Ruské a sovětské aerosaně - část 1.

Autor : František Aubrecht / Aubis 🕔03.07.2007 📕18.024

Tímto obsáhlejším materiálem bych chtěl doplnit stručnou informaci, která se objevila na http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/48371/highlight/#48371 v souvislosti s pokusem zmapovat část obsáhlé činnosti konstruktéra A. N. Tupoleva.

Úvod

Doprava v severských oblastech s množstvím sněhu po velkou část roku a prakticky bez cest byla vždy velmi náročná. A přitom i zde bylo nezbytné zajistit jisté služby, jako doručování pošty, lékařskou službu a také kontrolu a ostrahu hranic. To se obzvláště projevilo v období obou světových válek. Protože se tento problém týkal především severních oblastí Ruska a Kanady, je logické že právě v těchto zemích se tomuto problému věnovalo nejvíce pozornosti. Cesta k úspěchu vedla dvojí – umístit vozidlo na pásy, a tak zvýšit průchodivost terénem,. Zde se jako jeden z prvních pokusil problém řešit Kanaďan Joseph A. Landry, který v r. 1921 zaměnil u vozu Ford Model T zadní kola za pásy a přední za lyže. Tato cesta zafungovala i v Rusku – jsou známy obrázky (a kdysi vyšel i v ABC papírový model) osobního vozu Rolls-Royce, kde zadní kola byla nahrazena pásy a přední kola byla doplněna lyžemi, takže vůz se mohl pohybovat na pevné cestě, stejně jako na sněhu či bahně. Automobil vznikl v jediném exempláři specielně pro V. I. Lenina. Tato vývojová linie vedla později jednak k těžkým pásovým strojům, které sloužily jako tahače i obytná vozidla v oblastech věčného sněhu, jednak k populárním sněžným skútrům, rolbám a všem podobným vozidlům.

Druhá cesta vedla směrem k vrtulovému pohonu. Zde hrálo roli průkopníka Rusko. Je také příznačné, že problému se věnovali lidé z prostředí leteckých průkopníků – pohon vrtulí se oproti jiným jevil jako konstrukčně nejjednodušší, i když, jak se ukázalo při praktických pokusech, nebyl zcela bez úskalí.

Vznik

První aerosaně vznikly v Rusku. V r. 1903 představil inženýr S. S. Něždanovskij (С. С. Неждановский) myšlenku lyžového podvozku, opatřeného motorem s vrtulí, jako možný princip pohonu vozidel (obr. 1). V r. 1904 použil automobilové šasi, na kterém zaměnil kola lyžemi a motor vybavil vrtulí, poháněnou řetězovým převodem.

Něždanovskij nebyl jediným průkopníkem. Už v r. 1907 se objevily první „automobily na lyžích“ (лыжные автомобили) které v závodě DUKS, známém leteckou výrobou, konstruoval Ju. A Meller spolu s inženýrem A. R. Dokučajevem (obr. 2). A od roku 1908 se pro tento nový dopravní prostředek postupně vžívá název aerosaně (аэросани). V Rusku se rozpoutala pravá smršť nových konstrukcí aerosaní. Do vypuknutí 1. světové války se takovýchto konstrukcí objevilo půl druhé desítky. Mezi jejich tvůrci potkáváme jména, která budou současně i velkými jmény ruského letectví: Ju. A. Meller, A: D. Dokučajev, N. R. Brilling, I. I. Sikorskij, F. I. Bilinkin… (Ю. А. Меллер, А. Д. Докучаев, Н. Р. Бриллинг, И. И. Сикорский, Ф. И. Былинкин). Spojení aerosaní a letectví je přirozené. Oba dopravní prostředky se právě rodily a řešily podobné problémy – vhodné motory, vrtule a jejich propojení, aerodynamické otázky, vhodné konstrukční materiály…

Např. Igor Sikorskij, který se proslavil coby letecký konstruktér, stavitel velkoletadel Grand a Ilja Muromec, a také sehrál klíčovou roli ve vývoji a konstrukci prakticky použitelné helikoptéry, již ve svých 20 letech vytvořil aerosaně, poháněné dokonce dvěma vrtulemi. Na přelomu let pak 1909 – 1910 Igor Ivanovič Sikorskij vozil po zasněžených kyjevských ulicích vysokou rychlostí 2 – 3 cestující v saních se vzadu umístěným motorem s tlačnou leteckou vrtulí. Pro náhodné chodce to bylo dosti nebezpečné setkání, ale když jste v předrevolučním Rusku patřili do správné společnosti, nebyl problém uniknout potrestání. Navíc Sikorského jízdy městem nebyly pouhými zábavnými vyjížďkami – zkoušel různé kombinace motorů a vrtulí, které předpokládal využít ve svých letadlech.

O těchto strojích se dochovalo jen málo technických informací. Řízení bylo pomocí otáčení předních lyží, vrtule v zadní části stroje byla již opatřena ochrannou konstrukcí. V saních se zkoušely různé motory – obvykle 15 – 25 koňské motocyklové. (obr. 3 a 4)

Počátkem r. 1911 se uskutečnily i vůbec první závody aerosaní. Předsedou poroty nebyl nikdo jiný, než „otec ruského letectví“ N. E. Žukovskij (Н.Е.Жуковский). Od roku 1912 v Rusko-Baltském strojírenském závodě v Rize (Русско-Балтийский вагоностроительный завод (г. Рига)) běžela sériová výroba, objednaná armádou. Konstruktéři RBVZ zvolili novou cestu. Namísto adaptace automobilního šasi na lyže stavěli saně od počátku. Tedy trup přizpůsobený pro pohyb na sněhu, postavený na 4 lyžích, jejichž přední pár byl řiditelný.

Kromě oficielních snah se problémem zabývala i řada kroužků nadšenců v Moskvě, Petrohradě nebo Kyjevě. I zde se jednalo o letecké nadšence, kteří se saním věnovali jako součásti svých zájmů. Jedním z nejvýraznějších byl kroužek při moskevském technickém institutu, ve kterém působil A. N. Tupolev a který v létech 1910 – 1915 předvedl několik originálních projektů. Právě z této skupiny nadšenců se zformoval poválečný CAGI.

V této době se na aerosaně obrátila pozornost i v zahraničí: ve Francii, Rakousku, Německu i jinde. A když vypukla první světová válka, aerosaně našly značné uplatnění i na frontě. Už v zimě 1914-15 byly použity pro průzkum, spojení a další operativní úlohy velení. Působily i v německé armádě. Velitel německých vojsk generál Hindenburg jasně předpokládal, že v Rusku s jeho velmi slabě rozvinutou silniční sítí mohou aerosaně poskytnout vojsku nedocenitelnou pomoc. A právě proto ještě v předválečných létech generál Hindenburg pozorně sledoval práce v této oblasti, osobně se zúčastňoval testování i přejímání aerosaní.

Obrazová příloha


obr. 1: Něždanovského aerosaně – rok 1903


obr. 2: Mellerův „automobil na lyžích“ - rok 1907


obr. 3: Aerosaně Sikorského


obr. 4: Igor Sikorski v saních vlastní konstrukce


obr. 5: Umělcova představa na obálce časopisu

Poznámka: prameny budou uvedeny v závěrečné 3. části.

Autor : František Aubrecht / Aubis 🕔03.07.2007 📕18.024

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře