Íránský nálet na iráckou základnu Al-Wallid

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔04.07.2005 📕24.545

Půl roku po vypuknutí irácko-íránské války, v březnu roku 1981, se fronta více méně stabilizovala, ne nepodobně první světové válce - po překvapivém bleskovém úderu irácké armády se íránské jednotky vzpamatovaly a za pomoci posil a odvedenců zastavily pronikání Iráčanů na své území a dobyly zpět některá místa. Těžké boje znamenaly mnoho mrtvých a raněných, ale územní zisky téměř žádné.

Na konci března Irák vypálil dvě rakety komplexu 9K52 Luna-M (v kódu NATO FROG-7) proti městům Dezful a Ahwaz. Tato akce pobouřila íránské vojenské činitele, a tak už několik dní poté začali velitelé 31. a 32. taktického stíhacího křídla na základně v Shahrokhi plánovat protiútok. Podle zpráv rozvědky přesunul Irák většinu strojů svého cenného letectva na základnu Al-Wallid (hlavní součást komplexu letišť známých jako H-3) u dálnice Bagdád-Amman nedaleko hranic s Jordánskem, které Irák v bojích s Íránem podporovalo. Tak se na základně Al-Wallid ocitly nejméně dvě peruťe po deseti bombardérech Tu-22B, 6 bombardérů Tu-16 a také dvě jednotky s MiGy-23BN a Su-20/22 v mylném domnění, že jsou mimo dosah íránského letectva, které získávalo navrch zejména nasazením amerických strojů F-14. Iráčané se ale spletli.

Zpravodajské informace o cíli íránskému letectvu patrně dodal Izrael, jehož průzkumné Phantomy nad východním Irákem prováděly průzkumné mise.

Pro operaci proti základně Al-Wallid Íránci shromáždili své nejlepší osádky, které usedly do deseti strojů F-4 Phantom, dvou F-14A Tomcat, Boeingu 747 coby velitelského stroje (který zároveň sledoval iráckou radiokomunikaci) a dvou tankovacích letounů Boeing 707-3J9C.

Plán byl následující: protože stíhací aktivita Iráčanů zejména v severním Iráku, nebyla příliš vysoká, museli íránští piloti na cestě k cíli překonat jen jedinou překážku - baterie raket země-vzduch. Základna Al-Wallid byla od íránských hranic vzdálena téměř 1 000 km a Phantomy by na své cestě musely letět přes Bagdád. Pro zvýšení jejich šancí se proto velitelé rozhodli přesunout stroje nejprve na základnu v Tabrizu, a teprve odtud zaútočit po ose Mosul, Kirkuk, H-3. A protože Phantomy by svého cíle nedosáhly bez tankování ve vzduchu, byly dva tankery Boeing 707 odeslány do Turecka, aby se ve správnou chvíli setkaly s útočícími stroji kdesi nad severním Irákem. Ještě předtím však íránské F-5E provedly diverzní nálet proti letecké základně Hurriya.

Operace byla zahájena v brzkých ranních hodinách 4. dubna 1981. Formace šesti F-4E a dvou F-4D doplněná o dva rezervní stroje (jejichž osádky velmi mrzelo, že se musely vrátit, protože nikdo neměl žádné technické problémy), odstartovala z Tabrizu a vydala se na svou misi do Iráku. Útočnou výzbroj Phantomů tvořily pumy Mk.82 Snakeye a kontejnerové BL.755. Dva F-14 Tomcat hlídkovaly nízko nad hranicí a čekaly na jejich návrat. Ještě o něco dříve odstartovaly dva Boeingy 707 z mezinárodního letiště v Istanbulu v Turecku - oficiálně proto, aby se vrátily do Íránu - a neočekávaně se odklonily od mezinárodní letecké trasy a vydaly se směrem k Iráku. Letíce nízko nad horami na severozápadě Iráku se tankery spojily s jednotkou Phantomů. Tankování za letu proběhlo bez komplikací a tankery se vydaly zpět na základnu v Tabrizu.

(Klikněte na mapu pro plnou velikost)

To už ale Phantomy mířily ke svému hlavnímu cíli. Překvapení bylo tak dokonalé, že nevzlétl jediný irácký stroj ani z jednoho ze tří letišť komplexu H-3. Stroje F-4E se rozdělily na dvě skupiny přilétající z různých směrů a napadly různé části základny. Nejprve zaútočily na runwaye, aby zabránily stíhačům odstartovat, další vlna pak zničila několik zodolněných úkrytů pro letadla. Mezitím už ale kontejnerové pumy druhé skupiny zničily tři velké hangáry, dvě radarové stanice a podle hlášení íránských pilotů pět iráckých bombardérů. Následně pak byla napadena zaparkovaná letadla na ploše. Iráčané se stále nevzpamatovali, také protiletadlová palba byla slabá. Phantomy tak měly dost času provést několik útoků a ničily jeden nepřátelský stroj za druhým palbou svých palubních zbraní.

Satelitní snímek základny H-3. Z pravého horního rohu doleva vede dálnice z Iráku do Jordánska.

Íránským pilotům se podařilo jistě zničit dvě Mirage F.1EQ, osm MiGů-23, čtyři MiGy-21, pět letounů Su-20/22, jeden bombardér Tu-16, tři transportní An-12BP a čtyři vrtulníky Mi-8. Další letouny (včetně tří bombardérů Tu-22B) byly poškozeny. Na zemi zahynulo šestnáct příslušníků iráckého letectva, tři Egypťané a jeden východoněmecký „poradce“. Dalších dvacet pět lidí bylo raněno.

Nakonec se celá formace otočila zpět k íránským hranicím. Ani jeden F-4 nebyl zasažen protiletadlovou palbou, a přestože Iráčané poté, co se vzpamatovali ze šoku, vyslali několik stíhacích letounů, Phantomy už dohnat nedokázali. Celá operace trvala 4 hodiny a 40 minut.

Íránský útok proti základně Al-Wallid je jedním z nejúspěšnějších útoků proti letecké základně od roku 1967 (Šestidenní válka). Velitelství irácké protivzdušné obrany později tvrdilo, že se na íránském útoku podílely i stíhačky ze Sýrie, a že sledovalo íránské stroje celých 67 minut. Pokud tomu tak bylo, proč na útočící stroje nebyl nikdo připraven?

Úspěšný íránský útok stál život ještě šest vysokých důstojníků iráckého letectva, kteří byli za své selhání popraveni. Dalších 23 bylo uvězněno.

Děkuji Martinu Smíškovi za pomoc s tímto článkem a doplnění.

Zdroje a fotografie:
IIAF Association, Osprey - Iranian F-14 in Combat
Autor : Radek Havelka / Admin 🕔04.07.2005 📕24.545

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře