Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 3.

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔23.05.2014 📕3.096

Seriál

  1. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 1.
  2. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 2.
  3. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 3.

Podobné články

Další články autora

... pokračování z předchozí části. 

Další příslušníci rodu Homo, kteří jsou zařazováni do 5. fáze, jsou pak dva velmi kontroverzní druhy - H. cepranensis a H. antecessor. Podobně jako s H. georgicus není ještě přesně ustáleno jejich případné zařazení.

5) Homo cepranensis - v roce 1994 došlo při budování silnice na území Itálie, blízko města Ceprano, k nálezu neúplné lebky. Během prvních ohledání došlo ke zjištění, že charakteristiky této lebky se plně odlišovaly od hlavních znaků tehdy známých homininů jako H. heidelbergensis či H. erectus (např. krátká a široká lebka, velmi silné kosti). Na druhou stranu sdílí své charakteristiky (např. tvar nadočnicových oblouků) s některými pozdními formami druhů žijícími v Africe před několika stovkami tisíc let (zhruba ve stejné době jako H. helmei). To by poukazovalo na možnou variantu, že se jednalo o předchůdce těchto pozdních forem. Proto někteří vědci akceptovali H. cepranensis jako samostatný druh.  

Do dnešních dní pak pokračují další analýzy této lebky - nejdůležitějším je však výzkum z roku 2011 provedený skupinou italských paleoanthropologů, kteří přišli s názorem (víceméně akceptovaným většinou anthropologů), že H. cepranensis není novým druhem ale pouze archaickou formou H. heidelbergensis. Vykazuje zajímavý mix:

- znaků odvozených - např. středně-laterální konkávnost hrbolu kloubního, příčná rýha týlní je pak přímá;

- znaků shodných s H. ergaster/erectus či archaičtějšími formami H. heidelbergensis - např. angulární rýha temenní, kostěná štěrbina zevního zvukovodu orientovaná směrem dolu

- znaků shodných s H. heidelbergensis z pozdního středního pleistocénu - párový hrbol čelní slabě vyvinut a středově umístěn, nadočnicová oblast průměrně konkávní, nekompletní nadočnicová rýha.

Na druhou stranu H. cepranensis vykazuje významné odlišnosti od pozdních evropských heidelbergensis. S největší pravděpodobností se tak jedná o poddruh, který je velmi blízký bodu oddělení H. heidelbergensis od H. ergaster. 

6) Homo antecessor - podobně jako předchozí druh i k objevení kosterních pozůstatků H. antecessor došlo kolem roku 1994. Hlavním centrem nálezů se stalo pohoří Atapuerca v severním Španělsku se dvěma nalezišti - Gran Dolina and Sima del Elefante. Jednalo se o zhruba 80 kosterních pozůstatků 6 jedinců. Výzkumný tým vedený E. Carbonellem, J. L. Arsuagou a J. M. Bermúdezem de Castro byl schopen popsat některé významné charakteristiky tohoto druhu - v obecné rovině se jednalo o robustnější druh s vyvinutější muskulaturou než je pozdější H. heidelbergensis či moderní H. sapiens (průměrná výška byla zhruba 1,6-1,8m, přičemž průměrná váha mužských jedinců byla zhruba 90kg). Průměrná velikost mozkovny je zhruba 1000-1150 cm3 (tzn. velmi podobně jako H. erectus, moderní H. sapiens zhruba 1350cm3). Dále došlo k redukci pohlavního dimorfismu. Zajímavým zjištěním bylo také, že s největší pravděpodobností tento druh praktikoval kanibalismus.

V roce 1997 tak španělský tým publikoval práci, ve které tvrdí, že se jedná o nový druh člověka, který se vyvinul z afrického H. ergaster a později se z něj vyvinul H. heidelbergensis (proto také latinský název antecessor = předchůdce, předek). Nicméně tato teze není všeobecně přijímana zejména s ohledem na to, že naprostá většina kosterních pozůstatků patří dětským jedincům - zatím nebyl nalezen výraznější kosterní pozůstatek dospělého jedince. Vzhledem k tomu, že se při pohlavním dospívání mění celkem významně fyziologie jedinců je možné, že se jedná pouze o příslušníky raných H. heidelbergensis či přímo pozdních H. ergaster (zejména významná podobnost s tzv. "Chlapcem z Turkany", KNM-WT 15000!). 

Mezi roky 2005-2014 došlo k nálezům kamenných nástrojů, zubů a stop v dalších oblastech Evropy (Velká Británie - Norfolk, Francie - Lézignan-la-Cèbe). Nicméně zatím nebyly publikovány žádné významnější zprávy z výzkumů, avšak některé poznatky se podařilo zveřejnit - výška jedinců zhruba od 0,9-1,9 metru, stejně tak další důkazy pro tezi o kanibalismu mezi jedinci tohoto rodu.

Datování: H. ergaster 1,9 - 1,3mil., H. erectus 1,9(?) - 143 tis. (!), H. georgicus 1,8 mil., H. antecessor 1,2mil. - 800tis. (redatace z roku 2012), H. heidelbergensis 700-200tis., H. cepranesis (H. heidelbergensis cepranensis) 500-350 tis. (redatace z roku 2009)

6. fáze -  Technologičtí kolonizátoři a dominantní všežravci

Superdruh: Homo sapiens (??)

Druhy/poddruhy: Homo helmei, Homo sapiens, Homo neanderthalensis, Homo floresiensis, Denisované (??)

Obecné charakteristiky: Tyto formy rodu Homo lze charakterizovat jako obecně těžší (některé druhy přes 60kg) s velkou mozkovnou (velikost je plně v rámci limitu pro rozptyl moderního člověka). EQ tak převyšuje hodnotu 5. Přechod k plnému bipedalismu je dokončen a jedná se tak o tvory plně bipední. Došlo také k ústupu masivnosti u některých tělesných znaků  - lebeční změny (např. nadočnicové oblouky, dolní čelist, apod.), obličejová a zubní redukce. Pohlavní dimorfismus je dále redukován a parametry lidského života se začínají přibližovat modernímu člověku (tedy např. pohlavní dospělost, délka lidského života, atd. - plně v mezích rozptylu moderního člověka). Jednotlivé druhy Homo vykazují různorodé složení potravy, všežravci ve velké míře využívající již plně vyvinutou loveckou taktiku (spolupráce více jedinců, různé pasti, apod.).

Nejvýznamnější změnou, oproti předchozím fázím lidského vývoje, je však masivní rozvoj technologií a také sociálních struktur - technologie se stávají více propracovanějšími a komplexnějšími (jedná se zejména o industrie módu 3, 4 a 5; mód 3 - Moustérien, mód 4 - Aurignacien, mód 5 - mikrolit a neolit/mladší doba kamenná).

1) Pro industrie Moustérien je typické zejména použití opracovaných kamenných nástrojů s vyvinutou nižší mírou specializace - typické tvary zahrnují drasadla, škrabadla, rydla, ale i pěstní klíny. Pokračuje dále levalloiská technika, i když její vliv je menší než v acheuléenu, který moustérien bezprostředně předcházel.

2) Pro technologie industrií Aurignacien je typické zejména použití dlouhých rovných ostří, na rozdíl od tak typických pazourkových plátkových odštěpků (materiálem jsou zejména pazourek, kámen, ale také již kosti, dřevo a paroží). Dalším významným prvkem je také vyspělé umění aurignacienu, které vykazuje i regionální odlišnosti. Můžeme je rozdělit na:

  • rytiny, které jsou obvykle geometrické, vzácněji se vyskytne hrubá rytina zvířete
  • zvířecí či lidské plastiky z mamutoviny
  • skalní malby
  • Dále je možné vyčlenit šperky, které jsou představovány jednoduchými závěsky.

3) Pro technologie módu 5 je typické zejména zmenšování vyráběných nástrojů (první vlna miniaturizace, odtud pak mikrolit - t.j. kamenné nástroje velmi malých rozměrů - např. miniaturní šipky, čepele harpun, apod.). Dále je to vyšší míra specializace a diferenciace kamenných nástrojů (tedy rydla, klíny, sekery, mlecí kameny pro drcení kukuřice, dláta, atd.). Objevuje se také kompositní složení nástrojů, tedy kombinující více materiálů při využití hlavních výhod jednotlivých složek (např. topůrko ze dřeva a hlava sekery z jadeititu, typické jsou i kompositní luky, apod.).

Co se týše sociálních proměn, tak nejvýznamnější změnou je přechod k usedlému způsobu života měnícího tradiční sociální struktury (tedy přechod např. k rodinnému vícegeneračními soužití, první politické svazky, atd.). Dále se také tyto rody Homo snadněji přizpůsobují okolnímu prostředí (např. obydlení chladnějších oblastí planety), případně naopak dochází k prvním změnám životního prostředí dle potřeb člověka (např. mýcení a pálení lesů, tvorba orných ploch, apod.).

V další kapitole budu pokračovat přiblížením bližších charakteristik jednotlivých druhů a věřím, že zejména Denisované či tzv. hobit (Homo Floresiensis) budou pro dost čtenářů zajímavou novinkou.

Seriál

  1. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 1.
  2. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 2.
  3. Anthropogeneze aneb stručné kapitoly z historie vývoje člověka - část 3.

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔23.05.2014 📕3.096

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře