muslimů, kteří si tuto novou interpretaci džihádu osvojili. Mezi nimi bylo i plno významných a vlivných osob jako například již zmíněný ideologický vzor bin Ládina šajch dr. Abdalláh Azzam.[42]

Z výše uvedeného vyplývá, že bin Ládin měl právo vést malý džihád proti americkým vojákům, jelikož byl přesvědčen, že alespoň částečně omezují muslimy ve výkonu jejich náboženství. V originálním výkladu islámu by to ovšem znamenalo bojovat pouze proti vojákům v „okupovaných“ zemích jako byla Saúdská Arábie. Bin Ládin si však osvojil také část nového pojetí džihádu a rozhodl se docílit rozšíření islámu všemi dostupnými prostředky. Poprvé to veřejně přiznal 23. srpna 1996, když vydal „Vyhlášení džihádu Američanům okupujícím Zemi dvou svatých míst“. Zemí dvou svatých míst je myšlena Saúdská Arábie, jelikož se tam nachází Mekka a Medína. V tomto vyhlášení vyzýval muslimy k ozbrojenému odporu proti americkým ozbrojeným silám v Saúdské Arábii. Své výzvy ještě posílil 22. února 1998, když oznámil založení Světové islámské fronty džihádu proti židům a křižákům. Zakládací listinu podepsali i vůdci militantních islámských organizací v Egyptě, Pákistánu a Bangladéši. Zakládací listina fronty je hlavním textem, od kterého se odvíjí činnost Al-Káidy, a pro lepší pochopení je dobré část citovat:

Od doby, kdy Alláh vytvořil Arabský poloostrov, vytvořil jeho pouště a naplnil jeho moře, nepotkala tuto oblast žádná větší katastrofa, než když křesťanské davy šířící se jako škůdci zaplavily tuto zemi; plení její zdroje, likvidují její podstatu a ponižují její vůdce... Už po sedm let Amerika okupuje nejsvětější místa islámu, Arabský poloostrov. Krade jeho bohatství, diktuje jeho vůdcům, ponižuje jeho obyvatele a straší jeho sousedy. Na poloostrově si stanovuje vlastní zákony jako zbraň pro sousední islámské země... Nejzřetelnějším důkazem toho je americká agrese proti lidu Iráku... navzdory obrovským škodám, které irácký lid utrpěl z rukou křesťanské koalice, a obrovskému počtu lidských obětí přesahujícímu jeden milion, Američané se opět snaží zopakovat tyto hrůzostrašné masakry, jako by jim dlouhá blokáda a destrukce nestačily. Vracejí se, aby vyhladili zbytek tohoto národa a aby pokořili jeho muslimské sousedy. I když jsou cíle této americké války ekonomické a náboženské, slouží také židovskému státu a přispívají k okupaci Svaté země a k zabíjení muslimů v těchto místech. Dokazuje to také jejich neustálá snaha o zničení Iráku, nejmocnějšího arabského státu... Všechny tyto zločiny a neštěstí jsou jednoznačným vyhlášením války Alláhovi, Prorokovi a muslimům... Ve jménu Všemohoucího a v důsledku výše uvedených faktů vydáváme pro všechny muslimy následující rozsudek: Rozsudek zabíjet Američany a vést boj s nimi a s jejich spojenci, bez ohledu na to, zda jde o civilisty či vojáky. Taková je povinnost každého muslima, který je toho schopen, v kterékoliv zemi... Ve jménu Alláhově žádáme všechny muslimy věřící v Alláha a prosící ho o odpuštění vyplnit jeho rozkazy a zabíjet Američany, krást jejich peníze kdekoli, kdykoli a za všech okolností. Vyzýváme všechny muslimské učence, vůdce, mladé věřící a vojáky k zahájení útoků na Satanovy americké vojáky a všechny spojence samotného Ďábla.[43]

Tato fatva jednoznačně dokazuje bin Ládinovu nenávist k židům i křesťanům a také jeho nezdolnou víru v islám. Bin Ládin je přesvědčen, že islám je jediné správné náboženství a vyznavače ostatních náboženství označuje za bezvěrce. Když se k tomu připojí výskyt těchto bezvěrců v jeho rodné zemi, v zemi, kde leží Mekka a Medína, je jasné, že na to tento fanatický muslim bude reagovat. Bohužel existuje novodobý výklad džihádu, kterým může ospravedlnit své násilné činy.

V drtivé většině muslimského světa bin Ládin nenachází pro své činy pochopení. Po útocích 11. září vydala Islámská konference (OIC - Organisation of the Islamic Conference) prohlášení, v němž důrazně odsoudila teroristické útoky proti USA. 10. října 2001 vydala OIC komuniké, ve kterém se uvádělo, že tyto skutky jsou v přímém rozporu s učením svatého náboženství i s veškerými lidskými a morálními hodnotami. I muslimové, kteří nesouhlasí se zahraniční politikou USA, uváděli, že je islám mírumilovné náboženství, které zásadně nesouhlasí s jakoukoliv formou terorismu.[44]

4.4 Smrt Usámy bin Ládina[45]

Po 11. září 2001 se americká informační služba CIA domnívala, že se bin Ládin ukrývá v některém ze svých horských komplexů v Afghánistánu. V úvahu připadaly výcvikové tábory Al-Káidy nebo jeskynní komplex Tora Bora. Toto byly také hlavní cíle amerických bombardérů v prvních měsících amerického útoku. Jelikož byl postup Američanů velmi pomalý a v Afghánistánu měli jenom minimum pozemní pěchoty, dostávaly se k nim pouze kusé informace o dění v táborech Talibanu a Al-Káidy. Snažili se však hlídat všechny možné hraniční přechody, tak aby jim bin Ládin nemohl proklouznout. Nejpravděpodobnější se zdála možnost, že by se přesunul do Pákistánu. Proto také pákistánské ozbrojené síly zaujaly pozice na své straně hranic a měly za úkol pochytat prchající teroristy. V prosinci 2001 začal boj v oblasti Tora Bora uprostřed hor, kde byla největší koncentrace zbylých bojovníků Talibanu a Al-Káidy, s předpokladem, že se tam nachází i bin Ládin. Během několika prvních dnů bombardování se Pákistáncům podařilo pochytat několik set teroristů při útěku. Na základě dostupných informací americká vláda usoudila, že bin Ládin spolu s dvanácti nejvěrnějšími kolem 16. prosince odešel nebo odjel na mule do Pákistánu, nejspíše do Parašínaru. To byla doposud jedna z mála informací o pohybu bin Ládina.[46]

Během následujících devíti let nezaznamenala CIA téměř žádné úspěchy. Jediné informace, které se dostaly do médií, předpokládaly, že se bin Ládin ukrývá někde v Pákistánu. Čas od času se také objevoval na videozáznamech s různými prohlášeními, ve kterých především obhajoval extremistické islamistické postoje. Obrat k lepšímu nastal v roce 2010, kdy americké tajné služby zachytily hovor Abú Ahmeda al-Kuvajtího, bin Ládinova pákistánského kurýra. V tomto hovoru se ho starý přítel ptal, kde se nachází, načež mu al-Kuvajtí odpověděl, že je s lidmi, se kterými byl již dříve. Na základě tohoto a dalších zachycených hovorů se CIA rozhodla pro zásah na území Pákistánu. Od této doby sledovali bin Ládinova kurýra, který je dovedl až do Abbottábádu. Tam si CIA zřídila tajnou základnu, ze které řídila agenty v terénu. K získávání informaci si najala také desítky místních lidí a využila veškerou dostupnou technologii. Měsíce tak CIA strávila shromažďováním informací o třípodlažním domě, ke kterému je dovedl bin Ládinův kurýr. Dům byl nápadný již na první pohled, neboť byl obehnán vysokou betonovou zdí a měl jen několik malých oken. Navíc si pozorovatelé všimli, že všechny odpadky spalují rovnou uvnitř, než aby je vynášeli ven z objektu. Dům nebyl napojený na internet ani na telefonní síť a jen zřídkakdy někdo vycházel ven. Podle těchto a dalších důkazů měla CIA pádný důvod domnívat se, že v tomto objektu přebývá bin Ládin. Po domluvě s americkým prezidentem Barrackem Obamou se v dubnu 2011 z Abbottábádu její agenti stáhli.[47]

Dne 1. května 2011 překročily v časných ranních hodinách čtyři helikoptéry amerického námořnictva pákistánskou hranici směrem na město Abbottábád. První dvě helikoptéry měly za úkol vysadit několik desítek členů speciálních jednotek Navy SEAL na pozemku objektu, ve kterém se údajně ukrýval Usáma bin Ládin. Zbylé dvě helikoptéry zůstaly opodál pro případ, že by došlo ke komplikacím. Speciální jednotky po výsadku vnikly s pomocí výbušnin dovnitř objektu a postupně se dostaly z přízemí až do třetího patra, přičemž údajně zastřelili tři muže a jednu ženu. Ve třetím patře vtrhli vojáci do pokoje, kde se ukrýval bin Ládin. Nejdříve postřelili do nohy jednu z jeho žen, která se na ně vrhla, a poté střelili bin Ládina nejprve do hrudníku a poté ještě nad levé oko. Ihned vzali jeho tělo a nastoupili s ním zpět do vrtulníků. Během operace se jedna z helikoptér zřítila a sami američtí vojáci ji před odletem zničili. Spekuluje se, jestli měla technickou závadu nebo zavadila vrtulí o jednu ze zdí. Po operaci, která trvala necelých 40 minut, se vrátili na americkou základnu, kde byly bin Ládinovi odebrány vzorky krve pro analýzu DNA, která prokázala jeho totožnost. Poté byl údajně pohřben, jelikož je islámským zvykem pochovat zemřelého do 24 hodin od jeho smrti. Vrchní představitelé USA se rozhodli pohřbít tělo na neznámém místě v moři, aby nemohlo vzniknout poutní místo pro bin Ládinovy sympatizanty. Americký prezident se rozhodl, že zatím nezveřejní fotky mrtvého bin Ládina, kvůli jejich brutalitě. Dosud je vidělo pouze nejvyšší vedení USA a několik kongresmanů.[48]

Jelikož jsou tyto informace velmi čerstvé a představitelé USA mění své výpovědi téměř každý den, je možné, že se dostupné detaily ohledně operace v budoucnu ještě změní. Faktem však zůstává, že i když jsme ještě neviděli fotku mrtvého bin Ládina, což by byl jednoznačný důkaz, je téměř jisté, že je Usáma bin Ládin opravdu mrtvý. Tento fakt potvrdila i sama Al-Káida, přičemž vyjádřila své odhodlání pomstít smrt svého vůdce. Co tedy znamená smrt bin Ládina pro jeho teroristickou organizaci Al-Káida a pro zbytek světa? Al-Káida tím ztratila svého zakladatele, myslitele a vůdce, který měl ohromné charisma. Druhý muž Al-Káidy byl doposud egyptský lékař Ajmán Zavahrí, o kterém se dnes nejvíce spekuluje jako o nástupci bin Ládina. I když se o něm říká, že je výborný stratég a radikální ideolog, který plánuje většinu útoků, nemá zdaleka takové charisma jako bin Ládin. To by pro Al-Káidu mohl být problém z hlediska členské základny, jelikož bin Ládin byl ten, kdo dokázal získávat nové členy. Dalším problémem je fakt, že je Zavahrí Egypťan. Al-Káida operuje po celém světě a jejími členy jsou lidé různých národností. Bin Ládin jako Saúd měl velkou výhodu, že je rod Saúdů v muslimském světě velmi uznávaný. Zavahrí už jen z tohoto principu nemůže dosáhnout takové úcty, jakou chovali ostatní k bin Ládinovi. Smrtí bin Ládina přišla Al-Káida i o značné finanční prostředky, které jí právě bin Ládin sám poskytoval nebo je dokázal obratně získat od jiných přispěvatelů. V žádném případě to ale neznamená konec teroristických útoků nebo rozpad Al-Káidy, což dokázal bombový útok na vojenskou akademii v Pákistánu, který se odehrál 13. května 2011 a zemřelo při něm více než 80 lidí.[49]

Pro zbytek světa to tedy neznamená konec teroristických útoků. Je to však první krok v dlouhém a obtížném procesu, kterým je válka proti terorismu. Mnoha lidem se ulevilo, neboť pro ně bin Ládin představoval symbol zla a teroru. Byl to také první opravdový úspěch, kterého v tomto boji USA dosáhly a hlavně konečně potrestaly člověka, který stál za největším atentátem v historii USA, což ocenila zejména americká veřejnost. Je to důkaz, že 7 bilionů dolarů[50], které USA utratily za boj proti terorismu, nepřišly zcela nazmar. Několik týdnů po smrti bin Ládina je příliš brzy na závěry ohledně dalšího vývoje Al-Káidy. Je možné, že dostojí svým výhružkám a podnikne odvetné útoky, které časem ztratí na síle. Může také dojít k výraznému oslabení a sporu ohledně nového vedení, který by časem mohl vést k zániku Al-Káidy. Nebo se do čela dostane nový silný vůdce, který jí dá nový impuls a bude pokračovat v bin Ládinově práci. To všechno ukážou následující roky.

Poznámky

[33] Trading division SBG - http://www.sbgpbad.ae/default.asp?action=article&ID=52 (2. 5. 2011)

[34] Mudžáhid - člověk, který vykonává džihád.

[35] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina, str. 37 – 49
Pohly, M., Chalid, D. – Usáma bin Ládin a mezinárodní terorismus, str. 27 – 28
Rybář, J. Válečníci, teroristé a jiní šílenci, str. 70 - 76

[36] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina, str. 52 - 61

[37] Šestidenní válka (5. – 10. června 1967) byl konflikt mezi Izraelem a koalicí Egypta, Jordánska a Sýrie. Izrael po 6 dnech ukončil bojové akce a v důsledku získal rozsáhlá území.

[38] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina, str. 43 – 51
Pohly, M., Chalid, D. – Usáma bin Ládin a mezinárodní terorismus, str. 22 - 26

[39] Gray, J. AL KAJDA a co to znamená být moderní, str. 84 - 87

[40] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina , str. 49 – 73
Pohly, M., Chalid, D. – Usáma bin Ládin a mezinárodní terorismus, str. 70 - 73

[41] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina, str. 84-99,132

[42] Pohly, M., Chalid, D. – Usáma bin Ládin a mezinárodní terorismus, str. 17-22

[43] Bergen, P.L. Svatá válka – Autentické svědectví o tajemním světě Usámy bin Ládina, str. 76-77

[44] Woodward, B. Bushova válka, str. 225

[45] V průběhu psaní bakalářské práce došlo k nečekanému zabití Usámy bin Ládina, proto jsem se rozhodl přidat kapitolu, která se touto nenadálou událostí zabývá.

[46] Woodward, B. Bushova válka, str. 299 - 304

[47]Allen, V. U.S. used safe house in bin Laden mission: report, Thursday 5 May 2011. - http://www.reuters.com/article/2011/05/06/us-binladen-surveillance-idUSTRE7450AT20110506 (9. 5. 2011)
Kovalík, J. Zákulisí: Usámu 'prohodil' přítel, Obamu rozhodil metr, 8. 5. 2011 - http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=699554 (9. 5. 2011)

[48] Mason, J. Bin Laden not armed during assault: White House, Tuesday 3 May 2011 - http://www.reuters.com/article/2011/05/04/us-binladen-shootout-idUSTRE7425U020110504 (10. 5. 2011)<
Rozen, L. Four helicopters, three widows, and Obama’s “fight your way out” option: new details on bin Laden raid, Tuesday 10 May 2011 - http://news.yahoo.com/s/yblog_theenvoy/20110510/ts_yblog_theenvoy/four-helicopters-three-widows-and-obamas-fight-your-way-out-option-new-details-on-bin-laden-raid (10. 5. 2011)

[49] Augustine, A. Al Qaeda confirms bin Laden is dead, vows revenge, Friday 6 May 2011 - http://www.reuters.com/article/2011/05/06/us-obama-statement-idUSTRE74107920110506 (10. 5. 2011)<
Khursheed, M. Bombers take Bin Ladin revenge in Pakistan; U.S. ties cool , Friday 13 May 2011 - http://www.reuters.com/article/2011/05/13/us-pakistan-bombing-idUSTRE74C0GU20110513 (13. 5. 2011)

[50] Břešťan R., Honsová M., Kočička P., Šnídl V. SVĚT PODLE BIN LÁDINA – Týdeník Ekonom, číslo 18 (5. – 11. 5. 2011)

Seriál

  1. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
  2. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Úvod
  3. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 1. Vůdcovství a autorita
  4. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 2. Vůdce jako aktér mezinárodních vztahů
  5. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 3. George W. Bush
  6. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin
  7. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Závěr
  8. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Matěj Kurzweil 🕔30.11.2011 📕6.009

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře