Den otevřených dveří - základna USAF, Spangdahlem, Německo 1.7.2006

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔03.07.2006 📕11.240

Historie základny a jednotek

Základna ve Spangdahlemu byla zřízena a přidělena 12. Air Force dne 1.9.1952, slavnostně otevřena pak 10.5.1953. Od 31.12.1971 zde byl umístěn 52d Tactical Fighter Wing s jednotkami vybavenými letouny F-4 Phantom a EB-66 Destroyer. Po několika výměnách Fantomů na novější verze došlo v dubnu 1987 k radikální změně - jednotky byly přezbrojeny na nové F-16C/D, které právě sjely z výrobní linky. Poslední F-4E opustil Spangdahlem v prosinci 1987.

Přišla první válka v Perském zálivu, a 52 TFW byl nasazen do bojů - 48 letounů zaznamenalo během 40 dní bojů se svými F-4G a F-16C přesně 2061 vzletů a 7200 letových hodin. Zničili 142 radarových stanic a spolu s dalšími letouny koalice se podílely na zničení celé irácké protivzdušné obrany během prvních dní bojů.

Po návratu z blízkého Východu čekalo 52 TFW několik změn organizační struktury, rozšíření o dopravní squadrony, podpůrné jednotky a přechod na novější F-16C block 50. Poslední F-4G opustili Spangdahlem v lednu 1994 a v říjnu 1994 byla 52 Fighter Wing jedinou americkou stíhací jednotkou v Německu. Sousední letecká základna v Bitburgu byla vrácena Německu.

Po teroristických útocích v USA v roce 2001 se jednotka začala připravovat na očekáváné bojové nasazení a brzy se připojila k jednotkám zajištujícím přepravu a podporu jednotek v Afghánistánu a Iráku, v čemž pokračuje i v dnešních dnech.

Den otevřených dveří

Pro nás cesta za americkou leteckou základnou ve Spangdahlemu začala už v pátek v noci, kdy jsme opustili deštivou Českou Republiku a vyrazili směrem na Norimberk, Heilbronn, Kaiserslautern a Trier, tedy přes celé Německo, k hranicím s Lucemburskem. Zatímco na českých silnicích vládl obvyklý chaos a bezvládí, stačila jedna čára na mapě a vše se změnilo - po celou cestu přes Německo jsme s vyjímkou slovenských kamionů neměli na silnici žádný problém, a tak jsme dorazili k Spangdahlemu v půl deváté ráno, právě včas na to, abychom se zařadili na začátek fronty, která se před vjezdem pro návštěvníky začínala tvořit.

Počet parkovacích míst byl dle dostupných informací omezen, a tak jsme nechtěli nechat nic náhodě. O tom, že byl omezen asi na tisícovku aut a připravené parkoviště se nenaplnilo ani do odpoledne, jsme pochopitelně nevěděli :)

S úderem deváté nás vojenská policie začala kontrolovat a dirigovat na parkoviště. Větší auta stranou na kontrolu, menší rovnou na parking. Vzít věci a hurá ke vchodu. Tam nás čekala další, velmi důkladná prohlídka. Žádné nože, zbraně, láhve, velké baťohy, nic nebezpečného nebylo povoleno. Veškeré věci z kapes ven, dvojitá kontrola detektorem, teprve potom jsme dostali na ruku razítko stvrzující naše povolení vstoupit. Byli jsme zaevidováni a nasměrováni k autobusu, který nás odvezl kolem základny ke vstupní bráně na letiště.

Plni očekávání jsme procházeli branou na letištní plochu, a hned na první pohled bylo jasné, že naše očekávání nezůstane nenaplněné - na ploše se majestátně rozkládaly ty největší dopravní letouny, které má americké letectvo k dispozici, stejně jako stíhací a bitevní letouny, zbraně a munice, motory, nákladní vozy a vůbec všechno, co byste na letecké základně mohli potřebovat. Mezi tím se jak v mraveništi hemžili příslušníci US Air Force a první návštěvníci. Rychlé rozhlédnutí a hurá na konec plochy k prvnímu stroji.

Postupně jsme prošli (a to doslova a do písmene, dopravní letouny byly otevřené a bylo jimi tedy moožno projít a pokochat se tou obrovskou kapacitou na vlastní oči !) C-5 Galaxy, C-17 Globemaster III a C-130 Hercules, stranou umístěný KC-135 Stratotanker, a po krátké zastávce u nakládací plošiny a diskusi s technikem od nákladních vozů a sněžné rolby jsme se dostali k sekci bitevníků.

Tam nás čekalo několik strojů F-16C Block 50, A-10 Thunderbot II, Tornado (v německé a britské kamufláži) a F-15E Strike Eagle z britské základny Lakenheath. To už jsme se vraceli zpět k vstupnímu areálu, kde lákalo nespočet stánků s tím nejlepším americkým jídlem, co nám Německo může nabídnout :)

Tyto stánky byly označené názvem jednotky, která jej provozovala, a tak jste si mohli dát hamburger od techniků, pořádný steak od stíhačů nebo třeba fazole od dopraváků, vše vařeno a servírováno vojáky ze základny nebo jejich rodinnými příslušníky, a za ceny, které byste sotva čekali - stejk s pečivem, chipsy a plechovkou coca-coly vyšel na pouhé 4 Eura !

Po obědě jsme se vydali opět na plochu, čekalo nás druhé kolo - tentokrát to bylo předvádění letecké munice a manipulace s ní, servis leteckých motorů, různé letištní vozíky a vozítka a vybavení pozemního personálu. Došlo i na miláčka z řad vozidel, tedy Hummer, a to hned ve dvou provedeních.

Ostřelovací puška ráže .50 byla z Humvíčka demontována, ale jen proto, aby se nacházela o pár stolů dál a mohlo se nám dostat detailního výkladu o jejích schopnostech.

Krátka exkurze do říše kontejnerových bombiček, min a raketových střel americké i sovětské provenience, ukázka robota na zneškodňování výbušnin, to vše nás čekalo v poledním vedru na ploše základny v Spangdahlemu.

Pohled na hodinky nás přiměl ukončit další rozhovor s vojákem USAF a upalovat k zábraně oddělující diváky od startovací dráhy, protože tam se za mohutného burácení k nebi odpoutával letoun F-16 k první letové ukázce. Ladnost křivek tohoto stroje kontrastovala s jeho bojovými schopnostmi, jako by snad tyto dvě věci ani nemohli mít společného jmenovce. A přeci ! Letoun provedl několit průletů a přistál, aby na nebi uvolnil místo další ukázce. Skoro neslyšně se po startovací dráze prohnal letoun A-10 a vznesl se k nebi. Udivené pohledy okolních diváků pouze potvrzovali můj pocit - SLYŠELI JSTE HO ??? Je neuveřitelné, jak tichý tento bitevník je, žadné hromové dunění dvou proudových motorů, jen tiché šeptání, stvrzující slova jednoho z vojáků, který nám vyprávěl o první válce v Iráku, kde byl svědkěm zničení irácké kolony obrněnců - z výšky útočící F-15ky provedly prvni úder, a zatímco se irácké jednotky připravovaly na další útok z výšky, při zemi se téměř neslyšně přikradlo několik A-10tek a zlikvidovali vše, co bylo jěště bojeschopné. Pro pěchotu už zbyly jen vraky vypálených a zničených tanků. Před tímto letounem je třeba mít se na pozoru ! Stroj majestátně obkroužil letiště a přistál stejně tiše, jako odstartoval. Když pak pojížděl po dráze směrem k hangáru, několikrát se před diváky zastavil, otočil kolem dokola, no hotová modelka na molu ! Slíbeného Herkulese, který měl následovat, jsme se ale nedočkali, vyrazili jsme proto zpět dokončit prohlídku.

Úmorné vedro a dlouhá noční cesta si začaly vybírat svou daň a tak jsme se rozhodli, že už jsme viděli vše, a je na čase myslet na cestu k hotelu. Překvapením bylo, že i ve tři hodiny odpoledne proudily na letiště davy zájemců v takové míře, že ani pět autobusů zajišťujících dvouminutovou cestu z parkoviště ke vstupní bráně nezvládalo tento nápor ! Poslední pohled na obry na letištní ploše, a už nás autobus veze zpět k autu. Plni dojmů usedáme do rozpáleného auta a vyrážíme do Hermeskeilu do hotelu s tím, že ještě navštívíme tamní soukroumou leteckou sbírku, ale po pár kilometrech cesty je jasné, že sprcha a večeře budou jedinými akcemi, na které jěště bude dost sil, zbytek přesouváme na neděli.

Akce v Spangdahlemu byla velmi vydařená a předčila veškerá má očekávání. Pochopitelná bezpečnostní opatření nebyla nijak nepříjemná, a pak už se človek mohl pohybovat volně a bez problémů. Personál byl velmi ochotný a milý, sotva se člověk někde zastavil, už tam byl někdo z USAF a ptal se, co nás zajíma a co bychom si přáli vědět. A nebylo to vždy jen o bombách či letadlech, člověk se mohl bavit třeba o válce v Iráku, zážitcích z boje, dobrém pivu a cestě do Prahy, nebo třeba o fotbale.

Zákulisní informace byly mnohdy velmi zajímavé a jsem rád, že jsem si mohl takto s "obyčejnými" vojáky popovídat. Akce byla prvotřídně zajištěna, a myslím si, že vetšina organizátorů podobných akcí u nás by se měla vydat k USAF na školení ! Všude bylo patrné, že se jedná o prezentaci a ukázku USAF, nikoliv o komerci, kde vás bude láhev vody nebo párek v rohlíku stát 50 Kč, a že veškerá personál je určen k péči o návštěvníky, které ani nenapadlo porušovat bezpečnostní zábrany a vstupovat mimo vyhražené prostory. Jak drsný kontrast oproti podobným akcím u nás :(

Tedy na závěr, pokud to za rok vyjde, bude se den otevřených dveří na americké letecké základně v Spangdahlemu opakovat, a tentokrát nás, podle velmi neoficiální šeptandy, čekají celé dva dny, kdy bude možno základnu navštívit, rozšířené letecké ukázky a když bude dostatek prostředků, tak by se měla objevit i akrobatická skupina Blue Angels ! Takže nelitujte těch 800km a rozhodně za rok na viděnou v Spangdahlemu pod křídly 52 FW !

Ps. Tímto bych chtěl poděkovat vojákům USAF za skvělou prezentaci a kolegovi Herr66 za skvělý výkon za volantem a za úžasný předsvatební dar :) Možná mu odpustím i ty lanýže :) Modři už vědí :)))

PS2. O tom, že to bavilo nás všechny, svědčí i tato fotografie :)

PS3: celou fotogalerii včetně všech zde uvedených fotek najdete brzy na galerie.valka.cz a forum.valka.cz !

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔03.07.2006 📕11.240

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře