Flight Lieutenant Mervyn Charles Shipard

Autor : Michal Rak 🕔01.02.2006 📕8.061

Podobné články

Další články autora

Mervyn Charles SHIPARD

Nejúspěšnější australský noční stíhač

Narodil se 24.7.1917 v Albury v Novém jižním Walesu. Do RAAF vstoupil v červenci 1940 a prošel pilotním výcvikem v Austrálii a v Kanadě. Po jeho dokončení byl poslán do Anglie, kde se u 54.OTU jeho radarovým operátorem stal Douglas Oxby. Společně pak byly v srpnu 1941 posláni k Beaufightery Mk.IF vyzbrojené 68. peruti na letišti High Ercall. Zde získali své první vítězství, když v noci z 1. na 2. listopad 1941 sestřelili jeden He 111 H (F8+KR) od 7./KG 40, který se zúčastnil útoku na Liverpool. Na konci roku měl skončit jejich první operační turnus, ale oni se dobrovolně přihlásili do služby v zámoří. Na počátku roku 1942 tedy odpluli do Egypta, kde byli posláni k 89.peruti, taktéž vyzbrojené Beaufightery Mk.IF.

Po seznámení s novým bojištěm ho však opět čekalo stěhování. Byl totiž společně s Oxbym vybrán pro službu na Maltě. K přesunu došlo 22. června 1942 a mezi vybranými byl kromě Shiparda například Robert C. Fumerton, budoucí nejúspěšnější kanadský noční stíhač. První vítězství na ostrově získal Shipard v noci ze 7. na 8. červenec 1942, když nad Mgarrem sestřelil Ju 88 (M7+MH) od KGr 806. Tvrdé boje pak pokračovali až do poloviny října a duo Shipard – Oxby během nich získalo celkem 6-1-1 vítězství. Následoval návrat do Egypta, kde se v prosinci podílel na obraně Tobruku. V lednu 1943 se jeho detašovaný útvar přesunul do Beniny odkud se podílel na ochraně Benghází. Zde získali dalších 6-0-2 vítězství. Jednou jeho obětí se 8./9. ledna pravděpodobně stal Ju 88 od I./LG 1, pilotovaný nositelem Rytířského kříže Ofw. Isachsenem.

Ke zbytku jednotky se připojili v únoru 1943 na letišti Castel Benito. Zde se také dozvěděl o udělení ceněného DFC. Poslední vítězství získal v noci z druhého na třetí březen 1943, když 15 mil severovýchodně o Tripolisu pravděpodobně zničil jeden Ju 88. Zároveň obdržel sponu ke svému DFC (DFC&bar).

V červnu 1943 dali oba Africe sbohem a vrátili se do Anglie, kde se jejich cesty rozdělili. Shipard se nejprve stal instruktorem u 54. OTU. Poté prodělal přecvičení na Spitfiry a byl poslán k CGS (Central Gunnery School) v Sutton Bridge. Koncem roku 1943 byl pak poslán domů do Austrálie.

Douglas Oxby byl poslán k 219. peruti, kde nejčastěji létal s W/Cdr Peterem W. Greenem (14-0-0 vízězství, 13xV-1). Oxby byl u devíti jeho sestřelů a na konci války byl s 22 podíly na vítězství svých pilotů nejúspěšnějším radarovým operátorem u RAF a nositelem DFM, DFC a DSO.

Shipard se mezitím v Austrálii dostal do nemilosti nadřízených, když byl nespokojený s pouze dvoutýdenní dovolenou po dvou a půl letech strávených za mořem. Ostrou výměnu názorů totiž následovalo propuštění ze služby. V listopadu 1944 začal létat pro Australian National Airways, odkud v roce 1954 přešel ke společnosti Quantas. Do důchodu odešel v roce 1973 s náletem úctyhodných 23000 hodin a usadil se ve svém rodném Novém jižním Walesu.

DATUM peruť letoun místo soupeř útvar
1941          
1./2.11. 68. Beaufighter Mk.IF X7540 Anglesey He 111 7./KG 40
1942          
7./8.7. 89. Beaufighter Mk.IF X7642 G Mgarr Ju 88 M7+MH KGr 806
19./20.7. 89. Beaufighter Mk.IF X7702 Malta Ju 88 B3+PH I./KG 54
21./22.7. 89. Beaufighter Mk.IF X7695 Malta Ju 88  
24./25.7. 89. Beaufighter Mk.IF Malta Ju 87 B pš. 102°Gruppo
11./12.10. 89. Beaufighter Mk.IF V8219 Malta He 111 pr. asi Ju 88 7./KG 77
  89. Beaufighter Mk.IF V8219 Malta He 111 6N+HH 7./KG 100
12./13.10. 89. Beaufighter Mk.IF X7840 Malta He 111 6N+AH 5./KG 100
14./15.10 89. Beaufighter Mk.IF V8289 východně od Malty He 111 6N+EH II./KG 100
12./13.12. 89. Beaufighter Mk.VIF X8009 S S Tobruk 2x Ju 88  
1943          
7./8.1. 89. Beaufighter Mk.VIF X8009 S Bu Amud 2x He 111 pš.  
8./9.1. 89. Beaufighter Mk.IF X7844 L Bu Amud Ju 88 I./LG 1
  89. Beaufighter Mk.IF X7844 L Bu Amud He 111  
16./17.1. 89. Beaufighter Mk.VIF V8447 S oblast Ganbutu 2x Ju 88  
2./3.3. 89. Beaufighter Mk.VIF V8447 S 15m SV Tripolis Ju 88 pr.  

Celkem: 13-2-3 vítězství

Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street , London, 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street , London, 1999
Thomas A.: Beaufighter Aces of WW2, Osprey, Oxford 2005

Podobné články

Další články autora

Autor : Michal Rak 🕔01.02.2006 📕8.061

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře