ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Autor : Michaela Bendová 🕔17.10.2013 📕2.406

Seriál

  1. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  2. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  3. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  4. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  5. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  6. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  7. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  8. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  9. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  10. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  11. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  12. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  13. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Podobné články

Další články autora

8. Datace

V současné době se využívá několik možností, jak datovat nalezené relikty komunikace a to prostřednictvím datace přímé nebo nepřímé. V případě, kdy potřebujeme zjistit absolutní data jednotlivých úvozů, můžeme toho docílit na základě historických zpráv, které informují o daných úsecích určité komunikace. Dalším velmi důležitým zdrojem jsou archeologické artefakty nalezené přímo na lokalitě nebo v jejím okolí, které byly získány pomocí náhodného nálezu, archeologického výzkumu nebo za použití detektoru kovu (Nový 2008, 12). Tato poslední jmenovaná metoda byla úspěšně použita např. při výzkumu Zlaté stezky (Kubů – Zavřel 2009, 61).

Druhý způsob, který se využívá je tzv. nepřímé (relativní) datování. Pokud je člověk dostatečně zkušený v terénu, může aplikovat metodu horizontální stratigrafie, kdy se na základě podoby jednotlivých systémů komunikací určuje jejich relativní stáří (Nový 2008, 12; Široký – Nováček 1998). Jednou z dalších pomůcek je rozlišení vedení kolejí, to znamená způsob ve výběru zvolené trasy. Poslední využívaný způsob je samotné vyhodnocení stavu dochování jednotlivých úvozů, kdy se například hodnotí vlastní profil úvozu (Nový 2008, 13).

Jelikož jsem se v této práci zabývala výhradně raně středověkým průběhem Řezenské stezky, nepodařilo se mi získat žádné historické zmínky o jejím vedení. Relativní dataci na základě hodnocení stavu dochování úvozu jsem nevyužila, protože nedisponuji dostatečnými zkušenostmi, navíc tuto metodu považuji za příliš individuální a spornou. Při terénní prospekci nebyl využit detektor kovu, proto jsem při tvorbě úseků této dálkové komunikace využila movité i nemovité artefakty, které byly nalezeny v okolí zmiňovaných lokalit. Přestože místo nálezu může být zavádějící, protože díky postdepozičním transformacím se na určitou lokalitu, mohl artefakt dostat několika způsoby (Neustupný 2007, 52), jejich absolutní datování je nepopiratelné. Přesto tento způsob datování nemůže jednoznačně potvrdit období, ve kterém byly jednotlivé úvozy využívány.

Seriál

  1. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  2. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  3. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  4. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  5. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  6. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  7. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  8. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  9. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  10. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  11. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  12. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  13. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Podobné články

Další články autora

Autor : Michaela Bendová 🕔17.10.2013 📕2.406

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře