Bitva u Prahy (Štěrbohol) roku 1757

Autor : radus 🕔08.06.2007 📕22.502

Předehra

Poté co Fridrich (Bedřich) II. Veliký vpadl v roce 1756 do Saska, předpokládali jeho protivníci, že bude tento územní zisk bránit. To však nebyla myšlenka, kterou se Fridrich ve svých úvahách zabýval. Jeho cílem bylo aktivní vedení války na cizím území a proto se rozhodl vpadnout do Čech, obsadit Prahu a tím přinutit Marii Terezii k vyjednávání. Po jarních přípravách bylo v dubnu vše připraveno k úderu. Rozkaz vydat se na pochod přišel 20. dubna a mohutné proudy pruského vojska se valily z různých směrů do Čech. Jeden táhl od saské Kamenice, druhý od Drážďan, třetí z Lužice a čtvrtý ze Slezska od Svídnice. Postupně se během pochodu ku Praze měly spojit v jednu mohutnou armádu. Moment překvapení vyšel útočníkovi dokonale a podařilo se mu dokonce ukořistit tříměsíční zásoby pro rakouskou armádu, připravené v blízkosti hranic pro připravované tažení do Saska. Rakouská vojska se pod velením prince Karla Lotrinského a maršála Browneho utábořila na východ od Prahy a vyčkávala na příchod Prusů. Maršál Browne navrhoval podniknout útok proti postupujícím Prusům, Karel Lotrinský trval na vyčkávání v obranné pozici u Prahy. Vojsko zaujalo obrannou pozici na linii začínající levým křídlem na úpatí strmého vrchu Žižkov a táhnoucí se šest kilometrů k východu přes úpatí kopce Tábor až k vesnicím Hloubětín a Kyje do oblasti malých rybníčků a mokřin v okolí říčky Rokytky. Karel Lotrinský velel levému křídlu a maršál Browne pravém křídlu rakouské armády.

Síly vedené Fridrichem překročily Vltavu pomocí pontonového mostu 5. května a pohybovaly se severně od Prahy. Schwerin se svou armádou rovněž 5. května překročil Labe u Brandýsa. V noci z 5. na 6. května se spojila armáda vedená králem Fridrichem s vojskem vedeným maršálem Schwerinem a zaujala postavení v oblasti mezi vesnicemi Prosek a Gbely. Pruské jednotky, kterým velel generál Keith, zůstaly na levém břehu Vltavy a zaujaly pozice na Bílé hoře.

Rozložení sil

Na rakouské straně se bitvy zúčastnilo asi 60 000 vojáků, z toho 13 000 jízdních, kterým velel princ Karel Lotrinský (švagr císařovny Marie Terezie) a maršál Maximilian Ulysses von Browne. Armáda byla složena z 61 praporů pěchoty, 61 granátnických rot a 132 švadron jezdectva. Dělostřelectvo pod velením barona von Feuerstein disponovalo 60 těžkými děly a pro přímou podporu pěchoty bylo připraveno 120 kusů 3liberních plukovních děl.

První linie:

  • Pravé křídlo jezdectva, velitel Lucchese
  • Pravé křídlo pěchoty, velitel Königsegg
  • Levé křídlo pěchoty, velitel Kheul
  • Levé křídlo jezdectva, velitel prince Esterhazy

Druhá linie:

  • Pravé křídlo jezdectva, velitel Bretlach
  • Pravé křídlo pěchoty, velitel Königsegg
  • Levé křídlo pěchoty, velitel Kheul
  • Levé křídlo jezdectva, velitel Stampach

Zálohy:

  • Jezdecká rezerva, velitel Hadik
  • Pěší rezerva, velitel Macquire
  • Pěší rezerva, velitel Petazzy

Na straně Pruska 64 000 vojáků, kterým velel král Fridrich II. a maršál Kurt Christoph hrabě ze Schwerinu. Armádu tvořilo 64 praporů pěchoty a 123 jezdeckých švadron, dělostřelectvo disponovalo 82 těžkými děly a 132 plukovními děly.

První linie:

  • Pravé křídlo jezdectva, velitel von Penavaire
  • Pravé křídlo pěchoty, velitel von Manstein
  • Střed
  • Levé křídlo pěchoty, velitel von Amstell
  • Levé křídlo jezdectva, princ Schönaich

Druhá linie:

  • Pravé křídlo, velitel von Meinicke
  • Střed
  • Levé křídlo

Zálohy:

  • Velitel von Ziethen

A dále jednotky, jimž velel generál Keith na levém břehu Vltavy.

Podrobnější popis „Order of Battle“ rakouských i pruských jednotek lze nalézt na [2].

Bitva

Ráno 6. května v 5 hodin se dalo pruské vojsko do pohybu. Král Fridrich se spolu s maršálem Schwerinem vydali na průzkum, aby zjistili nejvhodnější směr útoku proti rakouským pozicím. Čelní útok proti dobře připraveným pozicím neměl valnou naději na úspěch, proto se král Fridrich rozhodl pokusit o obchvat pravého rakouského křídla. Louky mezi Kyjemi a Štěrboholy se zdály být vhodným terénem pro útok pruského vojska. Vojáci měli nejprve postupovat k jihu a v oblasti mezi Kyji, Hostovicemi a Dolními Počernicemi překročit řeku Rokytku, stočit se k západu, levým křídlem minout Štěrboholy a po úbočí kopců Homole a Tábor postupovat k Malešicím.

Kolem 9. hodiny dopolední zjistili rakouští velitelé pruský záměr a urychleně nařídili přesun jednotek druhého sledu a 40 granátnických rot na pravé křídlo, kde se měly zformovat proti pruskému postupu do nové obrané pozice v okolí Štěrbohol. Veškeré rakouské jezdectvo se mělo soustředit v prostoru mezi vesnicemi Štěrboholy a Měcholupy.

V 10 hodin dospěl předvoj pruské pěchoty na úroveň Štěrbohol a pěšáci v dlouhých řadách postupovali proti rakouským liniím. Pruské jezdectvo zaútočilo proti rakouskému jezdectvu. První útok rakouští kyrysníci odrazili, ale další útok, podpořený novými husarskými švadronami, rozprášil rakouské jezdectvo, které se dalo před polednem na útěk směrem k Praze a dále k Benešovu. Mezitím postupovala pruská pěchota dále, až se dostala do prostoru domnělých luk, které však byly podmáčeným mokřadem, v němž se pruští pěšáci bořili do bahna a jejich vyrovnané řady se začaly vlnit a rozpadat, čímž se postup urostlých granátníků neustále zpomaloval. Po celou dobu byli ostřelováni rakouským dělostřelectvem, které neustálou kartáčovou palbou z okolních výšin decimovalo pruské řady. Rovněž salvy rakouské pěchoty páchaly v řadách pruských pěšáků obrovské škody. Například Wredenův prapor ztratil během několika minut téměř třetinu svých vojáků. Poté, co byl těžce zraněn generál Winterfeldt, se postavil do čela útočících pěšáků sám třiasedmdesátiletý maršál Schwerin a povzbuzoval vojáky k dalšímu útoku. Během krátké chvíle však byl zasažen kartáčovou střelou rakouských dělostřelců a padl ze svého koně mrtvý k zemi.

Proti postupující pruské pěchotě vyrazili rakouští granátníci v čele s maršálem Brownem. Pruští dělostřelci se rovněž činili a kartáčovou palbou ze svých děl, umístěných ve štěrboholském dvoře, působili postupujícím granátníkům citelné ztráty. Dělostřeleckou palbou byl zasažen rovněž maršál Browne. Dělová koule mu urvala pravou nohu. Těžce zraněný velitel byl ihned převezen do Prahy, kde později 26. června skonal. Rakouští granátníci dělostřelecké postavení dobyli, ale později museli opět ustoupit pod náporem pruské pěchoty.

Po Schwerinově smrti se ujal velení sám král Fridrich a energicky hnal své muže do útoku. Tuhý boj a neustálé manévrování na pravém křídle rakouské armády způsobil, že se v prostoru Kyjí vytvořila mezera, kterou chránily pouze záložní hraničářské roty. Právě do tohoto prostoru začala pod velením generála Mannsteina pronikat pruská pěchota a prakticky rozdělila rakouskou armádu na dvě vzájemně izolované části. Pravé křídlo rakouského vojska pod velením polního zbrojmistra hraběte Königsegga se pokoušelo znovu zorganizovat své řady a zastavit pruský průlom, ale bez podpory vlastních jízdních oddílů nemohlo odolat tlaku pruské pěchoty a jezdectva. Neuspořádaně ustoupili zčásti do Prahy a zčásti podél Vltavy k Benešovu. Levé křídlo rovněž pod neustálým pruským tlakem začalo taktéž ustupovat ku Praze. Vrchní velitel Karel Lotrinský upadl z nervového vyčerpání do bezvědomí a musel být dopraven do pevnosti na Vyšehradě. Když se jej podařilo vzkřísit, pokusil se znovu vrátit na bojiště, ale masa ustupujících rakouských vojáků, valících se branami do Prahy, mu znemožnila město opustit. Vrchního velení se ujal polní zbrojmistr Kheul. Kolem třetí hodiny odpoledne se celá rakouská obrana zhroutila a vojáci neuspořádaně ustupovali (prchali) do Prahy. Po 17 hodině byla již velká část z nich pod ochranou pražských městských hradeb.

Po bitvě

Každá z bojujících stran si myslela o výsledku bitvy své. Pruský král Fridrich ji považoval za své velké vítězství, rakouská strana ji naopak nepovažovala za svou nějak výraznou porážku. Ztráty byly vyrovnané, na bojišti zůstalo 14 000 pruských vojáků a 8 800 rakouských vojáků, přičemž další 4 500 rakouských vojáků padlo do zajetí. Zraněných bylo celkově asi 60 000. Přibližně 40 000 rakouských vojáků se při ústupu dostalo do bezpečí za hradby města Prahy.

Tento den na bojišti mimo řadových vojáků padlo nebo bylo těžce zraněno i několik vysokých důstojníků. Na rakouské straně to byl především maršál Browne, který byl těžce zraněn. Na straně pruské padl maršál Schwerin, generálové Schöning, Amstell a Hautcharmoy. Šlo o první a pravděpodobně jedinou bitvu v dějinách, při níž padli dva maršálové. Patrně větší dopad měly ztráty pro pruské vojsko. Mnoho padlých patřilo ke zkušeným vojákům, které nebylo pro Prusko snadné nahradit. Smrt svého přítele a oblíbeného maršála Schwerina přirovnal Fridrich ke ztrátě 10 000 vojáků.

Bitva potvrdila, co se již ukázalo v předcházející bitvě u Lovosic, a sice že bojové schopnosti rakouského vojska se od válek o slezské dědictví výrazně zvýšily.

Dohra

Prusové počítali s tím, že 40 000 vojáků a 75 000 obyvatel Prahy brzy spotřebuje zásoby nacházející se ve městě a bude přinuceno vzdát se. Obkroužili Prahu svým dělostřelectvem a ostřelovali město. Intenzivní ostřelování trvalo asi měsíc a bylo při něm poničeno mnoho budov, mezi jinými též chrám sv. Víta. Obránce města se jim však zlomit nepodařilo. K přímému útoku na opevněné město držené početnou armádou se Fridrich neodhodlal. Postupně tlak na obránce ochaboval a ostřelování ustávalo. Scéna byla připravena k dalšímu střetnutí – k bitvě u Kolína.

Použité zdroje:
[1] HENTY, G. A., With Frederick The Great: A Story of the Seven Years' War, 1910 (http://www.gutenberg.org/1/9/7/1/19714)
[2] http://www.kronoskaf.com/syw/index.php?title=1757-05-06_-_Battle_of_Prague
[3] MILLAR, Simon, Kolin 1757: Frederick the Greats first defeat, Osprey Publishing, 2001, ISBN 1 84176 297 0
[4] http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Prague
[5] kolektiv, Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526–1918, Elka Press, Praha 2003, ISBN 80-902745-5-2
Autor : radus 🕔08.06.2007 📕22.502

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře