Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Autor : Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012 📕2.715

Seriál

  1. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  2. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  3. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  4. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  5. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  6. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  7. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  8. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Podobné články

Další články autora

Úvod

Blízký východ patří již několik desítek let k jednomu z nejproblémovějších a nejdiskutovanějších regionů světa. Vždy, když už se začne zdát, že mírová jednání významně pokročila a konec konfliktů v této oblasti je na dohled, vyskytne se nějaký další problém, který tato jednání znemožní a způsobí další vlnu násilí a nepokojů. Konflikt mezi Araby a Izraelci trvá již více než jedno století a jeho začátek je spojován především se vznikem sionismu na konci devatenáctého století. Po roce 1948 pak tento konflikt nabývá nových rozměrů a nejpalčivější otázkou Blízkého východu se tak stává spor mezi Izraelem a Palestinci.

Již od počátku izraelsko-palestinského konfliktu zde byl patrný vliv různých světových velmocí. V průběhu studené války zde prosazovaly své zájmy především Spojené státy a Sovětský svaz. Obě velmoci měly zájem zvláště na ropných ložiscích v této oblasti, a proto se snažily udržovat si dobré vztahy s hlavními ropnými státy jako je například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty. Sovětský svaz také prosazoval rozšiřování komunismu do dalších zemí a snažil se zde výrazně upevnit své pozice a stát se hlavní mocností regionu. Především země jako Egypt či Sýrie měly k Sovětskému svazu velmi blízko a jejich spojenectví představovalo jednu z hlavních hrozeb pro americké zájmy v regionu. Izrael byl proto považován za nejdůležitější „základnu“ Spojených států proti komunismu a v podstatě po celou dobu studené války byl hlavním americkým spojencem.

Cílem této práce je především analýza tohoto oboustranného vztahu – Spojené státy americké versus Izrael – a snaha nalézt hlavní důvody pro tento „zvláštní vztah“, který se stal jedním ze základních principů politiky USA vůči regionu Blízkého východu. Tento princip je uplatňován již od šedesátých let dvacátého století a americká zahraniční politika je na něm založena v podstatě dodnes. Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy staly v této oblasti jediným významným hráčem a většina arabských států dnes tuto zemi považuje za jediného aktéra, který je schopen významně ovlivňovat izraelskou politiku.

Významným faktorem v utváření americké zahraniční politiky vůči Izraeli a vůči konfliktům v tomto nevyzpytatelném regionu je především silná pro-izraelská lobby ve Spojených státech, která na politické a zvláště pak na finanční úrovni velmi významně ovlivňuje postoj USA k Izraeli a zajišťuje mu neomezenou podporu. Tato lobby je ve světě čím dál více vnímána a často velmi kritizována. Mým záměrem je především zjistit příčinu silného postavení těchto pro-izraelských či pro-židovských skupin a poukázat na jejich výbornou organizaci a oddanost celé věci. Jejich vliv v politice je nepřehlédnutelný a stojí za podrobnější prozkoumání.

Tato práce je rozdělena do tří hlavních oddílů. V první části nazvané „Teoretický úvod“ se budu ze začátku věnovat především definici, co je to vlastně diaspora a jaký má vliv na mezinárodní vztahy. Poté se budu zabývat vznikem židovské diaspory a to zejména z historického hlediska od praotce židovského národa Abrahama až po definitivní vyhnání Židů Římany v roce 70 n. l., protože vliv historie hraje v tomto procesu zásadní roli. Zmíním také vliv diaspor na mezinárodně-politické vztahy. Nakonec se budu věnovat utváření židovské diaspory ve Spojených státech. Začnu již v patnáctém století ve Španělsku, budu pokračovat přes Anglii, Holandsko, Německo a Rusko a skončím na přelomu devatenáctého a dvacátého století ve Spojených státech, kdy se zde vytvořila velmi silná židovská komunita.

V druhém oddíle nazvaném „Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku“ se zaměřím obzvláště na pro-izraelskou lobby ve Spojených státech a na její vliv na zákonodárnou a výkonnou moc. Zmíním hlavní strategické cíle této lobby, její jednotlivé části a vzájemné souvislosti mezi jednotlivými procesy. Budu se věnovat zejména činnosti lobbistů a lobbistických organizací v Kongresu, jejich schopnosti ovlivňovat hlasování ve volbách a zvláště pak volbu samotného prezidenta Spojených států. V neposlední řadě také zmíním působení lobbingu na utváření veřejného mínění, především prostřednictvím médií, a jeho účinky na akademické půdě. Na závěr této kapitoly uvedu nejvlivnější pro-izraelské organizace, které působí na půdě

Spojených států. Za nejvýznamnější považuji organizaci AIPAC[1], která byla založena již před více než padesáti lety a má obrovskou členskou základnu. Jako další významná sdružení zde uvedu CPMJO[2], WINEP[3], AJC[4] a jednu z nejnovějších organizací J Street, která se snaží pohled současných lobbistů poněkud pozměnit.

Poslední oddíl má název „Americká zahraniční politika a izraelsko-palestinský konflikt“. Zabývám se v něm především historickým pozadím tohoto konfliktu od vzniku Státu Izrael v roce 1948 až po devadesátá léta dvacátého století. Zmiňuji zde významná diplomatická jednání a uzavřené dohody, které určitým způsobem přispěly ke zmírnění násilí a ozbrojených střetnutí, ale nikdy však spor zcela nevyřešily. Snažím se přiblížit zejména postavení a názory nejvýznamnějších amerických prezidentů druhé poloviny minulého století a poukazuji také na jejich ovlivnění ze strany lobbistických organizací. Na konci této kapitoly rozebírám podrobněji politiku posledních tří amerických prezidentů, jejichž rozhodnutí a mírová vyjednávání ovlivnily významným způsobem průběh konfliktu za posledních dvacet let. Jsou to: William Jefferson Clinton, George Walker Bush a Barack Obama.

Jsem si vědoma toho, že toto téma je tak obsáhlé a lze se na něj dívat z tolika různých úhlů pohledu, že není možno se mu plně a s dostatečným pochopením věnovat pouze v tak malém prostoru jako je bakalářská práce. Snažím se proto především o jakési základní uvedení do problematiky a přiblížení zásadních otázek a témat čtenáři, který o tomto problému ví pouze velmi málo. Pro podrobnější a detailnější zkoumání doporučuji zejména odborné knihy uvedené v závěrečném seznamu literatury.

[1] The American-Israel Public Affairs Committee.

[2] Conference of Presidents of Major Jewish Organizations.

[3] The Washington Institute for Near East Policy.

[4] American Jewish Committee.

Seriál

  1. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  2. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  3. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  4. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  5. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  6. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  7. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu
  8. Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Podobné články

Další články autora

Autor : Kateřina Faltejsková 🕔17.11.2012 📕2.715

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře