Ten, který nepodepsal

Autor : Michal Sojka 🕔13.08.2014 📕3.985

Letos si připomínáme 46. výročí invaze „bratrských“ armád do Československa. O srpnu 1968 a souvisejících událostech bylo napsáno množství článků a knih a natočeno nespočet pořadů a reportáží. Existuje však jeden člověk, politik, který stojí za opakované připomenutí, a to i přesto, že to byl komunista (a kovaný). On jako JEDINÝ totiž NEPODEPSAL. Jako jeden z mála československých a českých politiků v naší historii prokázal odvahu postavit se tváří v tvář vnějšímu ohrožení republiky. Je bezesporu rozporuplnou postavou, stejně jako jsou rozporuplné naše dějiny. 

Jmenoval se František Kriegel a byl zároveň lékařem...

František Kriegel se narodil v Haliči v roce 1908, ve dvacátých letech vystudoval v Praze na německé universitě medicínu. Ve 30. letech se zúčastnil jako lékař Interbrigád španělské občanské války. Dosáhl zde hodnosti majora a po porážce republikánů odešel v roce 1939 v řadách Červeného kříže do Číny napadené Japonskem. V Číně a v Barmě působil jako vojenský lékař až do roku 1945 a od Američanů, pro které pracoval jako smluvní lékař, si vysloužil za svoji práci uznání. Od roku 1945 byl jedním z vedoucích představitelů pražské komunistické organizace a v únoru 1948 se jako organizační tajemník pražské organizace KSČ a zástupce velitele Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu. 

V letech 1949 až 1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví v komunistické vládě. Po antisemitské čistce ve vedení strany byl z funkce odvolán a skončil jako závodní lékař v Tatře Smíchov. Počátkem 60. let odjel jako poradce kubánské vlády pomáhat organizovat kubánské zdravotnictví. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. Stal se členem předsednictva Národního shromáždění a předsedou jeho zahraničního výboru.

XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho ve funkci potvrdil. V období duben - srpen 1968 byl i členem předsednictva ÚV KSČ.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl spolu s dalšími vedoucími československými komunistickými politiky unesen do Moskvy, kde jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol. Vzhledem k tomu, že se narodil na území SSSR, měl v Moskvě zůstat zatčený a do republiky se mohl vrátit s delegací až na osobní intervenci prezidenta Ludvíka Svobody. Dr. Kriegel se pak stal nepřijatelným a již 31. srpna 1968 byl odvolán z předsednictva ÚV KSČ. Ztratil i z post předsedy Národní fronty. Na podzim 1968 coby řadový poslanec hlasoval jako jeden ze čtyř proti smlouvě o pobytu sovětských vojsk v ČSSR (dalšími byli Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Vodsloň a Hana Fuková).

MUDr. František Kriegel na zasedání ÚV KSČ 31. 5. 1969, kde měl být vyloučen z ÚV, řekl: 

...Je známo, že jsem odmítl podepsat tzv. moskevský protokol. Odmítl jsem proto, že jsem v něm viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že se to dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země. Když potom byla v národním shromáždění předložena k ratifikaci dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, hlasoval jsem proti ní jako smlouvě, která byla v rozporu se zásadami Charty organizace spojených národů, to je dobrovolnost. Podepisovala se v atmosféře nátlaku politického i mocenského za okolností, které jsou v rozporu s principy soužití socialistických národů i s mezinárodními dokumenty. Podepisovala se za přítomnosti cizích vojáků a mohutné vojenské techniky. Smlouva byla napsána nikoliv pérem, ale hlavněmi děl a samopalů. V této souvislosti si dovoluji citovat z návrhu SSSR na novou definici agrese, kterou SSSR předložil v nedávné době v OSN. Říká se v tomto návrhu: ozbrojená agrese přímá neb nepřímá je použití ozbrojené síly státem jako první proti jinému státu v rozporu s cíli, zásadami a ustavením Charty spojených národů. Dále se mluví v textu: ...kterýkoliv z následujících činů, pokud je spáchá stát jako první, a to bez vyhlášení války, bude považován jako akt ozbrojené agrese. A mezi těmito činy se jmenuje bombardování neb střelba na území a obyvatelstvo jiného státu nebo útok na jeho území, námořní a letecké síly. Hlasoval jsem proti smlouvě jako poslanec v souladu s cítěním a přáním velké většiny voličů a občanů této země...

Po jeho projevu se předsednictvo ÚV odebralo k poradě a pak původní návrh na vyloučení z ÚV změnilo na vyloučení z KSČ. Po hlasování, v němž bylo asi 12 hlasů proti a asi 20 se zdrželo, byl dr. Kriegel vykázán ze sálu... Samozřejmě byl také zbaven poslaneckého mandátu. 

Od roku 1963 do roku 1965 pracoval v Ústavu pro výzkum revmatických chorob a od roku 1966 do roku 1969 v Thomayerově nemocnici. V roce 1970 byl penzionován. 

Patřil mezi první signatáře Charty 77. 18. září 1979 byl s infarktem převezen do nemocnice, kde zemřel 3. prosince 1979. Jeho pohřeb se nesměl uskutečnit. Byl zpopelněn v neznámou hodinu, snad 6. prosince, snad v motolském krematoriu, bez jakéhokoliv obřadu.

Na jeho počest byla Nadací Charty 77 zřízena Cena Františka Kriegla, která je udělována „za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii“.

Autor : Michal Sojka 🕔13.08.2014 📕3.985

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře