Výsadkové vozidlo LVTH-6A1

Autor : Mgr. Martin Dubánek 🕔08.09.2011 📕30.909

Při obojživelných operacích prováděných Spojenci za druhé světové války byla především v Pacifiku masově nasazena vyloďovací vozidla LVT (Landing Vehicle Tracked), respektive pásové obojživelné traktory známé jako „Amtrac“. Těžké boje si vynutily instalaci dodatečného pancéřování a zavedení plně pancéřovaných verzí. Také kulometná výzbroj se ukázala nedostatečnou a v průběhu války byly zavedeny podpůrné verze (nazývané „Amtank“) vyzbrojené věžemi z lehkých tanků s 37mm protitankovými kanony (např. LVTA1) a 75mm houfnicemi (např. LVTA4).

Zkušenosti z korejské války

Nikoho proto nepřekvapí, že pod dojmem bojových zkušeností a jejich opětovného nasazení ve válce v Koreji bylo vyvinuto nové vyloďovací vozidlo LVTP-5 (Landing Vehicle, Tracked, Personel, Mark 5), vyráběné od roku 1951 do roku 1957 pěti společnostmi. Většina zdrojů uvádí výrobu 1 124 vozidel, ale lze se setkat i s číslem 1 142, pokud by 91 vyrobila firma Baldwin-Lima-Hamilton, 331 Food Machinery Corporation v Riversidu, 239 Ingersoll, 425 společnost St. Louis Car Mfg. Co. a zbývajících 56 vozidel vyprodukovala firma Pacific Car and Foundry.


Levobok LVTH-6A1 v Manile v roce 2008

V USA byly LVTP-5 zavedeny do výzbroje americké námořní pěchoty (USMC). Při tříčlenné osádce uvezl nový „Amtrac“ při své vlastní hmotnosti 30,3 t na souši buď 34 námořních pěšáků nebo 5,5 t nákladu. Při vyloďovacích operacích však byl výsadek omezen na 25 vojáků. LVTP-5 bylo záhy modifikováno na verzi LVTP-5A1 přidáním „šnorchlu“ (v podobě krabice nad motorem) a řadou dalších méně podstatných úprav zlepšujících plavební a jízdní vlastnosti.

Varianty LVTP-5

Kromě základní verze bylo vyrobeno, respektive dodatečně přestavěno několik stovek následujících modifikací: 58 velitelských vozidel LVTC-5 (Landing Vehicle, Tracked, Command, Mark 5), ženijní vozidlo s buldozerovou radlicí LVTE-1 (Landing Vehicle, Tracked, Engineer, Mark 1) určené pro odminovací práce, 65 vyprošťovacích a dílenských vozidel LVTR-1 (Recovery, Mark 1). Vyloďovací vozidlo LVTP-5 se také používalo pro odsun raněných (LVTP-5 Medevac). Do výzbroje nebyla zavedena především protiletadlová varianta LVTAA-1 vyrobená v prototypech a vyzbrojená věží z vozidla M42 Duster.

Důležitou variantu představovalo podpůrné vozidlo se 105mm houfnicí označené LVTH-6 (Landing Vehicle, Tracked, Howitzer, Mark 6). V roce 1957 bylo vyrobeno pouhých 210 kusů této varianty. Z nich pak čtyři kusy získala filipínská námořní pěchota (Hukbong Kawal Pandagat ng Pilipinas). V případě Filipín se vlastně jedná o modifikovanou verzi LVTH-6A1 odlišující se vylepšeným nasáváním vzduchu kmotoru a taktéž upraveným odvodem spalin, což je analogie LVTP-5A1.


LVTP-5A1 u památníku bitevní lodi BB-60 Alabama v Mobile

Oproti základní variantě LVTP-5A1 spočívala hlavní změna LVTH-6A1 v instalaci dělové věže do první třetiny stropu korby vozidla. Tím byl omezen prostor pro výsadek a osádku pak tvořilo sedm mužů. Vpravo ve věži seděl velitel a střelec. Vlevo se nacházel nabíječ. Dva jeho pomocníci působili v korbě pod věží. Zbylé členy osádky představoval řidič sedící vlevo a jeho spolujezdec, který mohl plnit funkci vyloďovacího důstojníka. Podle předpisů USMC (Fleet Marine Force Manual 9-3) je osádka pouze šestičlenná.

Dělová věž

Věž s odměrem 360° byla vyzbrojena 105mm houfnicí M49 (firemně T96E1) se 100 náboji a kulometem M1919A4E1 ráže 7,62 mm s 1 000 náboji na lafetě T172. Filipínské údaje uvádějí náměr houfnice v rozsahu –5 až 60°. Americké zdroje se poněkud odlišují a uvádějí depresi pouze 4,1°, přičemž hovoří o vyšší zásobě munice, a to 2 000 nábojů pro kulomet a 151 granátů pro houfnici. V případě dělostřeleckých nábojů to platilo pouze při použití na souši, neboť při vylodění se vzhledem k nutnosti snížit hmotnost i nadále nakládalo pouze 100 granátů. Je také zřejmé, že bylo možné instalovat ještě 12,7mm velkorážní kulomet M2HB, pro který se obyčejně vezlo 1 050 nábojů.

Pancíř vozidla se pohyboval od 6,37 mm na stropu korby přes 9,52 mm na bocích korby až po 15,87 mm na čele korby. Věž měla na čele pancíř silný dokonce 25 mm, na bocích 9,52 mm a na stropě 6,37 mm.


Pravobok LVTH-6A1 v působivé kamufláži v Manile v roce 2008

Pojezdové ústrojí odpružené torzními tyčemi je sestaveno z devíti relativně malých zdvojených pojezdových kol, pěti zdvojených napínacích kladek, předního napínacího kola a zadního hnacího kola. Dvanáctiválcový dieselový motor typu Continental LV-1790-1 má výkon 750 k. Pochopitelně jsou uváděny i jiné hodnoty výkonu, např. 704 k, což odpovídá měrnému výkonu 19 k/t, nebo naopak výkon 810 k. Automatická převodovka Allison CD- 850-4a nebo CD-850B umožňovala řazení dvou rychlostních stupňů vpřed a zpátečku.

Elektrický systém pracoval pod napětím 24 V, když zahrnoval čtyři baterie 6TN o napětí 12 V. Pohon na vodě zabezpečovaly pásy, přičemž maximální rychlost na moři byla uváděna v hodnotě 11 km/h. Vozidlo překonalo stěnu vysokou 914 mm a příkop široký 3 650 mm.


V roce 2010 dostal manilský LVTH-6A1 neméně působivou digitální kamufláž, stříkanou ovšem podle šablony

Na počátku 70. letech byly k USMC zaváděny dokonalejší LVTP-7, které se ve výzbroji nacházejí doposud, což v polovině 70. let znamenalo postupné vyřazování LVTP-5 a LVTH-6 z výzbroje. Část z nich získali i američtí spojenci, např. Tchaj-wan nebo Filipíny.

Ve výzbroji filipínské námořní pěchoty ještě v únoru 1986 vozidla zasahovala v revoluci, při které byl svržen diktátor Ferdinand Marcos. Sehrála svoji roli např. při útoku na Camp Aguinaldo (Velitelství ozbrojených sil v Quezon City) a Camp Crame (Velitelství policie).

Od roku 2005 je filipínská námořní pěchota vybavena především 36 LAV-300 na bázi transportéru LAV-150 Commando, které jsou přiděleny útočnému obrněnému praporu.


Příslušník filipínské námořní pěchoty (vlevo) a příslušník filipínské pobřežní stráže

Popisované filipínské vozidlo LVTH-6A1 je součástí námořního památníku u Námořní základny Jose V. Andrada (Hukbong Dagat NG Pilipinas) v Manile. Společně s ním je vystaven vrtulník Bo-105 Helo a protiletadlový námořní kanon T22 ráže 76,2 mm L50 s automatickým nabíjecím zařízením. Popisované exponáty jsou volně přístupné, neboť se nacházejí před hlavním vchodem do základny. Jinak je zajímavé, že při obnově kamufláže dané patrně extrémními klimatickými poměry se postupuje v souladu s moderními trendy, neboť v roce 2010 byla pro potěchu návštěvníků aplikována velice působivá pseudo digitální kamufláž, zatímco při návštěvě v roce 2008 bylo vozidlo natřeno ještě klasickým maskovacím schématem. Ostatně obdobný vzorek digitální kamufláže je zaveden na polních stejnokrojích filipínské námořní pěchoty a též filipínská pobřežní stráž nosí stejnokroj s modrošedým odstínem digitální kamufláže.

TTD LVTH-6A1
délka (mm) 9042
šířka (mm) 3567
výška s věží/bez věže (mm) 2921/2565
světlá výška (mm) 521
max. rychlost na silnici (km/h) 48
max. rychlost na vodě (km/h) 11
zpětný chod na vodě (km/h) 3
objem nádrže (l) 1726
akční rádius na silnici (km) 306
akční rádius na vodě (km)/(nám. mil) 105/57
pohotovost. hmotnost na souši (kg) 39 280
hmotnost na vodě (kg) 38 193
pancíř (mm) 6,37–25
Zdroje:
Hunnicutt, R.: Bradley, A History of American Fighting and Support Vehicles, 1999;
Námořní památník Jose V. Andrada Manila; Battleship Memorial Park Mobile;
internet

Zvláštní poděkování za pomoc náleží Jiřímu Tintěrovi za cenné připomínky a poskytnutí části podkladů.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 9/2010 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Mgr. Martin Dubánek 🕔08.09.2011 📕30.909

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře