Nasazení pěšího pluku Barona Reischacha

Autor : Vladimír Mucha, Ing. / IR98 🕔10.06.2009 📕11.621

k. u. k. Infanterie-Regiment Nr. 21

„Sigmund Freiherr von Reischach"

Čáslavský řadový pěší pluk č. 21 nesoucí od r. 1888 jméno jeho tradičního majitele polního maršála Otto Ferdinanda hraběte z Abensbergu a Traunu vznikl v roce 1733 a na dlouhý čas se staly jeho posádkovými městy Kutná Hora a Čáslav. Později byly jeho odloučené prapory posádkou v Sarajevu, Trebinji a Brcku. V prusko-rakouské válce v r. 1866 (čestný majitel Sigmund Freih. von Reischach, FML) se tento český pluk zapojil do obranných bojů v několika střetnutích a jeho nasazení vyvrcholilo v bitvě u Hradce Králové.

Identifikace pluku:

Barva plukovních výložek: meergrün (mořská zelená)

Barva knoflíků na stejnokroji: zlatá

Pamětním dnem pluku je 22. květen r. 1809, bitva u Aspern, čestný majitel pluku princ Rohan.

Nasazení Infanterie-Regiment Nr. 21 během prusko-rakouské války r.1866:

Bitva u České Skalice - 27. červen r.1866

Bitva u Hradce Králové - 3. červenec r.1866

Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou - 15. červenec r.1866

Bitva u České Skalice

V časných ranních hodinách 28. června r. 1866, po prohrané bitvě u Náchoda (27. června), vystřídal VIII. armádní sbor arcivévody Leopolda jednotky VI. armádního sboru na výšinách nad řekou Úpou u České Skalice a zpevnil tak obranné pozice mezi nádražím a obcí Zlíč. I přes výslovný rozkaz vrchního velitele rakouské Severní armády polního zbrojmistra Ludvíka von Benedeka, aby se VIII. sbor stáhl z nevýhodného postavení, zaútočil v dopoledních hodinách arcivévoda Leopold jedním praporem 75. pěšího pluku proti nastupujícím formacím pruského V. armádního sboru generála pěchoty Karla von Steinmetze. Ani podpora brigády generálmajora Gustava Fragnera, který vyslal 5. myslivecký prapor přímo proti bažantnici Dubno a železničnímu náspu vedoucímu z České Skalice na Starkoč, nezvrátila situaci v rakouský prospěch.

Generál Fragner následně vyslal na podporu myslivců i 15. a 77. pěší pluk spolu s brigádní dělostřeleckou brigádou. Přestože se pěší brigáda probojovala přes dubenskou bažantnici k železničnímu náspu, byla úplně rozprášena a padl také její velitel. Zbytky rakouských jednotek začaly ustupovat. Arcivévoda Leopold vyslal okolo poledne do protiútoku brigádu plukovníka Leopolda Kreysserna (pěší pluk č. 21, 32. a 24. prapor polních myslivců). Na čele postupuje čáslavský 21. pěší pluk „Reischach“ a za ním 32. pěší pluk „d´Este“. V ohybu trati se oba pluky dostávají do křížové palby a jsou rozdrceny. I zde umírá velitel brigády. Celkové ztráty 21. pěšího pluku činily 46 důstojníků a 1 047 mužů, 32. pěší pluk přišel o 25 důstojníků a 660 mužů.

Nechme citovat strohé svědectví z válečného deníku:

Čáslavský pěší pluk č. 21 postupoval se svými 3 prapory přímo proti náspu železniční trati Josefov - Malé Svatoňovice ve směru na les Dubno. Od Klen do těchto míst mířil pruský královský granátnický pluk č. 7, vestfálský střelecký pluk č. 37 (17. brigáda generálmajora Ollecha a 18. brigáda generálmajora Horna, obě z V. armádního sboru) a slezský střelecký pluk č. 38 (22. brigáda generálmajora Hoffmanna z VI. armádního sboru). Ve druhém sledu následoval pěší pluk č. 32 s I. a II. praporem. Všech pět pěších praporů bylo za krvavých ztrát na obou stranách odraženo mohutným protiútokem Prusů.

Ve 14 hodin dorazily na bojiště od Náchoda hlavní síly pruského V. armádního sboru. Arcivévoda Leopold vydává chvatně rozkaz k ústupu. První odchází brigáda generálmajora Schulze (pěší pluky č. 8, 74 a 31. prapor polních myslivců), za ní zbytky obou zdecimovaných brigád. Ústup kryje v prostoru nádraží 31. prapor polních myslivců společně s praporem 36. pěšího pluku a praporem 75. pěšího pluku, vyslanými z Josefovské pevnosti. Na výšině Na hradě jsou to 5. a 24. prapor myslivců. Nádraží padlo okolo 15. hodiny, pouliční boje však pokračovaly. Ústup přes město a přes rozvodněnou Úpu probíhal ve všeobecném zmatku. Přesto se podařilo všechny brigády zformovat v prostoru Velkého Třebešova a Kaloňova. Během dvouhodinové bitvy ztratil rakouský VIII. armádní sbor na 205 důstojníků, 5 372 mužů a 197 koní. Ztráty Prusů činily cca 62 důstojníků, 1 300 mužů a 26 koní.

Bitva u Hradce Králové

Čáslavský řadový pěší pluk č. 21 „Reischach“ se v tomto vrcholném střetnutí obou protivníků zapojil svým II. pěším praporem do krvavých bojů o les Svíb. Organizačně byl pluk začleněn do brigády genmjr. Wöbera spolu s praporem polních myslivců č. 24, řadovým pěším plukem č. 32 a dělostřeleckou baterií č. 4/IX. Brigáda byla součástí VIII. armádního sboru genmjr. Webera.

Boj o Oboru, jak se tehdy Svíbu říkalo, započal 3. července r. 1866 kolem deváté hodiny ranní střetnutím obou předvojů a vyvrcholil po jedenácté hodině útokem brigád Poeckh, Saffran a Wűrttemberg. Pěší pluk č. 21 byl jako celek ještě značně pocuchán po krvavých útocích u České Skalice a v bitvě u Sadové plnil funkci předsunuté stráže.

Z hlídky navracející se II. pěší prapor mjr. Karla Fischera von See se do boje o Svíb zapojil v rámci Poeckhovy pěší brigády z IV. sboru genmjr. Mollinaryho, formující se v okolí Čistěvsi. Z předsunuté stráže se tento prapor vracel spolu s I. praporem řadového pěšího pluku č. 32 marně hledajíce svůj VIII. sbor, který mezitím odtáhl k Rosnicím. Oba prapory se přidaly k pěší brigádě plk. Poeckha a okolo půl desáté se s částmi brigády vydaly v linii divizních kolon pochodovým krokem směrem ke Svíbu. Do lesa vnikly oba prapory spolu s řadovým pěším plukem č. 51 a 8. praporem polních myslivců. Postup lesem se nejlépe rozvinul na středu a levém křídle, ale v důsledku narůstajících ztrát se vyrovnané řady počaly rozpadat přičemž čelní jednotky zastavily postup. Katastrofa přišla z pravého boku po protiútoku čtyř pruských praporů vedených genmjr. Schwarzhoffem. Účinek tohoto útoku na vyčerpané rakouské jednotky vedl k všeobecnému ústupu ven z lesa, přičemž zadní voj tvořil zbytek zdecimovaných jednotek 51. pěšího pluku. Kolem jedenácté hodiny dorazily trosky prvního útočného sledu zpět k Čistěvsi.

Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou

Do této bitvy zasáhl čáslavský řadový pěší pluk č. 21 „Reischach“ jen okrajově. Ve 4 hodiny ráno dne 15. července r. 1866 opustil Olomouckou pevnost celý rakouský VIII. armádní sbor. Jeho boční záštitu tvořila Wöberova brigáda - pěší pluky č. 21, 32 a prapor polních myslivců č. 24. Síly nepřítele - pruská brigáda generálmajora Malotkiho (pěší pluky č. 4, 44) se v té době pohybovala v prostoru Konice a Prostějova.

Kolem 9.00 hodiny se ocitla Rothkirchova brigáda z VIII. armádního sboru v prostoru mezi Dubem nad Moravou a Tovačovem osamocena. Genmj. Malotki soustředil své pruské pluky u Tovarova a z chodu zaútočil. Stalo se tak i proto, že rakouská boční záštita se zdržela delším odpočinkem v Dubanech. Rothkirch operace nepřítele po své pravé straně považoval za pohyb rakouské záštity a svá vojska pozdě zapojil do boje. V boji se ocitly též prapory od 71. pěšího pluku velkovévody Toskánského pod velením podplukovníka Šejnohy a majora Karwinského. Boj se pak soustředil u lesa Bažantnice. Přesila Prusů donutila Rakušany k ústupu. Nepomohl ani protiútok rakouského pěšího pluku č. 25 barona Mamuly. Při něm padl velitel pluku plukovník Alois Prokop von Kunsti. Útok se stal osudným i pro pplk. Šejnohu a mjr. Karwinského od 71. pěšího pluku. Z pruské strany zůstal na bojišti velitel pruského fizilírského praporu major Eduard von Behr od 44. pěšího pluku.

Novou rakouskou obranu nyní tvořily dělostřelecké baterie u Věrovan a též baterie na pravém rakouském křídle, které však byly napadeny čtyřmi eskadronami pruských kyrysníků, kteří nepozorovaně překročili rozvodněnou říčku Blatu. Jen polovině děl se podařilo uniknout. Většina obsluhy i ochrany děl byla zmasakrována nebo zajata. Do této bitvy byla částečně zapojena i Rothova a Wöberova brigáda (pěší pluk č. 21).

Bitva u Tovačova a Dubu nad Moravou skončila po 11 hodině, ale ještě do 14 hodiny probíhal dělostřelecký souboj. Rothkirch se svou brigádou a také další dvě rakouské brigády VIII. armádního sboru (Roth a Kirchmayer) přešly u Dubu a Rakodav na druhý břeh Moravy a přes noc tábořily před Přerovem. Brigáda Wöberova se stáhla do Olomouce. Prusové obsadili obce uvolněné od Rakušanů, vč. Tovačova, pruská průzkumná jízda se dostala až k Přerovu. Rakouské jednotky opustily Přerov 16. 7. v 9 hodin a Prusové vnikli do města ten den kolem 18 hodiny. Rakouský VIII. armádní sbor a saský sbor přišly celkem o 265 mrtvých, 181 pohřešovaných, 399 raněných a 739 zajatých. Prusové ztratili na 306 mužů.

Použité prameny a literatura:
Válka 1866 – Pavel Bělina, Josef Fučík
Autor : Vladimír Mucha, Ing. / IR98 🕔10.06.2009 📕11.621

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře