Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔29.10.2009 📕26.376

Seriál

  1. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.
  2. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.
  3. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.
  4. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.
  5. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.
  6. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.
  7. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.
  8. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 8.
  9. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.
  10. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.
  11. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.
  12. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.
  13. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.

Podobné články

Další články autora

Ve velké spoustě zejména ruské literatury se stále objevuje stejný názor, že materiální pomoc Spojenců (pro zjednodušení budu nazývat celkovou spojeneckou spolupráci jako Lend-Lease, tedy i pro Velkou Británii a její dominia - plně si uvědomuji jistou nepřesnost, nicméně toto zjednodušení je lepší z pohledu čtenáře a jeho sledování textu) byla pro SSSR přínosná, nicméně nijak kritická. Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků (poslední dobou i z per neostalinistických historiků), nicméně jaká je vlastně realita?

Po dobu trvání Sovětského svazu bylo hodně těžké získat pro západní ekonomy jakékoli informace ohledně ekonomických dat z let 1941-2. Na druhou stranu v SSSR zase ekonomie jakožto buržoazní věda v podstatě neexistovala, tudíž k nějakým hlubším ekonomickým analýzám nedocházelo. Teprve až po roce 1991 začali různí ekonomové uveřejňovat informace – nejdůležitější roli v tomto hraje N. S. Simonov (zejména stěžejní dílo: Voenno–promyshlennyi kompleks SSSR v 1920–1950–e gody: tempy ekonomicheskogo rosta, struktura, organizatsiia proizvodstva i upravlenie). Společně s tím docházelo k prvním mezinárodním konferencím zvaným Total War.

Můj článek tak bude v podstatě nějakým malým shrnutím zejména 5. conference Total War probíhající v Hamburgu mezi 29. srpnem a 1. září 2001 nazvanou „A World at Total War: Global Conflict and the Politics of Destruction, 1939–1945“ (Svět totální války: Globální konflikt a politika destrukce, 1939-1945) a dále také několika stěžejních knih vyšlých od roku 1991 jako jsou zejména (více informací však v sekci Zdroje!): knihy od M. Harrisona a A. Hilla, dále pak např. The Soviet Economy and the Red Army, 1930-1945 či velmi důležitý zdroj primárních dat sovětské ekonomiky - Statistický buletin SSSR.

 

Kapitola 1. - Úvod do problematiky

22. června 1941 započal útok Německa na Sovětský svaz, operace Barbarossa – zde naprosto ignoruji politicko-historická východiska zda se jednalo o preventivní útok předcházející sovětské agresi či o agresivní německý útok. Pro naši práci je toto naprosto irelevantní a nedůležité.

Během zhruba 6 měsíců od počátku operace již německé armády klepou na dveře Moskvy, hlavního města sověstského impéria. V tuto kritickou dobu dochází ke změnám v americké zahraniční politice i díky důsledku japonského útoku na americké kolonie v Tichomoří. Dochází k důležitému rozhodnutí, že USA poskytnou půjčku jak SSSR, tak Velké Británii. Obě země se v podstatě potácely na pokraji ekonomického kolapsu a pomoc USA přišla v pravý čas. Pouze jedna země se však rozhodla dopady této zásadní pomoci naprosto ignorovat, proto se pokusím rekonstruovat vývoj ekonomiky SSSR a nechť si pak každý udělá názor na tuto problematiku sám podle dat.

Pojďme se však podívat na pár ekonomických modelů a zejména důležitých ekonomických statistik, které jsou nám již v dnešním světě bežně známé – tedy HDP, hrubý domácí produkt (či HNP, hrubý národní produkt). Pokusíme se prozkoumat údaje o HDP za tři kritické roky tedy 1940, 1941 a 1942. Rok 1940 zahrnuji z toho důvodu, abychom měli nějakou základnu pro srovnání bez vlivu Německa. Druhou poznámkou je, že ve většině tabulek bude uváděn údaj o HNP. Nicméně vzhledem k tomu, že SSSR v podstatě neměl žádné zahraniční společnosti či nějaké majetky mimo území SSSR a na druhou stranu došlo k zestátnění všech zahraničních podniků, můžeme říci, že v podstatě veškeré transfery do zahraničí a ze zahraničí se rovnaly 0, tudíž HDP se rovná HNP.

Tabulka 1 ukazuje srovnání HNP dvou hlavních zemí operace Barbarossa – Německo a SSSR. Došlo k ekonomickým přepočtům na nám známou měnu a také na ceny roku 1990, aby alespoň čtenáři měli nějaké srovnání a aby došlo k zesouladění údajů za Německo a SSSR. Proto se jedná o cenu v miliardách tzv. Mezinárodních dolarů a stálé ceny roku 1990 (pro ekonomicky vzdělané - naprosto ignoruji moderní přepočty založené na Gershenkronově efektu, které snižují celkem radikálně HNP SSSR)!

  1940 1941 1942
SSSR 417 359 274
Německo 387 412 417
Poměr SSSR/Německo 1,1 0,9 0,7

Tabulka 1: Srovnání HDP SSSR a Německa pro roky 1940-1942, miliardy USD, ceny roku 1990

Jaký lze ale udělat závěr z této tabulky?? Určitě každého čtenáře již zásadní věci napadly, takže je pouze zopakuji:

  1. V době útoku na SSSR Německo i přes obsazení jedné země Evropy (ČSR – započtena jako součást Říše, abstrahuji od obsazených zemí, a Rakouska to má statistiky jiné + 27 mld. USD navíc pro Německo) stále vyrábělo menší množství statků za rok (zbraně, jídlo, silnice, nemocnice, apod.) než SSSR po obsazení Pobaltí, Besarábie, apod. Jenom pro upřesnění to v podstatě znamenalo, že v případě války bylo nutné uzmout velkou část těchto zdrojů SSSR, jinak Německo nemohlo počítat s vítězstvím v dlouhodobém horizontu (dosti podobné situaci Japonců) – abstrahuji od produkce v obsazených zemích, která měla svá specifika a navíc Němci tuto produkci díky své ekonomické teorii „Centra a periferií“ v podstatě vůbec nevyužili.
  2. Obsazením části země (tedy pracovních sil, zdrojů, továren) se Německu podařilo snížit HDP SSSR o velmi silných 14 % (rok 1941) a později o dalších 24 %. Celkově tak během 2 let propadl HDP SSSR o neuvěřitelných zhruba 35 % roční produkce (se zohledněním potenciálního nárůstu za 2 roky se jedná o ještě vetší čísla blížící se až skoro k 50 %).
  3. Na druhou stranu se zvýšením produkce Německa došlo ke zvýšení HDP o 8 %. V podstatě během dvou let se Německo dostalo na výchozí pozici SSSR před Barbarosou v roce 1940 – ruská produkce nešla použít, neboť byla zničena ustupujícími Rusi či rozbombardována Luftwaffe.
  4. Do roku 1942 se Německu povedlo do určité míry využít potenciál okupovaných zemí, zejména jejich produkce oceli, elektřiny, černého uhlí, apod. a tudíž HNP Německa vysoce převyšovalo HNP SSSR. Navíc s tím po dobytí části území SSSR se německý hospodářský potenciál pohyboval zhruba několikrát výše než SSSR.

Nicméně je to velký problém pro zemi? Všichni teď žijeme v prostředí recese a víme jaké dopady na ekonomiku má snížení HDP o 10 % a méně. Jedná se o velká čísla, nicméně je potřeba vzít v úvahu, že tady je jeden rozdíl. Zatímco nám zůstává území a počet obyvatelstva konstatní, a tak tedy stejný počet lidí se dělí o menší HDP, v případě SSSR byla jiná situace. Pokud by došlo k symetrickému úbytku lidí a území, v podstatě se kromě zvýšení potenciálu nepřítele nejedná o situaci hodnou ekonomického kolapsu (nicméně situace je stále velmi vážná). Avšak tady byl právě problém – před válkou v podstatě většina obyvatelstva SSSR žila od polských hranic k Moskvě. Stejně tak drtivá většina průmyslu byla situována v prostoru mezi Moskvou a Německem (podle knihy Soviet Economy and the Red Army, 1930-1945 to bylo až kolem 60 %) a proto jakýkoli postup Němců znamenal obrovské asymetrické ekonomické nebezpečí pro Rusy.

Asi si kladete otázku proč? Kromě již zmíněných efektů ztráty zemědělské produkce, průmyslové výroby, zařízení továren, nerostných surovin se také jedná o obrovský úbytek pracovních sil. A zde právě leží klíčový problém v době války – z těchto pracovních sil je potřeba vytvořit vojáky, na druhou stranu je také třeba lidi ve výrobě zbraní a potravin. Vzhledem k tomu, že SSSR válku s Německem prohrávalo za dosti masivních vojenských ztrát, bylo potřeba přesunovat stále více zejména mužů (z mnohem nižšího absolutního počtu obyvatel) do armády nebo průmyslu (výroba tanků, apod.). Ve výrobě potravin tak převažovaly ženy s nižší produktivitou a také absolutní počet lidí klesal, navíc s tím upadá těžba uhlí, produkce elektřiny, rozvoj infrastruktury (např. omezení na železnici) zpětně působící na produktivitu v průmyslu. To vedlo k tomu, že v roce 1942 byla celková ekonomická situace velmi, velmi kritická a blížila se ekonomickému kolapsu (v dalších kapitolách tato moje fakta doložím grafy a tabulkami).

Abychom lépe graficky viděli vývoj této situaci, graf níže ukazuje vývoj HDP a přesun části tohoto HDP od výdajů na civilní sektor směrem k vojenskému sektoru (tedy v realitě přesun výrobních zdrojů, ale také např. přesun zásobování potravinami, léky, apod.).

Real Civilian Outlays – toto jsou v podstatě reálné (započten vliv inflace) výdaje na civilní sektor

Real Defence Outlays – reálné výdaje na obranu státu, oboje údaje v miliardách rublů.

TFD, Total Final Demand – Celková konečná poptávka po statcích, jedná se o součet civilních a obranných výdajů, tedy to ukazuje celkovou „spotřebu“ HDP a potenciální spojenecké pomoci.

GNP, Gross National Product – hrubý národní produkt, tedy ukazuje to, co se skutečně vyrobilo v SSSR, společně po zkombinování s TFD a civilními a obranými výdaji ukazuje, jak se snižující množství produktu muselo rozdělovat a jak SSSR drasticky osekával výdaje na civilní sektor a zvyšoval výdaje na obranu. Jenom pro vysvětlení, tato přímka v podstatě ukazuje dvě možnosti rozdělení produktu – pokud bych tak vzal např. bod 200 na ose Y, jedná se o výdej celého produktu ve velikosti 200 mld. rublů pouze na civilní výdaje. Naopak podobný bod na ose X znamená 100 % HPD na výdaje na obranu. Proto jakýkoli bod na křivce GNP ukazuje kombinace možných úrovní civilních a válečných výdajů vzhledem k velikosti HDP. Body za touto hranicí jsou nedosažitelné, neboť jím neodpovídá HPD (tedy laicky na toto rozdělení nemám dost prostředků, peněz). Tyto body by byly dosažitelé pouze v případě, že by nám někdo poskytl externí pomoc, tedy např. spojenecké dodávky. A naopak body ve vnitřku hranice jsou zase neefektivní využití HDP, část zůstává nevyužita, což se však v případě SSSR nestalo.


Graf 1: Vývoj sovětského HNP a výdajů na civilní a obranný sektor mezi roky 1940-1944, miliardy rublů, vztaženo k roku 1937

Jak je vidět z grafu, SSSR snížil během let 1941-1942 výdaje na civilní sektor o neuvěřitelných 65 %. V absolutních číslech zhruba pokles ze 215 miliard rublů na 75 miliard rublů. Pokud se však podíváme na výdaje na obranu jedná se o nárůst pouze o 50 mld. rublů. Kde je tedy problém?

No řešení je jasné, ztrátu území SSSR a následnou ztrátu HDP vyřešili komunističtí představitelé státu tak, že jí přenesli na civilní sektor. Tedy rozdíl mezi zvýšením výdajů na obranu a snížením civilního sektoru činí ztráta HDP. Nicméně co to vlastně ten civilní sektor je? Civilní sektor v rámci tehdejšího období tvořilo 6 důležitých výdajových položek - z pohledu důležitosti:

  1. zejména na zemědělství a produkci obilí
  2. na produkci oceli
  3. na produkci textilu a oděvních výrobků
  4. na produkci uhlí
  5. na produkci elektřiny
  6. na produkci cementu a dalších stavebních materiálů

Mimochodem to, že některé body křivky TFD jsou mimo hranici GNP, je dáno spojeneckou pomocí. Tedy ta umožnila SSSR spotřebovat více než SSSR bylo schopno vyrobit. Jak již vidíte v letech 1943-1944 se jedná o opravdu velká čísla. Stejně tak pozornému čtenáři jistě neuniklo, že spojenecká pomoc, tedy importy, umožnila zvýšit výdaje na civilní sektor celkem významně (vertikální rozdíl mezi linií GNP a konečnou poptávkou) - tento rozdíl je mnohem větší než rozdíl ve vojenském sektoru. Co to znamená? V podstatě asi to, že Spojenci svojí pomocí spíše "nakrmili" Rusy, zlepšili jejich zemědělství, zvýšili produkci průmyslu a hlavně zlepšili distribuci a logistiku. Bez těchto klíčových dodávek by dle mého názoru SSSR ekonomicky zkolabovalo či by minimálně balancovalo na hraně (v každém případě by to znamenalo obrovské ztráty na životech v důsledku hladu, přepracování a bojů). Nicméně v dalších kapitolách provedu ještě hlubší analýzy.

Po přečtení této kapitoly si tak asi je každý schopen udělat závěr o situaci běžného občana v rámci SSSR. Došlo k naprostému omezení distribuce obilí a výroby jídla, ošacení, navíc s tím se život zhoršil, neboť nebyla elektřina/ropa a ta, které byla, šla na výrobu zbraní. Dále také s omezením výroby oceli, elektřiny, apod. docházelo zpětně k omezením ve výrobě zbraní. Navíc s tím prostředky alokované do civilního sektoru byly tak malé, že nemohlo dojít ani např. k obnově zničených strojů, tedy obecně jak fyzického tak lidského kapitálu. Toto celkově vytvořilo situaci v roce 1941, kdy se zvýšil počet lidí, kteří místo, aby pracovali pro stát, začínají se spíše starat sami o sebe. Tyto lidi nijak neodsuzuji, naopak je plně chápu, protože kolaps „ráje na zemi“ pro většinu lidí neznamenal tolik, jako smrt jejich blízkých na hlad, nemoce, podchlazení, apod. Proto v roce 1941 se po velkých územích SSSR objevují bandy loupící potraviny, ošacení, a další hmotné statky. Tato situace jde do významných rozměrů. Abych vám byl schopný demonstrovat, jak blízko ke kolapsu se SSSR nacházel, v další kapitole uvedu základní ekonomický model tzv. „Krys a myší“.

Seriál

  1. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.
  2. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.
  3. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.
  4. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.
  5. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.
  6. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.
  7. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.
  8. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 8.
  9. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.
  10. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.
  11. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.
  12. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.
  13. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔29.10.2009 📕26.376

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře