Obsazení Československa 1938 - 1939

Autor : Petr Lujka 🕔20.01.2001 📕8.568

Seriál

  1. Obsazení Československa 1938 - 1939
  2. Obsazení Československa 1938 - 1939
  3. Obsazení Československa 1938 - 1939
  4. Obsazení Československa 1938 - 1939
  5. Obsazení Československa 1938 - 1939
  6. Obsazení Československa 1938 - 1939
  7. Obsazení Československa 1938 - 1939
  8. Obsazení Československa 1938 - 1939
  9. Obsazení Československa 1938 - 1939
  10. Obsazení Československa 1938 - 1939

Podobné články

Další články autora

Plán na Hitlerovo svržení

Právě tehdy se počal generál Beck, spolu s několika dalšími vysokými důstojníky, včetně generála von Witzlebena, který velel berlínskému vojenskému okruhu, zaobírat myšlenkou na Hitlerovo svržení. Jejich plán pyl velice jednoduchý. V okamžiku, kdy by fiihrer vydal rozkaz k útoku na Československo, nechali by ho zatknout spolu s dalšími vůdčími osobnostmi NSDAP. Armáda by odřízla Berlín, aby oddíly SS nemohly zasáhnout. Generálové nebylí zajedno, co s Hitlerem, zda ho postaví před soud, nebo ho prohlásí za duševně chorého. O svých záměrech dokonce informovali Británii a Francii a žádali oba státy, aby neustupovaly Hitlerovým požadavkům stran Československa.

Tak došlo k nejvážnější roztržce mezi Hitlerem a armádou od dob čistek kolem Rohma v roce 1934. Přesto si však musíme uvědomit, že se spiknutí účastnila jen hrstka generálů a že většina nejvyšších důstojníků zůstala Hitlerovi loajální. Pokud jde o velké průmyslníky a bankéře, ani zde nepanovala jednota. Někteří dokonce pokládali Hitlerovu zahraniční politiku za málo agresivní, jiní ji naopak považovali za příliš odvážnou a nebezpečnou. Důkazem názorové rozporuplností a určitého zklamání v nejvyšších kruzích německého velkého kapitálu byl fakt, že jak prezident Reichsbank dr. Hjalmar Schacht, tak pruský ministr financí Johannes Popitz se konspirace také účastnili.

Celé léto 1938 bylo politicky velice horké. V sousedním Československu docházelo v německy mluvících regionech k častým nepokojům. Německá propagandistická mašinérie chrlila početné případy zvěrstev, která údajně Češi spáchali na „bezbranných“ sudetských Němcích. Zdá se, že Hitler sám některým věřil. Ale poturčenec horší Turka a tak nepřekvapuje, že mnohé případy ublížených Němců nevznikly na německém ministerstvu propagandy, ale vyšly z per sudeťáckých novinářů.

V září na každoročním nacistickém srazu zazněly z úst Hitlera i Goringa velíce bojovná slova na adresu sousedního Československa. Goringův projev byl snad nejkrvelačnější. Nazval Čechy „odpornou rasou trpaslíků“ a obvinil Moskvu a Židy, že je podporují. Jednoduše řečeno, snažil se přimět Hitlera k okamžitému vojenskému zákroku proti Československu.

Den po projevech Hitlera a Goringa v Norimberku propukly v československém pohraničí nové nepokoje. Tisíce Sudeťáků s hákovými kříži zaplavily města v českém pohraničí a bez přestání skandovaly: „Chceme připojení k říši!“ Československá policie zahájila do demonstrujících palbu. Konflikt se rozrůstal a vláda v Praze vyhlásila v celém československém pohraničí stanné právo.

Válka v Evropě byla na spadnutí.

Seriál

  1. Obsazení Československa 1938 - 1939
  2. Obsazení Československa 1938 - 1939
  3. Obsazení Československa 1938 - 1939
  4. Obsazení Československa 1938 - 1939
  5. Obsazení Československa 1938 - 1939
  6. Obsazení Československa 1938 - 1939
  7. Obsazení Československa 1938 - 1939
  8. Obsazení Československa 1938 - 1939
  9. Obsazení Československa 1938 - 1939
  10. Obsazení Československa 1938 - 1939

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr Lujka 🕔20.01.2001 📕8.568

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře