Plzeň-Bory, Letiště

Letiště Plzeň-Bory

Letiště Plzeň-Bory je jedno z nejstarších na našem území.
Bylo zřízeno na vojenském cvičišti již v roce 1910.


První vzlety na Plzeňsku provedl francouzský pilot Jullerot s letadlem Farman 15. května 1910 na dostihové dráze v Malesicích (dnes pole západně od Malesic). Již o měsíc dřív, tedy 15.4. 1910 je v Plzni zřízen první řádný a stálý aerodromem v Čechách. Toho den podnikl, než ztroskotal, několik skoků na vojenském cvičišti v Plzni na Borech aviatik Schweizer s letadlem Bleriot. Do první světové války zde působili průkopníci aviatiky Plzeňska. Po válce letiště dále sloužilo. Například na jaře 1919 zde vzlétl první letadlo české konstrukce, letoun Bohemia B-5. Ve 30. letech na letišti Plzeň-Bory působila také Masarykova letecká liga Plzeň.


Borské vojenské letiště pochází z roku 1937, ale dokončeno bylo německou armádou za II. světové války.
Během ní sloužilo letiště potřebám německé Lufttwaffe a proto bylo několikrát bombardováno. V květnu 1945 letiště Plzeň-Bory obsadila americká armáda. Ta ho pak provozovala jeko své nevýchodnějí letišě, např. pro repatriace bývalých zajatců na západ (většina však odjížděla vlaky z blízké železniční stanice Plzeň-Valcha).


Vojenské letiště Bory sehrálo významnou roli i v našem poválečném letectvu. V roce 1951 zde byla zřízena 22. letecká stíhací divize pístová, v roce 1953 přezbrojena na proudovou techniku. V létě 1958 byl z vojenského letiště Plzeň-Bory do Líní dislokován 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk i se zabezpečovacím 30. letištním praporem. Ten půspobil na borském vojenském letišti nejdéle. V 60. letech po odchodu stihaček do Líní se Areoklub přesunul na sever vojenského letiště a staré borské letiště bylo zrušeno. Dnes je na jeho území ZČU. Bezmotorové létání se přesunulo ze starého Borského letiště do Letkova už v roce 1948. Od roku 1960 začíná využívat československá armáda vrtulníky. Ty přišly i na vojenské letiště Plzeň-Bory. Jednalo se zejména o stroje typů Mi-1 a Mi-4, později Mi-17 a Mi-24 V roce 1974 byla na vojenském letišti Plzeň-Bory utvořena nová 11. vrtulníková letka a 1. spojovací letka. V roce 1985 byl zřízen 11. vrtulníkový pluk který měl ve výzbroji Mi-24 a Mi-17. Operoval s Mi-24D také v rámci ostrahy státní hranice. Vojenské letiště Plzeň-Bory bylo zrušeno na podzim 1991
a 11. vrtulníkový pluk se přemístil do Líní. Vrtulníky opustily borské letiště v neděli 30. září 1991.


Severní část letiště sloužila Aeroklub Plzeň-Bory. Letiště také sloužilo pro potřeby letadel plzeňské Škodovky. Co si vzpomínám tak měli Turbolet a nějákou tu Moravu. V devadesátých letech vziká zde Škoda Air, později ale zrušeno. Od roku 1990 se 1. ltvpz v Líních začala připravovat na provozování (LZS). Od 1.5.1991 líňská 1. ltvpz začala provozovat po středisko LZS Kryštof 07 (od 1.1.1993 Záchrana 214). Dnes se jedná o v Líních dislokované Centrum letecké záchranné služby. Výhodou vojenských zdravotnických vrtulníků je, že mohou létat za nepříznivých podmínek, v mracích a v noci.


Letiště bylo zrušeno definitivně v roce 1995
a
v roce 1996 se Aeroklub Plzeň-Bory přesunul na Letkov i s jedním ze svých hangárů. Dnes je v prostoru bývalého vojenského letiště průmyslová zóna a z hangárů jsou dnes sklady. Velký hangár na borském letišti, který zde stál už za dob prvorepublikového letiště lehl v říjnu 2007 popelem. Je to tedy už hodně dávno, kdy se na Borských polích nacházelo funkční letiště, ale pořád jsou zde patrné, i když mizející „stopy″.


Na fotomapě z let 2002-2003 (www.mapy.cz) je ještě uprostřed patrná bývalá přistávací dráha (v místě dnešního Daikinu) ve směru východ-západ. Na jižním okraji jsou u lesa ještě vidět hangáry (dnes sklady nebo už nestojí), v místě dnešní Daimlerovy ulice byla zkladna vrtulníků.


Zdroj: www.waymarking.com