F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest (I.)

Autor : František Janouch 🕔14.08.2014 📕3.976

Před 100 lety, dne 10. dubna 1908, se narodil v Stanislawowe František Kriegel. Pozoruhodným způsobem se zapsal do našich moderních dějin. Chudý židovský chlapec z Haliče byl totiž jediným československým vrcholovým politikem-zajatcem, který v pohnutých srpnových dnech řekl Brežněvovi NE! a nepodepsal moskevský diktát a tak zachránil naši československou čest. Známý český filosof Karel Kosík jednou řekl, že se pokusil nalézt v českých dějinách podobný čin: srovnat ho lze pouze s jednáním Jana Husa v Kostnici.

V druhé polovině sedmdesátých let, když se nad Františkem Kriegel stahovaly mraky a hrozilo nebezpečí jeho zatčení či provokace (koncem roku 1977, se ho pokusili likvidovat nějací Arabové; akci zorganizovala StB, jak se nyní dozvídámé z archivů StB), jsem napsal o Františkovi Krieglovi větší článek, ve kterém jsem odpovídal na všechny lži komunistických sdělovacích prostředků. Článek byl uveřejněn v řadě evropských jazyků. Po úmrtí Františka Kriegla jsem dopsal poslední část. Uveřejňuji ji ho nyní na svém blogu česky.

Na podzim roku 1945 zazvonil telefon. Hluboký mužský hlas se ptal po mém otci: „Je živ? Přežil válku?

Byl v Auschwitzu a Mauthausenu, vrátil se, znovu pracuje jako lékař,“ odpovídám.

Ty jsi tedy mladý Janouch. Vyřiď tátovi, že ho volal Franta Kriegel. Jsem na letišti v Ruzyni, přilétl jsem právě z Indie, letím do Frankfurtu. Vrátím se za pár dnů.

To bylo mé první setkání dr. Krieglem, na které se pamatuji. Od rodičů jsem se dozvěděl, že to byl otcův nejlepší přítel z lékařských studií, se kterým po večerech, zatímco já v sousední místnosti pročůrával plenky, studovali Anti-Dühringa a diskutovali o politických problémech.

O nějaký týden později někdo zazvonil. Za dveřmi stál menší podsaditý usměvavý muž v šedozeleném plášti, vedle něho bylo několik kufrů a nějaký vak.

Já jsem Kriegel. Nějak jsi za těch devět let povyrostl. Mohu si tady složit těch pár švestek a pár dnů u vás zůstat?

Tak skončila dlouhá cesta dr. Františka Kriegla, na kterou se ze stejných dveří vydal skoro přesně před devíti lety, a tak začala má osobní známost s člověkem, který se svérázně vepsal do československých dějin a který byl od roku 1968 pro sovětské a čs. sdělovací prostředky a pro stranické propagandisty terčem číslo jedna.

V listopadu 1936 ho můj otec jako jediný přítel - všechno se muselo dít v tajnosti - vyprovázel na vršovickém nádraží do Španělska. Kriegla tam vypravila - na jeho vlastní žádost - KSČ jako dobrovolníka. Kdo mohl tenkrát předvídat, že to bude trvat celých devět let, než se bude moci vrátit domů.

Domů? Ano! Domů! Doktor Kriegel se narodil 10. 4. 1908 v židovské rodině ve Stanislawově. Jeho otec byl maličkým stavitelem - spíše polírem, který stěží uživil svou rodinu. A když zemřel, a to bylo Františkovi jedenáct let, musel se začít protloukat životem sám, protože jeho matka nebyla s to uživit celou rodinu.

Na univerzitě ve Lvově existoval v té době přísný numerus clausus a židovský chlapec Kriegel nebyl na studia přijat. V roce 1926 proto odjíždí do Prahy, kde se v listopadu zapisuje na lékařskou fakultu německé části Karlovy univerzity. Proč na německou? Na české již nebylo místo a potom - v Krieglově rodině se mluvilo německy a polsky a studium v němčině bylo pro něj snadnější.

Na studiích se Kriegel protlouká, jak to jenom jde. Živí se kondicemi, pracuje jako pomocný dělník na nádražích, později si přivydělává v nemocnici jako obrfiškus - za celých 150 korun měsíčně! „Často,“ vyprávěl mi později, „jsem za celý den měl jenom hrnek kakaa, které dávali zadarmo v Charitě, a kousek chleba. A studoval jsem po nocích - jak to jen šlo.

Není divu, že již od roku 1924, tedy ještě v Polsku, začíná Kriegel pracovat v dělnické mládeži. I v Praze se stává aktivním členem levicového studentského hnutí a v roce 1931 vstupuje (v Praze na Žižkově) do KSČ. Od této doby jeho čas rozdělen mezi studium a stranickou práci (pracuje jako stranický instruktor v mnoha pražských dělnických organizacích).

Po promoci v roce 1934 začíná Kriegel pracovat jako asistent I. interní kliniky v Praze. V té době se mu Československo stalo již druhou vlastí. Na rozdíl od jiných emigrantů mluví a píše česky jako rozený Čech a Československo, které nazýval „pozoruhodným ostrovem demokracie a kultury ve východní Evropě“, mu plně přirostlo k srdci, stalo se jeho domovem.

Devět let na frontách světové války

Jak působili moji žalobci na vás, Athéňané, nevím,
ale sám jsem pro jejich řeči div nezapomněl, kdo jsem.
Tak přesvědčivě mluvili.
A přece pravdivého neřekli takřka nic.

Platón: Obrana Sokratova

Od prvního prosince 1936 je Kriegel frontovým lékařem na madridské frontě, v roce 1937 je šéflékařem 45. divize interbrigády. „Mezinárodní dobrodruh a major americké armády Kriegel“, řekl v roce 1977 na tiskové konferenci ve Stockholmu náměstek čs. ministra zahraničí Spáčil a podobně o něm již dříve psalo Rudé právo a další plátky. Tisíckrát opakovaná lež se nestává pravdou. Kriegel sice měl hodnost majora-lékaře, ale ne americké armády. Nechme mluvit dokument, jeho kopii, ověřenou čs. soudem, vlastním.

J. Exc. Don Juan Negrín Lópet, prezident ministerské rady a ministr národní obrany, a jeho jménem slovutný Don Antonio Cordón García, plukovník dělostřelectva, podtajemník pozemské armády.

Potvrzuje, že pan František Kriegel bojoval ve Španělsku v mezinárodních brigádách v hodnosti majora-lékaře, v obraně svobod a výsad Národa Španělského, a jako takový bojovník náležel k 45. divizi brigády.

Když opouští půdu, kterou přišel hájiti uvedený major-lékař, vláda Republiky projevuje mu tímto osvědčením vděčnost národa, kterou si zasloužil svou věrnou oddaností a chováním, k dobru Španělska ve druhé válce o jeho nezávislost.

L.S. Barcelona dne 28. října 1938
Ministerstvo národní obrany Antonio Cordón v. r.
Pozemní armáda
Úřadovna podtajemníka
257/1


František Kriegel ve Španělsku

Kriegel zůstává ve Španělsku až do února 1939 - opouští je jako komisař jedné z posledních jednotek interbrigády. Na španělsko-francouzské hranici předává Kriegel prapor interbrigád do rukou španělských partyzánů.

Od února 1939 je Kriegel ve francouzských internačních táborech - nejdříve ve St. Cyprien, později v Gurs.

V poválečných letech jsem našel mezi starými dopisy lístek, který od dr. Kriegla přišel z Francie někdy na jaře 1939 a ve kterém žádal, aby za ním byl poslán jeho lékařský diplom, jenž si u nás před odjezdem uschoval. To byla poslední zpráva od dr. Kriegla - potom nadlouho zmizel ve vírech druhé světové války.

Krieglova druhá vlast byla 15. března 1939 okupována Němci a bylo zřejmé, že do ČSR se vrátit nemůže. Začínala druhá světová válka a pro komunistu a antifašistu Kriegla nebylo jednoduché se rozhodnout, co dělat.

V té době byla čínsko-japonská válka v plném proudu. Předsednictvo výkonného výboru Komunistické internacionály vydalo v roce 1938 výzvu, ve které se mimo jiné praví: „...Osvobozenecký boj čínského lidu patří k nejdůležitějším částem všeobecného boje světového proletariátu a celého pokrokového lidstva proti násilnostem barbarského fašismu“.

Výzva Internacionály stanoví jako jeden z předních úkolů komunistů sbírání prostředků ve prospěch Číny a posílání lékařů, ambulatórii a lékařského personálu do Číny.

Rudé právo a jiné čs. listy šíří o Krieglovi zprávy, že za války bojoval na Čankajškově straně a že byl dokonce jeho osobním lékařem. Protože Čína je daleko a od té doby uplynulo již skoro čtyřicet let, nebude na škodu připomenout mladším čtenářům i partijním propagandistům, že v této době byla mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem vytvořena jednotná fronta a celá státní správa jakož i všechny armády byla podřízeny vedení Čankajška a že v této jednotné armádě pracovali sovětští poradci, sovětští vojenští odborníci, letci atd.

V létě 1939 norský Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku ve spolupráci s norským Červeným křížem dává prostředky pro nákup léků a lékařského zařízení pro Čínu, zařizuje přijetí lékařských dobrovolníků ze Španělska u čínského Červeného kříže a nakupuje lodní jízdenky asi pro dvacet lékařů, mezi nimiž byl i dr. Kriegel, bratr spisovatele Egona Erwina Kische dr. Bedřich Kisch z Marseille do Hongkongu. Lékařští dobrovolníci odjíždějí dne 12. srpna 1939 na parníku AENEAS, dne 13. září přijíždějí do Hongkongu, kde jsou uvítání paní Sun Jat-senovou (dnešní místopředsedkyní ČLR paní Sun Cin-lin). Paní Sun pomáhá navázat skupině lékařů, ve které byl i dr. Kriegel, spojení s Čou En-lajem, který byl v té době představitelem KS Číny v sídelním městě Kuomintangu Čunkingu. Po celou dobu působení v Číně byla činnost lékařské skupiny řízena KS Číny - podtrhuji tuto okolnost zvláště proto, že právě pro působení v Číně nazývají pražští propagandisté Kriegla mezinárodním dobrodruhem.

Po přepadnutí SSSR Německem se Kriegel hlásí na sovětské vojenské misi v Čunkingu jako dobrovolník do Rudé armády. Jeho gesto bylo přijato velice kladně - do konce války však nedostal vyrozumění, aby do armády nastoupil.

V podmínkách neuvěřitelně těžkých a primitivních (lékaři-dobrovolníci se zavázali, že budou žít a stravovat se stejně jako čínští vojáci) Kriegel organizuje armádní zdravotní službu, školí zdravotní personál a předává jim své bohaté zkušenosti z války ve Španělsku, a účastní se až do vánoc 1942 bojů na frontě v Chu-nanu. V té době již Japonci obsadili všechny čínské přístavy a odřízli tak čínská vojska od spojeneckých dodávek vojenského materiálu a zásob. Poslední zbylá cesta pro vojenské transporty, která vedla přes indický Assam do jihozápadní Číny, se také octla v nebezpečí odříznutí. Vzhledem k životní důležitosti této assamské (barmské) cesty posílá tam čínská armáda své oddíly, aby společně s americkými britskými a indickými vojsky odrazily japonskou ofenzívu. S čínskými oddíly odlétá, podle pokynu KS Číny, na toto bojiště v tropických džunglích i řada lékařů-dobrovolníků ze Španělska. Mezi nimi byl i dr. Kriegel. Protože dr. Kriegel ani ostatní dobrovolníci nebyli příslušníky čínské armády a vedení celé barmské operace bylo v rukou americké armády, vyjednává čínský Červený kříž jejich zařazení jako smluvních lékařů (contract surgeon) americké armády u čínských jednotek.

Odborná znalost, obětavost a hrdinství dr. Kriegla byly oceněny nejvyšším americkým vyznamenáním pro civilisty - Emblem for Meritorious Civilian Service: „Dr. Kriegel projevil neobyčejnou iniciativu, mimořádnou horlivost, vynikající smysl pro povinnost a vysoké odborné vlastnosti při plnění úkolů“ (30. října 1944).

V reportáži, uveřejněné v roce 1944 v americkém listu The Saturday Evening Post, se o činnosti Kriegla můžeme dočíst:

... dr. F. Kriegel, smluvní lékař polského původu, který včetně čínštiny ovládá pět jazyků a kterého plukovník Brown charakterizuje jako jednoho z nejstatečnějších mužů, kterého poznal ... Kriegel byl tři roky s republikánskými vojsky ve španělské občanské válce a další tři roky jako lékař v čínské armádě. Jde hned za tanky a poskytuje pomoc raněným přímo pod palbou. V jedné bitvě nedávno poskytl pomoc 46 čínským vojákům na bitevním poli, zatímco kolem zuřil urputný boj.

Doktor nechce mluvit o své vlastní činnosti během této noci, ale mluví s obdivem o čínském vojákovi, který vypálil čtyři protitankové náboje, zasáhl tank a zničil jeho posádku. Čínští vojáci jsou jako děti. Ale jsou přitom velcí a stateční. Bojují jako muži, a když jsou zraněni, chovají se jako muži, jsou trpěliví a vděční. Jsou to nejstatečnější a nejméně nároční vojáci, jaké jsem kdy poznal. A protože Kriegel má zkušenosti s vojáky mnoha národností, jeho slova něco znamenají...

František Kriegel zůstává na barmském bojišti až do konce války, která na Dalekém východě skončila až v září 1945. Ocitujme si zde závěrečné hodnocení, které mu v létě 1945 poskytl velitel lékařské služby:

Seagrave hospital unit, 896 Clearing Company, US Army.

3. června 1945

... smluvní lékař dr. F. Kriegel sloužil v této jednotce tři měsíce a byl ve spojení s touto jednotkou po dobu tří let. Většinu doby byl dr. Kriegel v bojové službě a snášel nepopsatelné těžkosti s americkými a čínskými jednotkami, nestále ohrožován nepřítelem. Ve své činnosti byl však mimořádně aktivní a schopný.

Jeho činnost v jednotce zaslouží nejvyššího ohodnocení: jeho loajálnost k jednotce a k jejím armádním úkolům byla nejvyššího stupně. Je vynikajícím chirurgem a zkušeným radiologem, nevyhýbá se však ani menším a obtížnějším úkolům, zvláště když pracuje s čínskými jednotkami. Dr. Kriegel je vynikající vedoucí a jeho neuvěřitelně vysoká a morálka byla stálým zdrojem inspirace pro důstojníky a vojáky této jednotky, ať to byli Američané, Britové, Barmánci či Číňané.

podepsán
Gordon S. Seagrave,
podplukovník lék. sl.,
velitel

V Praze

Málokdy se stane, že služební charakteristika tak přesně vystihne celého člověka a bude tak přesně platit i v budoucích letech, jako tomu bylo s citovaným posudkem. Třicetileté poválečné působení dr.Kriegla v Praze dalo plně za pravdu veliteli lékařské služby Seagravovi.

Po návratu do Prahy se chtěl Kriegel věnovat medicíně. Když o tom dnes retrospektivně přemýšlím, myslím, že tato cesta by byla pro Kriegla mnohem schůdnější, bez všech těch problémů a těžkostí, které na něho čekaly v poválečném Československu. Karlova univerzita by jistě získala zdatného profesora a učitele a zkušený lékař Kriegel by jistě našel široký kruh vděčných pacientů... Kdo ale mohl takto racionálně uvažovat na podzim roku 1945 v Praze, kde se rozhořívaly politické boje a kde každý považoval za svou povinnost odstraňovat důsledky války a budovat novou, lepší republiku?

Po několika týdnech diskusí a přesvědčování ze strany starých politických přátel se Kriegel rozhoduje věnovat se cele politické činnosti a stává se jedním z vedoucích funkcionářů pražské organizace KSČ. S energií jemu vlastní se Kriegel vrhá do práce.

Kriegel byl přísný na sebe i jiné, kladl vysoké požadavky, nesnášel lajdáctví, polovičatost, neschopnost. Dokázal přísně pokárat, dovedl však být i velice ohleduplný. Vzpomínám si, jak jednou přišel pozdě domů a dveře byly zajištěny na vnitřní řetěz. Aby nás nevzbudil, sedl si na noviny a přespal vsedě na schodech až do rána.

V únoru 1948 byl Kriegel organizačním tajemníkem pražské organizace KSČ a zástupcem velitele Lidových milicí, které sehrály velkou úlohu v únorových událostech roku 1948 (jejich náčelníkem byl generál Josef Pavel, ministr vnitra za pražského jara v roce 1968).

V roce 1949 začíná Kriegel pracovat jako náměstek ministra zdravotnictví. V této funkci zůstává až do počátku roku 1952, kdy byl, bez jakéhokoliv zdůvodnění a prakticky na hodinu, vyhozen z ministerstva.

Jeho potíže však začínaly již koncem roku 1951. V Československu se připravovaly, pod vedením sovětských poradců a v sovětské režii, velké politické procesy. Krieglův původ a předešlý život představovaly pro paranoické politiky a jejich bezpečnostní gorily lákavé sousto.

Kriegel, spolu s mnoha jinými, začíná být vyšetřován. Vyšetřování se týče jeho činnosti ve Španělsku, v Číně, vadí jeho původ, vadí jeho odborná znalost, znalosti jazyků (Kriegel mluví plynně česky, polsky, německy, anglicky, rusky, francouzsky, španělsky a dokonce i trochu čínsky), jeho mezinárodní styky a známosti a jen Bůh ví co ještě... Známí Kriegla jsou navštěvováni bezpečnostními referenty, kteří se snaží vyčmuchat nějaké klepy či kompromitující materiály. Vzpomínám, s jakým rozhořčením mluvil o takové návštěvě můj otec, který referentovi StB řekl, že nepoznal čistšího a obětavějšího komunistu a člověka, než je Kriegel.

V březnu 1952 se Kriegel ocitá bez práce. Po nějaké době se stává závodním lékařem továrny Tatra, prochází několik míst, až se nakonec stává - on, pětačtyřicetiletý major-lékař a šéflékař 45. divize mezinárodní brigády - sekundářem ve Vinohradské nemocnici. Všude, kde pracoval, si získal úctu a lásku svých spolupracovníků a důvěru svých pacientů. S neuvěřitelnou energií - to mu již bylo kolem padesáti se vrhá do studia nových lékařských oborů a specializuje se v revmatologii. V roce 1958, kdy do Československa zalétají první vlaštovky destalinizačního procesu, stává se primářem a později i náměstkem ředitele revmatologického ústavu profesora Lenocha. V roce 1960 obhajuje kandidátskou disertaci z lékařských věd.

V roce 1957-58 začíná i jeho postupná politická rehabilitace. V roce 1957 je odměněn Řádem 25. února I. stupně za účast v únorových událostech, o něco později dostává Řád rudé hvězdy za boje v mezinárodních brigádách, 1. května 1958 Řád práce.

V roce 1960 přijíždí do Prahy kubánská vládní delegace a jeden z jejích členů vyhledává Kriegla, kterého znal ještě ze Španělska. O několik měsíců později odjíždí MUDr. F. Kriegel jako poradce kubánské vlády pro otázky zdravotnictví do Havany, kde zůstává až do konce roku 1963. Kubánská vláda vysoce ocenila jeho pomoc při budování nového zdravotnického systému na Kubě. Kriegel se snažil, i když ne vždy úspěšně - ale která revoluce si dá radit ve svých začátcích? - pomoci vybudovat na Kubě zdravotnictví, které by bylo prosto nedostatků a chyb, které sám poznal a na vlastní kůži zakusil, když po léta pracoval jako prostý lékař ve zdravotnickém systému, jejž sám pomáhal v Československu budovat.

Po návratu do ČSSR Kriegel kandiduje jako poslanec do Národního shromáždění. Již při projednávání své kandidatury na stranických orgánech upozorňuje, že má vyhraněný názor na úlohu parlamentu v naší zemi - bude-li zvolen, bude své názory uplatňovat a prosazovat. Po zvolení poslancem se stává členem předsednictva Národního shromáždění a předsedou zahraničního výboru. Před XII. sjezdem KSČ jej k sobě pozval A. Novotný a nabídl mu členství v ÚV KSČ (v tehdejším politickém systému první tajemník mohl skutečně nabízet volné místo člena ÚV KSČ a málokdy se stalo, že by svou nabídku nemohl prosadit). Kriegel upozorňuje Novotného, že bude-li zvolen, bude vždy otevřeně a kriticky tlumočit své názory a pranýřovat nedostatky a chyby, kterých v naší společnosti vidí velice mnoho.

Převzato z webu http://blog.aktualne.cz/blogy/frantisek-janouch.php?itemid=3141 se souhlasem autora.

Autor : František Janouch 🕔14.08.2014 📕3.976

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře