Důvody a následky sovětské invaze do Polska v září 1939

Autor: Pavel Alex Přibil / Karaya1 🕔︎︎ 👁︎ 61.004

Přípravy na vpád do Polska

Události, které nastaly v Polsku 17. září 1939 byly pouze vyústěním dlouhodobé politiky Sovětského svazu vedené v 30. letech 20. století. Po víceméně tajné spolupráci v oblasti zbrojení dal počátkem roku 1939 na XVIII. sjezdu VKSb Stalin jasně najevo, že zájmy SSSR a Německa na budoucí válce v Evropě jsou naprosto stejné. Stalin vyjádřil názor, že západní demokracie usilují o rozpoutání války mezi Sovětským svazem a Německem, aby po jejich vzájemném vyčerpání ovládly celou Evropu. Vyústěním těchto Stalinových snah bylo uzavření neslavně známého paktu Molotov – Ribbentrop, který defacto rozdělil předválečnou Evropu na dvě sféry vlivu.


Vjačeslav Michajlovič Molotov

Reklama

Ještě před podepsáním této dohody měl ovšem Stalin rozehranou dvojí hru. Počátkem července, kdy již naplno běžely sovětsko – německé rozhovory, kontaktovala sovětská diplomacie Británii a Francii s návrhem smlouvy o spojenectví proti Německu. Tento návrh však obsahoval i klauzuli o zaručení práva SSSR na invazi do Polska a pobaltských států. 11. srpna dorazily do Moskvy francouzská i britská vojenská mise k projednání podrobností smlouvy, ovšem dle očekávání k žádné dohodě nedošlo. Nic tak nebránilo uzavření paktu mezi SSSR a Německem.


Josif Vissarionovič Stalin

Dne 23. 8. 1939 tak byla v Moskvě dohoda podepsána ministry zahraničních věcí obou států, tedy Vjačeslavem Molotovem a Joachimem von Ribbentropem. Tato smlouva bývá často označována jako smlouva o vzájemném neútočení, nicméně klíčovými body smlouvy bylo právě rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Bylo dojednáno, že v Pobaltí připadne Sovětskému svazu Lotyšsko, Estonsko a Finsko a že hranici v Polsku budou tvořit řeky Narev, Visla a San. Německu měl připadnout zbytek Polska a Litva. Mělo se také vzdát vlivu v jihovýchodní Evropě. Naopak Stalin si ještě pojistil vliv na Besarábii (v současné době leží na území Moldavska a Ukrajiny).


Joachim von Ribbentrop

Toto územní členění bylo následně ještě upraveno dodatkem smlouvy z 28. září 1939, ve kterém se Stalin vzdává těch území Polska, které byly obývány převážně etnickými Poláky. Zastavil tak svá vojska na místech, která bývala do roku 1920 Západní Ukrajinou a Západním Běloruskem. Výměnou za uvolněné polské území ovšem na Hitlerovi požadoval Litvu. Tento po krátkém váhání souhlasil (Sovětský svaz však musel ještě dle dodatku smlouvy z 10. ledna 1941 !!, zaplatit Německu odstupné ve výši 7. 500 000 USD, což v té době činilo 31.5 milionu říšskoněmeckých marek. Tato suma měla být vyplacena dílem dodávkami surovin a dílem měla být použita na snížení existujícího dluhu Německa vůči SSSR), a tímto bylo rozdělení východní Evropy dokonáno.


Adolf Hitler

Díky této dohodě také získaly oba státy čas na uskutečnění svých dalších plánů. Německo pro invazi do západní a severní Evropy a Sovětský svaz k přípravě na nevyhnutelný konflikt právě s Německem.

Zdůvodnění, provedení a následky vpádu vojsk SSSR do Polska

Poté co německá armáda 1. září překročila hranice Polska a rychle postupovala kupředu, vyzval Ribbentrop již 8. září sovětskou stranu k obsazení dohodnutých částí Polska ve snaze roztříštit bránící se polské síly. K vlastnímu útoku Rudé armády však mělo dojít až ráno 17. září.

Reklama

Těsně před útokem byl o situaci informován polský velvyslanec v SSSR Grzybowski. Molotovův zástupce Poťomkin jej informoval o tom, že polská vláda je na útěku ze země a pokud tedy není v Polsku vláda, pak pozbývají platnosti mezinárodní dohody jí uzavřené. Mezi nimi i smlouva o neútočení mezi Polskem a Sovětským svazem. Později 17. září ve svém projevu již sám Molotov zdůvodnil napadení Polska takto:

V Polsku se vytvořila situace, která umožňuje jakýkoli vývoj a ten se může změnit v ohrožení pro Sovětský svaz. Do současné doby byl Sovětský svaz neutrální, avšak v současné době již nemůže v této politice pokračovat. Sovětský svaz nemůže nadále nečinně přihlížet osudu bratří na Ukrajině a v Bělorusku, kteří již dříve byli pokládáni za národy zbavené práv a nyní ponechané svému osudu. Sovětská vláda se rozhodla podat jim bratrskou ruku.

V brzkých ranních hodinách 17. 9. 1939 tak vyráží Rudá armáda stejně jako Wehrmacht bez vypovězení války přes východní hranici Polska a směřuje na západ. Konkrétně se útoku účastní dvě skupiny armád. První byl Běloruský front pod vedením armádního velitele 2. stupně Michaila Kovaljova v jehož svazku se nacházely 3., 10. a 11. armáda spolu s 4. rychlou skupinou mechanizované jízdy a 23. samostatným střeleckým sborem.

Druhým uskupením armád byl Ukrajinský front pod vedením armádního velitele 1. stupně Semjona Timošenka s 5., 6. a 12. armádou.

3. armáda Běloruského frontu pak měla za úkol postupovat směrem na Brest nad Bugem zatímco 11. armáda má obsadit území ležící u litevské a východopruské hranice. Útoky Ukrajinského frontu byly zaměřeny na Lvov (6. armáda) a na Ljublansko, kam měla udeřit 12. armáda. Podle odhadů polské strany se útoku mělo účastnit 20 až 24 střeleckých divizí, 15 jezdeckých divizí a devět tankových brigád. Celkový počet nasazených mužů Rudé armády pak činil bezmála půl milionu mužů.

Po skončení osmnáctidenního tažení Rudé armády v Polsku se posunuly hranice Sovětského svazu o 250 až 300 kilometrů na západ a SSSR tímto anektoval na 190 000 km2 území na kterém se nacházelo 12 milionů obyvatel (6 milionů Ukrajinců, 3 miliony Bělorusů a 3 miliony Poláků a Židů). Přímo v bojích bylo více než čtvrt milionu polských vojáků zabito, zraněno, nebo vzato do zajetí. Toto ovšem ještě nebylo zdaleka vše, neboť další statisíce občanů Polska byly deportovány na Sibiř. Podle polských údajů bylo takto postiženo 1 646 000 občanů dřívější Polské republiky. Z tohoto počtu přišlo v SSSR o život 850 až 900 tisíc polských občanů.

A jakou daň za toto vše zaplatila Rudá armáda? Zde se čísla v různých pramenech velice rozcházejí. První údaje o počtu mrtvých a zraněných uvedl sám Molotov na zasedání Nejvyššího sovětu SSSR dne 31. 10. 1939. Ve svém projevu řekl, že celkový počet obětí činí 737 padlých a 1 862 raněných vojáků. Existují však ještě mnohé jiné údaje: Podle britského historika Normana Daviese činily ztráty RA 993 padlé. Oficiální ruské statistické studie také postupem let počty obětí zvyšují. Nejprve se uvádí dle studie Grif sekretnosti sňat 996 obětí, respektive 1 139 padlých na jiném místě této studie. Nejnovější ruská statistická studie Rossija i SSSR v vojnach XX. veka již dospěla k počtu ztrát ve výši 1 475 osob. Zcela jiná čísla ale udávají polští historici K. Liszewski a V. K. Cygan, kteří dospěli k číslům 2 500 až 3 000 mrtvých a 8 000 až 10 000 zraněných rudoarmějců.

Ať již jsou tato čísla jakákoli, nic nezmění na tom, že tato invaze vojsk Sovětského svazu předurčila další osudy Polska na dlouhých 50 let. A jak se objevují stále nové a nové informace z archivů, tak existuje naděje, že jednou budou plně objasněna všechna dosud skrytá fakta této krvavé události na počátku druhé světové války.

Zdroje:
Janusz Piekalkiewicz: Polské tažení, Naše vojsko, 2007, ISBN 8020607595
Oleg Sarin – Lev Dvorecky: Vetřelci – Agrese Sovětského svazu proti světu 1919 – 1989, JOTA Military, 1998, ISBN 8072170651
Janusz Magnuski - Maksym Kolomijec: Rudý blitzkrieg - Září 1939. Sovětská tanková vojska v Polsku, Bonus A, 1996, ISBN 808591428-x
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pakt_Ribbentrop-Molotov
https://en.wikipedia.org/wiki/Molotov–Ribbentrop_Pact

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více