OBRANA ČESKOSLOVENSKA V ZÁŘÍ 1938 1. díl

Autor : Jana Krechlerová / jana 🕔18.04.2004 📕25.362
Vzhledem k omezeným technickým možnostem a nevelké operační hloubce československého území bylo v roce 1936 definitivně rozhodnuto svěřit ochranu zvlášť ohrožených úseků hranic s Německem pohraničním opevněním. Do září 1938 nebyla dostavěna, přesto už byla rozsáhlá. Tvořila jen 9 632 lehkých objektů, jež měly být dočasným ochranným štítem pro bránici se pěchotu, a 265 objektů těžkých. Ty měli čelit nepříteli delší dobu, u tvrzení – bylo jich 38 – se počítalo s odporem několikaměsíčním. Některým opevněním rychle dostavovaných po únoru 1938 chyběla zatím část plánovaných zbraní.

Mobilizace vyhlášena 23. září 1938 postavila armádu s více než 1,5 mil. vojáků. Nedostavila se asi polovina německých vojáků, citelněji se tato skutečnost projevila jen u těžkého dělostřelectva. Armáda měla k dispozici 1,2 mil. Pušek a 62 tisíc kulometů. Jejich modernizace byla rozvinuta méně, týl byl ponejvíce odkázán na selskou vozbu. Soustředěno bylo 36 tisíc motorových vozidel, na 200 tisíc koní a 32 tisíc povozů. Bojových vozidel měla armáda na 600, z toho 469 tanků trojího typu.

Letectvo čítající 568 bojových letadel první linie bylo rozděleno do 7 leteckých pluků – celkem 60 letek, z toho 21 stíhacích, 13 bombardovacích , 21 průzkumných a 5 kurýrních. Proto protileteckou obranu bylo určeno 64 baterií protiletadlových děl a 77 rot protiletadlových kulometů. Technicky vyspělé dělostřelectvo bylo rozděleno do 213 dělostřeleckých oddílů. Vynikající byla morálka vojáků české, slovenské a ukrajinské národnosti a jejich postojům odpovídalo i jednání  a chování  zázemí. Toto  uvědomělé bojové odhalení povyšovalo celkovou úroveň československé armády, která i přes některé vážnější nedostatky představovala značnou sílu.

První přijel ve čtvrtek 29. září 1938 do Mnichova Adolf Hitler  (jel směrem na KUFSTEIN) kde se měl setkat s Benitem Mussolinim. Hranice duce přejel po šesté na Brenneru, pozdravil se tu s Hitlerovým náměstkem Rudolfem Hessem a spolu pak vjeli do KUFSTEINU. Na mapě Mussolinimu ukázal, co bude od Československa požadovat. Mussolini ho okamžitě přijal za svůj, lichotilo mu, že byl povýšen do postavení autora a že mnichovská konference vůbec posílí mezinárodní pozici Itálie.

Mezitím už na letišti Oberwiesenfeld přistál dvoumotorový Bloch – 220 s francouzským ministerským předsedou Eduardem Daladierem, celou cestu se radil se svými poradci, ale poslouchal, než radil. „ Žádnou válku, jen žádnou válku !“ loučil se s ním generál Vuillemin, který se dal před měsícem v Německu přesvědčit, že Goringově luftwaffe nikdo neodolá.

„Přivezte mír!“ žádal Daladiera také ministr zahraničí Georges Bonnet, jenž už dlouho prosazoval dohodu s Německem, „ za každou cenu“. Zaplatilo by jí hlavně Československo.

Chamberlain si byl jist, že tentokrát se s Hitlerem zcela dohodne. "Jsem přesvědčen, že vše podstatné můžeme dostat bez války a bez odkladu", napsal mu ve středu 28. září. Zároveň mu nabídl, že s ním a se zástupci Francie, Itálie a Československa bude v Berlíně jednat o předání československého pohraničí Německu. Hitler v té chvíli vyhrocoval mezinárodní situaci hrozbou okamžitého přepadu Československa. Před šesti dny nadiktoval na godesberské schůze s Chamberlainem Československu takové požadavky, že ukládaly tomuto státu o život. Přitom mu přijel britský premiér oznámit , že spolu s Francouzi vymohl na pražské vládě příslib odstoupení československých pohraničních okresů s německou většinou. Hitlerovi to už bylo málo, chtěl svou říši zaříznout do československého těla tak, aby dýchalo jen z jeho milosti, a ještě ne dlouho. Dávno myslel na zničení československého státu a na vypuzení Čechů ze střední Evropy. Od poloviny třicátých let se k útoku na Československo chystaly válečné plány. Překáželo nacistům ve výstavbě středoevropského „ ocelového jádra“ velkoněmecké říše, vadilo jim pro svou zahraniční politiku.
 
KVANTITATIVNÍ POMĚR MÍROVÝCH A MOBILIZOVANÝCH SIL NĚMECKA A
ČESKOSLOVENSKO – FRANCOUZSKO – SOVĚTSKÉ KOALICE V ROCE 1938

Počty vojáků Mírový stav Po mobilizaci Divize Brigády Tanky  Letadla
Německo 550 000 3 500 000 42 2 1 800 3 300
ČSR 170 000  1 500 000  21   469 568
Francie * 550 000 2 700 000  35   1 300 700 
SSSR 1 400 000 4 500 000 97   10 000  5 200 **

* Jen Francouzská metropolitní armáda
** Asi 3 750 letadel umístěno v evropské části SSSR, pro přímou pomoc ČSR se počítalo s 1 100 letadly, z nich asi 550 mělo být přímo přemístěno na československé území.
 
Spojeneckou smlouvu z ledna 1924 se Československo přimklo k Francii a tento vztah si utvrdilo ještě další smlouvou z následujícího roku.

Henleinova strana : Koncem března 1938 dostala od Hitlera pokyn chystat politické podmínky k německému válečnému úderu. Po 12. září se pustila do ozbrojených střetů, které jí přinesly zákaz existence. Na německém území se proto za pomoci  říšské armády a vedení SA a SS změnila v Sudetendeutsches Freikorps, jenž začal teoreticky napadat české pohraničí. Za pomoci ozbrojených nacistických jednotek tu po 20. září ovládl některé úseky a místa.

Napadnout v brzké příhodné době Československo se Hitler zřejmě definitivně rozhodl koncem května 1938, kdy k tomu vydal i příslušné směrnice. Na námitky generálů, že válka proti značně vyzbrojenému Československu se stane evropskou a pro německo krajně nebezpečnou, Hitler nic nedal. V pokynech sepsaných po polovině června si stanovil podmínku : „Chci se rozhodnout k akci proti Československu jen tehdy, budu – li pevně přesvědčen, tak jako v případě obsazení demilitarizovaného pásma a vstupu do Rakouska, že Francie do války nepůjde, a proto také Anglie nebude intervenovat. Zpochybňovalo ji vědomí nedostatečně opevněné a málo vojensky obsazené západní hranice. Hotovy měly být do 1. října, po žních a hlavní podzimní sklizni.

Od poloviny srpna se rozsáhle povolávali záložníci, byla to téměř skrytá mobilizace, která se zastírala občanským propuštěním nevelkého počtu záložniků, za něž hned nastupovali jiní. Učili se zdolávat pevnůstky a překážky, na které mohli narazit právě v československém terénu. Nijak podrobně je však neznali.

"V noci z 27. na 28. září prohlásil v mé přítomnosti", zapsal si do pamětních poznámek státní tajemník ministerstva zahraničí Ernst von Weizsacker, "že zničí Čechy vojensky". Do války se ale nehrnuli.

Při průjezdu jedné tankové divize Berlínem Hitler zjistil, že lidé jsou proti válce. Nemohl také počítat s nečekaným úderem na nepřipravené Československo – to právě končilo zdařilou mobilizaci.

Itálii se do války nechtělo a také jiní partneři spíše čekali na kořist.
Autor : Jana Krechlerová / jana 🕔18.04.2004 📕25.362

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře