Procházka po Olšanech

Autor : Joey Pytlák Říha / Pytlák 🕔10.10.2006 📕5.619

... ke hrobu pilotů od „Třistajedenáctky“...

Před jistou dobou tázal se mě někdo z kamarádů (nebyls to náhodou Ty, Legoune?), jestli nevím, kde je pohřben bývalý pilot slavné 311. (československé) bombardovací perutě RAF, Vilém Bufka...

Vyzvídal jsem a pátral, obtelefonovával kamarády, psal maily a nic. Nikdo nevěděl. Až po delší době napadla mě myšlenka, která měla přijít hned jako první. Zeptej se Ivety Irvingový, Ty troubo! No, kdo jiný by to asi měl vědět, ne?...

 A taky že ano.  Iveta odpověděla obratem a její sdělení bylo o to zajímavější, že obsahovalo informaci o hrobě ještě jednoho z našich bývalých letců - jejího otce, generála Jana Roberta Irvinga. Oba muži totiž odpočívají na tom samém místě!... Halelůja! Bůh ochraňuj Ivetu!...

Než jsem se však vydal na Olšanské hřbitovy, bych uctil za nás všechny památku dvou slavných československých „luftpirátů“, uteklo ve Vltavě a potažmo i ostatních vele- i malo- tocích naší zemičky ještě spousta vody. Pracovní vytížení, rodina, nedostatek času, prostě jako obvykle. Plánované setkání s Kakancem a Ivetou u hrobu se taky nekonalo. O následném posezení v Křidýlkách nemluvě. K procházce po Olšanech a tudíž i návštěvě zmiňovaného místa, dopomohla mi tak vlastně až náhoda. No,... spíš povinnosti...

Nutnost vyrazit k závodní lékařce na pravidelnou periodickou prohlídku zanesla mě po novu na Vinohrady k Orionce. Očekával jsem klasické pětiminutové řízení a brzký návrat domů. K mému naprostému překvapení však byl jsem proklepnut převelice důkladně, snad jako bych se měl stát prvním dopravně-podnikatelským kosmonautem. Vlak mi díky tomu sice ujel, naskytla se však příležitost,... to už jsem vlastně ale naťuknul...

S podrobným popisem jsem si tenkrát moc hlavu nelámal, musel jsem proto pro jistotu zavolat Ivetě a znovu jí obtěžovat se žádostí o upřesnění místa posledního odpočinku jejího otce a Vildy Bufky. Vlastně,... měl jsem se snad nejprve zmínit o tom, proč jsou ostatky obou letců, respektive urny s jejich popelem, uloženy v tom samém hrobě. Když jsem se Ivety Irvingové poprvé ptal na Vildu Bufku, řekla mi, že její otec nechal urnu s jeho popelem uložit ve společném rodinném hrobě na Olšanech. Důvod? Prostý a pochopitelný, veliký a přec tak neuvěřitelný. „...byl to přece taky letec...“ Krom toho i bývalý manžel paní Blanky Irvingové, Ivetiny matky...

Stojím uprostřed hřbitova, za zády mohutný kříž s Ježíšem. Podle instrukcí odpočítávám uličky a rovy, až se konečně ocitám před náhrobkem. Skromným na poměry této starobylé části Olšan,... až příliš skromným na to, čí ostatky se v něm nalézají. Ostatky mužů,... hrdinů,... kteří bez zaváhání odešli splnit svoji vlasteneckou povinnost a bez nichž a jim podobných bychom tu třeba ani nebyli. Přitom se nikdy neptali, jak se jim za to náš národ odvděčí. Ani to tenkrát netušili. A kdyby snad ano, změnilo by se něco? Změnil by se jejich postoj? Jejich láska k vlasti? Ale ne,... stejně by šli, zas a znovu, usedali by do svých mašin a vzlétali vstříc nebezpečí a smrti. Dál by krváceli za temných nocí nad okupovanou Evropou, či mrzli nad nekonečným oceánem. Nedělali to pro slávu. Ani pro peníze, ani pro honosné pomníky. V jejich myslích a srdcích byly na prvním místě vlast, svoboda a čest...

Zapaluji malou svíčku a ukládám jí nad desky se jmény obou letců. Budu se jim ještě věnovat později, nyní jen postojím, v tiché úctě, abych vzdal hold jejich odvaze a statečnosti. Pane generále Irvingu, pane plukovníku Bufko,... budiž Vám země lehká. Nezapomeneme...

Pod britským praporem se vzbudil český lev, z oblaků zněl hlas nedělních zvonů...

Autor : Joey Pytlák Říha / Pytlák 🕔10.10.2006 📕5.619

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře