Generál jízdy Rudolf Ritter von Brudermann

Autor : bond 🕔29.05.2012 📕4.895

Rudolf se narodil jako jeden ze tří synů c. k. generálmajora Rudolfa Ritter von Brudermanna dne 9. 1. 1851 v Gyöngyös (dnešní Maďarsko). Vojenské vzdělání zahájil na Cadett-Institut v Hainburgu. V roce 1865 vstoupil na Theresian Militär Akademie ve Wiener Neustadtu. Tu opustil v roce 1869 a nastoupil jako poručík v hulánském pluku č. 11. Dne 1. 5. 1874 byl povýšen na nadporučíka a po ukončení Válečné školy ve Vídni r. 1874 byl přidělen ke generálnímu štábu a k 1. 11. 1877 byl povýšen na kapitána generálního štábu. Na vlastní žádost byl dne 1. 4. 1878 přeložen v hodnosti rytmistra do zálohy hulánského pluku č. 2. Oženil se 2. 7. 1878 s Marií Albínou roz. Jürgensovou. Manželství zůstalo bezdětné. Vrátil se k 1. 1. 1878 do aktivní služby. Byl přidělen k hulánskému pluku č. 1 a stal se instruktorem v jezdecké kadetní škole v Hranicích (Mährisch-Weißkirchen). Roku 1885 byl přeložen k dragounskému pluku č. 14. Zde byl k 1. 11. 1885 povýšen na majora a k 1. 11. 1888 na podplukovníka. Velitelem pluku se stal 5. 5. 1891 a 1. 11. téhož roku byl povýšen na plukovníka.

Po třech letech úspěšného velení pluku byl v březnu 1895 vyznamenán Řádem železné koruny 3. třídy. O dva roky později, v březnu 1897, byl jmenován velitelem 15. jízdní brigády v Tarnopolu a 18. 5. téhož roku byl povýšen na generálmajora. Od března 1900 do konce března 1904 působil v pevnosti Krakov jako velitel 7. jízdní divize. V květnu 1901 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. V dubnu 1904 byl vyznamenán rytířským stupněm Řádu Leopolda.

V březnu 1904 byl přidělen ke generálnímu inspektorovi kavalerie arcivévodovi Ottovi. Po jeho pensionování v červenci 1906 převzal jeho funkci. V dubnu 1907 byl povýšen do hodnosti generála jízdy a obdržel čestnou hodnost majitele hulánského pluku č. 1. Byl vyznamenán 1. třídou (velkokřížem) Řádu železné koruny. Dále obdržel řadu zahraničních řádů nejvyšších tříd: saský Řád Albrechta (červenec 1905), britský Královský viktoriánský řád (únor 1908), Řád württemberské koruny (říjen 1908), švédský Řád meče (únor 1909) a pruský Řád červené orlice (říjen 1909).

Generál Brudermann byl muž vyznávající tradice a vše nové mu bylo cizí. Své zkušenosti čerpal z manuálů a manévrů. Neuznával zavedení nových zbraní, výstroje a taktik. Zabránil např. zavedení šedivých uniforem do jezdectva, když byly zavedeny do ostatních částí rakouské armády. Někteří vysoce postavení důstojníci o jeho nedostatcích věděli, nicméně byl neustále povyšován. V říjnu 1912 byl jmenován do funkce armádního inspektora, i když tento post byl obvykle určen pro armádní důstojníky. Když začala 1. světová válka, Conrad von Hötzendorf ho jmenoval velitelem 3. armády. Brudermann měl potíže se svými nadřízenými a po porážce v bitvě u Lembergu a u Zlocówa ve dnech 26. a 27. 8. 1914 byl zbaven velení a na vlastní žádost byl poslán ke dni 24. 11. 1914 do důchodu a vrátil se domů ve vídeňském 3. okrese. Zúčastňoval se veteránského života. Roku 1936 byl zvolen čestným prezidentem „Vereinigung Alt Neustadt“, veteránského spolku Theresiánské vojenské akademie ve Wiener Neustadtu. Zemřel 21. 1. 1941 a byl pochován ve Vídni.

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Brudermann
http://www.weltkriege.at/Generalitaet/03%20General/General_der_Kavallerie/Brudermann%20Rudolf/brudrud.htm
http://www.austro-hungarian-army.co.uk/index.htm
Autor : bond 🕔29.05.2012 📕4.895

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře