Norský válečný kříž

Krig Korset


Kříž byl založen již v Londýně (v emigraci) dne 21. května 1941, králem Haakonem VII. (03.08. 1872 - 21.09. 1957)

Král se rozhodl ocenit a odměnit činy statečnosti a odvahy svých věrných vojáků i civilistů. Tento "Válečný kříž" bylo možno udělit i cizím státním příslušníkům. Jeho význam lze srovnat např. s francouzským válečným křížem, ale nejvíce se blíží svými podmínkami udílení Československému Válečnému kříž 1939.

Popis kříže :

Kříž je poměrně velký o průměru 45mm a je ražen z matné bronze ve tvaru rovnoramenného kříže s jetelovitým zakončením ramen. Ve středu kříže je znak Norska (štít s heraldicky doprava kráčejícím korunovaným norským lvem, na horním okraji štítku královská koruna) Závěs je tvořen dubovými ratolestmi v půlkruhu, kterými prochází stěžjka. Zde prochází i průvlečné stuha v národních barvách (červená, ve středu modrý bíle lemovaný pruh).

Meč, který se na tuto stuhu upevňuje je ražen z bronze, dálka 23mm.

Kříž má jeden stupeň, ale jako výraz pochvaly se na stuhu umisťuje jeden, maximálně dva meče.

Statistika:
Kříž byl udělen i francouzským vojákům ( celkem 237x ). Kříž obdržel generál Pierre Koenig i admirál Georges Cabanier. Norský král dekoroval i standarty 13. obrněné divize cizinecké legie a 3. pluku cizinecké legie.

V Norsku byl a je tento kříž ctěn jako nejvýznačnější vyznamenání z období II. světové války. Sami Norové nosí tento " Kříž Olafa ", jak je zde nazýván před všemi ostatními vyznamenáními a to dokonce i před svým národním řádem Sv. Olafa.

Řád byl udělován jen za prokázané vynikající činy odvahy a statečnosti, mohl být udělen i posmrtně. Kříž se po smrti vyznamenaného nevracel, zůstává na věčnou pamět a slávu v rodině


Literatura :
Christophe Magnio : Norský válečný kříž

Časopis pro faleristy SIGNUM číslo 18. únor roku 1992.

.