Nakadžima B5N Kankó [Kate]

Nakajima B5N Kankō - přehled verzí

Nakajima B5N1 - přehled verzí


中島 B5N - 九七式艦上攻撃機 - kyū-nana-shiki kanjō kōgeki-ki - palubní útočný letoun typ 97


Japonské jméno: 艦攻 Kankó (neoficiální označení)


Spojenecké kódové jméno: Kate



Označení Provedení letounu - popis
Nakajima B5N1 10-Shi v roce 1936 byl vyroben prototyp s devítiválcovým motorem Nakajima Hikari 2 o výkonu 800 koní.
Nakajima B5N1 11 sériová výroba od roku 1938 do roku 1939; motory Nakajima Hikari 3 o výkonu 840 koní
Nakajima B5N1-K několik bombardérů bylo upraveno pro pokračovací výcvik
Nakajina B5N2 12 finální verze, výroba od roku 1939, motor Nakajima NK1B Sakae 11 o výkonu 1 000 koní



Vyrobeno celkem 1 149 letounů tohoto typu.


Výroba prototypů proběhla v továrnách:
中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha, Óta , 669 letadel prototyp, B5N1 a B5N2
愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha, Nagoja , 200 letadel B5N2 a
第十一海軍航空廠 - Dai-Jūichi Kaigun Kōkū-shō, Hiro , 280 letadel B5N2



Použité prameny:
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
http://www.combinedfleet.com/ijna/b5n.htm
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-B5N-Kanko-Kate-t32779#118539 Verze : 2
Nakajima B5N - historie typu


Specifikace 10-Shi
Na základě potřeby nových typů letadel vypracovalo v roce 1935 velení japonského námořního letectva (大日本帝國海軍航空隊 - Dai-Nippon Teikoku Kaigun Kōkū-tai) své technické specifikace 10-Shi. Jejich prostřednictvím seznámilo výrobce letecké techniky s požadavky, které mělo na nové letouny těchto kategorií:
1. palubní torpédový bombardér kategorie B (B5M1 a B5N1)
2. palubní průzkumný letoun kategorie C (specifikace byly předány továrně Nakajima Hikoki K.K. a vznikají dva prototypy C3N1)
3. plovákový pozorovací letoun kategorie F (F1A1, F1K1 a F1M)


Do soutěže o palubní torpédový bombardér se přihlásila společnost 三菱重工業 - Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi), její letoun B5M1 byl pojat konzervativněji, než konkurenční projekt B5N1 10-Shi společnosti 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima). Ta v roce 1936 začala pracovat na dvou nových projektech pro námořní letectvo, jednak to byl palubní průzkumný letoun, ten dostal označení projekt "S", námořní letectvo jej přijalo pod zkráceným označením C3N1 a potom to byl projekt "K", což byl projekt palubního torpédového bombardéru.


Na projektu "K" pracoval konstrukční tým vedený Katsuji Nakamurou. Specifikacemi bylo pro tento letoun požadovány hlavní charakteristiky budoucího letounu. Nový bombardér měl být jednoplošný, osádka byla požadována tříčlenná, rozpětí křídel nesmělo přesáhnout 16 m, křídla se musela složit tak, aby byla šířka složeného stroje maximálně 7,5 m. Letoun musel unést torpédo Typ 94 nebo pumy o hmotnosti 800 kg (požadovány byly nejméně dvě dvěstěpadesátikilové), maximální rychlost měla být nejméně na úrovni 333 km/h ve výšce 2 000 m, letová vytrvalost 4 hodiny s podvěšenými pumami a bez podvěšené výzbroje při ekonomické rychlosti až 7 hodin. Dále bylo požadováno, aby letoun byl schopen i nočních operací. Motor mohl být buď Nakajima Hikari 2, nebo Mitsubishi Kinsei, vrtule musela být nastavitelná.


Navržený prototyp "K" byl elegantně vyhlížející celokovový dolnoplošník, který měl hydraulicky zatahovaný podvozek, jednonosníková křídla byla sklopná také hydraulicky a byla vybavena vztlakovými klapkami typu Fowler. Za pohonnou jednotku byl vybrán hvězdicový motor vlastní produkce Hikari 2 s maximálním výkonem 800 koní.


Prototypy
První prototyp byl dokončen a vzlétl 18. ledna roku 1937, námořním letectvem byl po přijetí označen jako palubní útočný bombardér 10-Shi, nebo zkráceně B5N1 10-Shi. Přijetí letounu námořním letectvem bylo mírně oddáleno zkolabováním podvozkové nohy, tato nehoda se stala 25. ledna 1937 při pojíždění. Při zkouškách byl prototyp hodnocen vcelku dobře, vytčeno mu bylo hydraulické sklápění křídel, které nepracovalo spolehlivě a výhrady byly ke vztlakovým klapkám typu Fowler, námořnictvo bylo opatrné a mnohé technické novinky přijímalo s nedůvěrou, proto požadovalo také zrušení hydraulického sklápění křídel. Na druhou stranu, do konce války se Japonci s hydraulikou a její spolehlivostí a těsností doslova prali.
Druhý prototyp byl upraven podle požadavků a měl již ruční sklápění konců křídel a vztlakové klapky byly jednoduché. Další větší změna se týkala motoru, byl použit typ Nakajima Hikari 3 o max. výkonu 840 koní. Podstatnou úsporu hmotnosti přinesly zajímavě řešené křídelní palivové nádrže, jejich horní strana tvořila plochu křídla. Testy trvaly tři měsíce a byly provedeny na námořní základně v Oppamě.


B5N1 model 11 - zkoušky a bojové nasazení
Kaigun Kōkū Hombu důkladně a důsledně porovnávalo prototypy obou továren, Mitsubishi B5M1 s pevným podvozkem představoval jednodušší a robustnější konstrukci a Nakajima se svým typem B5N1 zase představila modernější a především výkonnější řešení. Námořní letectvo se po delším váhání spíše přiklánělo k prototypu B5N1, který měl vyšší výkony, dokázalo přitom chytře využít existence prototypů továrny Mitsubishi, využilo jich v roli "nátlakového letounu", konstrukční tým továrny Nakajima musel maximálně urychlit výrobu, odstraňovat rychle a neodkladně závady a pružně reagovat na všechny potřeby a přání námořnictva. Nakonec byla jmenována komise z námořních důstojníků, ta také upřednostnila vyšší výkonový potenciál prototypů B5N1 a letoun byl přijat do výzbroje jako palubní torpédový bombardér typ 97-1. Sériová výroba započala 5. dubna 1938.
Konkurenční bombardér byl nakonec vyroben ve stejném množství jako B5N1, tedy v počtu 125 kusů. Bylo to dáno především probíhajícím válečným konfliktem v Číně, Mitsubishi B5M1 byl přijat jako palubní bombardér typ 97-2 a díky svému robustnějšímu pevnému podvozku operoval zejména z pozemních základen. Samozřejmě také letouny Nakajima B5N1 Model 11 byly nasazeny do bojů na tomto bojišti. Po dohodě Kaigun Koku Humbu s velením čínského expedičního sboru byly poprvé nasazeny u čínského města Chan-kchou, bombardéry tehdy zlikvidovaly obranu města a výrazně pomohly japonským oddílům v dalším postupu na trojměstí. Bombardéry B5N1 se potom účastnily ještě řady operací při kterých je doprovázely stíhačky Mitsubishi A5M2a a později také Mitsubishi A5M4. Čínské letectvo však nebylo ani zdaleka rovnocenným soupeřem a tak ztráty byly velmi malé a to i přes skutečnost, že mnohé operace byly provedeny zcela bez stíhacího doprovodu.
Nakajima odstraňovala v průběhu výroby drobné závady, které se projevily právě při bojových akcích. Bohužel, hlavní nedostatky se zde ještě neprojevily, byly to obvyklé konstrukční nedostatky japonských letadel té doby:
a.) slabá obranná výzbroj - jeden kulomet byl v případě setkání se stíhací obranou zbraní spíše symbolickou
b.) nedostatečná nebo zcela chybějící pancéřová ochrana osádky a důležitých částí letadla
c.) zcela chybějící samosvorné nádrže.

Pokud by se nové japonské bombardéry dostaly do konfliktu se stroji evropskými, zjistilo by Kaigun Kōkū Hombu tyto nedostatky mnohem dříve. Na druhou stranu však americká rozvědka nevěnovala tomuto typu pozornost a spokojila se japonskými snímky zastaralých dvouplošných palubních bombardérů Yokosuka B4Y1, Japonci naopak na základě v Číně získaných zkušeností zdokonalovali výcvik osádek letounů na opravdu vynikající úroveň. Osádky bombardérů dosahovaly vysokého procenta zásahů a to jak při útoku pumami, tak i při torpédovém a navíc japonská torpéda byla nejméně o jednu třídu výš a to ve všech parametrech, než torpéda americká. Tyto skutečnosti přinesly zanedlouho Američanům velmi trpké překvapení.


Musím ještě připomenout osud druhého projektu ve společnosti Nakajima označeném písmenem "S", vyrobeny byly dva prototypy, které byly zkoušeny s jednoznačným úspěchem na čínském bojišti, ale jeho další výroba byla zrušena, protože Kaigun Kōkū Hombu došlo k rozhodnutí, že jej plně zastoupí právě torpédový bombardér, později se ukázalo, že rozhodnutí nebylo zcela opodstatněné, bombardérů bylo málo a specializované průzkumné letouny byly potřebné, námořnictvo jejich nedostatek muselo řešit nákupem upravených armádních letadel Mitsubishi Ki-15 Babs.
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-B5N-Kanko-Kate-t32779#235496 Verze : 1
B5N2 - vznik legendy a ústup ze slávy
Na základě získaných bojových zkušeností v roce 1939 vzniká verze B5N2 Model 12, již na základě označení je jasné, že hlavní změnou byl nový výkonnější motor - dvouhvězdicový čtrnáctiválec Nakajima NK1B Sakae 11. Vývoj nového motoru započal zároveň s projektem B5N1, konstruktéři již od začátku uvažovali o tomto motoru. První vzlet prototypu KM-3 se konal v listopadu 1938 a bylo zjištěno, že tato verze dosahuje jednoznačně vyšších výkonů, což bylo způsobeno jednak vyšším výkonem motoru, ale také malým čelním odporem. Díky tomu, že nový motor měl válce uspořádány do dvojité (dvouřadé) hvězdice, měl proti motoru Hikari 3 o 36% menší čelní průřez. Zástavba byla jednoduchá, jen bylo nutno posunout protipožární přepážku o sto milimetrů vzad. Jedinou nevýhodou bylo zkrácení doletu, ten byl zkrácen o sedmdesát kilometrů což bylo přijatelné.
Výroba nové verze, označené jako typ 97-3, se rychle rozeběhla a do výroby se zapojily také továrny 愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha v Nagoji a letecký námořní arzenál 第十一海軍航空廠発動機部 – Dai Jūichi Kaigun Kōkūshō Hatsudōkibu v Hiru. Staré torpédové dvouplošníky B4Y1 byly již jen ve výcvikových základnách a od prvoliniových jednotek začaly být stahovány starší B5N1 Model 11, v době útoku na Pearl Harbor byla ve službě pouze nová verze.


Podle mého názoru lze těžko rozhodnout, zda byl, nebo nebyl tento letoun nadprůměrný, jisté však je, že osádky těchto letounů byl skvěle vycvičeny a připraveny, snad proto byl téměř každý torpédový útok osudový pro americké a spojenecké lodě. Americký protějšek Douglas TBD-1 Devastator nebyl příliš hodnotným soupeřem a navíc svou úlohu sehrála i kvalita torpéd a ta americká byla velmi nekvalitní. Letoun B5N2 během prvních měsíců války získal pověst dokonalého stroje, zasazoval Spojencům těžké rány, v této první fázi války byl při všech významných operacích. Skutečnou slávu si získal při přepadení Pearl Harboru, tomuto útoku však předcházela dlouhá a náročná příprava. Následovaly akce proti Filipínám, ostrovu Wake, přístavu Rabaulu, bombardovány byly základny Madang, Kavieng, Lae a Salamaua. Dobývaly Jávu a Sumatru a konečně 81 letounů Kate zaútočilo osmisetkilovými pumami na australský Port Darwin. Další akce pokračovaly ale alarmujícím se stal fakt, že již během těchto prvních měsíců války (do května 1942) bylo ztraceno na 200 letadel, přitom na úplném začátku bojů byly ještě ztráty minimální. Bitva o Midway, kde Japonci ztratili jádro nejzkušenějších osádek letadel, byla zároveň zlomem v úspěšnosti tohoto typu. Po Midway se ztráty již jen zvyšují a úspěchy jsou stále méně časté.


Torpédové letouny obecně byly pomalé, samotný útok byl riskantní, neboť pilot musel držet bombardér v nízkém, pomalém a poměrně dlouhém letu, zaměřit nepřátelskou loď, odhodit torpédo a přeletět napadenou loď, vším tím musely projít i pomalu zastarávající bombardéry Kate (Kate byl spojenecký kód přidělený tomuto typu). Americké námořní letectvo sílilo a zlepšovalo se nejen kvantitou ale i kvalitativně, proletět stíhací obranou Hellcatů a mít na vlastní obranu pouze jediný kulomet Type 92 ráže 7,7 mm a pod trupem těžké torpédo... V bitvě o Filipíny (1944) již musely být staženy z oblasti bojů, tak velké byly ztráty.


Takto stažené stroje našly ještě své uplatnění v protiponorkovém hlídkování, pro tento účel nesly detektory magnetických anomálií Jikitanchiki, nebo protilodní radar H-6, jehož montáž se projevila řadou antén na bocích trupu a na křídlech. Japonská námořní doprava velmi trpěla neustálými nájezdy amerických ponorek a tak byla tato činnost nanejvýš záslužná.


Několik málo desítek letadel bylo upraveno na cvičný letoun označený B5N1-K, tyto letouny potom sloužily v leteckých školách. Smutný konec v podobě role sebevražedného letounu potkal i tento typ, skončilo tak několik desítek letadel.


Smutným osudem tohoto letounu bylo, že nástupce Nakajima B6N Tenzan se zpozdil, přišel pozdě a navíc v nedostatečném počtu, Kate potom musel nadále operačně létat a to v době, kdy měl být již stažen z bojových operací.


Tento typ byl posledním palubním bombardérem, který operoval v 2. světové válce. Stalo se tak dne 18. srpna 1945, tehdy čtyři bombardéry B5N2 zaútočily na sovětskou minonosku a následně ji potopily. Stalo se tak po 15. srpnu, od toho dne měly být ukončeny všechny bojové akce. Pro zachování objektivity musím říci, že Rusové 17. srpna 1945 v oblasti Kamčatky bombardovali japonské území a zmíněný útok byl tak japonskou odpovědí.
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-B5N-Kanko-Kate-t32779#235498 Verze : 0
Použité zdroje:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis. Maryland, Reprinted, 1990, ISBN: 0-87021-313-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 2., Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Famous Aircraft Of World, No. 32, Nakajima Typ 97 Carrier Attack Bomber, Bunrin-Do, Tokyo 1997.
Václav Němeček, Vojenská letadla 3., Naše vojsko, Praha rok 1992, 3. doplněné vydání; ISBN 80-206-0117-1
Jaroslav Schmid, Stíhací a bombardovací letadla Japonska, díl 2., Nakladatelství Fraus Plzeň, rok 2000; ISBN 80-7238077-x
Zbyněk Válka, Jednomotorová bombardovací a torpédová letadla 1939 - 1945, Nakladatelství Jan Piszkiewicz, rok 2003, ISBN 80-86768-01-5
M. F. Hawkins, Nakajima B5N "Kate", Aircraft Profile No.141, Profile Publications, rok 1969
L+K 14/1992, str 55, Letadla 39-45
http://www.airwar.ru/enc/bww2/b5n.html
www.xs4all.nl
http://www.go2war2.nl/artikel/524
http://www.cofe.ru/avia/N/N-3.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-B5N-Kanko-Kate-t32779#235499 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více