Protiraketová obrana USA - NMD (4) - Systémy protiopatření (díl 2/2)

Autor : Nechvátal Jan / FiBe 🕔15.06.2007 📕14.441

SYSTÉMY PROTIOPATŘENÍ (díl 2.)

FBX–T (AN/TPY–2)

Radar FBX-T je poslední z rodiny nových radarů využívající kmitočtové pásmo X (XBR, SBX a FBX-T). Jak již název napovídá (Forward Based X-band – Transportable), jedná se o předsunutý a přemístitelný radar, pracující v kmitočtovém pásmu X. Je navrhnut s ohledem na snadnou přepravu a určen k nasazení v blízkosti oblastí s předpokládanou aktivitou balistických střel. Mimo jeho známějšího označení FBX–T existuje též označení AN/TPY–2. Je jedním z klíčových prvků v budované protiraketové obraně USA.

Jedná se o radar s pevnou, plošně sfázovanou anténou (plocha antény 9,2 m2, 25 344 vysílacích/přijímacích modulů) s elektronicky vychylovaným paprskem, pracujícím v pásmu X, který je umístěn na automobilovém návěsu. Je značně flexibilní, co se týče oblasti dopravy. Může se pohybovat s pomocí automobilového tahače po vlastní ose, může být naložen na železniční vagón (může na něj najet s pomocí tahače nebo prostým naložením jeřábem), může být přepravován lodí (technikou roll-on/roll-off, nebo naložení jeřábem) a samozřejmě může být přepravován i letecky (např. letadly C-130 Hercules, C-17 Globemaster III aj.).

Jeho úkolem je včasná výstraha, vyhledávání, sledování a rozpoznávání balistických střel a následné navádění antiraket GBI na ně. Jelikož je postaven na principu „otevřené architektury“, stal se z něj také přehledový a střelecký radiolokátor systému THAAD (vyhledávat, sledovat a navádět rakety systému THAAD na balistické střely na vzdálenost až 1 000 kilometrů). V systému THAAD je známý právě jako AN/TPY–2.

Radarový systém FBX–T / AN/TPY–2 se skládá z:

  • pevné antény umístěné na návěsu,
  • chladící jednotky umístěné na podobném návěsu,
  • elektronického vybavení radaru na dalším návěsu,
  • a primárního zdroje energie na posledním návěsu.

Podpůrné vybavení se nachází na přívěsu, řídící stanoviště C2BMC (Command, Control, Battle Managment, Comunications) se nachází v jednom ze dvou kontejnerů komplexu, a konečně součástí je i vozidlo HMMWV v konfiguraci jako řídící jednotka kompletu, s přívěsem jako zdrojem energie.

GBI

Jde o zkratku pro Ground Based Interceptor. Jedná se o jeden z pilířů protiraketové obrany, o tzv. antirakety startující z pozemních (podzemních) základen. Antirakety jsou navrženy pro stíhání nepřátelských balistických střel, respektive jejich hlavic, a to velmi vysokou rychlostí mimo zemskou atmosféru.

Raketa se skládá z několika komponentů. Kromě senzorů, komunikačních a řídících systémů to jsou hlavně systém pohonu – nosič (nazývaný BV – Booster Vehicle) a samotný prostředek pro zničení nepřátelské hlavice.

Pro testování systému GBI byl vyvinut nosič PLV (Payload Launch Vehicle), což je vlastně upravená bývalá balistická střela LGM-30F Minuteman II. Ta je celkově přepracována a má pouze dva stupně (na rozdíl od tří u střely Minuteman II). Bylo postaveno 10 takto upravených nosičů PLV, které byly použity při testování systému (další 25 střel Minuteman II bylo použito při stavbě balistické „cílové“ rakety Hera, která posloužila jako terč při testování systémů THAAD a PATRIOT PAC-3).

Od začátku konceptu GBI byl plánován nový nosič, nazvaný COTS (Commercial Of-The-Shelf). Byla to třístupňová raketa-nosič, která však kvůli problémům byla zrušena. Avšak ani ne za půl roku byl projekt nosiče COTS obnoven. Vedení projektu převzala společnost Lockheed Martin, divize Space Systems (předešlí vývoj vedl Boeing) a projekt přejmenovala na OSC (Orbital Science Comp.). Ten vyvinul a postavil alternativní nosič OBV (Orbital Booster Vehicle), který je postavena na základě jejího komerčního nosiče Taurus XL.

Payload Launch Vehicle
Výškový dosah 150 km (90 mil)
Orbital Booster Vehicle
Výškový dosah 1 770 km (1 100 mil)
Dálkový dosah 5 300 km (3 300 mil)

K ničení nepřátelských balistických střel, resp. hlavic, bude nosičem nesen prostředek EKV. To je zkratka pro Exo-atmospheric Kill Vehicle, což znamená prostředek pro ničení mimo atmosféru. Je to „pokračovatel“ série prostředků HOE, ERIS, HEDI a KITE, jež převážně vznikly z iniciativy organizace SDI v 80. letech 20. století.

Jedná se o relativně lehký a malý prostředek o hmotnosti 63 kg, výšce 140 cm a šířce 60 cm. Na rozdíl od dosud většinově používaných principů neničí svůj cil explozí (ať už směrovanou nebo nukleární), ale vlastním nárazem. Jelikož se pohybuje mimo atmosféru, může dosahovat velmi vysoké rychlosti, a to až 25 700 km/h (16 000 mph), kterou mu udělí nosič. Jeho účelem je zničení balistické hlavice vlastním nárazem, při již zmíněné rychlosti. K tomu mu dopomáhají 4 směrovací trysky, rozmístěné do kříže po obvodu trupu, které jsou řízené systémem DACS (Divert and Attitude Control System). Prostředek je naveden do předpokládaného prostoru pomocí radarů XBR, SBX nebo FBX–T, a tam se zaměřuje pomocí infračerveného senzoru, společně s optickým teleskopem.

ORBITAL BOOSTER VEHICE
Délka 16,8 m
Průměr 1,27 m
Hmotnost 12 700 kg
Výškový dosah 2 000 km
Bojová hlavice EKV

AEGIS

AEGIS je zkratka pro pokročilý elektronický naváděcí informační systém (Advance Electronic Guidance Information System). Jde o velmi účinný systém protivzdušné obrany, využívající vyspělý trojdimenzionální radar (3D) s plošně sfázovanou anténou AN/SPY–1. Jedná se o přehledový, vyhledávací a střelecký radar, který je určen k řízení obrany bojového seskupení lodí před napadením ze vzduchu (letadla, helikoptéry, protilodní řízené střely) a z moře (ponorky, nepřátelská válečná plavidla). Ale má i možnost napadat balistické řízené střely. K tomuto účelu disponuje řízenými střelami Standard SM-2ER Block IV A (RIM–156B) a také střelou SM-3 (RIM–161A), která je ve vývoji, a má výše zmíněnou střelu SM–2ER v nedaleké budoucnosti doplnit.

AN/SPY–1

Tento 3D námořní radar s plošně fázovanou anténou a systémem AEGIS je umístěn na lodích amerického námořnictva (U.S. Navy). Jsou to křižníky třídy Ticonderoga (CG) a torpédoborce třídy Arleigh Burke (DDG). Dále je okleštěná verze také na lodích zahraničních uživatelů, konkrétně to jsou japonské torpédoborce třídy Kongó, španělské fregaty třídy Alvaro de Bazán (F-100) a norské fregaty Nansen.

Existuje několik variant radaru AN/SPY–1. Jsou to modifikace A, B, B(V), D, D(V) a F. Kromě těchto existovala ještě verze bez označení, jež byla prototypem.

  • verze A byla instalována na křižnících Ticonderoga (USS Ticonderoga [CG-47] – USS Philippine Sea [CG-58], 12 lodí),

  • verze B opět na křižnících Ticonderoga (USS Princeton [CG-59] – USS Port Royal [CG-73], 15 lodí),

  • verze B(V) křižníky Ticonderoga s verzí A, zdokonalenou na verzi B (USS Bunker Hill [CG-52] – USS Philippine Sea [CG-58], 7 lodí; předešlých 5 bylo vyřazeno),

  • verze D je instalována na torpédoborcích Arleigh Burke „Flight I“ a „Flight II“ (USS Arleigh Burke [DDG-51] – USS Porter [DDG-78], 28 lodí),

  • verze D(V) je na torpédoborcích Arleigh Burke „Flight II a“ (USS Oscar Austin [DDG-79] – USS Wayne E. Meyer [DDG-108], 30 lodí),

  • a konečně verze F je zmenšená verze D, určená pro fregaty.

Sfázované antény radaru jsou na výše uvedených třídách lodích dobře patrné a rozeznatelné na první pohled. Jedná se o panely tvaru osmiúhelníku, umístěné na nástavbě (v případě křižníků třídy Ticonderoga asymetricky rozmístěny 2 na přídové a 2 na záďové nástavbě; u torpédoborců Arleigh Burke všechny 4 antény na příďové nástavbě).

Radar je známý jako „Štít flotily“ (Shield of the Fleet) a jedná se o vysoce výkonný, 4MW radar, pracující v pásmu S (1 750-2 400 MHz).

STANDARD MISSILE

Řízené střely Standard jsou již po několik let výzbrojí křižníků a torpédoborců U.S.Navy, kde společně s radarem AN/SPY–1 a systémem AEGIS tvoří velmi výkonný systém protivzdušné obrany.

V případě použití systému ve funkci protiraketové obrany bude v blízké budoucnosti využívána střela SM-3 (RIM-161A), avšak pouze na balistické střely letící do výšky 160 km. Ve své podstatě se jedná o vylepšenou střelu SM-2ER Block IVA (RIM-156B), která nebyla zavedena do výzbroje, ale byla použita jako vývojový stupeň na cestě k SM-3.

Na rozdíl od původní střely RIM-156B, která byla pouze dvoustupňová, je RIM-161A čtyřstupňová (obě využívají motory na TPH). Nově je i použita zcela jiná bojová hlavice. U střely RIM-156B byla (stejně jako u předešlých typů raket SM-1 a SM-2) použita hlavice s výbušninou a bezkontaktním zapalovačem, využívající střepinový efekt. Naproti tomu střela RIM-161A využívá, podobně jako střely KEI, MKV, THAAD, PATRIOT, PAC-3 nebo GBI hlavici, která ničí cíl přímým nárazem (technologie „hit-to-kill). Hlavice je známá pod zkratkou LEAP – KW (Lightweight Exo-Atmospheric Projectil – Kinetic Warhead), což znamená „Lehká mimoatmosférická střela – nárazová hlavice“.

V současné době úspěšně prošla režimem testování série Block IA, jež je označována jako RIM-161B. Ta má vylepšen raketový motor a modernější software pro řízení a navádění.

Délka 6,55 m
Šířka trupu 0,34 m
Šířka, včetně křidélek 1,57 m
Rychlost 9 600 km/h
Výškový dosah 160 km
Dálkový dosah 500 km

MKV

Multiple Kill Vehicle (MKV) neboli vícenásobný ničící prostředek, tak to je název projektu agentury MDA, jenž je v současné době vyvíjen. V blízké budoucnosti má doplnit systém GMD (resp. GBI), se kterým má mnoho společného a se kterým bude spolupracovat.

Jedná se o systém, jehož účelem bude (stejně jako v případě systému GMD) zničení mezikontinentálních balistických střel (ICBM) ve střední fázi letu. A stejně jako střely GBI, i střely MKV budou své cíle ničit mimo atmosféru přímým nárazem. Raketový nosič systému MKV vynese na oběžnou dráhu Země nosič–hlavici, která ponese několikanásobný počet projektilů, na rozdíl od střel GBI, které nesou pouhý jeden. Tato hlavice bude vybavena soudobými senzory pro rozpoznání a zaměření nepřátelských modulů nesoucích ZHN (zbraně hromadného ničení), a to jak klamných, tak tzv. ostrých. S větším počtem projektilů má být schopen zasáhnout více cílů, každý i více projektily, a to velmi zvyšuje pravděpodobnost zásahu. Díky této schopnosti nebude potřeba vyvíjet pro tento systém nákladnější a dražší senzory pro rozpoznání skutečných a klamných hlavic. MKV bude mít za úkol je zničit všechny.

V současné době se vyskytují pouze kusé informace o tomto systému. Agentura požaduje, aby maximální váha projektilu nepřesáhla 10 liber (4,5 kg). Samotný systém se bude skládat z nosné rakety (booster) a prostředku (carrier vehicle),v němž budou umístěny senzory a několik projektilů (10-12).

THAAD

Název THAAD je akronymem pro Theater/Terminal High Altitude Area Defense. Jedná se o protiraketový systém, jehož úkolem je ničit balistické řízené střely, resp. bojové hlavice těchto střel v jejich poslední fázi letu (Terminal Phase), a zabezpečit tím tak oblast, ve které působí vlastní či spřátelená vojska, anebo chránit prostor průmyslových center či městských aglomerací.

Taktika zničení nepřátelské střely (či hlavice) je stejná jako u antiraket KEI, SM–3, GBI a MKV, a to technologie „hit–to–kill“ (tedy zničení cíle přímým nárazem ve velmi vysoké rychlosti). Antiraketa má 2 letové stupně, které pohánějí motory na tuhé pohonné hmoty (TPH). Je schopna vynést bojovou hlavici KV (Kinetic Vehicle) o hmotnosti 10-25 kilogramů na vzdálenost až 150 kilometrů a do výšky až 200 kilometrů. Antiraketa dosahuje maximální rychlosti letu 3 000 m/s.

Systém protiraketové obrany THAAD se skládá z kolovém prostředku M1075 HEMTT–LHS, jenž nese 10 přepravních-odpalovacích kontejnerů s antiraketami. Ty jsou naváděny pomocí pozemního radaru AN/TPY–2 (viz. FBX–T), který je součástí kompletu (jeho součástí je i velící stanoviště BMC3I – Battle Managment, Command, Control, Communications and Intelligence). Součástí je i taktické operační centrum (TOC – Tactical Operations Centre) umístěné na podvozku vozidel HMMWV. Baterie systému se bude skládat z 9 vozidel s antiraketami (M1075 HEMTT–LHS), z 1 radaru AN/TPY–2 (viz. FBX–T) a ze 2 prostředků TOC. Všechny prostředky jsou přepravitelné vzduchem (C-17 Globemaster III, C-5 Galaxy).

PATRIOT

Komplet protivzdušné obrany PATRIOT (Phased Array Tracking to Intercept Of Target) byl do výzbroje zaveden již v 1. polovině 80. let 20. století. Avšak jeho počátky sahají až k roku 1965, kdy byl vznesen požadavek na nahrazení systému PVO HAWK a Nike Hercules. Po zařazení systému PATRIOT a následně modernizované varianty PATRIOT PAC-1 (a později PATRIOT PAC-2), jejichž primárním úkolem byla protiletadlová obrana, byla do výzbroje přijata modifikace PATRIOT PAC-3. Ta je na rozdíl od nich specializovaná na sestřelování nepřátelských řízených střel (řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety krátkého a středního doletu), ale stejně tak může postřelovat i nepřátelské letouny (pilotované i nepilotované).

Konstrukce střely modifikace PAC–3 je vyvinuta ze střel MIM-104E (verze PAC–2 GEM+) a programu ERINT (Extended Ranger Interceptor). Sama střela je jednostupňová, poháněná motorem na tuhé pohonné hmoty (TPH), se speciálním systémem koncového navedení. Metoda ničení střely je opět „hit-to-kill“, tzn. že střela ničí svůj cíl přímým zásahem, a to ve vysoké rychlosti (Mach 5+), tedy stejná jako u systémů KEI, GBI, MKV, STANDARD a THAAD).

Komplet se skládá z:

  • AN/MPQ–53/65 – systém PATRIOT využívá víceúčelový radar AN/MPQ–53, u verze PAC-3 modernizovanou variantu AN/MPQ–65, s plošně fázovanou anténou a s elektronickým vychylováním paprsku. Jedná se o přehledový a zároveň i střelecký radar. Sdružuje funkci vyhledání, identifikace, sledování a následně i navádění střel kompletu PATRIOT.
  • AN/MSQ–104 – jedná se o velitelské a řídící stanoviště kompletu PATRIOT.
  • AN/MSQ–116 – informační a koordinační ústředna oddílu (ICC – Information and Coordination Center). Ta řídí a koordinuje činnost jednotlivých baterií a předává data o vzdušné situaci řídícím stanovištím kompletu AN/MSQ–104 (informace získané od nadřízených stupňů, od letounů včasné výstrahy AWACS a letounů průzkumu Joint STAR, a dále od satelitů systémů DSP, SBIRS a STSS). Není však součástí samotné baterie, ale několika baterií systému PATRIOT.
  • AN/MRC–137 a AMG – retranslační radioreléová stanice AN/MRC–137 a souprava anténních stožárů radioreléového spojení AMG (Antenna Mast Group) zajišťuje utajený přenos dat o vysokém objemu.
  • AN/MSQ–26 EPP – jde o mobilní energetický zdroj (EPP – Electrical Power Plant), jehož úkolem je zásobovat radiolokátor a velitelské řídící stanoviště. Jeho součástí je i přívěs, cisterna M535, jež zásobuje samotné generátory EPP.
  • M901 – odpalovací zařízení s 16 přepravně-odpalovacími kontejnery, v nichž jsou umístěny střely PAC-3.
Délka 5,20 m
Šířka trupu 0,25 m
Šířka, včetně křidélek 0,51 m
Hmotnost 312-320 kg
Rychlost Mach 5+
Výškový dosah 15 000 m
Dálkový dosah 20 000 m

Informace byly (jsou) čerpány z internetových stránek –
http://www.mda.mil
http://www.fas.org/
http://www.wikipedia.org/
http://www.northropgrumman.com/
http://www.defenseindustrydaily.com/
http://www.spacewar.com/
http://www.nti.org/
http://www.raytheon.com/
http://www.defenselink.mil/
http://www.globalsecurity.org/
http://www.missilethreat.com/
http://www.referenceencyclopedia.com/
http://www.atmonline.cz/
http://www.armscontrolwonk.com/
http://www.designation-systems.net/
http://www.abovetopsecret.com/
http://www.boeing.com/
http://www.astronautix.com/
http://www.missiledefenseadvocacy.org/
http://www.arms.ru/
http://www.paineless.id.au/
http://www.wonderland.org.nz/
http://www.referenceencyclopedia.com/
http://www.army-technology.com/
http://www.atmonline.cz/
magazín ATM (Armádní Technický Magazín) a atm (armády, technika, militárie)
Autor : Nechvátal Jan / FiBe 🕔15.06.2007 📕14.441

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře