Bitva o Ia Drang - část 3.

Autor : Ace1stCav 🕔12.03.2009 📕10.236

15. listopad 1965

Moore byl rozhodnutý znovu se pokusit osvobodit odříznutou četu. Útok měla vést rota B s rotami A a C na bocích. V 6:30 se objevilo první světlo a Moore se na velitelském stanovišti setkal s veliteli rot aby jim udělil rozkazy. Rotám A, B a C byla také nařízena kontrola pozic pro případ, že by se k nim během noci dostali nepřátelští odstřelovači a průzkumníci. Kapitán Edwards z roty C nařídil velitelům čet vyslat jednotky velikosti družstva do vzdálenosti 200 metrů od perimetru. V 6:50 hlídka 1. čety pod velením poručíka Neila Krongera a 2. čety pod velením Jacka Geoghegana postoupila sotva 150 metrů a dostala se do kontaktu s vojáky PAVN. Hlídky se dostaly pod palbu a začaly se stahovat na perimetr. Dobře maskovaní, v některých případech plazící se po rukou a kolenech, vyrazilo zhruba 200 Severovietnamců kupředu. Průzkumné jednotky utrpěly ztráty včetně několika mrtvých. Ostatní muži z čet se jim pokusili vyrazit na pomoc a byli sami zasaženi. Kapitán Edwards se pokoušel vysílačkou spojit s 1. a 2. četou, ale nedostal žádnou odpověď. Ztráty obou čet byli značné a mezi nimi byli i jejich velitelé. Geoghegan byl zabit, když se pokoušel zachránit jednoho ze zraněných mužů.

Obsluhy kulometů M60 (specialisté James Corner, Clinton Poley a Nathaniel Byrd s Georgem Foxem) dostaly rozkaz potlačit postup nepřítele. Kapitán Edwards si vyžádal dělostřeleckou podporu a poté se sám zapojil do boje s pomocí své M-16. Zažádal o rezervu praporu, ale Moore to odmítl. Podle něj a kapitána Dillona to bylo přesně to, o co se nepřítel snažil. Očekávali silný útok proti odříznuté četě a chtěli být na to připraveni.

Situace roty C se zhoršovala navzdory dělostřelecké a letecké podpoře. Kolem 7:30 se nepřítel dostal až k zákopům perimetru roty C. Edwards se snažil přesunout Franklinovu 3. četu nalevo a zmírnit tak tlak, ale palba byla příliš těžká. Poté se náhle objevili dva severovietnamští vojáci čtyřicet metrů od jeho velitelské pozice. Kapitán po nich hodil granát, ale vzápětí padnul zraněný s kulkou v zádech. Velení roty C převzal poručík John Arrington. V 7:15 zažádal těžce zraněný Edwards znovu o podporu a tentokrát již Moore souhlasil a nařídil rotě A vyslat jednu četu. Velitelská skupina roty C byla přibitá palbou z automatických zbraní k zemi a kryla se za termitištěm. Arrington se přesunul kupředu a dostal zásah do hrudníku. Poručík Franklin se po zjištění, že jsou oba velící důstojníci zasažení, vydal směrem k velící skupině a byl také zasažen a těžce zraněn.

V té době se poprvé do bitvy zapojil také prapor Vietcongu H-15 a to pokusem prolomit linie roty D ve východní části X-Ray. Muži roty D použili minomety, granáty a granátomety M-79 k udržení svých pozic. Dělostřelecká podpora a letecké údery pomáhaly zmírnit oba útoky. Menší přestřelky také probíhaly u pozice roty B, ale byly ukončeny, když specialisté Jon Wallenius a Virgil Hibbler umlčeli nepřátelský kulomet za pomocí granátů.

V 7:45 zaútočily komunistické jednotky na pozici roty A blízko obležené roty C. Prapor se tak ocitl pod útoky ze tří stran. X-Ray křižovala nepřátelská palba a minimálně dvanáct projektilů z minometů nebo raketometů explodovalo na LZ. Kdokoliv se pokusil pohnout směrem k rotě C, snesla se na něj palba. Všude docházelo k zuřivým bojům, někde k bojům muže proti muži. Jeden střelec z roty D, který byl během bojů zraněn v sektoru roty C střelil svou M-16 deset až patnáct Severovietnamců, když byl sám na pokrytí 50 metrového úseku. Další muž, specialista Willard Parish z roty C, získal Silver Star za potlačení útoku. Po vystřílení munice do svého kulometu M60 použil Parish pistoli ráže .45 a odrážel nepřátelské jednotky, kterým se podařilo postoupit na vzdálenost 20 metrů od jeho zákopu. Po bitce bylo kolem Parishovi pozice objeveno mnoho severovietnamských vojáků.

Palba se mezitím dostala až k velitelskému stanovišti a několik mužů bylo zraněno, včetně Mooreova radisty specialisty Roberta Ouelletta. Moore povolal rezervní průzkumnou jednotku a přesunul ji do sektoru roty C a následně zažádal vysílačkou velitele brigády o posily, ale nechtěl, aby rota přistávala v těžké palbě. Plukovník Brown připravil rotu A 2. praporu 7. jízdního pluku, aby vyrazila ihned, jakmile dojde k zeslabení palby. Moore rozkázal předsunutému leteckému pozorovateli Hastingsovi odvysílat kód "Broken Arrow" (zlomený šíp), který znamenal, že americké bojové jednotce hrozí porážka. Tím získal na svou podporu veškerá dostupná letadla.

Kolem 7:55 nařídil Moore všem jednotkám použít barevné dýmovnice, aby mohlo dělostřelectvo, ARA (Air Rocket Artillery - vzdušné raketové dělostřelectvo) a letečtí pozorovatelé lépe rozeznat perimetr. Palebná podpora se tak přesunula mimořádně blízko - 50 až 100 metrů od vlastních pozic. Několik dělostřeleckých granátů dopadlo na perimetr a jeden tryskový letoun F-105 směřující od severozápadu na jihovýchod svrhl dvě napalmové bomby na X-Ray. Několik mužů bylo popáleno a byla zničena část munice pro M-16. Během doby kdy vojáci hasili plameny, vyrazil kapitán Dillon pod palbou doprostřed LZ a tam umístil červený panel, aby mohla útočná letadla lépe rozeznat velitelské stanoviště.

Rota C stále bojovala proti velkému uskupení nepřátel a Severovietnamci se snažili zamíchat s obránci na perimetru a neutralizovat tak jejich palebnou podporu. Jeden zdravotník byl zabit, když ošetřoval zraněné po napalmovém úderu a Mooreův radista dostal zásah do hlavy, naštěstí mu ale helma zachránila život. V 8:00 byla zahnána nepřátelská jednotka od křídla roty A. V 9:00 začala nepřátelská palba polevovat a v 9:10 začali přistávat vojáci roty A z 2. praporu 7. jízdního pluku pod velením kapitána Joela Sugdinise. Moore seznámil velitele roty se situací. Poté nařídil veliteli roty B 2. praporu 7. jízdního pluku, aby se přesunul do sektoru roty C, poté co jejich perimetr převezme rota A 2. praporu 7. jízdního pluku.

Kolem 10:00 se začali severovietnamci stahovat z bitvy. Rota C utrpěla během dvou a půlhodinové bitvy ztráty 42 zabitých a 20 zraněných. Poručík Rick Rescorla z Didurykovi roty B popsal bojiště následovně: "Všude byla těla Američanů a NVA. Mnoho mrtvých NVA obklopovalo velitelskou pozici čety. Jeden mrtvý voják byl zakleslý s mrtvým vojákem NVA, měl ruce kolem jeho krku."

Mrtvoly nepřátel, části jejich těl a jejich zbraně se válely všude kolem perimetru. Všude byly krvavé stopy a důkazy toho, že mnoho NVA bylo odtaženo. Dělostřelectvo a letectvo udeřilo do lesů, kam vedly stopy.

Mezitím jihovýchodně od LZ X-Ray si razily cestu skrz džungli posily 2. praporu 5. jízdního pluku pod velením plukovníka Boba Tullyho. Ty byly dopraveny na LZ Victor časně ráno kolem 8:00 a směřovaly ke zvukům palby. Nepřátelská palba z automatických zbraní přibila k zemi dvě vedoucí čety roty A když byly 800 metrů od X-Ray. Velitel roty Larry T. Bennett okamžitě přesunul dvě čety, které byly v linii kupředu. Svou 3. četu přesunul na pravé křídlo a četa těžkých zbraní, přeorganizovaná na normální, jako rezerva, se také přesunula kupředu. Muži se rychle probojovali skrz odpor a zajali dva mladé a vylekané Severovietnamce vyzbrojené útočnými puškami AK47. Ve 12:05 už byl Tully blízko LZ a mohl uspořádat s Moorem svoje jednotky.

Moore a Tully se shodli, že pro útok bude nejlepší použít čerstvé roty A a C 2. praporu 5. jízdního pluku. Rota B 1. praporu 7. jízdního pluku bude ve vedoucí pozici, protože Herren zná dobře terén mezi X-Ray a izolovanou četou. Rota B 2. praporu 5. jízdního pluku se přesunula na perimetr a přicházející minometná sekce praporu se usadila na X-Ray odkud měla podporovat útok. Moore převzal velení nad všemi jednotkami na LZ.

Spolupráce mezi plukovníkem Tullym a kapitánem Herrenem byla jednoduchá. Tully dal Herrenovi frekvence a volací kódy vysílaček, řekl mu, kde se má spojit s rotou A a instruoval ho, aby vyrazil, až bude připraven. Záchranná jednotka postupovala opatrně a na občasnou palbu pěšáci reagovali povoláním dělostřelecké palby. Když se blížila k odříznuté četě, četa kapitána Herrena objevila ukořistěný kulomet M-60 zničený dělostřeleckou palbou a kolem ležící těla severovietnamců. Našli i tělo granátometčíka s pistolí .45 stále v ruce. O několik minut později se již dostali k odříznuté četě. Někteří ze zachráněných se rozbrečeli. Pod vedením seržanta Savage neutrpěla četa žádné další ztráty a většina mužů měla ještě dostatek munice. Plukovník Tully neprovedl důkladný průzkum oblasti, protože jeho hlavní starostí bylo evakuovat přeživší a padlé zpět na X-Ray. Každý mrtvý vyžadoval pro přesun čtyři vojáky a i pro mnoho raněných bylo zapotřebí čtyř vojáků. Když kapitán Bennett, velitel roty A, procházel oblastí, aby zkontroloval jednu ze svých čet, padl s mnohonásobným zraněním hrudníku. Pátraní po střelci ale bylo bezvýsledné a plukovník Tully nařídil návrat na X-Ray. To se podařilo bez incidentů.

Jednotky Moorova oslabeného praporu a dvou rot Tullyho zabezpečily X-Ray na noc. Ranění a mrtví byli evakuováni, munice, voda a dávky jídla byli dovezeny a rozděleny. Na brigádním velitelství probíral plukovník Brown situaci s generálem Kinnardem, který pověděl Brownovi, že 1. prapor 7. jízdního pluku bude vyzvednut a poslán do Camp Holloway u Pleiku na dva dny odpočinku a reorganizaci.

Ve zhruba 1:00 se pokusilo 5 nepřátel prozkoumat pozici roty B 1. praporu 7. jízdního pluku. Dva byli zabiti a zbylí tři utekli. Měsíc na bezmračné obloze vyšel ve 23:20. Dělostřelecká palba byla koordinována přiděleným dělostřeleckým důstojníkem a dopadala kolem perimetru a z části i na bok hory. Ve dvou případech došlo k sekundárním explozím. Po 4:00 byly slyšet signály nepřátel a rota B 2. praporu 7. jízdního pluku pozorovala před svými pozicemi narůst aktivity.

Ve 4:22 ohlásil velitel čety William H. Sisson, přidělený k Didurykově rotě, že vidí skupinu vojáků postupující směrem k jeho pozici. Bylo mu uděleno povolení k palbě a v ten samý okamžik zahájil nepřítel palbu na jeho četu. Rota B se ocitla pod útokem zhruba 200 až 300 severovietnamců. Didurykova rota odpověděla palbou a přidalo se dělostřelectvo spolu se všemi dostupnými minomety. Dělostřelectvo používalo vysoce výbušné, zápalné a projektily se zpožďovačem. Palba byla zkušeně řízena předsunutým pozorovatelem poručíkem Billem Lundem.

Byli povolány letouny se světlicemi. Ve 4:31 se nepřítel pokusil o další útok. Nepřátelští vojáci se pokoušeli postoupit k perimetru v momentě, kdy zhasla světlice a někteří byli zastaveni 5 až 10 metrů od zákopů dobře mířenými granáty a palbou. Kolem 5:03 se hlavní váha útoku přesunula více na jihozápad. V 5:35 byl odražen útok 100 nepřátel. V 5:50 vypotřeboval osvětlovací letoun poslední světlici a osvětlení začalo poskytovat dělostřelectvo. Minomety obou praporů střílely výbušné projektily po celou dobu útoku a poté se připojily k osvětlování. Během bojů vykonali vojáci z průzkumné čety, radisti a výkonný důstojník roty B tři cesty pro doplnění munice k termitišti. V jednu chvíli totiž klesla zásoba munice do granátometů M79 tak nízko, že Diduryk nařídil jeho použití pouze na viditelné cíle, zvláště na obsluhy těžkých zbraní a koncentrace vojáků.

16. listopad 1965

V 6:27 došlo k dalšímu útoku přímo směrem na velitelské stanoviště a v 6:41 byl nepřítel odražen a odtahoval své mrtvoly pod palbou. Rota B ztratila pouze 6 zraněných. V 6:41 byl vydán rozkaz všem mužům na perimetru zahájit palbu na stromy, keře a termitiště před svými pozicemi. V 6:55 byla zahájena 2minutová palba. Krátce po zahájení palby se skupinka 30 až 50 NVA objevila 150 metrů před rotou A 2. praporu 7. jízdního pluku. "Bláznivá minuta" tak spustila možný nepřátelský útok. Dělostřelectvo si s nepřátelským útokem poradilo během 20 minut palbou vysoce explozivních projektilů. Taktika "kropení" tedy vyústila v 6 mrtvých nepřátel. Jeden byl zasažen u stromu před četou roty B 2. praporu 7. jízdního pluku, další spadl ze stromu přímo před velitelským stanovištěm roty B. Jeden Severovietnamec byl zabit o hodinu později při pokusu sešplhat dolů ze stromu a utéct.

V 7:16 byl vydán rozkaz k průzkumu vysoké trávy a stromů uvnitř LZ. Vojáci pátrali po padlých a Severovietnamcích ale nikdo nebyl nalezen. Téměř o hodinu později v 8:10, Moore rozhodl vyrazit z perimetru a provést průzkum do vzdálenosti 500 metrů. V 9:55 se jednotky začaly pohybovat kupředu a rota B 2. praporu 7. jízdního pluku se po 50 až 75 metrech dostala pod palbu včetně ručních granátů. Jeden velitel družstva byl zabit a devět mužů zraněno včetně velitele 2. čety a seržanta čety. Všechny jednotky zastavily svůj postup.

Rota B 2. praporu 7. jízdního pluku se pod dělostřeleckým krytím stáhla zpět na perimetr. O několik minut později zahájilo letectvo útok pomocí raket, kanónů, napalmu, kontejnerových a vysoce explozivních bomb. Tento útok skončil shozením 500 librové bomby, která přistála pouhých 25 metrů od pozic 1. čety. Rota B 2. praporu 7. jJízdního pluku se poté dala opět do čištění oblasti a setkala se pouze s občasným odporem. 27 vojáků PAVN bylo zabito a v oblasti byli známky toho, že nepřítel některé své mrtvé a zraněné odtáhnul. Rota sesbírala nepřátelské zbraně a objevila chybějící tři Američany, všechny mrtvé.

Zhruba v 9:30 dorazili zbývající jednotky 2. praporu 7. jízdního pluku na LZ X-Ray. V 10:40 nařídil brigádní velitel Mooreovi přesunout svůj prapor spolu s rotou B 2. praporu 7. jízdního pluku a 3. četou roty A 2. praporu 7. jízdního pluku pomocí vrtulníků UH-1D na LZ Falcon a poté do Camp Holloway u Pleiku na dva dny odpočinku. Zbývající části 2. praporu 7. jízdního pluku a 2. praporu 5. jízdního pluku byly ponechány na místě, aby zabezpečily perimetr. Odvoz proběhl úspěšně za krytí dělostřelectva a letectva a nebyla zaznamenána nepřátelská palba.

Nepřátelská výbava zanechaná na X-Ray včetně 75 - 100 zbraní, 12 protitankových raket, 300 - 400 ručních granátů, 5000 - 7000 nábojů a 100 - 150 kusů zákopnického nářadí byla umístěno do velké jámy a ženisté 2. praporu 7. jízdního pluku je připravily k odpálení. Zabaveno a odneseno bylo 57 útočných pušek AK 47, 54 poloautomatických karabin SKS, 17 automatických pušek Degťarev, 4 těžké kulomety Maxim, 5 protitankových RPG 2, 2 minomety ráže 81 mm, 2 pistole a 6 zdravotnických balíčků.

Ve 14:56 byly všechny jednotky 1. praporu 7. jízdního pluku, rota B 2. praporu 7. jízdního pluku a 3. četa roty A 2. praporu 7. jízdního pluku odvezeny z LZ X-Ray a v 18:30 opustily LZ Falcon a mířili do Camp Holloway.

Bitva o LZ X-Ray skončila, americké ztráty dosáhly 79 mrtvých, 121 zraněných a nikdo nebyl pohřešován. Severovietnamci ztratili 634 mrtvých (podle počtu nalezených těl) a 6 zajatých, jejich celkové odhadovány ztráty činily 1 215 mrtvých a zraněných.

17. listopad 1965

Jednotky 2. praporu 7. jízdního pluku a 1. praporu 5. jízdního pluku přečkaly noc v obranných pozicích. Nálet bombardérů B-52 na svah hory Chu Pong byl naplánován na 11:17. Aby se dostal z nebezpečné oblasti, směřoval 2. prapor 5. jJízdního pluku na pozice dělostřelectva na LZ Columbus a 2. prapor 7. jízdního pluku na LZ Albany. Pouze vojáci 2. praporu 5. jízdního pluku se ale dostaly na své místo určení bez problémů. Na čele kolony 2. praporu 7. jízdního pluku byli zajati v 11:57 dva vojáci PAVN zhruba 90 metrů východně od LZ Albany. Prapor se zastavil, aby vyslechli zajatce. Důstojníci byli svoláni do čela kolony. Unavení vojáci si po 50 hodinách bez odpočinku sedali a odpočívali. Někteří si zapalovali cigarety, odkládali baťohy, vysílačky, minomety, někteří si lehli. Viditelnost v tzv. sloní trávě, vysoké kolem 1 metru, byla mimořádně nízká. Výslech byl ukončen a kolona vojáků se táhla přes půl kilometru.

Mezitím se čerství vojáci severovietnamského 8. praporu 66. pluku rozvinuli podél severovýchodní strany kolony, přeživší z 33. pluku zaujali pozice v čele.

Ve 13:20 dopadly střely z minometů na mýtinu a zadní část kolony. Následoval útok, který rozdělil americké vojáky na malé skupinky. Část jednotek se musela probojovat do svého původního uskupení a to bez většiny velitelů. Sloní tráva znemožňovala rozeznat přítele od nepřítele dokud nestáli téměř u sebe. Během pár minut vznikla nepřehledná přestřelka, ve které se vzájemně zabíjeli přátelé i nepřátelé. Po další dvě hodiny potom zuřila bitva.

Přivolané A-1E Skyraidery shazovaly napalm a 250librové bomby, aby zpomalily nepřítele. S přicházející tmou byla vysazena rota B 2. praporu 7. jízdního pluku, aby posílila jednotky na LZ Albany. Během noci dál probíhaly přestřelky. Několik izolovaných Američanů se pokusilo uniknout a dostat k dělostřeleckým pozicím na LZ Columbus.

Ranní světlo odhalilo promíchané mrtvoly. Ranění a mrtví byli odvezeni. Přeživší z 2. praporu 7. jízdního pluku odvezli z krvavého pekla helikoptéry. Bylo nahlášeno 403 mrtvých a odhadováno 150 zraněných severovietnamských vojáků. Pro Američany se stal 17. listopad nejkrvavější den celé války se 155 mrtvými (ostatky 4 pohřešovaných byly nalezeny v dubnu 1966) a 126 zraněnými.

Bitva o Ia Drang skončila, bojující strany si odnesly cenné poznatky, které potom uplatňovaly po zbytek války. Američané si ověřili vysokou efektivitu leteckých přesunů v kombinaci s dělostřeleckou a leteckou podporou a severovietnamci zjistili, že mohou palebnou sílu Američanů oslabit bojem na velmi krátkou vzdálenost, takříkajíc "být mezi nepřítelem a jeho opaskem".

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Ia_Drang_Valley
http://www.lzxray.com
http://www.lzxray.com/documents/aar-xray.pdf
http://www.army.mil/CMH/books/Vietnam/7-ff/Ch1.htm
Kolektiv autorů - Vietnam - Ilustrovaná historie konfliktu v jihovýchodní Asii, Svojtka a Vašut, Praha 1996, ISBN 80-7180-037-6
Autor : Ace1stCav 🕔12.03.2009 📕10.236

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře