Jan Klán

Autor : Michal Rak 🕔27.01.2004 📕12.946

Narodil se 22. ledna 1911 v Německém, dnes Havlíčkově, Brodě. Zde také maturoval na reálném gymnáziu a v roce 1930 nastoupil vojenskou službu ve Škole pro důstojníky letectva v záloze u VLU v Prostějově. V letech 1932-1934 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a v Prostějově. Poté sloužil jako stíhač u Leteckého pluku 2 v Olomouci. Roku 1936 byl jmenován pobočníkem velitele III/2 perutě a vystřídal několik jejích letek. Roku 1938 vykonával funkci velitele Četnické letecké hlídky v Českých Budějovicích a to až do okupace.

Z vlasti uprchl v květnu 1939 a z Polska se dostal do Francie. Přeškolil se v Chartres a již v prosinci 1939 odchází na frontu ke GC II/5, kde létal na amerických stíhačkách Curtiss Hawk H.75. na francouzské frontě nalétal celkem 55,3 operačních hodin a získal osm vítězství - pět jistých a tři pravděpodobná.

První vítězství si připsal již 23. 4. 1940 v průběhu podivné války. Piloti GC II/5 toho dne doprovázeli průzkumný Potez 637 do prostoru Differten-Hitzbach. Cestou k cíli potkali ale „konkurenci“. Šlo o průzkumný Do 17P od útvaru 1.(H)/13 a doprovodem dvanácti Messerschmittů Bf 109E od útvaru I./JG 52. Ihned se strhla rvačka, v níž se Klánovi podařilo zapálit motor stodevítce, kterou pilotoval Franz Essl od 2./JG 52. Německému pilotovi se podařilo přistát se zraněními v německých liniích. Byl to první Messerschmitt Bf 109 sestřelený čs. letci.

Dne 15. 5. 1940 Klán získal pravděpodobný sestřel pozorovacího Hs 126. Vítězství nad dalším Hs 126 si připsal 5. 6. 1940, kdy devět Curtissů sestřelilo u Noyonu stroj od jednotky 1.(H)/21. Dva dny nato si jedenáctičlenná hlídka, v níž byl i Klán, rozdělila pravděpodobný sestřel jednoho Do 17. Cestou zpět došlo ještě k boji s Bf 109 a jednoho z nich Klán sestřelil.

Dne 10. 6. provádělo deset Curtissů od GC II/5 volné stíhání nad operačním prostorem II. a III. armády. Cestou potkali průzkumný Do 17. Klán a pět dalších stíhačů se něj vrhlo a poslalo ho k zemi asi 17 km od Nancy. Dalšího nepřátelského průzkumníka, tentokrát He 111, zničila šestka pilotů GC II/5 15. 6. 1940. Byli mezi nimi i tři Češi - J. Klán, L. Světlík a J. Duda.

Dne 16. 6. 1940 získal Klán své poslední vítězství a zároveň šlo o poslední vítězství GC II/5 v bitvě o Francii. Trojice ve složení M. Monraisse, J. Klán a Y. Fabre poblíž Marennes pravděpodobně sestřelila Junkers Ju 88. Bylo to sedmdesáté šesté vítězství skupiny GC II/5. Pak následovala jen evakuace do severní Afriky.

Z Afriky se pak Klán dostal přes Gibraltar do Anglie. Zde vstoupil do RAF a byl přidělen k 312. čs. stíhací peruti. Zúčastnil se bitvy o Británii a od listopadu 1940 působil jako velitel letky A. V květnu 1941 se stal velitelem celé peruti, ale pro zdravotní problémy musel již následující měsíc zanechat operačního létání. Poté působil jako styčný důstojník u 11. skupiny Fighter Command. Zde podporoval vznik čs. stíhacího křídla. Na vlastní žádost se ale znovu přihlásil do akcí, ale mohl létat jen jako noční stíhač. Po přeškolení pak sloužil u 605. perutě na letounech Boston Mk.III a Havoc Mk.I. Zde setrval asi tři měsíce a od října 1942 sloužil u 68. perutě RAF. Operačních letů se účastnil do června 1943.

Poté se dobrovolně přihlásil do skupiny čs. letců, kteří se chystali odplout do SSSR. Do Sovětského svazu se dostal v únoru 1944 a stal se zástupcem velitele 1. čs. stíhacího leteckého pluku. Poté se účastnil bojů nad povstaleckým Slovenskem a od října působil jako velitel Čs. leteckého výcvikového střediska v Przemyślu v Polsku. V lednu 1945 se stal zástupcem velitele 1. čs. smíšené letecké divize, která se účastnila závěrečných bojů ve Slezsku.

V osvobozeném ČSR se stal velitelem Letecké dopravní skupiny. V roce 1946 odjel do Moskvy jako zástupce čs. vojenského a leteckého atašé. V únoru 1948 byl však odvolán. V červnu 1948 se stal velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích, v červenci pak velel 5. stíhacímu leteckému pluku, vyzbrojeného Aviemi S-199. V květnu 1949 byl propuštěn z armády a z obav před zatčením emigroval do zahraničí. Usadil se v USA, kde pracoval pro firmu Piper.

Jan Klán zemřel 10. 12. 1986 v Tusconu v Arizoně.

Jan Klán byl nositelem dvou Čs. válečných křížů, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy, Řádu SNP I.tř., francouzského Croix de Guerre s dvěma palmami a dvěma stříbrnými hvězdami, řádu Légion ďHonneur či rumunského Corona Romana.

Autor : Michal Rak 🕔27.01.2004 📕12.946

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře