Zemřel Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕5.965

V pátek 26. října 2007 zemřel v Moskvě vysloužilý plukovník rozvědky KGB Alexandr Feklisov, jeden ze sovětských superšpionů, bylo mu 93 let. V Moskvě byl jedním z legendárních vyzvědačů, v roce 1996 mu udělil prezident Boris Jelcin titul hrdiny Ruské federace. Chlubil se tím, že celkem řídil sedmnáct vyzvědačů, občanů jiných států. Feklisov patřil k lidem, kteří přispěli ke vzniku studené války, ale na druhé straně zase pomáhal uvolňovat napětí v době kubánské krize.

Řídil vědecké špiony v USA

V roce 1941 ho poslali do New Yorku, kde formálně pracoval jako diplomat na konzulátu, ale hlavně se zabýval sběrem špionážních informací. Když americká tajná policie odhalila jeho kolegu, který mimo jiné řídil Julia Rosenberga, po několika měsících – až aféra odezněla – ho začal vést on. Dokonce za ním přišel do bytu – tím ho mohl ohrozit, ale policie na tento kontakt nepřišla.

Rosenberg byl vedoucím rozsáhlé sítě komunistů, kteří pracovali ve válečném průmyslu a výzkumu, mimo jiné na atomové bombě, na tryskových letadlech, elektronických aparaturách. Třebaže podle historiků dodal klíčové informace o atomové bombě, ale Feklisov tento jeho význam popíral. Nicméně odhadoval, že se s ním sešel nejméně padesátkrát a jeho výzvědnou skupinu považoval za jednu z největších v dějinách špionáže. Rovněž řídil inženýry Joela Barra a Alfreda Saranta, kteří vyvíjeli počítače.

Zatímco Rosenberga a jeho manželku v USA v roce 1953 popravili, Barr a Sarant uprchli do Moskvy. Potom několik let pracovali v Praze a nakonec odjeli do SSSR, kde se stali zakladateli sovětské mikroelektroniky.

Urychlil práce na atomové bombě

Rok po návratu z New Yorku, v září 1947, vyslali Feklisova do Londýna. Jako zkušený zpravodajec měl řídit vyzvědače Klause Fuchse. Tento fyzik německého původu se jako britský vědec dostal do Los Alamos, kde Američané vyvíjeli atomovou bombu. Nikdo nevěděl, že v Německu patřil ke komunistům. Odtamtud posílal neocenitelné zprávy Sovětům. Po válce se vrátil do Velké Británie, kde zaujal klíčové místo v jaderném středisku v Harwellu.

Před odjezdem si Feklisova pozval náčelník rozvědky Sergej Savčenko. „Podtrhl mimořádně cennou spolupráci s Fuchsem, protože vytvoření atomové bomby je hlavním úkolem naší vlády,“ vzpomínal Feklisov. „Proto všechny materiály, které nám Fuchs posílá, jsou pro naše vědce neobyčejně důležité.“ Dokumenty, které Fuchs předal Feklisovovi, ušetřily Sovětům stovky milionů rublů a urychlily práce na stavbě atomové bomby, rovněž přispěly k nalezení cesty k bombě vodíkové.

Koncem roku 1949 však začali Britové podezírat Fuchse ze špionáže, zatkli ho a poslali do vězení. Feklisov považoval Fuchse za nejdůležitějšího atomového vyzvědače.

Sověti vyzkoušeli atomovou bombu v létě 1949. Pro Američany to bylo ohromné překvapení – na základě svých zkušeností čekali, že se jim to podaří později. Šéf sovětského atomového projektu Igor Kurčatov a vedoucí vědecké špionáže Leonid Kvasnikov se nakonec shodli, že rozvědka má na bombě poloviční podíl, druhá polovina patří fyzikům.

Vyjednávání za kubánské krize

Začátkem šedesátých let se Feklisov do USA vrátil – pod jménem Fomin byl radou sovětského velvyslanectví ve Washingtonu, ale ve skutečnosti šéfoval tamní rezidenturu KGB, tedy velitelství sovětské výzvědné služby.

V říjnu 1962 umístili Sověti na Kubě rakety středního doletu s atomovými hlavicemi a strategické bombardéry, které ohrožovaly USA. Když se to dověděl prezident John Kennedy, nařídil blokádu Kuby, hrozilo vypuknutí třetí světové války. Sovětský vůdce Nikita Chruščov se ocitl v úzkých. Začalo horečné vyjednávání. Chruščov nakonec souhlasil se stažením svých útočných zbraní z ostrova. Nicméně jeho vyjadřování nebylo vždy zřetelné, utápělo se v záplavě frází.

V těchto okamžicích dostal Feklisov příkaz z Moskvy, aby se sešel s nějakým důvěryhodným člověkem, který bude mít kontakt na nejvyšší místa. Sovětský vyzvědač zavolal reportéra televizní stanice ABC Johna Scaliho, který se netajil svými vztahy k CIA a ministerstvu zahraničí. V pátek 26. října odpoledne, kdy už platila blokáda, se sešli v jedné restauraci. Feklisov-Fomin řekl Scalimu, aby vyřídil na nejvyšších místech, že se Kreml obává atomové války, a je proto ochoten stáhnout své zbraně z Kuby výměnou za garance pro Castrův režim. Když si ten den společně večeřeli, mohl Scali sdělit Feklisovovi-Fominovi, že „odpovědná místa“, tedy Bílý dům, s tímto návrhem souhlasí.

Nicméně komunikace stále vázla, Kreml zcela nechápal americké reakce a bál se útoku na Kubu. V neděli ráno se tedy Feklisov-Fomin opět sešel se Scalim, aby mu vysvětlil, že Sověti se z Kuby opravdu stáhnou. Totéž ve stejnou dobu tlumočil velvyslanec Anatolij Dobrynin ministru spravedlnosti Robertu Kennedymu, bratrovi prezidenta.

Naposled se tito dva tajní vyjednavači sešli 3. listopadu. Feklisov-Fomin sdělil Scalimu pět bodů Kremlu k vyjednávání s Bílým domem. Krize, která mohla způsobit třetí světovou válku, skončila.

Po rozpadu Sovětského svazu se důstojníci KGB vynořili z anonymity. Stali se celebritami, začali dávat interview a navštěvovat svá bývalá působiště. Feklisov přijel do USA, setkal se s novináři, napsal paměti, stal se hrdinou dvou hraných amerických filmů o kubánské krizi. Nicméně jako většina vyzvědačů zůstal kontroverzní osobností.

Otištěno po zredigování v MFD 29.10.2007

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕5.965

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře