Letečtí stíhači v boji - Zabiják stíhaček Zero

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔31.01.2009 📕14.258

Správná identifikace a znalost výkonů protivníka rozhoduje o vítězství čí porážce, o životě či smrti. Kdo se zmýlí, zpravidla nedostane příležitost, aby přemýšlel, kde se stala chyba. A splést se mohou i ostřílená esa. I o tom je další díl seriálu Stíhači v boji.

Až do srpna 1943 řádila mezi americkými palubními bombardéry a stíhačkami japonská Zera a rozsévala zkázu. Je pravda, že po bitvě u Midway a ztrátě čtyř velkých letadlových lodí Japoncům trochu spadl hřebínek, ale lehká a obratná Zera byla stále nebezpečná a jejich piloti se chovali agresivně.

Ale nic netrvá věčně. Další díl ze seriálu Letečtí stíhači v boji je věnovaný jednomu z letounů, který nebyl na bojišti v pacifiku nejrychlejší, nebyl ani nejobratnější, dokonce nebyl ani nejlépe vyzbrojený. Přesto má na svém kontě bezmála 5000 sestřelených japonských letadel z cekového počtu 6447 ověřených sestřelů přiznaných pilotům amerického námořnictva.

Jedná se o další ze série „kočičích stíhaček“ F6F Hellcat. Hellcaty přišly do služby společně s novými mnohem výkonnějšími letadlovými loděmi třídy Essex a tato kombinace se ukázala být dobrým lékem na potírání japonského námořního letectva.
První tři letadlové lodě, které nesly na palubě stíhací perutě vyzbrojené Hellcaty byly nově postavené USS Essex, USS Yorktown a USS Independence.

V době, do které nás zavede další díl seriálu, již měly Hellcaty bojový křest za sebou. Letouny F6F-3 stíhací perutě VF-5 byly 31. srpna nasazeny v prostoru Marcus Island.

Přestože měly Hellcaty proti svým předchůdcům F4F Wildcat některé své mouchy, jako horší výhled dopředu při přiblížení na přistání nebo příliš měkký chod tlumičů pérování, takže hrozil střet mohutné vrtule Hamilton Standard s palubou, hlavně když letoun „visel“ na záchytném laně, přednosti je bohatě vyvažovaly.

Letoun byl robustní. Díky samosvorným nádržím, důkladnému pancéřování pilotního prostoru a klíčových agregátů motoru dokázal absorbovat neuvěřitelné množství zásahů. To s sebou na druhou stranu neslo zvýšenou hmotnost, ale nový motor Pratt&Whitney řady R-2800, přeplňovaný mechanicky poháněným dmychadlem, s výkonem o dvě třetiny vyšším, proti Wildcatu, si s tím dokázal poradit.

Maximální rychlost stoupla o více než 100 km/h z 512 km/h na 621 km/h, stoupavost byla proti Wildcatu téměř dvojnásobná, 1039 m/s proti 594 m/s a dolet se vzrostl o 500 km.

Nemilé pro japonské piloty bylo to, že si páteřní letouny námořnictva z dílen firmy Grumman, tedy Wildcat, Hellcat a dokonce i torpédový bombardér Avenger byly zatraceně podobné.

Mnoho Japonců svůj omyl v identifikaci zjistilo, až když bylo pozdě. Jedním z takových pilotů byl Tošijuki Sujeda, eso s devíti sestřely, který si na lov Wildcatů vypracoval speciální a velmi úspěšnou taktiku. Ta najednou nefungovala. Jakou a proč nefungoval se dozvíte na TV obrazovce.


Jak jsem již zmínil, znalost protivníka je klíčová. Nic není cennějšího, než když se podaří ukořistit nepřátelskou techniku v provozuschopném stavu a můžete ji důkladně vyzkoušet. Každá technika má své slabiny. Když víte jaké, je to mnohdy cennější než další pár kulometů navíc. O tom je další sekvence pátého dílu seriálu Stíhači v boji odehrávající se na nebi na Rabaulem.

V závěru se podíváme nad atol Truk, kde v únoru 1944 vymetly Hellcaty obávaná Zera z oblohy. Nadvláda japonských Zer skončila. Definitivně.

Více o celém seriálu na stránkách ČT

Více o tomto díle na stránkách ČT

Hesla zmíněná v této části seriálu:

Grumman F6F Hellcat

Mitsubishi A6M Zero

Grumman F4F Wildcat

USS Essex (CV-9)

USS Intrepid (CV-11)

torpedoborec Suzunami

Captain Robert Wayne Duncan

Commander Hamilton "Mac" McWhorter

Commander Alexander Vraciu

Atol Truk

Ostrov Wake

 

Moderovaná diskuse k této části seriálu ČT na stránkách www.valka.cz

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔31.01.2009 📕14.258

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře