Main Menu
User Menu

Vietnamská demokratická republika [1945-1976]

Democratic Republic of Vietnam

Việt Nam Dân Chủ Cộng Hòa

Vietnamská demokratická republika (Việt Nam Dân Chủ Cộng Hòa / Democratic Republic of Vietnam, skrátenie tiež Severný Vietnam)


Vznik: 02.09.1945, vyhlásením nezávislosti na Francúzskej Indočíne (Vietnamskej ríši)


Zánik: 02.07.1976 premenovaním na Vietnamskú socialistickú republiku (po zlúčení s Juhovietnamskou republikou).


https://www.worldstatesmen.org/Vietnam.html
https://en.wikipedia.org/wiki/North_Vietnam


(Založeno během linkování)
URL CZ: https://www.valka.cz/Vietnamska-demokraticka-republika-1945-1976-t93662#350865Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Democratic-Republic-of-Vietnam-t93662#350865Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost


26.9.1945 První američan umírá ve Vietnamu. Během nepokojů v Saigonu byl zabit Lt. Col. A. Peter Dewey Viet Minhem, který si ho spletl s francouzským důstojníkem. Před svou smrtí vyplnil ještě Dewey hlášení o prohlubující se krizi ve Vietnamu a konstatoval, že by Spojené státy měli v Jihovýchodní Asii "uklidit".



1.1.1950 Čínská lidová republika a Sovětský svaz uznaly Ho Chi Minovu Vietnamskou demokratickou republiku. Čína poté začala posílat vojenské poradce a moderní zbraně Viet Minhu, včetně automatických pušek, houfnic, minometů a nákladních aut. Velká část tohoto vybavení byla americké výroby a patřila čankajškovým vojskům, které Mao porazil. Pomocí tohoto nového vybavení a čínských poradců generál Giap přeměnil partyzánské oddíly v pravidelnou armádu včetně pěti lehkých a jedné těžké pěší divize.

29.5.1951 (29.5.-18.6.) Giap se opět pokusil o prolomení ´De Lattrovy´ line, tentokrát jihovýchodně od Hanoje. Francouzské posily za podpory letectva a námořnictva opět rozhodly bitvu. Giap opět prohrál a ztratil 10.000 vojáků, mrtvých a zraněných. Mezi padlými francouzi byl i Bernard de Lattre, jediný syn generála De Lattra.


16.11.1951 Francouzské síly se spojili nedaleko Hoa Binh jihovýchodně od Hanoje, když se gen. de Lattre pokusil využít ústupu a vehnat Giapa do rozhodující bitvy

11.10.1952 Giap se pokusil vyhnat francouze z ´de Lattrovy´ linie útokem podél hory Fan Si Pan a prostoru mezi Rudou a Černou řekou.


14.11.1952 (14.11.-17.11.) Francouzi ukončili operaci Lorraine a stáhli se zpět k ´de Lattrove´ linii, kde museli odrazit útok Viet Minhu u Chan Muongu.


7.5.1954 V 17:30, 10.000 francouzských vojáků v Dien Bien Phu kapitulovalo. Do tohoto okamžiku padlo 8500 vojáků Viet Minhu a 1500 francouzů. Francouzští zajatci museli pochodovat 60 dní do zajateckých táborů 500 mil vzdálených. Téměř polovina z nich umřela během pochodu nebo ve zajetí. Francie začala stahovat veškeré jednotky z Vietnamu, čímž končí osmiletý boj proti Viet Minhu ve kterém padlo celkem 400.000 vojáků i civilistů obou stran.








8.5.1954 Ženevská konference o Indočíně začíná, za účasti USA, Velké Británie, Číny, Sovětského Svazu, Francie, Vietnamu (Viet Minhu a zástupců Bao Daa), Kambodže a Laosu, ve snaze dosáhnout dohody o Jihovýchodní Asii.



21.7.1954 Ženevská dohoda rozdělila Vietnam na dvě části podél 17. poledníku, Ho Chi Minovu komunistickému režimu patří sever, Bao Daovu jih. Dohoda dále ukládá, že do dvou let se budou konat celonárodní volby o znovusjednocení země. USA odmítají tyto volby z obavy před vítězstvím Ho Chi Mina.


28.4.1956 Poslední francouzský voják opustil Jižní Vietnam. Francouzské Vrchní velitelství v Indočíně bylo zrušeno.



2.11.1963 Ve 3.00 ráno, jeden z Diemových poradců prozradil jeho současnou skrýš vzbouřeným generálům. Lov na Diema a jeho bratra Nhu opět začal. V 6.00 Diem telefonoval generálům. Uznal, že situace je beznadějná, Diem a Nhu souhlasili s kapitulací uvnitř katolického kostela. Diem a Nhu byli poté odvedeni do zajetí, a na obrněném voze převáženi do Saigonu. Během zastávky byli oba zavražděni. Schůzka v Bílém domě byla přerušena zprávou o Diemovi smrti. Podle svědků obličej presidenta Kennedyho zšednul a president okamžitě opustil místnost. Později si do svého soukromého deníku poznamenal : "Cítim, že musíme nést velkou část zodpovědnosti za tento čin." V Saigonu se slavilo svržení Diemova režimu. Ale vzpoura způsobila vládní vakuum, ve kterém se několik vojenských a civilních vlád snažilo získat vládu nad Jižním Vietnamem, zemí, která se stala naprosto závislá na USA. Vietkong využil této politické nestability aby posílil svůj vliv na zemědělské obyvatelstvo až na asi 40%.



1.11.1964 První útok Vietkongu proti Američanům byl veden proti letecké základně Bien Hoa, 12 mil severně od Saigonu. Před úsvitem zaútočili vietnamci minomety, zabili 5 američanů, dva jihovietnamské vojáky a zranili téměř 100 dalších. President Johnson odmítl všechny návrhy na odvetné letecké útoky proti Severnímu Vietnamu.


26.3.1965 77. operačný zväz vyslal 70 lietadiel A-4 a F-8 na útok proti radarovým pozíciám severovietnamcov. Mnohé radarové postavenia boli ťažko poškodené, američania stratili jeden A-4 a jeden F-8. Pilotov sa podarilo zachrániť.


29.3.1965 Ďaľší nálet lietadiel 77. operačného zväzu na severovietnamské radarové stanice. Boli zostrelené tri americké lietadlá, dvoch pilotov sa podarilo zachrániť.



1.4.1965 V Bílém domě president Johnson schválil vyslání dalších dvou pluků a více než 20.000 logistických pracovníků do Vietnamu. President také schválil, že americké bojové jednotky budou podnikat akce aby vytlačili jednotky Vietkongu z venkova. Jeho rozhodnutí, které umožnilo ofenzivní operace, bylo americké veřejnosti a tisku tajeno dva měsíce.



15.4.1965 Tisíce tun bomb dopadly na pozice Vietkongu, shazovány letouny USA a Jižního Vietnamu.


18.4.1965 Na predpokladané pozície vojsk severne od Saigonu zaútočili bombardéry B-52 štartujúce z letísk na ostrove Guam. Nálet bol neúspešný.


19.5.1965 Bylo opět zahájeno bombardování Severního Vietnamu



19.10.1965 Jednotky Severního Vietnamu napadly tábor amerických speciálních jednotek v Plei Me v předzvěsti bitvy v údolí Ia Drang na Střední vrchovině Jižního Vietnamu.



14.11.1965 Bitva v údolí Ia Drang znamenala první velkou bitvu mezi jednotkami USA a Severního Vietnamu v Jižním Vietnamu. Americké jednotky, konkrétně 1. prapor 7. jízdní divize, odpovědely na hrozbu severovietnamských jednotek přesunem vrtulníky přímo do bitevní zóny. Po přistání se jednotky rychle vyložili a okamžitě zaútočili na vietnamce, podporováni těžkým dělostřelectvem a letouny B-52, což znamenalo jejich první nasazení jako podpory pěchoty. Dvoudenní bitva skončila ústupem vietnamců do džungle. 79 američanů bylo zabito, 121 zraněno. Ztráty Severního Vietnamu jsou odhadovány na 2000 vojáků.



17.11.1965 Americký úspěch u Ia Drangu byl zmařen smrtícím útokem na 400 vojáků americké 7. jízdní divize, poslané k zajištění nedaleké přistávací zóny "Albany". Severovietnamské oddíly které se zde skrývaly jako zálohy během bojů u Ia Drang, spolu s jednotkami, které se z bojů stáhly, zabily 155 američanů a dalších 124 zranili.


7.12.1965 Ministr obrany McNamara sdělil presidentu Johnsonovi, že Severní Vietnam věří, že válka bude dlouhá, že čas je jeho spojenec a že mají převahu.


24.12.1965 je odsouhlaseno vánoční příměří i přesto, že Čína vyhlásila rozšířenou pomoc pro severní Vietnam.



12.4.1966 Bombardéry B-52 byly poprvé použity proti Severnímu Vietnamu. Každý z bombardérů přepravoval až 100 bomb. Shazovaly je z výšky 6 mil. Výběr cílů byl pod pečlivým dohledem Bílého domu. Rozlišovalo se šest kategorií, podle důležitosti cílů: elektrárny, továrny na výrobu válečného materiálu, dopravní spoje, vojenské budovy, sklady pohonných hmot a stanoviště protiletecké obrany.


18.4.1966 V noci na 18. dubna zaútočila dvojice A-6A Intruderů od VA-85 z paluby USS Kitty Hawk na tepelnou elektrárnu ve Vong Bi u Haiphongu. Tento cíl byl terčem amerických náletů již několikrát. Celkem na něj útočilo více než 100 letounů, ale vždy s mizivým účinkem. Nyní ale 26 bomb o váze 454 kg svžených dvojicí Intruderů dopadlo na objekty elektrárny se zničujícím účinkem. O den později hlásilo rádio Hanoj, že na elektrárnu zaútočily bombardéry B-52 kobercovým náletem. Pro obě posádky Intruderů bylo toto prohlášení nejvyšším oceněním.


26.4.1966 Sestřel prvního MiG-21 letci USAF, konkrétně pilot Maj. J.P. Gillmore a RIO 1st/Lt W.T. Smith sedlající F-4C Phantom II od 480. TFS.




3.10.1966 Sovětský svaz prohlásil, že poskytne vojenskou i ekonomickou pomoc Severnímu Vietnamu. Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců. První letecká divize vede operaci Irving. Ta měla za úkol vyčistit hornatou oblast u Qui Nhon od Severovietnamců.



25.10.1966 Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.



26.10.1966 Prezident Johnson navštívil jednotky v Cam Ranh Bay. Je to jeho první ze dvou návštěv, které učinil za jeho prezidentování. Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.



5.11.1966 Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.



6.11.1966 Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.



7.11.1966 Ministr obrany McNamara byl konfrontován studenty, kteří protestovali během návštěvy ministra na Harvardské univerzitě. Začala operace Attleboro, která zahrnovala útok 20,000 amerických a jihovietnamských vojáků v oblasti 50 km severně od Saigonu u hranic s Kambodží. Během bojů bylo objeveno velké množství zbraní na zamaskované základně v džungli. Během operace bylo zabito 155 Američanů, 494 Jihovietnamců a 1106 Severovietnamců.


19.5.1967 Hanojskú tepelnú elektráreň napadli lietadlá z perute VA-212 z lietadlovej lode USS Bon Homme Richard. Protilietadlové batérie zamestnávali F-8E Crusader. Počas útoku boli zostrelené dva Crusadery a jeden MiG-17. Pri leteckej bitke, ktorá sa rozhorela juhozápadne od Hanoja bol zostrelený ďaľší MiG-17.



23.5.1967 Prezident Johnson veřejně vyzval Severní Vietnam, aby přijal mírový kompromis. Americké a jihovietnamské jednotky poprvé vstoupily do demilitarizované zóny a svedly zde několik bojů s armádou Severního Vietnamu. Obě strany utrpěly těžké ztráty.


21.7.1967 Na naftové nádrže v Ta Xa zaútočili lietadlá 21. palubného krídla z lietadlovej lode Bon Homme Richard. Boli napadnuté severovietnamskými MiGmi 17. V boji so sprievodnými F-8 boli zostrelené 3 MiGy isto a ďaľšie pravdepodobne.



5.10.1967 Hanoi obvinil USA, že zasáhly školu v Severním Vietnamu proti pěchotní bombou. Jednotky námořní pěchoty jsou obléhány Severovietnamci v Con Thienu, 2 míle jižně od demilitarizované zóny. V průběhu bojů bylo nasazeno těžké dělostřelectvo na obou stranách. Zatímco severovietnamské jednotky vypálily 42,000 nábojů, Američané odpověděli 281,000 náboji a mohutnými nálety B-52. Severovietnamské ztráty se odhadují přes 2000.


10.10.1967 Skupina stíhacích bombardérů F-105 provedla nálet proti základně 916. vrtulníkového pluku u Hanoje. Při útoku Thudy zničily dva Mi-6 a čtyři Mi-4. Nálet byl reakcí na zvýšenou aktivitu severovietnamských vrtulníků v jižních oblastech VDR.



21.10.1967 Jednotky námořní pěchoty jsou obléhány Severovietnamci v Con Thienu, 2 míle jižně od demilitarizované zóny. V průběhu bojů bylo nasazeno těžké dělostřelectvo na obou stranách. Zatímco severovietnamské jednotky vypálily 42,000 nábojů, Američané odpověděli 281,000 náboji a mohutnými nálety B-52. Severovietnamské ztráty se odhadují přes 2000.


30.10.1967 Intruder A-6A z lietadlovej lode USS Constelation, pilotovaný Charlesom B. Hunterom a Lylom F. Bullom podnikol hĺbkový nálet, pri ktorom pomocou 227 kg púm zničili železničný trajekt v Hanoji. Počas akcie na nich bolo vystrelených 16 protilietadlových rakiet.



31.10.1967 President Johnson znovu zdůraznil své závazky udržet americkou podporu pro Jižní Vietnam. Jednotky námořní pěchoty jsou obléhány Severovietnamci v Con Thienu, 2 míle jižně od demilitarizované zóny. V průběhu bojů bylo nasazeno těžké dělostřelectvo na obou stranách. Zatímco severovietnamské jednotky vypálily 42,000 nábojů, Američané odpověděli 281,000 náboji a mohutnými nálety B-52. Severovietnamské ztráty se odhadují přes 2000.



1.11.1967 Probíhá bitva Dak To v hornatém terénu podél hranice s Kambodžou a Laosem. Americká 4. pěchotní divize odhalila naplánovaný útok Severovietnamců proti táboru amerických speciálních sil. Během bojů 4. prapor 503. paradesantního pluku získal vyznamenání prezidenta za statečnost. Masivní letecké útoky spolu s pozemními útoky americké a jihovietnamské pěchoty měly za následek stažení Severovietnamců za hranice Laosu a Kambodže. Ztráty severovietnamské armády se odhadují na 1644. Americké ztráty byly vyčísleny na 289 mrtvých. "Spolu s udatností a houževnatostí našich vojáků, naše velmi úspěšné letecké operace byly klíčem k vítězství," uvedl generál Westmoreland.



11.11.1967 Prezident Johnson navrhl další verzi příměří, která byla však skoro okamžitě odmítnuta Hanojí.



16.3.1968 Přes 300 civilistů bylo popraveno ve vesnici My Lai členy skupiny Charlie, 1. praporem 20. pěšího pluku 23. pěší divize, když se účastnili výsadkového útoku na předpokládané tábory Vietkongu v provincii Quang Ngai. Poté, co americké jednotky vstoupili do My Lai a nenašli zde žádné příslušníky Vietkongu, začali zabíjet každého civilistu, kterého viděli. Byli přerušeni jen pilotem helikoptéry Hughem Thompsonem, který přistál a začal evakuovat civilisty poté, co si uvědomil, co se děje.



30.4.1968 Byla svedena bitva Dai Do podél demilitarizované zóny, když jednotky Severního Vietnamu dělaly průzkum k vytvoření invazního koridoru do Jižního Vietnamu. Byli zastaveni praporem námořní pěchoty přezdívaným "skvělí bastardi" pod velením podplukovníka Williama Weise. S podporou těžkého dělostřelectva a leteckých úderů bylo zabito 1568 severovietnamských vojáků a 297 bylo zraněno. 29 Američanů bylo zabito a 130 zraněno. Tato porážka znamenala pro Severní Vietnam konec nadějím úspěšného vniknutí do Jižního Vietnamu. Budou čekat 4 roky, dokud nebude většina Američanů stažena a pak 1972 se o vpád pokusí znovu. To potrvá až do 1975, až nakonec uspějí.


3.7.1968 Tři američtí zajatci byli propuštěni v Hanoji.


30.9.1968 900. letadlo bylo sestřeleno nad Severním Vietnamem.


30.9.1968 Poslední bitevní loď v aktivní službě na světě, USS New Jersey třída Iowa, zahajuje bombardování komunistických pozic v demilitarizovaném pásmu a přilehlých oblastech. Používá děla ráže 406mm a 127mm



1.10.1968 Operace Sealord byla zahájena největší kombinovanou námořní operací v celé válce, které se zůčastnilo 1200 vojáků U.S.Navy a Jižního Vietnamu na dělových člunech a válečných lodích, s cílem napadnout a zničit severovietnamské zásobovací trasy vedoucí z Kambodže do delty Mekongu. Tábory - zásobovací základny - byly touto akcí velmi narušeny.



21.10.1968 Američané propustili 14 severovietnamských zajatců.



31.10.1968 Operace Rolling Thunder skončila, když president Johnson vyhlásil kompletní zastavení amerického bombardování Severního Vietnamu ve víře v obnovení mírových jednání. Během tří a půl roku trvající kampaně američané svrhli milion tun bomb na Severní Vietnam, což odpovída cca 800 tunám denně, pouze s malým vlivem na omezení pohybu vojáků a dodávek materiálu do Jižního Vietnamu či na morálku severovietnamských vojáků. Naopak, vietnamci se ještě více semknuli kolem svých komunistických vůdců. Do tohoto okamžiku, mnoho měst jižně od Hanoje bylo srovnáno se zemí, USA odhadují ztráty civilistů na 52.000. Během operace Rolling Thunder dobře připravená - Sovětským svazem vybavená - vietnamská protiletadlová obrana sestřelila 922 amerických letadel během 2380 vzletů bombardérů B-52 a přes 300.000 vzletů stíhacích bombarderů U.S. Navy a U.S. Air force.



30.4.1969 Počet američanů ve Vietnamu dosáhl svého vrcholu - 543.400. Zabito bylo celkem 33.641 američanů, tedy více než v celé Korejské válce.



6.5.1970 V Saigonu bylo od počátku května zabito Vietkongem 450 civilistů během teroristických nájezdů na město, což byly největší týdenní ztráty do tohoto dne



7.5.1970 Američtí vojáci objevili v džungli v Kambodži rozsáhlý komplex bunkrů, pojmenovaný "City". Později bylo určeno, že se jednalo o zásobovací skladiště 7.severovietnamské divize. Ze zhruba 182 bunkrů byla většina dosud naplněna výstrojí, potravinami, zdravotním materiálem, zbraněmi a municí.


21.11.1970 Speciálne jednotky US Army boli na vrtulníkoch HH-53 dopravené z Thajska do 650 km vzdialeného Son Taya (32 km od Hanoja) aby tu oslobodili zajatých amerických vojakov. Boli sprevádzaní Skyraidermi A-1E a špeciálne vybavenými C-130. Zajtci tam však neboli. Pri akcii bolo zabitých 25 severovietnamských vojakov.


10.12.1970 Prezident Nixon varoval Hanoi, že mohou očekávat více náletů, pokud budou stále probíhat severovietnamské útoky proti jihu.



29.4.1971 Celkové americké ztráty ve Vietnamu přesáhly 45.000.



30.4.1971 Poslední americké bojové jednotky opustily Vietnam.


31.10.1971 První severovietnamský válečný zajatec je propuštěn vládou v Saigonu. V Jižním Vietnamu je kolem 3.000 vězňů z Vietkongu.


7.11.1971 USAF a US NAVY podnikly ťažké letecké útoky na severovietnamské letiská. Cieľmi boli leteiská Dong Hoi, Vinh a Quan Lang. Nálety trvaly aj nasledujúci deň (8.novembra 1971)


12.4.1972 Severovietnamská armáda zaútočila na Kontum v centrální části Jižního Vietnamu. Pokud by byl útok úspěšný, byl by Jižní Vietnam rozdělen na dvě části.


15.4.1972 Přístavy v Hanoi a Haiphongu jsou bombardovány. Další protesty proti bombardování Vietnamu proběhly v Americe.



20.4.1972 Severovietnamská armáda zahájila útok na An Loc. Další protesty proti bombardování Vietnamu proběhly v Americe.



27.4.1972 Pařížské mírové dohody byly opět obnoveny.



30.4.1972 Počet amerických jednotek ve Vietnamu klesl na 69.000.



8.5.1972 Jako odpověď na "Velikonoční" ofenzívu Vietkongu prezident Nixon zahájil operaci "Linebacker I", což bylo zaminovávání severovietnamských přístavů spolu s intenzivním bombardováním silnic, mostů a zařízení na zpracování ropy. Zahájení této operace způsobilo mezinárodní odsouzení USA a iniciovalo více protiválečných demonstrací v Americe. Během leteckého útoku provedeného jihovietnamským pilotem, dopadly napalmové bomby na jihovietnamské civilisty, včetně dětí. Nafilmované záběry spolu s fotkou hořící nahé dívky unikající ze zničené vesnice se staly dalším trvalým obrazem války.


17.5.1972 Podle amerických zpráv, operace "Linebacker I" znemožňuje Severnímu Vietnamu zásobovat své jednotky nasazené ve "Velikonoční" ofenzívě.


29.9.1972 Těžký nálet amerických letadel proti severovietnamským letištím zničil 10 procent leteckých sil Severního Vietnamu.



26.10.1972 Rádio Hanoi prozradilo termíny mírových návrhů a obvinilo U.S. vládu z pokusů sabotovat další vývoj jednání. V Bílém domě, nyní týden před prezidentskými volbami, Henry Kissinger na tiskové konferenci prohlašuje "Věříme, že mír je na dosah ruky. Věříme, že dohoda je na dohled."



14.11.1972 Prezident Nixon posílá dopis prezidentu Thieuovi tajný slib "podniknutí rychlé a přísné odvetné akce", jestliže Severní Vietnam poruší navrhovanou mírovou smlouvu.


27.1.1973 Poslední americký voják zemřel v boji ve Vietnamské válce. Byl to podplukovník William B. Nolde.


18.3.1975 Severovietnamští velitelé si uvědomovali, že protivník je na pokraji kolapsu, a proto se rozhodli ještě uspíšit útok, aby dosáhli celkového vítězství před 1. květnem.


25.3.1975 Město Hue padlo bez odporu po třídenním obléhání. Jihovietnamské jednotky se stahují z dalších ohrožených oblastí. Milióny uprchlíků prchají na jih.


22.4.1975 Xuan Loc padlo Severovietnamcům po dvoutýdenní bitvě s 18-tou jihovietnamskou divizí, která zabila přes 5000 útočníků. Tento boj způsobil zdržení "Ho Chi Minhovi ofenzívy" o dva týdny.


27.4.1975 Saigon je obklíčen. 30,000 severovietnamských vojáků je už ve městě, ale stále jsou bez vedení. Také odpalují rakety do jižních civilních čtvrtí. Ve městě se rozrůstá chaos a rabování je na denním pořádku.



29.4.1975 Severovietnamci ostřelují leteckou základnu Tan Son Nhut v Saigonu. Jsou zabiti 2 námořní pěšáci na bráně základny. Podmínky se pak zhoršují, když jihovietnamští civilisté rabují na základně. Prezident Ford nařizuje operaci "častý vítr", což byla vrtulníková evakuace 7000 Američanů a Jihovietnamců ze Saigonu. Operace začala poté, co v rádiu byla zahrána píseň "Bílé Vánoce", což byl předem domluvený signál. V Tan Son Nhut zoufalí civilisté obklopili helikoptéry. Proto byla evakuace přesunuta do areálu americké ambasády, která byla chráněna plně vyzbrojenými příslušníky Námořní pěchoty. Situace se ale i poté zhoršila, když se stovky civilistů zkoušeli smíchat s lidmi určených k evakuaci. Tři americká letadla přistála na vietnamském pobřeží, aby vyzvedla shromážděné americké a jihovietnamské uprchlíky. Mnoho jihovietnamských pilotů přistálo na amerických vojenských plavidlech. Filmové záběry nepoškozených helikoptér, jejichž cena dosahovala 250,000 dolarů, které byly shazovány přes paluby lodí, aby tak uvolnily místo pro další příchozí uprchlíky, se staly trvalým obrázkem konce války.



30.4.1975 V 8:35 ráno byli poslední Američané, deset vojáků z ambasády, odvezeni ze Saigonu. Představovali poslední americkou přítomnost ve Vietnamu. Severovietnamské jednotky proudily do Saigonu a zaznamenaly jen malý odpor. V 11:00 ráno zavlála červenomodrá vlajka Vietkongu nad prezidentským palácem. Prezident Minth odvysílal zprávu o bezpodmínečné kapitulaci. Válka ve Vietnamu skončila.
URL CZ: https://www.valka.cz/Vietnamska-demokraticka-republika-1945-1976-t93662#640968Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Democratic-Republic-of-Vietnam-t93662#640968Version : 0
MOD