Kde bojoval můj praděda?

Dobrý den. Do rukou se mě dostala fotografie ze světové války na které je můj praděda, bohužel je to jediná věc po něm! Bylo by možné nějak zjistit kde u jaké jednotky bojoval? Na fotce je zachycen v nemocnici v Bolzanu a píše že odjíždí směr Triest je to ten zcela napravo. Narodil se roku 1892 ve Lhotce (Telč). Podle všeho válku přežil a dožil ve Slavonicích.

Pane kolego, řeší se to zde stále dokola, použijte vyhledávání. Velmi ve zkratce:


1. použijte online výkazy ztrát (vzhledem k tomu, že byl v nemocnici by tam mohl být uveden)
2. Napište dotaz do VÚA Praha, zda se zde nedochoval kmenový list.
3. Pátrejte v kronice rodné obce Vašeho pradědy
4. Napište do Kriegsarchivu ve Vídni (pozor zpoplatněno)
5. Propátrejte online databázi legionářů


Jinak jste neuvedl vcelku důležitý údaj - jméno pradědečka...

Omyl, nejede do Terstu, ale do Trientu! To je trochu jiná fronta - tam bylo na vánoce 1914 asi trochu chladněji.

Ano napsal jsem to špatně jde o Trient! Jinak jméno mého pradědy je František Kolář. Do archivu jsem samozřejmě psal odpověď byla negativní. Legionářem se zřejmě nestal. Jinak s fotek nelze určit u jaké jednotky bojoval?

Váš pradeda bol výborným strelcom, pretože nosil vyznamenanie "strelecké šnúry". Je pravdepodobné, že znalci aj podľa týchto streleckých šnúr poznajú jednotku, kde bol zadelený, domnievam sa však, že foto, kde sú štyria vojaci z ktorých majú 3 strelecké šnúry je ešte z čias pred rokom 1914.


Citace: Altmann


Pro informaci soupis střeleckých šňůr:


1. Střelecké vyznamenání pro myslivecké jednotky, zal. 13.07.1868
2. Odznak (šňůry) pro kormidelníky ženijního vojska, zal. 29.07.1869
3. Pracovní šňůry (vyznamenání) pro ženijní jednotky, zal. 15.11.1869
4. Střelecké šňůry pro uherskou zeměbranu, zal. 25.06.1876
5. Střelecké šňůry pro výtečné střelce c. k. zemských střelců, zal. 06.04.1878
6. Pracovní vyznamenání (šňůry) pro železniční a telegrafický pluk, zal. roku 1890/91
7. Vyznamenání, střelecké šňůry pro elitní střelce pěchoty, zal. v roce 1906
8. Vyznamenání, střelecké šňůry pro elitní střelce myslivců
9. Střelecké šňůry pro vyšší střelce c. k. zemských střelců, zal. 28.06.1906
10. Vyznamenání, střelecké šňůry pro dělovody, rok založení 1910


Skúste sa pozrieť na forum.valka.cz

Zdravím, podla miesta narodenia by mal narukovat k 81.pešiemu pluku Jihlava alebo k 14.zemebraneckemu pluku Jihlava ,ale skor sa priklanam k tomu 81.peš.pluku.(vid priloha1,2) obydva pluky na začiatku vojny nastupili na halíčsky font. len neviem čo by robil v nemocnici v Taliansku na konci roku 1914 ak bol ranený na Halíčskom fronte.Asi by som pátral podla tej nemocnice (K.u.K reservespital Bozen)pod aký vojenský utvar patrila a tak určit v akom bol pluku.

Tady jsou jednotky, které tam byly posádkou v roce 1914. Tož bádejte, kolego
/topic/postview/417589/

Jednoho Františka Koláře z Moravy jsem našel:
Verlustliste
* Datum vydání ročníku: 1914
* Datum vydání výtisku: 31.12.1914 Číslo výtisku: 89
* Číslo stránky: 19


* URI:
kramerius.nkp.cz


Může to být on?


Je tam psané, že sloužil u FJB 25 (prapor polních myslivců č.25). Ovšem tento prapor byl u 49. pěší brigády na východní frontě...




Chcu upozornit, že odhady u kterého pluku kdo sloužil jsou dost nepřesné. Lidi občas sloužili u úplně jiných pluků, než kde by měli.


BTW - IV./81. prapor nebyl na ruském bojišti, ale u 6. horské brigády v Srbsku.

Tady ještě vkládám tu stránku.

FJB 25 společně s FJB 17 byly doplňovány z doplňovacího obvodu brněnského, který v případě těchto praporů polních myslivců zahrnoval celý doplňovací obvod 14. zem.p.pl., takže FJB 25 je v tomto případě jednotka, do níž by i podle své domovské příslušnosti dotyčný spadat klidně mohl.

Další Kolář František je na str. 22 Verlustliste č. 91, ale ten je z LstIR 28, a pochází z Mühlhausen, což by mělo být Milevsko.


Tím chcu říct, že je potřeba ty seznamy ztrát projít, ukdyž jsem už nějaký záznam našel...

Krásný večer všem,


mám podobný dotaz jak zjistit, kde bojoval můj pradědeček. K dispozici mám jen jednu fotografii a feldpost kart.
Z tohoto se mi podařilo zjistit :


že KuK Komando der mobilen, H.H. Anlage No.2........K u K Feldpostant 602. Se měla v uvedené době 8.2.1915, nacházet někde na Korutanské frontě, patřit k 57. Gebirgsbrigade (57.Horskábrigáda) pod velením ge.majora Henneberg, Joseph Freiherr von. Která byla součástí 92. Infanterietruppendivision (92. pěší divize) velitel gen.major Fernengel, Johann, Rohrovi armádní skupiny.


V databázi legionářů zatím žádná data a rovněž v evidenci padlých zatím nic.

I když jde snad jen o překlep tazatele, podotýkám raději, že na razítku není podle mého 8.2.1915, ale 8.12.1915. Válka s Itálií začala až v květnu 1915 a armádní skupina Rohr také vznikla až po jejím začátku.

Děkuji za opravu, ano je to překlep a správné datum 8.12.1915.

Kde děda bojoval se z fotky asi nepozná, ale je jasné, že nebyl pěšák, u boku mu visí tesák vzor 1873/62, který nosili ženité, dělostřelci a později i další jednotky jako vozatajci a podobně.

Děkuji za info. ve skrytu duše jsem doufal, že si tesáku někdo všimne,a bude třeba možné určit, kam narukoval, v tomto oboru jsem naprostý laik a od té doby co jsem objevil doma tyto fotografie, jsem zahlcen spoustou informací v označení různých vojenských uskupení R.U armády v kterých naprosto tápu.


Ještě bych uvedl, že se jednalo o Václava Šindeláře, nar. v obci Lukov/Vraný,u Slaného, bohužel datum narození nemám zatím ověřené, čekám na odpověď z archivu matriky.


V databázi legionářů objeven Václav Šindelář, který byl v italských legiích, ale záznam je nedostatečný, poslal jsem dotaz na další informace a rovněž v evidenci padlých nenalezen.


Pradědeček se měl vracet po skončení války z italské fronty, takto to vyprávěla prababička, čekali ho ( údajně měl zaslat lístek, že je na cestě domů, ten jsem nenalezl). Od navracejících se vojáků, se měla dozvědět, že má být v dalším vlaku. Ale, nikdy se nevrátil.


Jen chci dodat, že každým dalším pátráním získává člověk spoustu informací o daném období, ze života vojáků a legionářů a zjišťuje, že Vojáci C.K armády byli v celku opomíjeni za dob 1. rep. i v dalším období, skoro, dá se říci, cíleně zapomínáni. Což je pro náš národ v celku častou a smutnou záležitostí. A každý by si měl uvědomit, že bez jakéhokoliv, byť posledního vojáčka, či známého hrdiny(každé to označení se mění v různém období výkladu naších dějin). bychom tady třeba v klidu nežili........


Takže ještě jednou děkuji za každou informaci.

A podařilo se rozluštit, co za jednotku je "K.u.K. Kommando der mobilen H.H. Anlage No.2"? Jestli je to nějaká technická jednotka, nebo nějaká dělostřelecká (haubitz?)... mně takový název teda nic neříká, ani se mi nepovedlo nic najít.

Ne, do současné doby jsem na to nenašel žádný odkaz, vše co jsem zjistil bylo z umístění. K u K Feldpostant 602 -která byla přiřazena v době 7/15-3/17, k 57 GbBrig. Tu jsem objevil na zdejších stránkách a ta spadala pod 92. Infanterietruppendivision, která byla součástí Rohrovi armádní skupiny v uvedeném období. pokud jsem hledal správně?


Dál už se ztrácím ve všech zkratkách, podle hrubého překladu je to nějaké mobilní velení.


Jinak můj neodborný názor, po prohlídce fotek je, že se jedná o nějakou pracovní skupinu, ženistů, vozatajů či něčeho podobného, podle uniforem, není na nich žádné viditelné označení, blůzy nemají límečky. A na té samostatné mě upoutal tesák a po přiblížení je z pravé strany na čepici znatelný odznak a opět bílý límeček. Jo, a ještě je na bílé budově tužkou napsáno "KANCELOVI", či něco podobného. Zdá se, že je to stejným rukopisem, jako psaný text feldpostkarty.

.

ještě k "K.u.K. Kommando der mobilen H.H. Anlage No.2"


Kommando = velitelství, oddíl, příkaz, komando


der = ten


mobilen = mobilní, auto


anlage = zařízení, nakládání, základ

Tady je pár zmínek o H.H. Anlage No. 3. Podle toho to vypadá, že šlo stutečně o nějaké technické jednotky (v předválečných tabulkách neexistují). Jinak co znamenají ta H, se mi rovněž nepodařilo zjistit. Ale mluví se tam o nějakých světlometech a "elektrozugu"...

A co takhle Hochspannungs-Hindernis, tedy jednotky které zajišťovaly jednak stavbu elektrických překážek ale i opravy různých přístrojů a patřily pod světlometné jednoty ? To by odpovídalo tomu tesáku, i tomu že zřejmě šlo o mobilní jednotku (přesouvaly se v rámci úseku fronty dle potřeby).

Já doufal, že to odborníkům nakonec nedá. Díky, pane kolego.

Děkovat není zač, je to jen možnost, i když pravděpodobná.

Nejen pravděpodobná, nýbrž jistá:
"...Zbraní se smrtelnými účinky byly vysokonapěťové zátarasy (Hochspannungs-Hindernis), které
vytvářely a obsluhovaly zvláštní čety. Jednotku tvořili dva důstojníci a 67 vojáků, z nichž bylo
16 elektrotechniků, 20 střelců a 21 pomocníků. Jednotka dokázala zabezpečit výstavbu a provoz
až 2 000 m vysokonapěťových zátarasů, byla však také využívána pro obsluhu a opravy elektrických
přístrojů a strojů v zákopech - elektrických vodních pump, ventilátorů, pil apod..."
Peter Jung: Rakousko-uherská armáda za první světové války (Brno 2007)

Pravděpodobná je ta zkratka, jistá by byla kdyby to bylo někde doloženo v dienstreglamá Z toho co cituješ jsem vycházel, navedlo mne na to právě to o světlometech (pod ty to organizačně patřilo) a psaní o lokomobilách a dynamech v tom dokumentu co jsi na něj odkázal.

Takže "viribus unitis": je to TADY!

Pánové smekám a děkuji, dle vašeho zjištění jsem ještě trošku zapátral a zde je odkaz na rozdělení různých druhů vojsk www.austrianphilately.com.


Zde technické jednotky * Sappeure * mobile Hochspannungshindernisanlage, zřejmě bylo 5. jednotek. Ale, jinak se v tom moc nevyznám.
Dále jsem jen pro zpestření zjistil, že z jedné obce v okolí Slaného (zde se nachází i obec mého pradědy Královice), byl přidělen další človíček, tentokráte u H.H. Anlage No.3 o které se zde již psalo.


Tak mě, jen tak napadlo, zda v Praze nebyla umístěna ženijní jednotka v které se H.H. formovala. Ale, to je jen má domněnka.

Myslíte toto: /topic/view/111197/Zakopnicky-prapor-c-08 ?

Tak bych řekl, že to bude správný směr, jelikož hlášení o H.H. Anlage No.3 je od K. u. k.Gruppe Obst. v. Ellison. A je velká pravděpodobnost, že narukoval k Zákopnickému praporu č. 8, doplňovací rota Praha, Velitelství: Roveretto


Já mám základní problém s datem narození pradědečka, podařilo se mi zjistit číslo matriky. Ale, jelikož Státní oblastní archiv v Praze, pozastavil vyřizování písemných žádostí, tak se tam musím dostavit osobně a dohledat požadované údaje. To zvládnu až o dovolené a spojím to i s Vojenským archivem v Praze. V mezičase zapátrám v obecní kronice a muzeu ve Slaném, v kterém jsou uloženy skleněné desky Fotoateliéru Duras Slaný, z kterého pochází portrét pradědečka a bude zde i datum pořízení (doufám).

A ještě pro zajímavost, tak tomu človíčkovi byla poslána korespondence dne 26.5.1916 na adresu K.K. Komando der Mobile H.H. Anlage No. 3. Feldpost 217, která ve shora uvedeném hlášení K. u. k.Gruppe Obst. v. Ellison

Totéž číslo polní pošty měl tehdy můj děda. Takže jsme vlastně frontoví příbuzní http://valkanaitalii.webnode.cz/

Po delší odmlce, ale přeci.


řekl bych, že na Italské frontě byla dost velká Česká rodina:-). Stránky jsou super, načerpal jsem z nich spoustu informací
Já trošku pokročil, podařilo se zjistit datum narození pradědečka, byl ročník 1882, Takže mohl narukovat při všeobecné mobilizaci 1.8.1914, a nebo pak 9.5.1915.


A teď ještě drobné postřehy z návštěvy Státního oblastního archivu v Praze´, dá se dodat super prostředí, velká vstřícnost.Matriky vám dodají nejpozději do hodiny, záleží na době odevzdání žádanky. Doporučuji s sebou bavlněné rukavice (ale, není problém dají vám je) a fotoaparát, je možnost si vše nafotit, po vyplnění formuláře. A pak mít dostatek času. Maximální počet matrik na zapůjčení je 5.


Má další cesta vedla do Ústředního vojenského archivu. zde rovněž velká vstřícnost, paní v badatelně mi ochotně vyplnila žádanky a poradila, takže já budu čekat na odpověď a doufat, že se požadované záznamy zachovaly. K prostředí jen dodávám, jak to říci slušně, smutné ,zvláště když si člověk uvědomí, jaký má rozpočet Ministerstvo obrany a co vše je v archivu uchováváno, tak by si toto místo zasloužilo větší pozornost.


Dále, jsem byl ve slánském muzeu, ale bohužel se mi nepodařilo zjistit požadované informace k dataci fotografie.
A s obecní kronikou jsem rovněž neuspěl, jelikož se v době demokracie ztratila, přežila dvě války, komunisty, ale demokracii ne .


Jinak o H.H. Anlage No.2 jsem nikde nic neobjevil, pouze v jedné aukci v roce 2010 se prodávala feldpostkarta s datací 3.12.1919 s razítkem HH. Anlage číslo špatně čitelné, ale v textu snad uvedeno II. Feldpostamt 379a.


Tak, zatím všem děkuji za spolupráci.

Krásné nedělní odpoledne všem,


tak a je potvrzena další jednotka a to H.H. Anlage No. 5.
Jedná se o papírovou přelepku na dokumenty či korespondenci.

Tak přidám ještě jednu pomůcku, jedná se o knihu Zevrubný popis Království Českého, dle okresních hejtmanství. Okresní Hejtmanství Slánské rok 1887. Kniha je dostupná na Krameriovi.
dám zde výpisek k tématu hledání možného zařazení k K. u. K. armádě, kniha však obsahuje spoustu dalších informací:


citace str. 70 odst. d) Vojenské zřízení


*Z hejtm. Slánského doplňuje se c. k. řadového vojska pěší pluk č. 28 s c.k. velitelstvím doplňovaného okresu v Praze, podřízený c k. velitelství 8. armádního sboru tamtéž: pak c. k. české zemské obrany pěší prapor Berounský č. 34. sídlem v Berouně, podřízený c. k. velitelství pěšího pluku č. 7. v Plzni a c. k. velitelství zemské obrany v Praze.
Řadového vojska pěší pluk č. 28. doplňuje se z Prahy a z hejtm.: Karlínského, Mělnického, Slánského, Smíchovského a Vinohradského. Berounský prapor č. 34 zemské obrany doplňuje se z hejtm.: Slánského, Hořovického a rakovnického. Pěší pluk č. 7 zemské obrany skládá se z praporu Berounského (č.34), Plzeňského (č.35) a Klatovského (č. 36).
Vedle c. k. okr. hejtmana obstarává záležitosti vojenské c. k. okr. šikovatel.
R. 1887. připadá dle počtu obyvatelstva na hejtm. Slánské 3.711 vojínů (od r. 1875. odvedených) a 13.159 domobranců (od r. 1845. narozených)

Ještě trochu nepodstatných postřehů k té fotce. Ten nápis bych četl spíše jako věnování "Kamilovi" a o konkrétní jednotce svědčí
"hlava v horní řadě druhá zprava ". Ostatně ta budova se zdá být jednoznačná - lehká polní stáj.

Tak a již došla zpráva z VÚA:


Václav Šindelář vojín střeleckého pluk č. 8, zemřel z příčiny neuvedené dne 29.1.1919 v Itálii, Gallarate voj. nemocnici, pohřben 30.1.1919 na voj. hřbitovu v Gallarete.
Dále záznam v matrice čs. pěšího pluku 5 (bývalého C. a K. zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 k němuž byl přidělen v roce 1917.


Rovněž mám kmenový list, kterému nerozumím a osobní výkaz č. 1396 v němž je pouze uvedeno jméno Václav Šindelář a rok narození, jinak je prázdný1882.


Tak zde prosím o pomoc s překladem a vysvětlením.

Krásný den všem, zde je můj drobný výklad dokladu, pokud někdo může doplnit budu rád.




Zdravotní klasifikace: B
Jméno: Šindelář
Rok odvodu: 1915 přidělené číslo 3045 h.
Příslušný k obci: Malikovice - okres Slaný


Profese: dělník
16.8.1915 Tříděn a odveden v Praze, vhodný pro p
16.8.1915 přidělen: Befestigunngsbau direktion Wien –
velitelství staveb
pevnostního opevňování ve Vídni
25.2.1917 převeden: z velitelství pevnostního opevňování ve Vídni ke K. u.K.
Zeměbraneckému pěšímu pluku č. 8
25.2.1917 na
25.6.1918 zproštění vojenské služby: Rozhodování o další službě ze zdravotních důvodů
poškození v rozsahu 15 procent, léčba 4 měsíce,
Rozhodnutí Supkom. Salcburg
20.6.1918 přidělěn Zeměbraneckému pěšímu pluku č. 7 Plzeňský
22.6.1918 přidělen: Zeměbraneckému pěšímu pluku č. 7 Plzeňský, ke
stavebnímu družstvu v Bozenu
-
Dále záznamy Československé armády, nechápu, jelikož zřejmě neměli tušení co s ním je.
1.10.1921 Praha rozhodování o zdravotní klasifikaci, beze změn zůstala B
Dále vzhledem ke klasifikaci 9, pokládán za neodvedeného.
Propuštěn z branné moci roku 1921
15.3.1924 Praha- proveden zápis o umrtí dne 29.1.1919 v Gallarate
Zápis proveden na Velitelství čs. Pěšího pluku č. 5, náhradní prapor, mjr Dráský

Zdravím všechny přítomné i nepřítomné, dovolím si zde udělat drobný souhrn o pátrání po osudu svého pradědy.


Václav Šindelář – narozen 22.7.1882 v Lukově č. 1, příslušný k Malkovicům okres Slaný. Ženatý s Alžbětou Dolanovou s níž měl pět dětí, Václava, Boženu, Annu, Martu a Jiřinu. Žili společně v obci Královice okres Slaný až do roku 1915, kdy byl praděda odveden do velké války…
Zde trošku odbočím do svého dětství….kdy jsem slýchával o pradědovi, který, se měl vracet z Italské fronty, údajně poslal zprávu o návratu, byl čekán prababičkou dětmi v Královicích na nádraží, zde se vraceli ostatní, kteří měli říci, že má být v dalším vlaku. Avšak nepřijel, nejsou známy další skutečnosti, zda padl, byl nezvěstný. Prababičce Alžbětě nikdo nepodal žádnou zprávu o osudu jejího manžela a otce jejich pěti dětí..byl to jen voják C. a K. armády….
…jen 94 let neměla rodina o pradědečkovi žádné zprávy……letos má 130. výročí narození….
…..já si vzpomínám, jak jsem seděl se svou babičkou, jeho dcerou Martou u stolu, byla zapálena svíčka s babičkou jsme popíjeli cikorku a ona mi ukazovala fotografii vojáka, mě na něm fascinoval knír a velký tesák u boku. Pamatuji si jen že mi říkala, že je to její tatínek Václav, tak jako já, který byl ve Velké válce tam v Itálii a nikdy se nevrátil. Měla velké přání zjistit co se mu přihodilo, že doma zanechal opuštěnou ženu svou Bětušku a pět dětí…. V té době mi bylo 7 let….
…a po třiceti letech jsem nalezl doma fotografie vzpomněl jsem si a, tím vše začalo…… hledání pátrání a dotazování. Hlavně díky tomuto fóru kde jsem získal prvé informace a ještě jednou chci všem zúčastněným poděkovat. ….A za další tři měsíce…
Po dohledání data narození pradědečka proveden dotaz do Vojenského ústředního archivu v Praze a zde zjištěno……
Václav Šindelář, vojín střeleckého pluk č. 8, zemřel z příčiny neuvedené, dne 29.1.1919 v Itálii, Gallarate vojenské nemocnici, pohřben 30.1.1919 na vojenském. hřbitovu v Gallarate


Následně se pokouším dohledat místa a jednotky u kterých praděda působil:


16.8.1915 Tříděn a odveden v Praze, (č. 3045 h)


16.8.1915 přidělen: Befestigunngsbau direktion Wien – velitelství staveb pevnostního opevňování ve Vídni, zde zřejmě zařazen k K.u.K Komando der mobilen, H.H. Anlage No.2 – (Hochspannungs-Hindernis,)
8. 12.1915 praděda odeslal domů Feldpostkarte s rázítkem jednotky K.u.K Komando der mobilen, H.H. Anlage No.2 a razítkem polní pošty K u K Feldpostamt 602. Kdy tato polní pošta, měla patřit k 57. Gebirgsbrigade (57.Horskábrigáda) pod velením ge.majora Henneberg, Joseph Freiherr von. Která byla součástí 92. Infanterietruppendivision (92. pěší divize) velitel gen.major Fernengel, Johann, Rohrovi armádní skupiny. Jenž byla umístěna na Korutanské frontě
25.2.1917 převeden: z velitelství pevnostního opevňování ve Vídni ke K. k Střelecký pluk č. 8 Pražský. S tímto se zúčastnil 11. bitvy na Soči a poté bojů na Tyrolské frontě na Monte Sisemol. Dále zřejmě onemocněl či byl zraněn..

25.6.1918 zproštění vojenské služby: Rozhodování o další službě ze zdravotních důvodů poškození v rozsahu 15 procent, léčba 4 měsíce, rozhodnutí Supkom. Salcburg


20.6.1918 přidělěn K. k.Střelecký pluk č. 7 Plzeňský


22.6.1918 přidělen: K. k.Střelecký pluk č. 7 Plzeňský, ke stavebnímu družstvu v Bozenu. Zde se mi ještě nepodařilo dohledat místa umístění a bojů. Ale pravděpodobně byl zajat při poslední ,,Italské Vítězné ofenzivě“



Dále záznamy Československé armády, nechápu vlastně i chápu rozhodnuto u stolu, jelikož zřejmě neměli tušen Co s ním je.


1.10.1921 Praha rozhodování o zdravotní klasifikaci, beze změn zůstala ,,B“ Dále vzhledem ke klasifikaci 9, pokládán za neodvedeného.
Propuštěn z branné moci roku 1921
15.3.1924 Praha- proveden zápis o úmrtí dne 29.1.1919 v Gallarate. Zápis proveden na Velitelství čs. Pěšího pluku č. 5, náhradní prapor, mjr Dráský


Jak jsem již uvedl zemřel jako vojín střeleckého pluk č. 8, dne 29.1.1919 v Itálii, Gallarate vojenské nemocnici, pohřben 30.1.1919 na vojenském. hřbitovu v Gallarate. Úmrtní list číslo 348/P/83/19. Zde již pravděpodobně, jako vojín Čs. domobrany v Itálii (č. 1396)
Zde pokračuje další mé pátrání, zjistit, kde je praděda pohřben, psal jsem již do Gallarate, ale zatím žádná odpověď. Tak sem učinil další pokus a napsal na Pátrací službu Červeného kříže, odtud mi přišel dotazník, který jsem vyplnil a odeslal a dostal odpověď, že pátrání po hrobu je započato. Takže doufám a nezoufám.
Svého úsilí nezanechávám a další pátrání vede k Solbiate Olona, zde je umístěn Čs. Domobranecký hřbitov.V Itálii zemřelo celkem 624 Čs. Domobranců, ti byli pochováni na různých hřbitovech a později byli jejich ostatky pochovány na společném hřbitově v Solbiate Olona. V dobovém tisku bylo zjištěno že, v roce 1925, bylo na hřbitov z Gallarate přemístěno 95 ostatků čs. vojínů.



Řekl bych, že svým dědům a pradědům dlužíme svůj zájem o jejich působení v řadách C.K. armády za Velké války, jelikož v dobách minulých a vlastně i v současnosti, jsou nám prezentováni pouze legionáři (a to je nechci znevažovat, také si užili své), i když přechod k legiím byl dle mého názoru pro spoustu z nich jen východiskem ze strašných poměrů zajateckých táborů a hlavně záleželo, na které frontě bojovali a dále byl obraz C.K. vojáka deformován do podoby Švejka. Přitom naši dědové a pradědové patřili mezi nejlepší vojáky C.k armády, kteří ve své době plnili svou občanskou povinnost a hlavně ve své podstatě bránili své rodiny. K jejich obrazu dezertérů a Švejků rovněž přispěla ve většině případů nepravdivá hlášení německých a maďarských důstojníků o zbabělosti Českých vojáků. A další je schopnost našeho národa popírání a znevažování jejich působení na bojištích Velké války, ale to jsme dokázali i v případě vojáků z 2.SV, přičemž Velká válka zasáhla každou rodinu v Čechách, vždyť v ní působilo přes milion Čechů a nemálo jich padlo a zemřelo na následky útrap války. To vše dokazují památníčky umístěné snad v každé obci, které je braly za své padlé. Ale i v tomto se projevila čeká malost, na pomnících nacházíme pouze nápisy "Obětem Velké války,,, nikde jsem se nesetkal s nápisem "Našim statečným vojákům či hrdinům". Bohužel postavení bývalého C.k. vojáka po návratu do "Vlasti" bylo neutěšené. I když spousta jich padla, při obraně Československa na Těšínsku, a pak při krvavé válce s Maďary na Slovensku. Tak zřejmě jsem se moc rozepsal, já se k tomuto snažím shromáždit co nejvíce informací k působení pradědečka ve Velké válce, i když původně jsem měl hlavní cíl zjistit, jaký osud ho potkal. Ale téma Velké války je poutavé a hlavně opravdu, dle mého názoru, to dědům a pradědům dlužíme, a je jedno, v které uniformě bojovali, byla to krutá válka.

A zde jen pár článků z dobového tisku o Čs Domobraně v Itálii

.

.

K tomuto doporučuji knihu, Jana Webera z roku 1933 ,,Po patnácti letech". Popisuje život v Italských koncentračních táborech a vznik Čs. domobraneckých pluků


....byli jsme teď spokojeni všichni. Nás sedm důstojníků i všichni čeští zajatci. byly ovšem leckde značné závady, např s vařením, byl nedostatek dříví a pod., ale věděli jsme, že v zajetí nemůžeme mít zrovna to nejlepší, byli jsme spokojeni.
Dlouhé trvání naše spokojenost neměla. 2 prosince 1918 přišel znenadání rozkaz:


,,zajatci národností sympatisujících s Itálií, mají obdržeti stravu jako ostatní zajatci".


Tímto dnem počínaje, nastalo nejtrpčí martýrium našich českých lidí. Velitelství tábora se hned podle tohoto rozkazu zařídilo. snížilo hned všechny dávky i žold. Pomaluzačal se rozvijet obraz, který nelze ani těmi nejvybranějšími slovy vylíčiti. To všecno muselo se prožít, žít s našimi lidmi, vidět ty malátné postavy, vychrtlé, rvoucí se o poslední drobty chleba, o odhozené slupky z brambor a pomerančů až do krve mezisebou, roztrhané, špinavé kostry, nemající na nic jiného myšlenky, než jídlo. Zasousto chleba dali nejdražší svoje památky, nejcenější majetek, co kdo měl, pro něneplatila národnost, sliby o návratu do Čech, zapomínalo se na ženy, děti, milenky a na všechny drahé ve své domovině. jediná myšlenka nás všech byla ,,chléb", ,,chléb"...
Nejlepší obrázky všeho toho zoufalství bylo vidět při prohlídkách nemocných. Když se nám podařilo později vymoci jako přídavek několik bochníčků chleba pro nemocné, tu nedostávali žádných prášků, ani léků, ale čtvrt bochníčka chleba byla medicína nejmilejší a nejlépe účinkující.....

Dobrý den všem,


prosím o jakoukoli radu. Snažím se zmapovat působení mého pradědečka za 1. světové války. Pradědeček se jmenoval Josef Plánka, narozen 27.5.1887 v Malých Karlovicích (dnes součást Velkých Karlovic) na Valašsku.
Bohužel jediná informace, kterou mám, je, že byl v ruském zajetí, kde šli nějaký dlouhý pochod po "carské cestě".
Ve Vojenském ústředním archivu o něm nic nemají. Ani v oblastních archivech. Ve Vojenském historickém ústavu mi doporučili seznamy ztrát na Krameriu, ale ty jsou strašně obsáhlé. Existuje rychlejší způsob, než procházet jeden po druhém a podle abecedy hledat příslušné jméno?
Prý se dá napsat do Vídně do Kriegsarchivu, kde ale chtějí číslo pluku?
Podle domovské obce je prý nejpravděpodobnější, že sloužil u 3. pěšího pluku nebo příp. u 25. zeměbraneckého pluku.
Důstojníkem určitě nebyl, neuměl číst ani psát.


Mockrát děkuji za jakoukoli pomoc..

Hledat v Seznamech ztrát lze třeba tady pomocí funkce vyhledávání, ale bez znalosti alespoň přibližného data zajetí je to práce pro vraha...
www.digitalniknihovna.cz

Je to práce pro vraha Je to ale příjemnější než Kramerius i když tam toho není tolik. Díky za tip.