Main Menu
User Menu

Supermarine Speed Spitfire

     
Název:
Name:
Supermarine Speed Spitfire
Originální název:
Original Name:
Supermarine Speed Spitfire
Kategorie:
Category:
jiná kategorie
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1938-DD.11.1938 Vickers-Armstrongs (Aircraft) Ltd. (Supermarine Division), Woolston
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1938-DD.11.1938
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
1 (serial K9834)
První vzlet:
Maiden Flight:
17.11.1938
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
2495 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
2758 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
10.290 m
Délka:
Length:
9.020 m
Výška:
Height:
2.890 m
Plocha křídla:
Wing Area:
21.46 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
128,52 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of engines:
1
Typ:
Type:
Rolls-Royce Merlin II ve speciální úpravě o výkonu 1 575 kW při 3 200 ot/min a plnícím tlaku 1,93 atm
vrtule čtyřlistá dřevěná Watts s listy s pevným úhlem náběhu o průměru 3 048 mm
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
272 l
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
656.61 km/h v 914 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
? m
Dolet:
Range:
? km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
žádná
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
Supermarine Type 323
- speciální rychlostní letoun upravený ze Spitfiru Mk.I serial K9834
- Později byl upravován chladicí systém na kondenzační a ztrátový, pokusy ukončeny viz. stručný popis
Zdroje:
Sources:
Cyril R. Russell, Spitfire Odyssey: My Life At Supermarines 1936-1957, Kingfisher Railway Productions, UK, rok 1985, ISBN: 0 946184 186
William Green a Gordon Swanborough. The Complete Book of Fighter: An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Smithmark Publisher, rok 1995, ISBN-10: 0831739398
Peter Caygill, Spitfire Mk.I-V, Bojové legendy, Nakladatelství Jan Vašut s. r. o., rok 2004, ISBN 80-7236-320-4
worldwartwozone.com
https://www.airrecce.co.uk/WW2/recce_ac/RAFAR.html
https://spitfireforums.com/index.php?topic=45.0
archiv autora
URL CZ: https://www.valka.cz/Supermarine-Speed-Spitfire-t91956#343729Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Supermarine-Speed-Spitfire-t91956#343729Version : 0
MOD
Supermarine Speed Spitfire
Supermarine Type 323

Stručná historie:
Tento letoun vznikl v předválečném období a pro Velkou Británii měl získat světový rychlostní rekord v kategorii pozemních letadel. Nutno říci, že naděje konstruktérů byly opodstatněné, prototyp Spitfiru byl rychlý letoun a jeho drak měl výkonnostní rezervy. Držitelem světového rekordu byl od roku 1935 americký letoun Hughes H-1, který dosáhl rychlosti 566 km/h. 11. listopadu 1937 dosáhl upravený Me 109 V13 rychlosti 610 km/h a tím získal rekord pro Německo. Tato skutečnost vedla ministerstvo letectví k financování vývoje vysokorychlostního Spitfiru.

Z linky byl stažen v pořadí čtyřicátý osmý Spitfire Mk.I (serial K9834) a tento stroj prošel zásadními úpravami. Rozpětí křídel bylo zmenšeno, protože výška rekordního letu nesměla být vyšší než 76 metrů. Zcela odstraněna byla výzbroj a zbytečná armádní výstroj. Motorové lože bylo zesíleno a do něj byl nainstalován speciálně pro tento závod upravený motor Rolls-Royce Merlin II nyní dávající výkon 2112 koní, tento motor byl přeplňován tlakem 1,93 atm (+28 psi) a spaloval „závodní palivo“ – směs benzínu, benzenu, metanolu a malého množství tetraetylolova. Výkon motoru přenášela čtyřlistá dřevěná vrtule s pevným úhlem náběhu vrtulových listů. Průměr vrtule byl zmenšen, protože se konstruktéři obávali, že se konce vrtulových listů dostanou do oblasti rychlosti zvuku. Velký důraz byl kladen na co možno nejlepší aerodynamické řešení, kabina byla nízká a čelní štítek byl zešikmen tak, aby byl odpor vzduchu menší, všechny nýty byly zapuštěné, přetmelené a tmel byl následně přebroušen, stejně tak byly upraveny všechny hrany a štěrbiny. Nakonec byl celý letoun nastříkán stříbrnou barvou s modrým pruhem a označením N17. Celá nalakovaná plocha byla pečlivě vyleštěna. Kvůli menšímu odporu vzduchu byl použit i jiný tvar krytů pitotovy trubice a zadní ostruhové kolečko bylo nahrazeno pevnou ostruhou. Jediným prohřeškem proti aerodynamické jemnosti byl mohutný chladič kapaliny pod pravým křídlem, ten si však vynutil vysokovýkonný motor Merlin.

První vzlet proběhl dne 11. listopadu 1938 brzy poté se zkušebnímu pilotu Purvisovi podařilo dosáhnout rychlosti 656,61 km/h, této rychlosti však dosáhl v „příliš velké“ výšce 915 metrů. Aby bylo možno dosáhnout vyšší rychlosti ve výšce do 76,2 metru, byly naplánovány další úpravy – změna chladicího systému. Byla odstraněna horní trupová nádrž paliva a na její místo byla instalována nádrž na vodu / kondenzační nádrž. Chlazení bylo částečně kondenzační a částečně ztrátové, část chladící kapaliny byla přivedena zpět do nádrže a část byla vyfukována jako pára pod motor. Zásoba natankovaného paliva byla snížena na pouhých 37 galonů (168 l) a bylo vypočteno, že toto palivo postačí na celý závod (2,99 km) včetně vzletu a přistání a zároveň s vyčerpáním paliva bude vyčerpána také zásoba chladicí kapaliny. Tyto úpravy byly provedeny počátkem roku 1939 a jejich výsledkem bylo odstranění velkého chladiče pod křídlem.

Speed Spitfire však žádný rychlostní rekord nezískal, 30. března 1939 získal rychlostní rekord Heinkel He 100 V8 dosažením rychlosti 746,6 km/h a krátce potom (26. dubna 1939) Messerschmitt Me 209 dosáhl rychlosti 755,14 km/h. Na takovou rychlost prostě Speed Spitfire nestačil, byl proto po vypuknutí války upraven na průzkumnou verzi Spitfire PR Mk.II, nově nainstalovaný motor Merlin XII byl chlazen obvyklým chladícím systémem, kabina byla také standardní s bočními „vypouklinami“. Na levou stranu do trupu byla instalována kamera F.24 pro šikmé snímkování, letoun provedl pouze jediný průzkumný let, měl pro průzkumný letoun vážný nedostatek – malou zásobu paliva pouhých 60 galonů (273 l), byl tak využíván pro rychlé spojovací a kurýrní lety. 14. června 1946 byl vyřazen a sešrotován, v té době byl již značně olétaný. Sloužil u PRU v Henstonu.

Použité prameny:
Cyril R. Russell, Spitfire Odyssey: My Life At Supermarines 1936-1957, Kingfisher Railway Productions, UK, rok 1985, ISBN: 0 946184 186
Peter Caygill, Spitfire Mk.I-V, Bojové legendy, Nakladatelství Jan Vašut s. r. o., rok 2004, ISBN 80-7236-320-4
en.wikipedia.org
https://www.airrecce.co.uk/WW2/recce_ac/RAFAR.html
https://www.airwar.ru/enc/fww2/spit1.html
archiv autora

Supermarine Speed Spitfire -


Supermarine Speed Spitfire -


Supermarine Speed Spitfire -


URL CZ: https://www.valka.cz/Supermarine-Speed-Spitfire-t91956#343744Verze : 3
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Supermarine-Speed-Spitfire-t91956#343744Version : 0
MOD