1. čs. úderný prapor
"Červenobílá stužka za Čechii, umrlčí lebka za smrt, není života bez Českého státu, svobodu nebo smrt." To bylo heslo, energie a životní filozofie úderníků, což je název pro příslušníky 1. čs. samostatného úderného praporu.
"Červenobílá stužka za Čechii, umrlčí lebka za smrt, není života bez Českého státu, svobodu nebo smrt." To bylo heslo, energie a životní filozofie úderníků, což je název pro příslušníky 1. čs. samostatného úderného praporu.
Po propuknutí prudkých bojů mezi jednotkami legionářského Československého armádního sboru a sovětskou vládou v Rusku v květnu 1918, po tzv. Čeljabinském incidentu a zákeřných přepadech československých vlaků jednotkami bolševiků bez předchozího vyhlášení nepřátelství, byla situace sboru o to složitější, že jeho jednotky bojovaly s přesilou nepřítele v několika izolovaných skupinách, vzdálených po transsibiřské magistrále daleko od sebe...
Navazuje volně na článek Alexandrovský most 1918, Lipjagy 1918 a částečně předchází článku Samara 1918.
Ve slavné bitvě u Zborova 1917 se na obou stranách zákopů nalézali Češi ...
Milan Rastislav Štefánik je znám jako astronom, politik, československý ministr války, generál a neúnavný bojovník za svobodu Československa. Významnou roli v jeho životě však sehrála i profese vojenského pilota. Především pak letecké operace nad srbskou frontou. Jako bojový pilot prožil na vlastní kůži zhroucení srbské fronty a část tragické ústupové anabáze přes Albánii.
U zrodu československé armády stál francouzský generál Maurice Pellé, který o sobě tvrdil, že se cítí být Čechem.
Dne 14. května 1918 došlo v ruském městě Čeljabinsk k incidentu, který změnil chod našich i světových dějin.
"Po stažení Československého armádního sboru z Ukrajiny, po známých bojích u Bachmače v březnu 1918, nastalo obtížné jednání se sovětskou vládu o přesunu sboru přes celé Rusko do přístavu Vladivostok, odkud se lodními transporty měl sbor přepravit do Francie na západní frontu (byl tou dobou oficiálně součástí čs. vojska ve Francii) k pokračování boje proti Německu a Rakousko-Uhersku. Sovětská vláda se však pokoušela Čechoslováky zadržet a využít případně jejich bojový potenciál. V silném ovzduší nedůvěry a provokací nakonec v událostech kolem tzv. Čeljabinského incidentu vše vyústilo v otevřené nepřátelství mezi sovětskou vládou a Československým armádním sborem. Tyto události se staly počátkem nejslavnější části historie čs. vojska Rusku - sibiřské anabáze..."
O slavných čs. dobrovolnících v tzv. čs. legiích již toho bylo napsáno mnoho, zejména v době tzv. první republiky. Příslušníci čs. legií byli tehdy slaveni právem jako národní hrdinové. Největší zastoupení mezi nimi měli čs. legionáři z Ruska. Již v době, kdy byli čs. dobrovolníci ve svazku ruské carské armády, platili za velmi bojeschopné vojenské těleso v této armádě ...
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl druhý.
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl třetí.
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl čtvrtý.
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl devátý.
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl pátý.
Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl šestý.
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více