Izraleské letectvo podniklo preventívny letecký útok na iracký jadrový reaktor Osirak pri Bagdade. Nálet uskutočnilo 8 izraelských stíhačiek F-16, ktoré sprevádzali stíhačky F-15. Let meral približne 1 600 km, stíhačky leteli nízko pri zemi. Nálet bol úspešný a reaktor bol poškodený natoľko, že dlhé roky irackého výskumu boli stratené a muselo sa začať od znova. Izrael útok ospravedlňoval ako prevenciu voči reaktoru, v ktorom vraj iracký vedci pracovali na vývoji jadrovej bomby. Tá mohla, byť vhľadom na nenávisť arabského sveta voči Izraelu, použitá práve proti štátu s Dávidovou hviezdou.
4.9.1980
Íránci ostřelují irácká města.
17.9.1980
Saddám Husajn anuluje smlouvu s Iránem z roku 1975 a požaduje úplnou iráckou svrchovanost nad společným ústím Eufratu a Tigridu Šatt-al-Arab.
22.9.1980
začíná válka mezi Íránem a Irákem, když do země na osmi místech proniknou Iráčané. Po počátečním neúspěchu se Íránci proberou a válka se mění na dlouhou a krvavou.
24.9.1980
Iráčané útočí a ničí ropnou rafinerii v Abádánu.
10.11.1980
Iráčané obsazují Kermánšáh, ale nepodaří se jim obsadit Susangard.
5.1.1981
5. až 10. ledna selhává íránská protiofenzíva v oblasti Dezfúl – Susangard.
29.9.1981
Íránci se znovu pokoušení obsadit Abádán. V listopadu a prosinci získávají území kolem Abádánu a na sever od města Susangard.
13.7.1982
Íránská vojska zahajují ofenzivu s cílem dosáhnout Basru, ale jejich úsilí se hroutí.
7.2.1983
šest íránských divizí podniká mohutný útok přes hranice a po něm následuje útok na oblast Fakeh v provincii Chúzestán. 200 000 příslušníků fanatických Revolučních gard zde má poblíž Amary obsadit silnici z Basry do Bagdádu, avšak je dosaženo pouze dílčích úspěchů.
22.2.1984
Íránci zahajují v bažinách u Haur al Hawizeh operaci Khaibar na jejímž konci obsazují na ropu bohatý irácký Mendžunský ostrov (Majnoon Island).
2.8.1990
V skorých ranných hodinách vpadla iracká armáda o sile asi 100 000 vojakov do Kuvajtu. V priebehu dňa obsadili celú zem aj s hlavným mestom Kuvajt City. Bezpečnostná rada OSN prijala rezolúciu číslo 660, ktorou odsúdila túto agresiu a požadovala okamžité stiahnutie irackých vojsk z obsadených území.
14.4.1994
Počas operácie Provide Comfort v severnom Iraku došlo k incidentu medzi US Air Force a US Army - dve stíhacie lietadlá F-15 omylom zostrelili dva vrtuľníky UH-60 ktoré považovali za iracké Mi-24. Zahynulo 26 osôb. Vyšetrovaním sa zistilo zreťazenie viacerých ľudských a technických chýb, bez určenia vinníkov
1.5.2003
Prezident USA G. W. Bush jr. vyhlásil, že hlavné operácie v Iraku skončili a úloha invázie bola splnená.
30.12.2006
Zemřel poľný maršál Saddám Husajn (5. prezident Iráku )
21.03.2003 sa začala invázia USA, Veľkej Británie a ďalších spojencov do Iraku. Cieľ invázie - snaha režimu Saddáma Husajna aktívane vyrábať ZHN a podpora medzinárodného terorizmu bola od začiatku kritizovaná časťou štátov a dôkazy sú dnes nejednoznačné (osobne sa prikláňam k názoru, že režim Saddáma Husajna nepredstavoval hrozbu).
Postup invázie v skratke: 21.03.2003 Safwan, Al Faw, Umm Qasr 22.03.2003 an-Nasiriya 25.03.2003 Najaf 01.04.2003 Karbala 07.04.2003 Basra 09.04.2003 Baghdad 10.04.2003 Kirkuk 11.04.2003 Mosul 13.04.2003 Kut 14.03.2003 Tikrit
Následne bola v krajine vytvorená dočasná okupačná správa.
![Irácká republika [1958-2003] -]()
![Irácká republika [1958-2003] -](/attachments/5461/Iraq_2003_occupation.png)