Problém pirátství u Somálska 1. - Problém pirátství u Somálska

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔30.07.2011 📕10.928

Podobné články

Další články autora

Seznam zkratek

AMISOM – African Union Mission to Somalia
AU – Africká unie
BMP – Best Management Practices
CMF – Combined Maritime Forces
CTF – Combined Task Force
EEZ – Exclusive Economic Zone
EK – Evropská komise
ESDP – European Security and Defence Policy
EU – Evropská unie
EU NAVCO – European Union Naval Coordination Cell
EU NAVFOR – European Union Naval Force
EUFOR – European Union Force
EUTM – European Union Training Mission
FAO – Food and Agriculture Organization
G8 – Group of Eight
GT OSN – Generální tajemník Organizace spojených národů
HDP – Hrubý domácí produkt
HS – Convention on the High Seas
ICC – International Commercial Chamber
IMB – Intenational Maritime Bureau
IMO – International Maritime Organization
IRTC – Internationally Recommended Transit Corridor
ISC – Information Sharing Centre
M – milionů
MOWCA – Maritime Organisation of West and Central Africa
MSC-HOA – Maritime Security Center – Horn of Africa
NATO – North Atlantic Treaty Organization
OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OSN – Organizace spojených národů
PJP – Pravidla jednotného postupu
PRC – Piracy Reporting Centre
RB OSN – Rada bezpečnosti Organizace spojených národů
RCA – République centrafricaine
SAE – Spojené arabské emiráty
SAR – Středoafrická republika
SHADE – Shared Awareness and De-Confliction
SNMG – Standing NATO Maritime Group
SUA – Convention for the Suppression of Unlawful Acts Against the Safety of Maritime Navigation
SZBP – společná zahraniční a bezpečnostní politika
TFG – Transitional Federal Government
TH – International Convention Against Taking of Hostages
UNCLOS – United Nations Convention on the Law of the Sea
UNODC – United Nations Office on Drugs and Crime
UNPOS – United Nations Political Office for Somalia
UNTOC – United Nations Convention Against Transnational Organized Crime
USA – United States of America
USD – United States Dollar
VS OSN – Valné shromáždění Organizace spojených národů
WFP – World Food Programme

Problém pirátství u Somálska

Fenoménu somálského pirátství se v posledních letech dostává značné pozornosti ve světových médiích. Ve své podstatě se jedná o jev skutečně bezprecedentní. Za jedinečný považuji i způsob jeho řešení na mezinárodní úrovni, a nakonec i zahraničněpolitickou roli Evropské unie jako předního aktéra současného globálního krizového managementu. Přibližme si nyní samotný problém somálského pirátství v souvislostech.

Je zajímavé, že námořnímu pirátství věnují sdělovací prostředky ohromný zájem, ačkoli se protipirátských operací neúčastní zdaleka tolik vojáků jako např. ve válkách v Afghánistánu či Iráku.[1] Proto považuji za důležité zamyslet se nad otázkou významu somálského pirátství. Jakou hrozbu dnes pro svět představuje? Vyplatí se vůbec proti němu nasazovat námořní síly? Jaké náklady přináší tolerance pirátství či boj proti němu? A jak vlastně pirátské organizace vůbec fungují?

Z historického hlediska se pirátství vždy objevovalo v oblastech hobbsovské anarchie a bezpráví.[2] Piráti ke své činnosti nutně potřebovali suchozemské zázemí, jež by nebylo ohrožováno konkurenční mocí států.[3] Nepříliš četné prvotní útoky pirátů byly tolerovány, nicméně rostoucí intenzita přepadání obchodních plavidel pirátskými skupinami většinou přiměla držitele námořní moci k tvrdému a nemilosrdnému útoku na pirátské základny, včetně zajetí či popravy pirátských vůdců.[4] Somálské pirátství v tomto ohledu není příliš odlišné, neboť podobně využívá absenci státní moci v Somálsku. Současné námořní mocnosti ale na rozdíl od těch minulých jednají dle jiných norem, než tomu bylo v minulosti, a útoky na pirátské základny státy zatím nepodnikají, přestože je k tomu rezoluce RB OSN vysloveně opravňuje.

Vznik, vývoj a rozsah problému

Počátky somálského pirátství sahají do 90. let minulého století, kdy byla dovršena desintegrace státní moci bývalé Somálské republiky. První ozbrojené skupiny tou dobou začaly operovat v somálské EEZ s cílem ochránit loviště ryb, o nějž se již nebyl schopen postarat rozpadlý stát.[5]Postupem času musely somálské přímořské komunity čelit nejen nelegálnímu rybolovu v teritoriálních vodách země, ale také objevujícím se skládkám jedovatého odpadu ze zahraničí. Už tehdy vyšlo zřetelně najevo, že Somálci nedisponují dostatečně efektivními prostředky k ochraně vlastních rybářských lovišť, ani pobřeží, ale svět se po neúspěšné mezinárodní intervenci o Somálsko zajímal již pouze okrajově.[6] První pirátské skupiny skutečně vznikly ve zchudlých pobřežních oblastech, jakými jsou Eyl, Hobyo či Xarardheere,[7] a mezi prvními oběťmi útoků byly dánské a španělské rybářské lodě.[8] Somálští piráti ani tehdy, ani dnes, neusilovali o loupež plavidla nebo jeho nákladu, ale od počátku požadovali za navrácení lodi a propuštění posádky výkupné v hotovosti, jako jakousi „daň“ z rybolovu v somálských vodách. Vidina obrovského zisku ovšem rychle přilákala žoldáky místních milicí, kterým na ochraně rybářských lovišť vůbec nezáleželo, a další útoky byly podnikány proti všem plavidlům bez rozdílu.[9] Běžnou praxí v rozpadlém Somálsku bylo prodávání protiprávních „licencí k rybolovu“ místními vůdci zahraničním rybářským společnostem, které ohrožovaly přežití místních rybářských komunit. Z takové licence profitovaly obě strany – jedna mohla nerušeně rybařit za minimální poplatek (15-30 tisíc USD za sezónu), a druhá využít osobní obohacení k soukromým účelům, většinou financování vlastních milicí, ilegálním nákupům zbraní, apod. V Somálsku došlo k množství takových „dohod mezi zloději“ – evropskými firmami a významnými vojenskými vůdci postdiktaturního Somálska.[10]

Z původní zoufalé obrany somálských rybářů se tak vyvinul organizovaný zločin pirátství, ohrožující veškerá plavidla bez výjimky. Epicentrem pirátství se stala již v roce 2002 severovýchodní oblast Somálska, zvaná „Puntland“. Požadované výkupné ovšem tehdy představovalo zhruba desetkrát menší částku než dnes – „pouhých“ 50-200 tisíc USD.[11] Množství pirátských útoků postupně vzrůstalo až na současné extrémní hodnoty. Přibývání incidentů pirátství u Somálska ilustruje následující tabulka:[12]

Rozmach somálského pirátství v letech 2006 - 2011

Časové období 2006 2007 2008 2009 2010 2011*
Počet útoků ve světě celkem 239 263 293 406 445 156
Počet útoků somálských pirátů 10 44 111 217 219 107
Podíl somálských pirátů na celku 4% 17% 38% 53% 49% 69%

*pouze do 14. 4. 2011; Tabulka č. 2

Zdroj: ICC IMB PRC a další – viz příloha

Další statistické údaje a zajímavosti o problému somálského pirátství, ve formě grafů, tabulek a map, uvádím v příloze.

Po dlouhé odmlce se tak vlastně v 90. letech 20. století ocitl mezinárodní problém námořního pirátství opět na pořadu dne. Nejprve s epicentrem v jihovýchodní Asii, kterému spolupracující asijské státy dokázaly velice úspěšně čelit, později ale graduální úpadek jihoasijského pirátství vystřídal postupný rozmach pirátství somálského.[13]Jeho geografickou expanzi zřetelně vystihuje následující mapa:

Během analyzování dat o pirátských incidentech si musíme uvědomit dvě důležité skutečnosti. Zaprvé, tato mapa, a s ní většina médií, považují za pirátství i ozbrojenou loupež proti lodím v teritoriálních vodách států (čili nepoužívají právní definici UNCLOS, ale svou vlastní). Zadruhé, data o výskytu pirátských útoků mají omezenou vypovídací schopnost v tom smyslu, že ne všechny pirátské útoky je IMB schopna evidovat, neboť soukromý sektor lodní dopravy se může zdráhat ohlášení výskytu pirátství z důvodů zvýšení vlastních nákladů, pokud kvůli pirátství dojde k navýšení pojistných sazeb pro transportní lodě, nemluvě o možných časových i finančních nákladech vyšetřování. Množství neohlášených, avšak uskutečněných útoků pirátů, odhadují experti až na 50% z celku. Takové incidenty statistiky vůbec nereflektují.[14] Nicméně i ohlašované útoky dokazují vysoký nárůst pirátství u Somálska v letech 2005-2008, nejprve v Indickém oceánu, později také v Adenském zálivu a jižním ústí Rudého moře. Roku 2008 dosáhlo pirátství u Somálska nevídaných rozměrů. Útoky byly podnikány na jakákoli plavidla, bez ohledu na rybářské či nerybářské lodě. Od té doby eviduje IMB somálské pirátství stále na extrémních úrovních výskytu, se základnami zejména v Puntlandu, který se stal nejnebezpečnějším územím světa, pokud se týká hrozby námořního pirátství.[15]

Přestože IMB upozorňovala na zhoršující se situaci již několik let, somálské pirátství vstoupilo do povědomí světové veřejnosti jako závažný mezinárodní problém až koncem roku 2008, kdy došlo k útokům na mediálně zajímavé cíle, jakými byly např. obří ropný tanker Sirius Star ze Saúdské Arábie nebo ukrajinská loď plná ruských tanků na cestě do Mombasy, kterou přepadlo hned 50 ozbrojených pirátů najednou.[16] Pirátství se rázem stalo novým sektorem somálské ekonomiky, neboť obchodní společnosti a pojišťovny začaly vyplácet výkupné v řádech milionů USD, a úplatky politických činitelů v Puntlandu se proměnily v největší zdroj zahraničních valut. Zločinná pirátská ekonomika sice postupně ovládla Puntland, nicméně ten si i přes korupci udržel alespoň minimum řádu a stability, na rozdíl od boji zmítaného jihu.[17]

Somálské pirátství bychom mohli rozdělit na tři velmi odlišná období. První, rané postdiktaturní období (cca 1991-1998) se pravděpodobně týkalo zoufalých snah místních rybářů, případně i drobných zlodějů nahodile napadajících proplouvající lodě. V druhém období na přelomu století již docházelo k občasným útokům, jak na rybářské, tak na obchodní lodě a soukromé luxusní jachty, často se zapojením místních klanových předáků. Třetí, současné období (zhruba 2005-2011) se vyznačuje novým přístupem pirátů, týkající se jejich taktiky, organizovanosti a efektivity. Současní piráti útočí na rozměrově velká plavidla, velmi dlouho zadržují rukojmí i loď, a požadují mnohem vyšší výkupné za jejich propuštění. Vše nasvědčuje tomu, že piráti (původně členové samozvané „Somálské pobřežní stráže“), si rychle uvědomily finanční výnosnost svého počínání a rozhodli se pirátské aktivity zprofesionalizovat rozšířením materiální výbavy, výzbroje, zázemí i oblasti svého působení, využívajíce možnosti neohroženého zakotvení unesené lodi na somálském pobřeží.[18]

Motivy a cíle pirátů

Obecně platí, že znalost příčin problému nás posouvá o krok dále při jeho řešení. Považuji proto za vhodné se nyní v krátkosti zabývat i motivy, které vedou somálské piráty k činům. Někteří současní piráti, při propuštění lodi za výkupné, po sobě zanechávají vzkazy typu: „NO PIRATS, SOMALI MARINES“, apod.[19] Mezi odborníky probíhá čilá diskuse o tom, kdo vlastně somálští piráti jsou, o co usilují, a jaký mají ke „své práci“ – zločinu pirátství, vztah. Přestože mezinárodní společenství nekompromisně pirátství odsuzuje, ozývají se i kritické hlasy beroucí v potaz několik faktorů, jež dle jejich názorů ospravedlňují určité motivy či akce pirátů. Často hovoří o nelegálním rybolovu v somálských teritoriálních vodách zahraničními společnostmi[20] a nelegálním odkládání jedovatého odpadu na území Somálska, proti nimž se Somálci samozřejmě nemohou při absenci státních institucí efektivně bránit.[21] Analyzuje se ovšem i role tsunami z r. 2004,[22] a celá řada socioekonomických, přírodních i i vojenskopolitických faktorů uvnitř Somálska.

Vyčíslení ztrát z nelegálního rybolovu v somálských vodách se odhaduje zhruba na pět miliard korun ročně,[23] které si rozdělují zahraniční soukromé společnosti, nejčastěji z EU (Itálie, Francie, Španělska, Řecka, Velké Británie), Asie (Japonska, Taiwanu, Jižní Koreje), ale také z Ruska, nedaleké Indie, Jemenu či Egypta.[24] Mnozí upozorňují na skutečnost, že okrádání nejchudších lidí světa by se mělo trestat neméně tolik jako somálské pirátství, vždyť odhady FAO k roku 2005 hovoří o 700 ilegálně rybařících lodích v somálských vodách.[25] Vznik pirátství v Somálsku můžeme v tomto ohledu vnímat jako reakci rybářů na učiněná příkoří a probíhající bezpráví, kdy se pobřežní komunity rozhodly zajistit své existenční potřeby nelegálním způsobem, protože jim žádný stát, ani instituce nepomohla. To už se ale dostáváme k morálnímu dilematu, zdali v tomto případě mají přednost primární potřeby Somálců na jídlo a oblečení, nebo sekundární potřeby bezpečnosti mezinárodního obchodu.[26] Každopádně somálské teritoriální vody a EEZ, patří k nejbohatším oblastem pro rybolov vůbec, a zahraniční lodě se po pádu Barreho diktatury v r. 1991 vytrvale snažily chaosu v Somálsku využít pro vlastní prospěch, a to dokonce za použití síly.[27]

Motivy pirátů k podnikání útoků mohou být sice různé, zato leckdy pochopitelné. Historicky xenofobním postojům Somálců vůči zahraničí rozhodně nepomůže praxe nelegálního ukládání toxických odpadů na somálská pobřeží, kterou dokládá i zvláštní vyslanec OSN pro Somálsko.[28] Paradoxně, přísnější normy EU na likvidaci toxického odpadu, bohužel mohou mít za následek neúmyslnou podporu ilegálního ukládání jedovatých látek v chudých zemích s mizivou vymahatelností práva, jakou je Somálsko. Odhady počítají se zhruba stokrát levnější „likvidací“ toxického odpadu touto cestou. Naneštěstí došlo k rozšíření jedovatých látek po pobřežních oblastech Somálska vlnou tsunami v prosinci 2004, a to právě v okolí Eylu (jednoho z aktuálních pirátských center).[29]

Rozmach pirátství v následujícím období pravděpodobně souvisí s devastací pobřežních oblastí Somálska, včetně rybářské techniky nutné k obživě, zmíněnou vlnou tsunami – konkrétně mezi městy Xaafuun a Garacad (v regionech Bari a Mudug),[30] což by odpovídalo dnešním pirátským oblastem. Somálsko vlastně postihlo více přírodních katastrof. Nejprve dlouhotrvající ničivá sucha, vedoucí k úpadku pastevectví (hlavní obživy Somálců), a poté vlna tsunami, umocněná naplaveninami toxických odpadů, která zničila značnou část rybářské techniky v místech, která právě nyní považujeme za „pirátské území“.[31] Pro zahraničí rybářské společnosti se politická anarchie a bohaté vodní zdroje Somálska staly příliš velkým lákadlem, jemuž nedokázaly odolat a rozhodly se ho zneužít.[32]

Ačkoli mnoho pozornosti bylo věnováno právě nelegálním aktivitám zahraničních plavidel v somálských vodách a socioekonomickým faktorům pohánějícím pirátství, expertní monitorovací skupina OSN došla k závěru, že jejich význam pro pochopení a vyřešení problému je minimální. Nelegální rybolov na somálském území bohužel pokračuje, nicméně již dávno není starostí ani pirátů, ani jejich podporovatelů. Z celkového počtu napadených plavidel za rok 2009, tvořily rybářské lodě pouhých 6,5 %, a z nich pouze na jednu loď zaútočili piráti v somálských vodách. Buďto piráty ilegální rybolov již nezajímá, nebo se jejich vůdci domluvili a prodávají těmto lodím „povolení“ výměnou za poskytnutí ochrany.[33]

Logicky bychom mohli uvažovat o endemické chudobě a nezaměstnanosti jako možných příčinách pirátství. Zatímco průměrný Somálec si vydělá zhruba 1 000 korun za měsíc, jediný pirát si přijde na 15 000 korun za jeden úspěšný útok.34]Nezaměstnanost dosahuje v Somálsku místy neuvěřitelných 50 % a většina pirátů přiznává, že usiluje pouze o získání finančních prostředků.[35]Odborníci přesto považují tyto příčiny za druhořadé a vyzdvihují význam vnitrosomálské bezpečnostní a politické situace,[36] a také roli námořních přepravců. Ti jednak s cílem snižování nákladů příliš omezovali zabezpečení svých lodí,[37] a zadruhé rychle přijali strategii pirátů při vyplácení vysokých částek výkupného za rukojmí, jako součásti firemních nákladů.[38] V současnosti můžeme považovat pirátství za jediné slibně se rozvíjející odvětví somálského hospodářství. Navíc existuje nebezpečí, že miliony mladých nezaměstnaných Somálců se nechají nalákat do této kriminální činnosti, když ve svém okolí vidí úspěšné a zbohatlé piráty, někdy považované až za hrdiny.[39] Co nakonec při rozhodování běžného Somálce převáží, vůle osvobodit se z víru chudoby, nebo strach z vězení?[40]

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by somálští piráti usilovali o politické cíle.[41] Mnoho z nich se snaží během pár útoků uspořit na emigraci ze Somálska a přes Ugandu, Etiopii nebo SAE se dopravit do Evropy.[42] Ve výjimečných případech stála za některými útoky i touha po pomstě za usmrcené přátele[43] nebo donucení silou ke spolupráci při pirátství (většina obyvatel pobřežních komunit však spolupracuje s piráty za úplatu dobrovolně.)[44] Únosci ukrajinské lodi Faina plné tanků přiznali v rozhovoru přes satelitní telefon, že si uvědomují zlo, které páchají. Na druhou stranu se ale hají tím, že pirátství jim poskytuje unikátní řešení jejich situace. Chtějí pouze zbohatnout, aniž by někomu fyzicky ublížili, a pokud jde o krádež, vyspělé země mají přeci peněz dostatek.[45] Uvědomme si, že pirátství si v Somálsku místy získalo určitou úroveň přízně, protože hodnoty společnosti byly zaručeně deformovány dlouholetým konfliktem a násilnostmi.[46] Zločin pirátství ovšem nemůžeme považovat za legitimní odpověď na vnitřní krizi Somálska, ačkoli sami piráti se snaží prezentovat svou činnost jako výhodnou pro Somálce, když se z některých stávají mecenáši místního rozvoje. Přestože pirátství možná řeší některé problémy, podstatně více jich vytváří a konfliktní situaci v Somálsku může i prohlubovat. Obohacuje totiž skupinu zoufalých lidí, které ke zločinu přivedla vidina vlastního zbohatnutí, nikoli potřeby ostatních.[47]Původní motivace rybářů ochránit svá území před zloději tak patrně byla převálcována davem ozbrojenců, kteří s vidinou rychlého zbohatnutí neváhali nabídnout své vojenské zkušenosti, ale také skupinou investorů, kteří se rozhodli vsadit svá bohatství na slibně se rozvíjející zločin pirátství.[48]

Modus operandi pirátů

Způsob, jakým somálští piráti operují, přitáhl mnoho pozornosti. Obzvláště se diskutuje nad úrovní profesionality pirátů. Přestože mnozí popisují vývoj somálského pirátství od drobných krádeží po mezinárodní organizovaný zločin,[49] který zahrnuje investory, vyzvědače v přístavech a poskytovatele zázemí či vybavení i v jiných státech než Somálsku,[50] závěry expertní monitorovací skupiny OSN jsou překvapivé. Příliš mediálně dramatizované pirátství se ve skutečnosti liší. Žádné důkazy o všeobecné vyspělosti a vybavenosti pirátů zbraněmi, technikou či informacemi se nepotvrdily. Naopak, většinou piráti útočí zcela nahodile, což potvrzuje i několik úsměvných případů, kdy se pokusili omylem přepadnout válečné lodě hlídkujících států.[51] Velkou část pirátů tvoří negramotní a nezaměstnaní muži, kteří mohou nalézt práci maximálně jako ozbrojená stráž. Jediný úspěšný únos jim přitom může přinést až tříroční plat hlídače. Mnozí takoví piráti pocházejí z kočovných vnitrozemských komunit, dokonce ani neumějí plavat a na moři se nevyznají.[52] Nechají se rovněž snadno přesvědčit o iluzi, že mají právo útočit na lodi, kvůli kterým zůstává Somálsko chudé.[53]

Na rozdíl od amatérských skupin, existují i některé organizace, např. tzv. „Somali Marines“, kteří potvrzují schopnost efektivní koordinace pirátů dle dlouhodobějšího strategického plánu, kvalitní technologickou vybavenost a podřízení se jednotnému velení.[54] Paradoxně, byli někteří ze schopnějších pirátů dříve vycvičeni zahraničím do role somálské pobřežní stráže.[55] Tito piráti využívají služeb prostředníků, kteří vyzvedávají výkupné v Keni či SAE, umějí používat satelitní telefony a notebooky při únosech a vlastně nemají žádné důvody k násilnostem.[56] V porovnání s konflikty odehrávajícími se na souši, patří somálští piráti vlastně k těm nejmírumilovnějším zločincům v oblasti.[57]

Nesnadnějším terčem jejich útoků se stávají pomalu plující lodě s nízko položenou palubou nebo veliké lodě s nepočetnou posádkou, která nedokáže efektivně hlídkovat.[58]Typický pirátský útok podniká skupinka deseti či více pirátů na třech až pěti rychlých člunech. Zatímco někteří odvedou pozornost posádky, ostatní se pomocí háků a žebříků dostanou na palubu,[59] zastraší posádku výstřely ze samopalů či výbuchy granátů z raketometu (aniž by někoho zranili), a členové posádky jsou donuceni se vzdát.[60] Mezi prvním spatřením pirátů a únosem lodi uplyne zpravidla mezi 15-30 minutami. Hlídkující lodě se ovšem většinou nacházejí příliš daleko, aby v tak krátkém čase mohly zasáhnout.[61] Unesené plavidlo dopraví piráti k somálským břehům, kde začnou vyjednávat o výši výkupného za propuštění lodě a rukojmích, jež se může protáhnout i na několik měsíců.[62] Organizované skupiny pirátů rozdělují práci mezi únosce (často zkušené bojovníky milicí) a hlídače, kteří se starají o zakotvenou loď, rukojmí a zásobování potravin. Celé akci velí vůdce, který se stará o uplácení místních „strážců zákona“ a rovněž najímá pomocné síly, jakými jsou rybáři znalí moře, tlumočníci, apod.[63] Role finančních sponzorů pirátství je považována za klíčovou pro jeho vyřešení.[64] Zakotvením lodí u somálských břehů získávají piráti relativní jistotu, že úlovek se nachází v bezpečí před vnější agresí, neboť zpravidla zakotvují v místech, kde mohou počítat s podporou místních rybářských obcí.[65] Na rozdíl od asijských pirátů, využívají ti somálští anarchie na souši a beztrestnost při dlouhodobém vyjednávání o výši výkupného.[66] Nemusí se totiž nikam schovávat, protože jejich palebné síle se místní autority nevyrovnají.[67]

Dnešní Somálsko funguje jako systém kvazi státních struktur s limitovanou mocí, z nichž většina reflektuje tradiční somálskou klanovou dynamiku, která rovněž dala vzniknout pirátství. Klany tvoří neodmyslitelnou součást somálské společnosti, která se ve všech ohledech organizuje na bázi klanů, byť tribalismus není přímo hybnou sílou pirátství.[68] Přestože se Somálská republika rozpadla a ústřední moc zanikla, mnohé jiné entity jí alespoň z části nahradily.[69] Současná TFG v Mogadišu zápasí o přežití s rivalskými skupinami ozbrojenců a postrádá kapacitu k potlačení pirátství na souši.[70] Proto zůstávají místní autority významným partnerem pro spolupráci s mezinárodními silami, zejména na souši.

Somálští piráti operují ve skupinách, kterých se expertům OSN podařilo identifikovat zatím pět. Organizují se zpravidla v okolí měst a každé skupině dominuje jeden z klanů. Tři pirátské skupiny z klanu Hawiiye/ Habar Gidir v jižním (islamistickém) Somálsku operují z přístavů Mogadišu, Xarardheere a Hobyo a další dvě v severním Puntlandu z měst Garacad a Eyl. Právě Puntland nechvalně vynikl jako epicentrum pirátství, které prorostlo za pomocí korupce do všech sfér místní politické samosprávy.[71] Ta na nátlak mezinárodního společenství vytvořila „pobřežní stráž“,[72] která podle puntlandského prezidenta Abdirahmana M. Faroleho ale zahrnuje pouhé dvě lodi a třicet strážců, víc si prý nemohou dovolit.[73] Prezident Farole veřejně přislíbil ukončení pirátství v řádu měsíců a nechal uskutečnit několik zátahů na místní gangy, které se kromě pirátství věnují i pašování zbraní nebo lidí. Důkazy o spolupachatelství místních úřadů ovšem vrhají stín a pochybnosti na jejich vůli s pirátstvím zatočit.[74] Nejslavnější pirátský vůdce Abshir Abdillahi „Boyah“, rodák z Eylu, který se veřejně přiznal ke kontrole zhruba 500 pirátů a zodpovědnosti za desítky unesených lodí, patří do naprosto totožné klanové (etnické) skupiny jako prezident PuntanduDaarood/Xaarti/Majeerteen/Issa Mohamud/Musa Issa. Boyah tvrdí, že místní politici pobírají 30% výkupného z pirátství, sám ale už pod nátlakem Faroleho veřejně prohlásil, že si uvědomuje ilegalitu pirátství a zločinu údajně zanechal.[75] Jediní, kdo opravdu odsuzují pirátství, jsou tradiční klanoví předáci a muslimští duchovní, kteří odrazují místní od spolupráce s piráty a prohlašují sňatky s nimi za nulitní dle islámského práva.[76]

Zatímco ve středním a jižním Somálsku lze pirátství popsat jako produkt bezstátní anarchie a warlordismu, na severovýchodě země nikoli. Puntlandská samospráva profituje z pirátské ekonomiky a sama ji chrání. Po 12 letech relativně pozitivního vývoje Puntlandu se administrativa prezidenta A. M. Faroleho snaží o transformaci země v kriminální stát, který přežívá díky nelegálním příjmům od kriminálních sítí.[77] Zdá se krajně nepravděpodobné, abstrahujeme-li od vojenské invaze a okupace, že by se mezinárodnímu společenství podařilo ukončit protekci pirátů ve městech jako Eyl či Xarardheere bez podpory Puntlandu.[78] Pokud se týká nezávislého Somalilandu na severozápadě, místní vláda zaujala pevný protipirátský postoj a i přes omezené prostředky buduje od r. 2005 pobřežní stráž, která dnes zaměstnává 350 hlídačů, 15 rychlých člunů a 3 velké lodě na 850 km dlouhé pobřeží, podél kterého fungují monitorovací stanice.[79]

Koncentrace pirátské aktivity v Puntlandu a v okolí Xarardheere a Hobyo ve středním Somálsku, značně se omezující členskou základnou jen na určité klany, potvrzuje skutečnost, že ani chudobu, ani geografickou blízkost námořních přepravních tras, nemůžeme považovat za klíčové faktory podněcující pirátství. Spíše je nutné zkoumat sociopolitické vztahy uvnitř somálských regionů. Ve středním Somálsku, kde nemohou piráti počítat s takovou politickou protekcí jako v Puntlandu, si piráti musí získat většinu místních. Maxamed Xasan Abdi „Afweyne“ zde založil další velkou pirátskou organizaci, která přežívá díky distribuci části bohatství místně dominantnímu subklanu Habar Gidir Saleebaan.[80] Dále bylo zjištěno, že změny v koncentraci pirátských aktivit pružně reagují na vnitropolitický vývoj i nasazení válečných lodí mnoha velmocí. Rostoucí míra neúspěšnosti útoků v oblasti Adenského zálivu přiměla pirátské gangy k přesunu operací do obrovských ploch Indického oceánu, kde prakticky není možné proti nim efektivně bojovat. Nyní piráti podnikají útoky podstatně dále od pobřeží Somálska, a využívají k tomu dokonce i jemenské přístavy Al-Mukalla a Aš Šihr.[81] Zatím nejvzdálenější útok podnikli piráti 1800 km od své základny, tedy podstatně blíž Indii, než Somálsku.[82] Schopnost operovat na velmi dlouhé vzdálenosti umožňují pirátům tzv. mateřské lodě. Zpravidla se jedná o čerstvě unesené větší rybářské lodě, kterými se piráti přepraví do jiné oblasti, odkud teprve podnikají své útoky jakoby z námořní základny.[83] Mateřské lodě ovšem taktéž umožňují pirátům unášet větší a rychlejší plavidla.[84]

Výkupné a ekonomický model pirátství

Jedinečnost somálských pirátů spočívá v únosech v prvé řadě lidí, nikoli lodí, jak je tomu u pirátů obvyklé. Somálci se snaží využít ve svůj prospěch existující propasti mezi „peněžní“ hodnotou lidského života v Somálsku a v bohatých zemích.[85] Somálské pirátství lze tudíž charakterizovat jako podnikání námořních únosů a braní rukojmích pro výkupné, aniž by docházelo k násilnostem a vraždám, častým u pirátů v jiných oblastech, kteří se snaží uloupit loď a neusilují přitom o získání výkupného. Zkrátka proto, že se jim nedostává takového zázemí a prostoru pro vyjednávání jako v Somálsku, ani nejsou schopni vojensky čelit bezpečnostním složkám své země.[86] Zázemí somálských pirátů tedy nespočívá v možnostech důkladně se skrývat, [87]jako např. v Nigérii nebo jihovýchodní Asii, ale naopak místní autority buď zastrašit silou, nebo podplatit, což bývá možné právě v podmínkách rozpadlých států jako Somálsko, zvlášť pokud funguje praxe vyplácení vysokých částek výkupného.[88] Nemalé částky v hotovosti se zpravidla vyplácejí prostřednictvím najaté soukromé bezpečnostní agentury, která přímo na palubu unesené lodi shodí z letadla balík bankovek.[89] Za propuštění ropného tankeru Maran Centaurus, plujícího pod řeckou vlajkou, bylo v lednu 2010 vyplaceno přes 125 milionů korun (tanker převážel ropu v hodnotě takřka 3 miliard korun).[90] Piráti, vychovaní po arabsku a znalí techniky smlouvání o cenách, vědí velmi dobře, jaké částky výkupného mohou a nemohou požadovat, v závislosti na hodnotě lodi, nákladu, počtu posádky, ale také majetnosti vlastníka či jeho národnosti.[91]

Význam výkupného nelze podceňovat obzvláště v Puntlandu, kde již v r. 2007 sumy výkupného představovaly vyšší částku, než celá (legální) puntlandská ekonomika dohromady.[92] Nezanedbatelnou část výkupného utrácejí piráti přímo v Garoowe, hlavním městě Puntlandu, kde vyrůstají nákladné domy a na ulicích se objevují luxusní vozy. Těžko může místní vláda se současným rozpočtem s pirátstvím skoncovat, když pirátům únosy vynášejí třikrát tolik. Poměrně lehce a rychle získané nezdaněné příjmy z pirátství zanechávají znatelnou stopu v celé puntlandské ekonomice. Snadno mohou rovněž ovlivňovat volební kampaně i jejich výsledky tak, aby vítězný kandidát neohrožoval pirátský business.[93] Rozkvět ve stavebnictví zažívá velká část pobřeží Puntlandu, včetně měst Xarardheere a Eyl, ale také keňské Nairobi, kam Somálci s oblibou investují. Na druhé straně přinášejí piráti do okolí svých center nebezpečnou inflaci, prostituci a obchodníky s khatem.[94]

Vystopovat finanční transakce pirátů zůstává pro mezinárodní společenství velkou výzvou. Piráti totiž využívají systému finanční instituce zvané „hawala“,[95] která zakládá své „bankovní“ operace na důvěře, cti a příbuzenských vztazích, takže prakticky není možné finanční toky zmapovat. Právě proto ji zpravidla využívají zločinci k praní špinavých peněz, nákupům zbraní a financování ilegálních aktivit. V mnoha zemích byla již hawala zákonem zakázána za účelem omezení kriminality, nicméně v Somálsku stále čile funguje.[96]Samotné piráty po získání výkupného v hotovosti rovněž není prakticky možné dopadnout. Piráti ihned výkupné rozporcují mezi své členy a postupně se rozptýlí jako jednotlivci, s menšími obnosy v hotovosti, mezi místní obyvatele, kde již není dost dobře možné je identifikovat či dopadnout.[97] Z úspěšně získaného výkupného se nejprve zaplatí dodavatelům za zboží, 30 % získají investoři/sponzoři pirátství, 5-10 % se zaplatí místním klanovým vůdcům za právo pobývat na jejich území, poté se zaplatí hlídačům, tlumočníkům, atd. za jejich služby (zpravidla kolem 250 000 korun) a zbývající část výkupného si mezi sebou rozdělí piráti- únosci, jejichž odměna bývá vyšší, neboť při útocích riskují své životy. Dvojnásobný podíl získá pirát, který se jako první dokázal dostat na palubu unášené lodi a také ti, kteří poskytnou k útoku nákladnější výzbroj než samopal, čili raketomet, lehký kulomet, apod.[98]

Investovat do pirátství lze prostřednictvím „obchodní burzy“ v Xarardheere, kterou mohou, investováním finančních prostředků nebo střelných zbraní, využít i běžní Somálci ke koupi vlastních podílů a získávání části výnosů z pirátského businessu.[99] Podobné možnosti investic do rozvoje pirátství vyvolávají oprávněné obavy o organizovanosti a rozsahu zločineckých sítí, které pirátství podporují a jejich možné napojení na teroristické organizace. Hovoří se o prostřednících a kontaktech v Jemenu, SAE, Egyptě,[100] a podpoře části somálské diaspory v Kanadě,[101] nebo o spolupráci radikálních islamistů z Al-Šabábu s americkými Somálci přímo v Somálsku.[102]

Al-Šabáb a piráti

Za dva stěžejní strategické cíle mezinárodního společenství v Somálsku můžeme považovat zaprvé skoncování s pirátstvím, a zadruhé odvrácení hrozby radikálního islamismu.[103] Somálský problém spočívá v nenarušení citlivé rovnováhy mezi radikály na jedné straně, dlouhodobě sponzorovanými jak bohatými jedinci ze států Perského zálivu, tak částí somálské diaspory žijící v Evropě a USA, a na druhé straně opozicí k radikálnímu výkladu islámu, která se dlouho musela spokojit s omezenou podporou Etiopie, přísunem remitencí a výnosů z lokálních podniků, mezi kterými si dominantní místo získalo v nedávné době právě pirátství.[104] To se týká zejména severovýchodního Somálska, které se organizovalo již v 90. letech do entity nazvané Puntland, aby mohlo čelit radikálnímu Al-Ittihadu, tak jako v současnosti čelí Al-Šabábu.[105] Na rozdíl od jižního Somálska není Puntland dlouhodobě ovládán islámskými radikály.[106]

Postupně se objevují důkazy o spolupráci mezi piráty a islamisty z Al-Šabábu. Zatímco piráti mohou islamistům nabídnout, že pro ně budou do země pašovat zbraně (v Somálsku platí zbrojní embargo), Al-Šabáb na oplátku poskytuje vojenský výcvik některým pirátům.[107] Musíme si ovšem uvědomit, že i přes výhody oboustranné spolupráce a někdy shodné cíle, se motivy obou skupin diametrálně liší. Piráti parazitují na mezinárodní námořní přepravě a svou vzrůstající aktivitou přitahují příliš mnoho mezinárodní pozornosti. Naproti tomu Al-Šabáb usiluje o nenápadný import zbraní, materiálu a cizích bojovníků. Piráti potřebují vojenský výcvik bojovníků Al-Šabábu, aby se mohli lépe bránit zahraničním komandům, které osvobozují rukojmí na lodích a islamistům se i přes jejich protipirátskou rétoriku hodí výpalné, které jim piráti na jihu odvádějí, aby mohli nerušeně operovat.[108] Strach ze spolupráce teroristů s piráty se při incidentu unesené lodi Faina, plné tanků a zbraní, nepotvrdil, neboť piráti teroristům žádné zbraně i přes žádost Al-Šabábu neposkytly.[109] Většině pirátů žádný odpor k západnímu stylu života, ani radikálnímu islámu, necítí.[110] Experti OSN považují kooperaci pirátů s teroristy za místně i personálně omezenou, a větší hrozbu vidí v podpoře libyjské vlády somálským pirátům, kterou po schůzkách s pirátskými vůdci vyjádřil i Muammar Kaddáfí na VS OSN v New Yorku, v září 2009.[111]

Náklady problému pirátství

Proč by vůbec mělo mezinárodní společenství somálské pirátství řešit? Na tuto otázku lze alespoň z části odpovědět upozorněním na mnohé náklady, které problém pirátství přináší. Vliv pirátů na samotné Somálsko se zdá být nejvíce rozporuplný. Na jedné straně odborníci přiznávají, že ne všechny důsledky pirátství musí být pro Somálsko negativní, neboť pirátská ekonomika nabízí spoustě nezaměstnaných pracovní příležitost v zemi, kde občanská válka silně oslabila možnosti legální výdělečné činnosti. Sumy výkupného navíc představují, obzvláště pro Puntland, jinými prostředky nedosažitelnou injekci a oživení pro místní ekonomiku. Ačkoli přesné údaje o finančních tocích nejsou k dispozici, získané důkazy nasvědčují tomu, že většina zisků z pirátství zůstává uvnitř Somálska.[112]Odpovídá tomu i ekonomický rozvoj v okolí pirátských center, nicméně bídná infrastruktura, celkově slabá moc místních veřejných autorit, a s ní související mizivá schopnost udržovaní pořádku a vymahatelnosti práva, legálnímu obchodu nepomáhá. Naopak rozvoj pirátské ekonomiky a obchodu se zbraněmi, snižuje význam legálních sektorů hospodářství a dává větší moc do rukou nových vůdců s neznámými úmysly.[113] Někteří z nich si již vysloužili nepřízeň šejchů, kteří usilují o jejich ostrakizaci kvůli rozmáhající se prostituci, drogám a cenové inflaci.[114]

Pirátství tedy představuje pro Somálce dvousečný meč a jistě skýtá i mnohá rizika, např. v r. 2007 byl WFP nucen přerušit kvůli pirátství humanitární dodávky potravin. Často se zmiňuje i riziko environmentální katastrofy, protože obětí únosů se stávají i obří ropné tankery.[115] Pirátství bezpochyby kriminalizuje somálskou ekonomiku, odrazuje obchodní styky a investice do legálních aktivit, snižuje příjmy místních vlád z poplatků v přístavech, omezuje tradiční autoritu šejchů, komplikuje znovuobnovení státu a celkově oddaluje propojení Somálska se světovou ekonomikou.[116]

Okolní region kvůli somálskému pirátství, na rozdíl od Somálska, výhradně trpí. Kumulativním efektem pirátství se může stát úpadek významných obchodních center v regionu.[117] Ekonomický pokles v důsledku pirátství zažívá Egypt, Súdán, Saúdská Arábie, Eritrea, Etiopie, Džibutsko a Jemen. K silně ohroženým patří i Keňa a Omán. Vládní příjmy související s námořní dopravou a přístavy celkově v regionu klesají.[118] Situace se jeví jako nejcitlivější pro Egypt, protože příjmy ze Suezského průplavu reprezentují třetí zdroj přísunu bohatství ze zahraničí po turistickém ruchu a remitencích.[119] Znatelné ztráty příjmů patrně přiměly v r. 2008 Káhiru ke svolání regionální konference o pirátství za zavřenými dveřmi.[120] Vzhledem k paralelním efektům globální ekonomické recese není zcela jasný podíl pirátství na tomto úpadku.[121] Zanedbatelný však rozhodně nebude, vždyť mnozí významní mezinárodní přepravci, včetně AP Møller-Maersk – největšího vlastníka lodí v Evropě, nyní raději obeplovají Afriku, aby se Adenskému zálivu (i Suezskému průplavu) vyhnuli.[122]

Mezinárodní společenství si uvědomilo negativní aspekty své pasivity k pirátství, hlavně hrozbu rychle rostoucích cen ropy, nečinnosti vůči rozmáhajícím se sítím organizovaného zločinu a přelévání nestability Somálska do regionu Afrického rohu, a rozhodlo se proti pirátství bojovat.[123]Somálské pirátství dle mnohých přesáhlo míru únosnosti nejen jako nákladu mezinárodního obchodu, ale také jako hrozby pro region i svět. Ekonomické náklady pirátství dnes už totiž nenesou pouze námořní přepravci. Přestože zatím neexistuje žádný kvantitativní výzkum o celkových finančních nákladech pirátství, [124] hrubé odhady, týkající se pouze nákladů námořního průmyslu, hovoří o 20-300 miliardách korun ročně. Pokud bychom však připočetli i výdaje na boj proti pirátství, částka by byla ještě mnohem vyšší.[125] Zároveň si uvědomme, že vrcholné období pirátských aktivit u Somálska probíhá paralelně s útlumem globální ekonomiky a velkou část nákladů přenáší ohrožené firmy na spotřebitele na celém světě.[126]

Průměrná částka výkupného, kterou požadovali somálští piráti v roce 2009, se pohybovala okolo 30 milionů korun, ačkoli údaje o výši výkupného většinou zůstávají utajeny.[127] Výkupné ale zdaleka není jediným nákladem dopravců. Provoz průměrné lodi stojí denně okolo milionu korun, takže zdržení lodi na dva měsíce stojí přepravce dalších 60 milionů. K tomu musíme přičíst běžně 10 milionů nákladů na vyjednávání s piráty, možné poničení nebo ztrátu části nákladu, náklady z prodlení, a zhruba 6 milionů na fyzické doručení balíku peněz v hotovosti na loď k somálským břehům. Běžný únos lodi tak může pro dopravce představovat náklady ve výši asi 110-130 milionů korun.[128] Soukromé firmy hájí vyplácení výkupného tím, že drží úroveň používaného násilí proti rukojmím na minimu a přijaly ho jako součást provozních nákladů. Na druhé straně se ale právě výkupné stalo finančním motorem dalších útoků. Zvýšeným nákladům neuniknou ani majitelé neunesených lodí, kteří hradí extrémní pojistné či instalaci obranných prostředků na svá plavidla.[129] Cena umístění vlastní ochranky na loď zůstává na prohibitivní úrovni a obranná akustická zařízení stojí okolo 500 tisíc korun.[130] Pokud se týká pojistného, Adenský záliv byl označen pojišťovnami za „válečnou zónu“ a výše plateb pojistného jedné lodi za jedno proplutí vzrostla během roku 2008 z 9 na 350 tisíc korun.[131]

Vedle nákladů soukromého sektoru přenášených na spotřebitele, zdůrazněme i náklady států na provoz válečných lodí, které s piráty bojují na moři, neboť jsou vystaveny obrovskému tlaku médií a veřejného mínění, aby proti únoscům svých občanů nějak zakročily. Nicméně, postoj mezinárodní společenství se prozatím vyznačoval spíše neochotou piráty soudně stíhat a uvězňovat na svém území.[132]Mezi negativní důsledky pirátství jistě patří kromě fyzických zranění i psychická traumata, která mohou postihnout unesené členy posádky doživotně.[133] Na druhé straně by ale význam somálského pirátství neměl být zbytečně přeceňován. Přinejmenším proto, že dopad na spotřebitelské ceny bude pravděpodobně nízký,[134] alespoň podle některých statistik. Náklady pirátství by se daly přirovnat k částce nižní než 0,1 % světového mezinárodního obchodu. Z 21.000 lodí, které ročně proplují Adenským zálivem, jich piráti napadnou kolem 0,6 % a pouhých 0,2 % se jim podaří úspěšně unést. Z tohoto pohledu bychom mohli tvrdit, že somálské pirátství lze zahrnout mezi obchodní náklady a nevelké změny přenést na spotřebitele.[135] Pirátství ovšem přináší i celou řadu sociopolitických komplikací v procesu obnovení státních struktur v Somálsku, a ovlivňuje i dění v nestabilním, za to strategicky důležitém regionu. Proto se nejspíš i EU rozhodla problém řešit.

Poznámky

[1] Naval History and Heritage Command Public Affairs. Media Attention Dramatizes Somali Piracy

[2] Owens, M. T. What to Do about Piracy?

[3] del Pozo, F. Aspectos Operacionales de la Lucha contra la Piratería en Somalia, str. 2

[4] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 2

[5] Kraska, J., Wilson, B. The Pirates off the Gulf of Aden: The Coalition is the Strategy, str. 249

[6] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 8

[7] International Crisis Group. Somalia: The Trouble with Puntland, str. 11

[8] Sörenson, K. State Failure on the High Seas: Reviewing the Somali Piracy, str. 17

[9] Kraska, J., Wilson, B. The Pirates off the Gulf of Aden: The Coalition is the Strategy, str. 249

[10]Maxamed Faarax Caydiid, Maxamed Siciid Xirsi Moorgan, Cismaan Xasan Cali Caato a Cali Mahdi Maxamed
viz Waldo, M. A. The Two Piracies in Somalia: Why the World Ignores the Other?

[11] Koknar, A. M. Terror on the High Seas

[12] Tabulka využívá definice pirátství dle IMB, zahrnuje tedy pirátství i ozbrojenou loupež na moři

[13] Kraska, J. Wilson, B. Fighting Pirates: The Pen and the Sword, str. 44

[14] Chalk, P. Maritime Piracy: Reasons, Dangers and Solutions, str. 2

[15] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 14

[16] Hanson, S. Combating Maritime Piracy; a též Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 10

[17] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 112-113

[18] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 18-19

[19] Leach, P. T. Lessons in Piracy Prevention, str. 32

[20] Waldo, M. A. The Two Piracies in Somalia: Why the World Ignores the Other?

[21] Hari, J. You Are Being Lied to About Pirates

[22] United Nations Environment Programme. After the Tsunami: Rapid Environmental Assessment, str. 128-135

[23] Warner, L. A. From Sea to Shore: Somali Piracy Requires a Solution on Land, str. 13

[24] Waldo, M. A. The Two Piracies in Somalia: Why the World Ignores the Other?

[25] tamtéž

[26] Anderson, E. A. It’s a Pirate’s Life for Some, str. 328-329

[27] United Nations Environment Programme. After the Tsunami: Rapid Environmental Assessment, str. 133

[28] Hari, J. You Are Being Lied to About Pirates

[29] United Nations Environment Programme. After the Tsunami: Rapid Environmental Assessment, str. 135

[30] viz mapa Somálska v příloze

[31] United Nations Environment Programme. After the Tsunami: Rapid Environmental Assessment, str. 128-129

[32] Panjabi, R. K. L. The Pirates of Somalia: Opportunistic Predators or Environmental Prey?, str. 436

[33] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 36-37

[34] Warner, L. A. From Sea to Shore: Somali Piracy Requires a Solution on Land, str. 13

[35] Kraska, J. Wilson, B. Somali Piracy: A Nasty Problem, a Web of Responses, str. 227

[36] Kraska, J. Fresh Thinking For an Old Problem, str. 144

[37] Chalk, P. Maritime Piracy: Reasons, Dangers and Solutions, str. 1

[38] Middleton, R. Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, str. 5

[39] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 11

[40] Salvatierra, M. Piratas Globalizados: Viejas Prácticas, Nuevos Desafíos, str. 160

[41] Sörenson, K. State Failure on the High Seas: Reviewing the Somali Piracy, str. 32

[42] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 20

[43] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 17

[44] tamtéž, str. 11

[45] Nordland, R. 'I Know It Is Evil, but It Is A Solution'

[46] Kraska, J. Fresh Thinking For an Old Problem, str. 145

[47] Anderson, E. A. It’s a Pirate’s Life for Some, str. 334-335

[48] Panjabi, R. K. L. The Pirates of Somalia: Opportunistic Predators or Environmental Prey?, str. 454 a 460

[49] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 9

[50] Owens, M. T. What to Do about Piracy?

[51] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 36

[52] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 17-18

[53] tamtéž, str. 15

[54] Sörenson, K. State Failure on the High Seas: Reviewing the Somali Piracy, str. 20

[55] Middleton, R. Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, str. 5

[56] del Pozo, F. Aspectos Operacionales de la Lucha contra la Piratería en Somalia, str. 3

[57] Panjabi, R. K. L. The Pirates of Somalia: Opportunistic Predators or Environmental Prey?, str. 465

[58] Middleton, R. Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, str. 4

[59] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 9; též Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 8

[60] Bahadur, J. Pirates, Inc.

[61] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 11

[62] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 9

[63] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 113

[64] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 7

[65] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 14 a 17

[66] Ho, J., Bateman, S. Somalia-type Piracy: Why It Will Not Happen in Southeast Asia, str. 2

[67] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 18

[68] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 114

[69] Kraska, J. Fresh Thinking For an Old Problem, str. 143

[70] Warner, L. A. From Sea to Shore: Somali Piracy Requires a Solution on Land, str. 14

[71] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 17

[72] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 7

[73] Newsweek. A Politician on Pirate Turf - Interview with Cabdiraxmaan Maxamuud Faroole

[74] International Crisis Group. Somalia: The Trouble with Puntland, str. 1

[75] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 41-42

[76] International Crisis Group. Somalia: The Trouble with Puntland, str. 1 viz také International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 18

[77] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 39

[78] Pham, J. P. Strategic Interest: Putting Puntland's Potential into Play

[79] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 37

[80] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 37-38

[81] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 11

[82] BBC News. Somali Pirates Move Towards India

[83] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 8-9

[84] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 36

[85] Murphy, M. Somali Piracy: Not Just a Naval Problem, str. 2

[86] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 3 a 11-13

[87] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 14

[88] Hastings, J. V. Geographies of State Failure and Sophistication in Maritime Piracy Hijackings, str. 220

[89] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 9

[90] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 114

[91] del Pozo, F. Aspectos Operacionales de la Lucha contra la Piratería en Somalia, str. 3

[92] Sörenson, K. State Failure on the High Seas: Reviewing the Somali Piracy, str. 20

[93] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 20

[94] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 116

[95] Digby, B. The New Pirates, str. 9

[96] Alvarado Puig, J. F. Medidas para Combatir la Piratería en el Cuerno de África, str. 7-8 více o „hawale“ na: Sandhu, H. S., Jost, P. M. The Hawala Alternative Remittance System and its Role in Money Laundering

[97] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 19

[98] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to S.C. Resolution 1853, str. 99: Annex III, Piracy business model

[99] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 115-116

[100] The Guardian. Somali Pirates Guided by London Intelligence Team, report says

[101] Edmonton Journal. Canadians Get Cut of Pirate Booty; Some even Help Fund Somali Brigands

[102] Stern, J. Mind Over Martyr: How to Deradikalize Islamist Extremists, str. 107

[103] Pham, J. P. Strategic Interest: Putting Puntland's Potential into Play

[104] Murphy, M. Somali Piracy: Not Just a Naval Problem, str. 1-3

[105] Pham, J. P. Strategic Interest: Putting Puntland's Potential into Play

[106] Sörenson, K. State Failure on the High Seas: Reviewing the Somali Piracy, str. 33

[107] Lennox, P. Contemporary Piracy off the Horn of Africa, str. 10-11

[108] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 20-21

[109] Pardo Sauvageot, E. Piracy off Somalia and its Challenges to Maritime Security: Problems and Solutions, str. 263

[110] Deheza, E. The Danger of Piracy in Somalia, str. 12

[111] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 37 a 39

[112] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 31-32

[113] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 11-12

[114] Deheza, E. The Danger of Piracy in Somalia, str. 10

[115] Middleton, R. Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, str. 9

[116] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 29-30

[117] Kraska, J. Wilson, B. Fighting Pirates: The Pen and the Sword, str. 43

[118] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 30-34

[119] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 12

[120] Kraska, J. Wilson, B. Somali Piracy: A Nasty Problem, a Web of Responses, str. 231

[121] The Economist Intelligence Unit. Egypt Trade: Suez Canal Receipts are Still Falling, str. 17

[122] African Business. Pirates, High Costs, Hammer Egypt

[123] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 34

[124] Hanson, S. Combating Maritime Piracy

[125] Chalk, P. Maritime Piracy: Reasons, Dangers and Solutions, str. 4

[126] Warner, L. A. From Sea to Shore: Somali Piracy Requires a Solution on Land, str. 13

[127] Report of the Monitoring Group on Somalia pursuant to Security Council Resolution 1853, str. 36

[128] Kraska, J. Freakonomics of Maritime Piracy, str. 114

[129] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 14-15

[130] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 12

[131] Salvatierra, M. Piratas Globalizados: Viejas Prácticas, Nuevos Desafíos, str. 160

[132] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 31

[133] Chalk, P. Maritime Piracy: Reasons, Dangers and Solutions, str. 4

[134] International Expert Group on Piracy off the Somali Coast. Piracy off the Somali Coast: Final Report, str. 31

[135] Gilpin, R. Counting the Costs of Somali Piracy, str. 13

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔30.07.2011 📕10.928

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře