Vojenský záslužný řád

Na obrázku je řád IV. třídy s meči a korunou.



Prameny:
Arnhard Graf Klenau: Grosser Deutscher Ordenskatalog bis 1918, Mnichov 1974
Jörg Nimmergut: Deutschland-Katalog Orden & Ehrenzeichen von 1800 - 1945, Mnichov 1994
archiv autora

Předchůdcem výše popsaného Vojenského záslužného řádu byl starší vznešený a starobylý bavorský řád:
Řád Falckého lva (Der Orden vom Pfälzer-Löwen)
Tento velký a vznešený řád založil při příležitostí své vlády v roce 1767 kurfiřt Karl IV. Teodor v jediném stupni. Hovoříme o tak zvaném "velkém řádu". Řád by předurčen k ocenění příslušníků z řad nejvyšší bavorské i evropské šlechty, kteří se mírou nebývalou zasloužili o vládnoucí rod, dynastii a stát.
Řád měl podobu klasického velkokříže:
- řádový klenot (velikost 51 x 51 mm)
- řádová hvězda (průměr 100 mm)
- velkostuha (šířka 100 mm)
Řád byl mimořádně udělován na i řádové colaně (řetězu).
V roce 1808 tento skvostný řád zaniká a na jeho místo nastupuje nový všeobecné záslužný: Řád bavorské koruny.
Literatura:
Georg Schreiber: Die Bayerischen Orden und Ehrenzeichen.
František Lobkowicz: Encyklopedie řádů a vyznamenání.
Katalog Orden und Ehrenzeichen Auktionen, č. 143 ve Frankfurt nad Mohanem, konaná dne 18. června 1994, položka č. 88: Orden vom Pfälzer Löwen, vyvolávací cena 20 000 DM

Bavorský král si již před rokem 1866 byl vědom toho, že existuje dostatečné množství starších řádů, které jsou však buď určeny k uznání civilních zásluh, případě jako výraz nejvyššího ocenění vojenské statečnosti. Zcela však chyběl vojenský záslužný řád, který by byl členěný na stupně a mohl odměnit statečnost a zásluhy vojáků a nesnížil by tak význam řádu Maxmiliána Josefa a nebyl by vázán na další požitky (nobilita).
Byla to právě ne příliš šťastně vedená válka v roce 1866, která si v masovém měřítku vynutila potřebu ocenit především individuální statečnost vojáků .
Bavorský král Ludvík II. dne 19. července roku 1866 zakládá Vojenský záslužný řád, který byl určen pro důstojníky a také Vojenský záslužný kříž, kterým by bylo možno ocenit poddůstojníky a mužstvo.
Řád byl založen v pěti stupních:
- velkokříž
- velkokomandér
- komander
- rytíř I. třídy
- rytíř II. třídy
V roce 1900 byl zřízen další mezistupeň, kterým byl důstojnický kříž.
Toto původní rozdělení řádu se po roce 1905 mění:
-Velkokříž (Groskreuz)
- 1. třída (1. Klasse)
- 2. třída s hvězdou (2. Klasse mit Stern)
- 2. třída (2. Klasse)
- Důstojnický kříž (Offizierkreuz)
- 3. Kříž 3. třídy
- 4. Kříž 4. třídy
Řád bylo možno udělit v době míru za vojenské zásluhy a v době války za mužnost a statečnost. V tomto případě byl řádový klenot doplněn meči v převýšení (rok 1891) (viz obrázek).
Po roce 1905 je i „Důstojnický stupeň„ doplňován plameny mezi rameny. Ve VHÚ Praha je mimo jiné, nebo byl uložen takový řád z období let 1914-18, ražba ve zlaceném bronzu.
Řádová kancelář po ukončení šetření udílí ještě v roce:
- 1919 celkem 855 ks tohoto řádu
- 1920 celkem 306 ks řádu.
Rokem 1920 je tedy uzavřena kapitola udělování řádu. Zde je ovšem nutno si uvědomit, že tak zvané domácí řády panovníků nejen německých států, ale i Rakouska-Uherska, Ruska, Bulharska, jsou udělovaná sice výjimečně, ale některé až do dnešních dnů. Snad jako připomínku řád Zlatého rouna.
Tak zvaná válečná stuha byla zřízená či používaná od roku 1905 jsou modré a černé pruhy 5 mm široké a 1,5 mm vzdálené od okraje.
Řád Za vojenské zásluhy má svůj vzor či ideového předchůdce ve starším řádu: PALATINSKÉHO LVA, tedy řádu, který byl založen v roce 1767 a jeho základní tvar byl použit právě u tohoto řádu z roku 1866.
Ve spolupráci s kolegou a faleristou „SEHL„ jsme si dovolili představit tento nádherný řád. Obrázky vyšších řádových stupňů jsou převzaty z prodejních a nabídkových katalogů. Zároveň však jde jen o základní fakta, která mohou pomoci sběratelům a zájemcům o řády bývalých Německých států.