Chudoba států a občanská válce v Africe

Autor : Zdeněk Vodák 🕔14.02.2012 📕6.590

článek byl publikován na webu www.sekuritaci.cz
http://www.sekuritaci.cz/chudoba-statu-a-obcanska-valce-v-africe/

Úvod

Konec bipolárního uspořádání na počátku 90. let 20. století přinesl významné změny v charakteru násilného konfliktu. Množství občanských válek, které by bylo možno definovat jako vnitrostátní ozbrojené konflikty velkého rozsahu, nyní z početního hlediska významně dominovaly „konvenčním“ střetům mezistátním. Vzhledem k poklesu podpory vládám či opozičním skupinám v zemích třetího světa ze strany západu či východu bylo též možno pozorovat výraznou kriminalizaci konfliktu, jehož strany (účastníci) byly nově za účelem financování svých aktivit odkázáni na drancování přírodních zdrojů a obyvatelstva (Collier 2009; Hewitt, Wilkenfeld, Gurr 2010; Kaplan 1994; Mueller 2000).

V souvislosti s výskytem tohoto nového druhu konfliktu se významná část akademické sféry zaměřila na jeho příčiny, ve snaze tento fenomén pochopit a rovněž nabídnout efektivní řešení v podobě „conflict managementu“ . Komplexní soubor příčin vnitrostátního konfliktu představil ve své práci Brown (2001), který rozděluje základní faktory s konfliktním potenciálem do dimenzí strukturální, politické, ekonomicko-sociální a kulturně-perceptuální, přičemž právě ekonomické teorie vysvětlující vznik ozbrojeného konfliktu vyvolaly bouřlivou debatu. Jedna z ústředních tezí ekonomických vysvětlení občanské války říká, že incidence občanské války roste s nízkými příjmy daných států, přičemž empirické testy tuto tezi potvrzují (Collier, Hoeffler 1998). Kritici však poukazují na to, že výskyt násilí v chudých státech není překvapením. Chudoba států podle nich nehraje rozhodující roli (Richards 2005).

Cílem tohoto projektu je otestovat tezi chudoby státu jako faktoru vzniku občanské války užitím komparativní metody, přičemž počet případů bude omezen soustředěním se výhradně na africký kontinent, který ostatně spadá do primární oblasti zájmů proponentů ekonomických vysvětlení násilného konfliktu Colliera a Hoefflerové. Rovněž bude využit jiný zdroj dat pro vznik občanské války (HIIK 2010) namísto mainstreamově užívané databáze (UCDP 2010). Projekt se tedy pokusí zodpovědět otázku „Jaký vliv má chudoba států na vznik občanské války v Africe?“ Vzhledem k pečlivému dosavadnímu výzkumu na toto téma lze předpokládat potvrzení teze chudoby států, a to i navzdory odlišnostem v designu tohoto projektu, který bude společně s teoretickým zázemím představen v následující kapitole.

1. Teoreticko-metodologický rámec

Co se ekonomických vysvětlení občanské války týče, identifikuje odborná literatura především následující tři příčiny: Nízké příjmy jednotlivých zemí, dále stagnaci či dokonce úpadek jejich ekonomik a závislost těchto zemí na produkci a vývozu primárních komodit – někdy také nazvanou „surovinovým prokletím“ (Collier, Hoeffler 1998; Le Billon 2005; Sachs, Warner 2001). Přestože během posledních 10 let se výzkum na toto téma soustředil spíše na vliv jednotlivých druhů přírodního bohatství na vznik a trvání ozbrojeného konfliktu (Renner 2002; Ross 2004) a spíše než na ekonomické indikátory se autoři soustřeďují na problematiku dobrého či špatného vládnutí (Snyder, Bhavnani 2005) za užití poznatků, které do tohoto sektoru vnesla politická geografie (Le Billon 2001; Le Billon 2008; Renner 2002), klasický ekonomický přístup dosud nepozbyl svého původního významu (Collier 2009).

Tento projekt podrobí testu první z uvedených ekonomických příčin – nízké příjmy. „Čím vyšší je per capita příjem státu v mezinárodně srovnávací perspektivě, tím nižší je riziko občanské války“ (Collier, Hoeffler 1998: 571). V duchu předchozí odborné literatury použije tento projekt za účelem měření bohatství (respektive chudoby) daného státu indikátor HDP per capita, přičemž konkrétní hodnoty bude čerpat z databáze Světové banky. HDP per capita je tedy v tomto výzkumu hlavní a zároveň jedinou nezávislou proměnnou, u které je předpokládán vliv na proměnnou závislou – vznik občanské války.

Data pro závislou proměnnou budou extrahována z projektu Conflict Barometer, založeného na databázi zpracované Institutem pro výzkum konfliktu při univerzitě v Heidelbergu (HIIK 2010). Důležité je zmínit, že válku tento institut definuje jako „typ násilného konfliktu, ve kterém násilí je užito kontinuálně a vyznačuje se organizací a systematičností. Strany konfliktu přitom vykonávají extenzivní opatření a rozsah destrukce je masivní a dlouhotrvající“ (c.d.). Rovněž je třeba připomenout, že vznik války nelze umístit na širší číselnou škálu, jelikož se jedná o dichotomickou proměnnou. Komparace případů proběhne ve dvou úrovních. Hodnota HDP per capita bude jednak sledována napříč všemi vybranými případy, ale rovněž budou na základě tohoto indikátoru porovnány země, ve kterých došlo ke vzniku občanské války se zeměmi, které zažehnutí války v daném období nezaznamenaly.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že testována bude hypotéza „Výše HDP per capita má vliv na vznik občanské války“ . Do souboru sledovaných případů spadají všechny státy Afriky s výjimkou těch, jejichž rozloha je menší než 5 000 km2 nebo jejichž populace nedosahuje hodnoty 200 000 obyvatel. Tento filtr z výzkumu vyloučí Kapverdy, Komory, Mauricius, Seychely a Svatý Tomáš a princův ostrov – země, které ostatně stejně nespadají do klasického vnímání afrického kontextu. Západní sahara do projektu zahrnuta též nebude, jelikož se nejedná o suverénní stát.

2. Časová posloupnost a limity výzkumu

Sledované časové období musí být v rámci tohoto projektu přizpůsobeno dostupnosti dat z Heidelbergské univerzity, která svůj Conflict Barometer nabízí v anglickém jazyce pouze pro období 2002-2009. V porovnání s databází Uppsalské univerzity (UCDP 2010) se tedy užití Conflict Barometeru může jevit jako omezené až nevhodné, rovněž by však mohlo být vnímáno jako výhoda. Sledování posledních let na rozdíl od několika desetiletí najednou může vést k rozkrytí nových trendů. Výše uvedenému časovému období bude přizpůsobena i nezávislá proměnná – sestavení průměrných hodnot HDP per capita jednotlivých států za účelem demonstrace dlouhodobější výkonnosti ekonomik.

Významný limit tohoto projektu představuje absence některých dat. Např. co se Zimbabwe týče, neposkytuje Světová banka jeho HDP per capita za období 2006-2009, což bude vyřešeno sestavením průměrného HDP per capita pouze pro období 1999-2005. Pro Somálsko nejsou za posledních 20 let k dispozici hodnoty žádné, využit tedy bude průměr odhadů HDP per capita Somálska zpracovaných OSN. Pokud bude vliv bohatství (respektive chudoby) na vznik občanské války potvrzen, v žádném případě se nebude jednat o kauzalitu. Především nebudou překonány dvě významné překážky pro dosažení kauzality, které definují Kellstedt a Whitten (2008). V žádném případě nemůže být vyloučen vliv jiných proměnných na vznik občanské války, které byly v dosavadní literatuře identifikovány (Brown 2001; Collier 2009). V reálných případech též logicky dochází k tomu, že vznik ozbrojeného konfliktu sám učiní zemi chudší. Příčinný vztah je zde tudíž obousměrný, což bývá nazýváno jako „past konfliktu“ (Ross 2004; Collier 2009).

3. Komparace

K zažehnutí občanské války došlo na africkém kontinentu v období 2002-2009 v následujících státech: Pobřeží slonoviny, Uganda, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Súdán, Somálsko a Čad. Nejchudší z těchto zemí dle průměrného HDP per capita vykazovaného v letech 1999-2009 byla Demokratická republika Kongo ($122,73), nejbohatší naopak Pobřeží slonoviny ($827,77). Průměrná hodnota HDP per capita v těchto válkou postižených zemích byla $434,77; zatímco v afrických zemích bez vzniku občanské války tato hodnota dosahovala $1541,02. Přestože lze vypozorovat významný rozdíl v indikátoru HDP per capita mezi státy, kde válka vypukla a zeměmi, které vznik občanské války minul, stále v období 2002-2009 existovalo 17 států, které se nacházely pod hranicí $434,77 a občanská válka v nich zažehnuta nebyla.

Závěr

Výsledky komparace provedené v rámci tohoto projektu napovídají, že vznik občanské války na africkém kontinentu v období 2002-2009 s chudobou států skutečně souvisel. Občanská válka vypukla v zemích, jejichž průměr HDP per capita zaostával za průměrně ekonomicky vyspělým africkým státem. Existovalo sice mnoho chudých zemí, ve kterých občanská válka zažehnuta nebyla, na druhou stranu je ale třeba dodat, že design tohoto projektu neuvažoval země, ve kterých válka v roce 2002 již probíhala (Angola), ve kterých se odehrával ozbrojený konflikt nízké intenzity (Niger), nebo státy, jejichž obyvatelstvo bylo zapojeno do násilného konfliktu v zemi sousední (Rwanda). Cílem tohoto projektu nebylo zjistit příčiny občanské války, ale otestovat jednu z nich. Souvislost chudoby afrických států a vzniku občanské války, jak už bylo řečeno, neznamená kauzalitu, jelikož příčinný vztah mezi vybranou nezávislou a závislou proměnnou působí obousměrně, přičemž zároveň nebyl vyloučen vliv třetích proměnných na vznik občanské války, ani na ekonomickou vyspělost.

Dalšímu výzkumu by mohly být podrobeny jednotlivé případy chudých afrických států, ve kterých v daném období občanská válka nevznikla, přičemž vhodné by bylo zodpovědět otázku, jak se těmto chudým zemím povedlo občanské válce odolat.

Seznam literatury a dalších zdrojů

Brown, M. (2001): The Causes of Internal Conflict.An Overview. In: Brown, M. – Coté Jr., O. – Lynn-Jones, S. – Miller, S. (eds. 2001): Nationalism and Ethnic Conflict. Cambridge: MIT Press, pp. 3 ; 25.
Collier, P. (2009): Miliarda nejchudších. Proč se některým zemím nedaří a co s tím. Praha: Vyšehrad.
Collier, P. ; Hoeffler, A. (1998): “On economic causes of civil war.” Oxford Economic Papers 50: 563-573.
Hewitt, J. J. – Wilkenfeld, J. – Gurr, T. R. (2010): Peace and Conflict 2010. Executive Summary. University of Maryland: CIDCM.
HIIK Conflict Barometer. 2010. (http://hiik.de/en/konfliktbarometer/). (cit. 2011-01-24).
Kaplan, R. (1994): The Coming Anarchy. Atlantic Monthly 237 (2), pp. 44-76.
Kellstedt, P. M. – Whitten, G. D. (2008): The Fundamentals of Political Science Research. New York: Cambridge University Press.
Le Billon, P. (2001): „The Political Ecology of War: Natural Resources and Armed Conflicts“ . Political Geography 20, pp. 561-584.
Le Billon, P. (2005): Fuelling war: natural resources and armed conflict. Adeplhi Paper, 373. London: IISS.
Le Billon, P. (2008): “Diamond Wars? Conflict Diamonds and Geographies of Resource Wars”. Annals of the Association of American Geographers, 98 (2), pp 345- 372.
Mueller, J. (2000): “The Banality of ‚Ethnic War‘“ . International Security, Vol. 25, No.1, pp. 42-70.
Renner, M. (2002): „The Anatomy of Resource Wars“ . Worldwatch Paper 162. (http://www.worldwatch.org/system/files/EWP162.pdf). (cit. 2011-01-24).
Richards, P. (2005): No Peace, No War. Oxford: James Currey Publishers.
Ross, M. (2004): “What we do know about natural resources and civil war?” Journal of Peace Research, Vol. 41, No. 3, pp. 337- 356.
Sachs, J. – Warner, A. (2001): „The curse of natural resources“ . European Economic Review 45 (4–6), pp. 827–38.
Snyder, R. – Bhavnani, R. (2005): „Diamonds, Blood, and Taxes“ . Journal of Conflict Resolution, Vol. 49, No.4, pp. 563-597.
UCDP. Department of Peace and Conflict Research. Datasets. 2010. (http://www.pcr.uu.se/research/ucdp/datasets/). (cit. 2011-01-24).
UN data. Somalia. 2010. (http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=Somalia).
(cit. 2011-01-24).
World Bank, WDI. 2010. (http://data.worldbank.org/indicator). (cit. 2011-01-24).

článek byl publikován na webu www.sekuritaci.cz

http://www.sekuritaci.cz/chudoba-statu-a-obcanska-valce-v-africe/ 

Autor: Zdeněk Vodák, student Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU

Autor : Zdeněk Vodák 🕔14.02.2012 📕6.590

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře