Úvahy a náměty – Všeobecné připomínky

Autor : Pacifistka / pacifistka 🕔07.10.2004 📕5.495

Úvahy a náměty – Všeobecné připomínky

 

G.S.Patton Jr. – Válka mýma očima

 

  

Jedním z hrubých nedostatků našeho vojenského systému je udělování nízkých trestů za vojenské přestupky, přečiny a zločiny. Vojenské právo má spíše administrativní než legální povahu. Podle mého přesvědčení mají být vojáci, kteří spí na strážním stanovišti, svévolně se vzdálí na neodůvodněně dlouhou dobu z boje nebo zběhnou z boje, v zájmu spravedlnosti vůči ostatním popraveni a velitelů armád a sborů by měli být oprávněni schvalovat rozsudky smrti. Úplně nesmyslné je tvrdit, že generálové, kteří vydávají rozkazy, při jejichž plnění přicházejí o život tisíce statečných a čestných mužů, nejsou schopni rozhodnout o zbavení života jednoho bídného zbabělce.

Stejnokroje. Účelem stejnokroje je, aby měl voják oděv, v němž vypadá jako ostatní a který podle okolností hřeje nebo chladí. Podle mého názoru ve vhodným stejnokrojem pro amerického vojáka přílba s vložkou, olivově šedohnědá blůza a kalhoty, jež jsou dole patřičně úzké a polní boty. Když se na podzim ochladí, mohly by být kalhoty a blůza vyrobeny z teplejší, šestadvaceti až tricetiuncové látky. Současně by měl voják dostat teplé spodní prádlo a ponožky (čistě vlněné) a vlněnou šálu dlouhou 48 palců (1,32m), kterou si může ovinout kolem krku a v noci natáhnout přes hlavu nebo položit přes žaludek.

Klesají-li teploty k nule nebo pod bod mrazu, měl by voják obdržet kabát z nepromokavé látky s vložkou, ale bez opasku, opatřený vpředu rukávníkem, do něhož si může zastrčit holé ruce, aby mohl ovládat spoušť zbraně, aniž by se musel zdržovat sundáváním rukavic.

Používání hledí. Optická mířidla se nehodí pro boj, protože potmě a za špatného světla nejsou k ničemu. Setkal jsem se jen s dvěma či třemi důstojníky z několika set dotazovaných, kteří někdy viděli vojáka, jenž by v boji nastavoval hladí své zbraně. Proto by měly být naše pušky vybaveny dvojím hledím – jedním napevno nastaveným na vzdálenost 100 yardů a druhým na 300 yardů. Tím se zajistí, že bude voják střílet níže a  kompenzovat tak to, že v zápalu boje vždycky přiliž zvedá mušku.

Řemeny k pušce. Důstojníci, jichž jsem se vyptával na používání mířidel, mi také řekli, že nikdy – s výjimkou dvou odstřelovačů – neviděli vojáky používat řemene pušky jako pomůcky při střelbě. Proto by měl být těžký a drahý kožený řemen stažen z výstroje a nehrazen látkovým popruhem sloužícím pouze k nošení zbraně.

Minomety. Polní minomety by měly být opatřeny osvětlením pro střelbu v noci.

Označení Červeného kříže. Sanitky by měly být natřeny celé bílé, s výjimkou velkého červeného kříže na střeše, na bocích, vzadu i vpředu. Příslušníci zdravotnického personálu u jednotek na frontě by měli nosit krátký plášť kryjící hruď a záda až k opasku. V boji by měl být tento plášť bílý s velkým červeným křížem vpředu i vzadu. Při cestě na bojiště, kdy je bílá barva příliš jasně viditelná ze vzduchu, by se nosil navrch rubem, kde má olivově šedohnědou barvu a malé označení červeného kříže.

Útoky letectva. Víme, jak účinné jsou naše útoky na prostředky spojení, železniční a silniční komunikace nepřítele. Proto musíme počítat s podobnými útoky na naše komunikace a pojítka a přemýšlet o tom, jak si poradit v případě, že budou tyto prostředky částečně nebo úplně zničeny.

Nejlíp je na letectvu požadovat, aby pokud možno přerušilo železniční tratě daleko od měst, a to na třech místech, aby cesta k prostřednímu napadenému místu trvala co nejdéle. To pak protivníka také nutí k přemísťování opravárenských skupin na značné vzdálenosti a tyto skupiny musejí pracovat v místech, kde mohou být snáze napadeny ze vzduchu, neboť ve volném terénu zpravidla nebývají protiletadlové kanony.

Závěrečné souhrnné zprávy. Ihned při operace má skupina důstojníků zpravodajského a operačního oddělení začít sestavovat závěrečnou souhrnnou zprávu. Tato práce musí probíhat a být uzavírána po měsících tak, aby každý měsíc představoval kompletní celek. Po skončení války je třeba takto sepsané údaje znovu sestavit podle jednotlivých tažení. Zpráva musí obsahovat kopie rozkazů a směrnic, mapy … atd.

Vlakové stráže. Vlaky dopravující proviant, palivo nebo jiné zboží, které je prodejné na černém trhu, musí být střeženy. Každého, kdo se pokusí o loupení, je třeba zastřelit a zprávu o tom zveřejnit.

Mrtví a ranění. K správnému vyhodnocování účinnosti nepřátelské palby je nutné větší množství informací o padlých a raněných, než je nyní k dispozici. V současné době známe pouze počet padlých a raněných a druh zranění těch, kteří se dostali do nemocnic, ani u nich však nevíme, na kterém místě bojiště byli zraněni. Nevíme, jak a kde zahynuli padlí. Při sbírání raněných je třeba zavést postup, při němž by bylo zaznamenáno místo, v jehož blízkosti byl dotyčný zasažen. Příslušníci pro evidování hrobů by měli u každého padlého uvádět, jaký druh projektilu byl příčinnou smrti. Nevyžaduje to žádné lékařské znalosti. Každý kdo viděl několik zranění, dokáže rozeznat ránu způsobenou projektilem vypáleným z pěchotní zbraně od zásahu střepinou. Tuto informaci je třeba zapsat. Zaznamenání místa, kde došlo k poranění nebo usmrcení, lze zabezpečit vydáním plánků či náčrtů bojiště příslušníkům zdravotnické služby s služby pro evidenci hrobů. Význam shromažďování těchto informací spočívá v tom, že známe-li příčiny ztrát a místa, kde k nim dochází, můžeme podnikat kroky, abychom se jich příště vyvarovali.

Krytí shora. Protože je jisté,že v příští válce bude nepřítel používat rozněcovače na blízkost cíle, musíme uvažovat o nutnosti opatřit všechny mechanizované prostředky, včetně děl, krytím shora.

Doplňování. Když dnešní pěší divize ztratí čtyři tisíce mužů, je její útočný potenciál nulový, protože 95 procent z těchto mužů jsou střelci – a divize má necelé čtyři tisíce střelců. Totéž platí i když méně naléhavě v případě obrněné divize. Proto musí být v každé divizi organicky začleněn náhradní prapor. V pěší divize by měl tento prapor mít 15 procent celkového počtu střelců divize a 5 procent všech ostatních vojáků, včetně nižších důstojníků. Měla by v něm být jedna rota pro každý pěší pluk a jedna rota pro všechny ostatní útvary a jednotky. Obdobná jednotka obrněné divize by měla mít 10 procent celkového počtu střelců mechanizované pěchoty, 10 procent počtu osob tankových praporů a 5 procent vojáků ostatních odborností, včetně nižších důstojníků.

Během tažení může vzniknout situace, kdy v důsledku návratu raněných z nemocnic počet osob náhradního praporu překročí uvedené procentuální hodnoty, avšak po jednom či dvou dnech bojů se tento stav zaručeně upraví. Pro morálku vojáků je nesmírně důležité, aby se vraceli k svým původním jednotkám beze ztráty hodnosti.

Americká vynalézavost. Američané jsou nejtechničtějším národem na světě. Amerika jako stát má největší možnosti masové výroby strojů. Proto je na nás, abychom vyvíjeli takové způsoby vedení války, při nichž by byla využita naše nadřazenost. Ve válce musíme bojovat pomocí strojů na zemi i ve vzduchu s vynaložením všech našich schopností, zejména vzhledem k tomu, že obě rasy, proti nimž bychom mohli v budoucnu bojovat, jsou po technické stránce slabé, ale mají dostatek živé síly. My sice také máme dost živé síly, ale je přiliž cenná, než abychom jí plýtvali.

Loajálnost. Hodně se mluví o loajálnosti zdola nahoru. Ještě nezbytnější je loajálnost shora dolů, ale vyskytuje se méně často.

Na závěr těchto poznámek musím bohužel podotknout, že když někdo jaksepatří ovládne umění velet, přestává být toto umění zpravidla potřebné – buď v důsledku skončení války, nebo pro pokročilý věk dotyčného velitele.

Autor : Pacifistka / pacifistka 🕔07.10.2004 📕5.495

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře