Letoun, který přišel pozdě

Autor : Ondřej Fér 🕔23.07.2003 📕13.863

Další články autora

Pro japonské císařství platilo za druhé světové války v mnoha ohledech pověstné přísloví „příliš málo a příliš pozdě.“ Osud palubního střemhlavého a torpédového bombardéru Ajči B7A2 Rjúsei je toho zářným příkladem.

Začněme od moře. Velitel japonského Spojeného loďstva Isoroku Jamamoto byl příliš vzdělaným a strategicky myslícím důstojníkem, než aby zastával názor, že když už bude nutné vést námořní válku se Spojenými státy, že ji rozhodne souboj bitevních lodí. Vzhledem k obrovským prostorám budoucího pacifického válčiště si rychle uvědomil sílu námořního letectva a tak japonské císařství vstupovalo do války se šesti velkými letadlovými loděmi. Akagi (1927) a Kaga (1928), přestavěné z nedokončeného bitevního křižníku, respektive bitevní lodě nesly shodně po devadesáti letounech, nevýhodou o desetiletí mladších Sórjú a Hirjú byla absence pancéřování, zatímco sesterská dvojice Šokaku a Zuikaku (1941), patřila ve všech ohledech ke světové špičce.

K té se řadil i palubní stíhač Micubiši A6M Reisen, pro který se vžilo spojenecké kódové označení Zero / Zeke. Naopak bombardéry, střemhlavý Ajči „Val“ a torpédový „Kate,“ měly v době začátku války, natožpak v pozdějších letech, kdy na jedné straně Japonsku docházeli piloti a na druhé Američané násobili počty i kvalitu svých letounů a jejich osádek.

Východiskem z krize, do níž se od druhé poloviny roku 1942, markantně pak od roku 1944 začínalo japonské letectvo dostávat, měly být nové konstrukce. Jednou z nich byl i Rjúsei, nástupce Valu. Jeho konstrukci Námořní generální štáb pověřil v roce 1941 osvědčenou někdejší továrnu na hodiny a elektrospotřebiče Ajči sídlící v Nagoji. Podle specifikací měla za úkol zkonstruovat letoun s nosností 800 kilogramů určený jak pro střemhlavé, tak horizontální bombarodvání, přičemž se dvěma čtvrttunovými pumami měl stroj dosahovat rychlost 560 kilometrů za hodinu. Ve výzbroji se měly nacházet jak kanóny ráže 20 milimetrů, tak třináctimilimetrové kulomety, oproti dřívějším konstrukcím měl letoun nést pancéřování. Jak bylo u japonského letectva zvykem, velký důraz byl kladen na dolet – u budoucího Ajči B7A2 1850 kilometrů, při ekonomické rychlosti dvojnásobek.

Konstrukční tým Noria Ózakiho přišel s robustním středoplošníkem s křídlem lomeným do tvaru W a širokým podvozkem s krátkýma nohama. Problémy byly, stejně jako u jiných japonských válečných konstrukcí, s motorizací draku. Nakonec konstruktéři sáhli po osmnáctiválci Nakadžima Homare s výkonem až 1640 kW, který byl ale k dispozici až roku 1942. přestože po zabudování motoru byly s osmnáctiválcem potíže, bylo jasné, že se zrodil stroj, který požadavky splňoval na více než sto procent. Protože potíže s motorem neustávaly, nakonec se do Rjúsei zabudovávaly Homare XII s výkonem 1361 kW.

Sériová výroba se rozběhla v dubnu 1944. Kvůli váznoucí japonské ekonomice, drcené neustávajícími nálety a dušené americkou ponorkovou ofenzívou, se v závodech ve Funakatě a Ómuře pofařilo dokončit jen asi stopětadvacet letounů, jimž Američané dali kódové jméno Grace. Operovaly však už jen z pozemních základen. Než se Japoncům podařilo zahájit výrobu těchto bezesporu vynikajících strojů, přišli de facto o všechny provozuschopné letadlové lodě. Těch několik,které se dožily konce války, leželo v japonských přístavech s palubami rozervanými pumami.

Technická data

Ajči B7A2 Rjúsei „Grace“

Jednomotorový dvoumístný palubní bombardovací letoun.
Jeden dvouhvězdicový osmnáctiválcový motor Nakadžima Homare XI se vzletovým výkonem 1342 kW nebo dvouhvězdicový osmnáctiválcový motor Nakadžima Homare XII se vzletovým výkonem 1361 kW.
Výzbroj: dva kanóny ráže 20 mm, dva kulomety ráže 13,2 mm. Jedna puma váhy 800 nebo 500 kg, případně dvě pumy po 250 kg nesené v pumovnici nebo jedno torpédo nesené pod trupem.
Rozpětí: 14, 40 m
Délka: 11, 49 m
Výška: 4, 07 m
Nosná plocha: 35, 40 metrů čtverečních
Hmotnost prázdného letounu: 3614 kg
Vzletová hmotnost: 5700 kg
Maximální rychlost: 543 km/h
Dostup: 8950 metrů
Dolet: 1850 / 3040 kilometrů

Další články autora

Autor : Ondřej Fér 🕔23.07.2003 📕13.863

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře