Italské čluny MAS a trpasličí ponorky v Černém moři v letech 1942-1943

Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔06.10.2005 📕22.645

Na konci března 1942, současně s německou ofenzívou na Krymu a následném útoku na opevněnou námořní základnu Sevastopol, nejvyšší velení v Berlíně rozhodlo, že je zapotřebí bránit námořní dopravu podél jižní části Krymu a uvnitř Azovskémo moře a požadovalo odpovídající eskortu lehkými a rychlými jednotkami a menší množství ponorek o malém výtlaku.


Italské trpasličí ponorky v rumunském přístavu Costanza 1944

Počátkem jara 1942 Němci přemístili do Černého moře a do delty Dunaje malé ale efektivní množství motorových pobřežních hlídkových člunů a ponorek. Němci ovšem nestíhali vykrývat všechny důležité úkoly. Admirál Reader se proto obrátil na velení italského námořnictva s žádostí o účast na tomto vzdáleném bojišti a na jezeře Ladoga smíšenou flotilou sestávající z MAS, CB trpasličích ponorek a výbušných člunů.

Toto tedy byly síly, které měly bojovat proti sovětské černomořské flotile, skládající se z bitevní lodi (Pariskaja Kommuna), čtyř těžkých křížníků (včetně lodi Molotov, postavené na základě předválečného italského projektu) deseti námořních torpédoborců, velitelské lodi Tasken, 29 ponorek malého a středního výtlaku a početných hlídkových člunů a dopravních lodí.


MAS při velké rychlosti

A tak, ve snaze nezklamat svého spojence a zkusit kompenzovat výpomoc plynoucí z výsledků německých ponorek poslaných roku 1941 do Středozemního moře proti britským námořním silám, vydal italský Admiral Riccardi rozkaz k vyslání čtyř člunů MAS (výtlak 24 tun), šesti ponorek CB (35 tun), pěti torpédových motorových člunů a pěti výbušných člunů. Tyto tři squadrony byly sloučeny do 101. Flotilla a připraveny k vyslání do Černého moře v konvoji Moccagatta. Italská útočná flotila byla dána pod velení Capitano di Fregata Francesco Mimbelli.

Prvním velkým problémem bylo, jak přepravit tyto jednotky do Černého moře. Jediné co zbývalo, byl pozemní transport, protože turecké úžiny byly uzavřeny válečným lodím. V krátkém čase byla sestavena speciální kolona z 28 motorových vozidel, tří traktorů, devíti kamionů, cisteren a tahačů. Tato dlouhá kolona opustila 25. dubna základnu La Spezia a po opuštění úspěšně překonala nesčetné obtíže a překážky (někdy bylo zapotřebí i strhnout budovy okolo cesty, aby se mohlo projet), kolona dorazila do Vídně, odkud čluny pokračovaly po vodách Dunaje do Rumunska, kde 2. května dosáhly přístavu Costanza. Z tohoto přístavu byly přesunuty do ruského přístavu Jalta, který se tak stal jejich první opetační základnou.

Několik dní po příjezdu do této oblasti na jižní části krymského poloostrova, byly italské lodě připraveny k bojovým operacím proti četným sovětským válečným a dopravním lodím umístěným ve východní části Černého moře situovanou mezi pevností Sevastopol, Streit na Kerči, a základnami Novorossijsk a Tuapse. Mezi květnem 1942 a 1943 vyvíjely italské lodi značnou aktivitu, docílily několika potopení a získaly respekt od německých spojenců i od ruských protivníků.

11. a 13. června 1942 čluny MAS torpédovaly a potopily parník (5 000 brt) a transportní loď (10 000 brt), která byla poškozena německými Ju 87. Rozděleny z taktických důvodů pro záchranné účely mezi základny Jalta a Feodosia stály italské jednotky tváří v tvář usilovné vzdušné ofenzivě nepřítele, který měl v této oblasti přes 700 letadel. Nebylo možno zajistit odpovídající vzdušnou ochranu (Němci plně zaměstnaní dobýváním Sevastopolu a Balaclavy a útoky na Mariupol, Rostov a Krasnodar, skoro nikdy nevysílali stíhačky na ochranu italských sil). MAS a trpasličí ponorky utrpěly první ztráty. Právě 13. června 1942 skupina stíhacích Jaků a bitevních Iljušinů, podporující skupinu torpédových člunů útočících na přístav Jalta, zapříčinila potopení ponorky pod velením Sottotenente di Vascello Farolfi. Ale tato ztráta byla brzy kompenzována dosaženými vítězstvími.

Dne 15. a 18. června při noční operaci CB ponorky č. 2 a 3. úspěšně torpédovaly a potopily sovětské ponorky S32 a SHCG 306 (1,070 a 705 tun).


Sovětská ponorka S32

18. června MAS obdržely svůj díl krvavé slávy, když dvě italské jednotky napadly kolonu nepřátelských motorových bárek naložených vojáky, doprovázených šesti dělovými čluny a mířících k Sevastopolu. Poručík Bisagno, který byl na palubě MAS 571, utrpěl smrtelné zranění.

Mezi koncem června a prvními dny července, se italské jednotky účastnily společně s Němci a Rumuny dobytí pevnosti Sevastopol a Balaclava. V těchto operacích Capitano di Corvetta Todaro společně se svou jednotkou opakovaně útočil na početné námořní jednotky jak hladinové, tak na ponorky, které se pokoušely evakuvat specialisty, politické komisaře a vysoké důstojníky Rudé armády.

V této velké bitvě ve vodách okolo Krymu mezi květnem a červnem 1942, vykonaly čtyři čluny MAS 65 bojových plaveb, zatímco torpédové motorové čluny a ponorky CB provedly 56, respektive 24 bojových plaveb.


MAS torpedo

Dne 29. června německý Admiral Schuster (velitel Kriegsmarine u jižní skupiny vojsk), ocenil odvahu a vynikající práci italských posádek a poslal Admirálu Riccardimu osobní blahopřání, oficiálním rádiovým sdělením oceňujícím:

“bojový duch italských posádek pod velením Capitano di Fregata Mimbelli”.

Protože německá skupina armád Jih postoupila dále na Východ, italská flotila v Černém moři též přesunula své základny na východ a ustanovila své zasobovací základny v přístavech Feodosia a Iwan Baba.

V srpnu flotila motorových bárek Kriegsmarine operovala při přesunech mezi Krymem a Východním pobřežím Azovského moře při přepravě zásob a zbraní na podporu nové ofenzivy proti pohoří Kavkazu. Italské MAS sloužily při eskortní službě na ochranu proti útokům nepřátelských dělových člunů a torpédových motorových člunů.


MAS torpédový člun na jezeře Ladoga 1942

V noci z 2. na 3. srpna, MAS 573 (Capitano di Corvetta Castagnacci), 568 (Sottotenente Legnani) a 569 (Sottotenente Ferrari) zaútočily jihozápadně od Kerče na těžký křižník Molotov a torpédoborec Charkov, které byly na výpadu proti německé námořní dopravě.

Dvě velké sovětské jednotky pod velením N. E. Basisty se blížily k pobřeží a zahájily palbu se svými děly ráže 181, 122 a 100 mm proti objektům mezi přístavy Iwan Baba a Feodosia. Zjištění velkého nebezpečí, které představoval těžký křižník proti flotile německých motorových bárek působících v této části moře, hrozilo těžkými ztrátami. Velitelé MAS 573 a 568 se rozhodli pro okamžitý útok proti těmto velkým nepřátelským jednotkám. Torpéda z MAS 573 minula, ale Legnaniho MAS 568 se přiblížil na velmi malou vzdálenost od křižníku, než vypustil svá torpéda. První minulo, druhé úspěšně zasáhlo trup křižníku Molotov. Po úderu se MAS 568 pokusil utéci do bezpečí rychlým manévrem, ale byl stíhaný torpédoborcem Charkov, který přispěchal na pomoc Molotovu. Velitel Legnani chladnokrevně nařídil svým mužům shodit ze zádi všech deset malých hlubiných náloží, s nastavením na minimální hloubku. Hlubinné pumy vybuchly v rychlé sekvenci těsně před Charkovem, což mu způsobilo závažná poškození a přinutilo sovětský torpédoborec k zastavení stíhání. Obě plavidla Molotov a Charkov ukončila boj a začala se stahovat co nejrychleji ke svým základnám. MAS 568, který v průběhu 15 minut  poškodil dvě nepřátelské jednotky, úspěšně dosáhl Jalty, ač poškozený a napadený několika sovětskými letadly.

Ráno 3. srpna se MAS 573 a 569 vrátily do přístavu Feodosia. Po této brilantní akci, která vyřadila Molotov dvouletou opravou z bojových akcí, zatímco poškození Charkova si vyžádalo několikatýdenní opravy, provedly italské MAS půl tuctu bojových plaveb, při nichž potopily pouze parník o výtlaku 3 000 tun.


MAS 570

9. září 1942 krátce po oficiální návštěvě admirála Readera na italské základně v Jaltě, byl přístav těžce zasažen při náletu pluku sovětských stíhacích bombardérů, který zasáhl a potopil MAS 571, MAS 573, bárku a vážně poškodil MAS 567, 569 a 572.

V období mezi říjnem 1942 a lednem 1943 aktivita italských sil (jak hladinových tak ponorkových) byla postižena zhoršující se situací v zásobování palivy a tak nejvyšší velení italského námořnictva rozhodlo o návratu posádek domů, přenechávající zbývající vybavení německým námořníkům (část německých posádek byla cvičena na italské zákaldně v Pule a v továrně na motory Isotta Fraschini, v Miláně).


MAS na Černém moři

Navzdory tomu mezi lednem a březnem 1943 italské jednotky pokračovaly v boji. 17. dubna, během německých operací na znovudobytí rozsáhlého předností v oblasti Novorossjiska, sedm MAS (s novými posádkami z Itálie)spolu s několika německými motorovými čluny bylo umístěno v Anapě pro útoky proti sovětské pobřežní plavbě. Po několika úspěšných bojích byly 25. dubna všechny operace v této oblasti ukončeny.

Po ztrátě přístavů Feodosia a Iwan Baba, které byly příliš exponované vůči sovětské vzdušné ofenzivě, byly italské MAS nasazeny 13. května z Jalty do posledních bojů. Dne 20. května po oficiální ceremonii byly italské lodě předány německým posádkám. Jako poslední italské posádky pokračující v boji na Černém moři zůstaly pobřežní ponorky CB, které provedly ze své nové základny v Sevastopolu 21 bojových plaveb mezi červnem a srpnem 1943, z nichž pouze jedna si připsala úspěch – v noci z 25. na 26. srpna CB pod velením Tenente di Vascello Armando Sibille úspěšně torpédovala a potopila sovětskou ponorku nezjištěné třídy. Poté co byly ponorky staženy a zakotveny v Rumunském přístavu Costanza, byly posádky staženy do Itálie. Lodě padly v srpnu 1944 ve špatném stavu do rukou Sovětů.

Poznámka: Na Ladožském jezeře, operovala 12. Mas Squadron (lodě č.527 a 528) pod velením Capitano di Corvetta Bianchini. Tyto jednotky byly přesunuly z La Spezia na pobžení tototo jezera severně od Leningradu, kolonou kamionů která urazila více než 3 100 kilometrů v 26 dnech. Dne 15. srpna 1942 tyto dva italské torpédové motorové čluny začaly své brilantní omezené akce potopením sovětského dělového člunu (třída Bira)- MAS 527 pod velením Tenente di Vascello Renato Bechi, 28. srpna MAS 528 potopil nepřátelskou jednotku - velká "maona" s nákladem více než 1000 tun, obsazenou nepřátelskými vojáky. Dne 29. září oba italské MAS zkoušely torpédovat sovětskou ozbrojenou motorovou bárku a 22. října několik dní předtím než jezero zamrzlo svedly poslední bitvu když napadly torpédy a kulomety tři nepřátelské dělové čluny. V listopadu byly oba MAS předány finskému námořnictvu a posádky se vrátily do Itálie.

Pramen:
www.comandosupremo.com/
Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔06.10.2005 📕22.645

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře