Main Menu
User Menu

Ruské imperium [1721-1917]

Российская Империя

     
Název:
Name:
Ruské impérium
Originální název:
Original Name:
Российская Империя
Hlavní město:
Capital:
Petrohrad (1721–1728)
Moskva (1728–1730)
Petrohrad (1730–1917)
Státní zřízení:
Government System:
monarchie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Přehled panovníků (carů) Ruska
(List of rulers (imperators) of Russia)
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
-
Rozloha:
Area:
- km2
Geografická poloha:
Location :
východní Evropa, severní a střední Asie
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
-
Vznik:
Independence:
DD.MM.1721
Zánik:
Dissolution:
DD.MM.1917
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
-
Vlajka:
Flag:
1721-1858

1858-1883

1883-1914

1914-1917
Znak:
Coat of Arms:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://fotw.net/flags/ru_emp.html
cs.wikipedia.org
URL CZ: https://www.valka.cz/Ruske-imperium-1721-1917-t91403#341732Verze : 4
URL EN: https://www.armedconflicts.com/1056-1086-1089-1089-1080-1081-1089-1082-1072-1103-1048-1084-1087-1077-1088-1080-1103-t91403#341732Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost

6.12.1735 Narodil se polní maršál Valentin Platonovič Musin-Puškin (velitel Šlechtické gardy)

16.9.1745 Narodil se poľný maršal Michail Illarionovič Kutuzov (Veliteľ rakúsko-ruskej armády vo Vojne Tretej koalície)

20.10.1752 Narodil se polní maršál Fabián Vilémovič Osten-Saken (velitel 1. armády)

27.12.1761 Narodil se poľný maršal Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (minister vojny)


24.1.1763 Narodil se generálporučík Louis Alexandre Andrault de Langeron (veliteľ druhej kolóny v bitke pri Slávkove)

25.5.1772 Narodil se generálmajor Fjodor Ivanovič Meller - Zakomělskij (velitel pluku
)

12.3.1779 Narodil se generálmajor Pjotr Petrovič Passek (velitel pluku, brigády, divize)

27.4.1779 Narodil se - Konstantin Pavlovič Romanov (veliteľ cárskej gardy)

8.5.1782 Narodil se polní maršál Ivan Fedorovič Paskevič (polský místokrál)

19.5.1782 Narodil se polní maršál Michail Semjonovič Voroncov (velitel ruského okupačního sboru ve Francii
)

16.7.1784 Narodil se generálporučík Denis Vasiljevič Davydov (velitel 1. brigády 2.husarské divize
)

23.9.1787 Narodil se plukovník Ivan Semjonovič Povalo - Švejkovskij (velitel Alexopolského pěšího pluku)

8.7.1804 Zemřel polní maršál Valentin Platonovič Musin-Puškin (velitel Šlechtické gardy)


11.4.1805 Podpis anglicko-ruskej protifrancúzskej aliancie


7.7.1807 Francúzsko a Rusko podpisujú dohodu z Tilsit o spojenectve a pomoci.

28.4.1813 Zemřel poľný maršal Michail Illarionovič Kutuzov (Veliteľ rakúsko-ruskej armády vo Vojne Tretej koalície)

26.5.1818 Zemřel poľný maršal Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (minister vojny)

30.4.1825 Zemřel generálmajor Pjotr Petrovič Passek (velitel pluku, brigády, divize)

16.6.1828 Narodil se polní maršál Josef Vladimírovič Gurko (generální gubernátor Oděsy a velitel Oděsského vojenského okruhu
)

27.6.1831 Zemřel - Konstantin Pavlovič Romanov (veliteľ cárskej gardy)


16.7.1831 Zemřel generálporučík Louis Alexandre Andrault de Langeron (veliteľ druhej kolóny v bitke pri Slávkove)

7.4.1837 Zemřel polní maršál Fabián Vilémovič Osten-Saken (velitel 1. armády)

22.4.1839 Zemřel generálporučík Denis Vasiljevič Davydov (velitel 1. brigády 2.husarské divize
)



8.5.1843 Narodil se rotmajster Oskar Pavlovič Kappeľ (otec Vladimira Oskaroviča Kappeľa, bielogvardejského veliteľa bojujúceho v občianskej vojne proti boľševikom)

6.5.1845 Zemřel plukovník Ivan Semjonovič Povalo - Švejkovskij (velitel Alexopolského pěšího pluku)

9.8.1848 Zemřel generálmajor Fjodor Ivanovič Meller - Zakomělskij (velitel pluku
)

30.4.1853 Narodil se kontradmirál Abaza Alexej Michajlovič (riaditeľ Osobitného výboru pre záležitosti Ďalekého východu
)

20.5.1853 Narodil se generál jazdectva Vladimír Viktorovič Sacharov (veliteľ 1. sibírskeho armádneho zboru
)

29.4.1854 Narodil se generál jezdectva Pavel Jiří Karlovič von Rennenkampf (1. armáda velitel
)

20.1.1856 Zemřel polní maršál Ivan Fedorovič Paskevič (polský místokrál)

6.11.1856 Zemřel polní maršál Michail Semjonovič Voroncov (velitel ruského okupačního sboru ve Francii
)

25.5.1858 Zemřel plukovník Michail Matvějevič Petrov





22.4.1870 Narodil se - Vladimir Iljič Lenin (Předseda Rady lidových komisařů)


30.8.1870 Narodil se Generál pěchoty Lavr Georgijevič Kornilov (15.03.1917-12.05.1917 velitel Petrohradského vojenského okruhu
)




17.4.1874 Narodil se generálporučík Michail Konstantinovič Ditěrichs (Československý armádní sbor v Rusku, náčelník štábu
)



15.8.1878 Narodil se generál Pjotr Nikolajevič Wrangel (vrchní velitel Bílé armády (Bělogvardějci) na Krymu
)


4.5.1881 Narodil se - Alexander Fjodorovič Kerenskij (předseda ruské prozatímní vlády
)



30.4.1883 Narodil se komisař Rudé armády Jaroslav Hašek (náčelník organizačního oddělení politického oddělení 5. armády)



1.1.1887 Narodil se brigádní generál Jiří Mackevič



18.1.1889 Zemřel rotmajster Oskar Pavlovič Kappeľ (otec Vladimira Oskaroviča Kappeľa, bielogvardejského veliteľa bojujúceho v občianskej vojne proti boľševikom)



22.6.1889 Narodil se poručík Marija Leontijevna Bočkarjova (jedna z prvých ruských žien armádnych dôstojníčok
)




24.5.1891 Narodil se štábní kapitán letectva Ivan Bazilevič Kňažikovský (polní pilot letec, velitel letky)


28.3.1893 Narodil se generálmajor Kaarle Heikki Kekoni (17.06.1941 03.09.1944 náčelník zpravodajské sekce (vrchní velení))

1.1.1894 Narodil se kapitán Vasilij Ivanovič Jančenko (velitel 2. vzdušné eskadry Ruské dobrovolnické (bílé) armády (RVA))


14.8.1894 Narodil se armádní generál Maxim Alexejevič Purkajev



1.1.1896 Narodil se generálporučík Vasilij Afanasjevič Glazunov (velitel 3. vzdušně-výsadkového sboru do září 1941
)





23.5.1897 Založen kýl lodi Avrora (Aurora)

10.5.1899 Založen kýl lodi Varjag

19.10.1899 Loď Varjag spuštěna na vodu

23.3.1900 Narodil se armádní generál Alexandr Alexandrovič Lučinskij (velitel 36. armády)





11.5.1900 Loď Avrora (Aurora) spuštěna na vodu

2.1.1901 Loď Varjag uvedena do služby

15.1.1901 Zemřel polní maršál Josef Vladimírovič Gurko (generální gubernátor Oděsy a velitel Oděsského vojenského okruhu
)





17.7.1903 Loď Avrora (Aurora) uvedena do služby


27.5.1905 Drtivá porážka carského loďstva v bitvě u Cušimy.


28.5.1905 Drtivá porážka carského loďstva v bitvě u Cušimy.


5.9.1905 Podespána mírová smlouva ukončující Rusko-Japonskou válku.

23.3.1907 Narodil se generálporučík letectva Viktor Pavlovič Kanarjov (nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu)

23.3.1909 Narodil se major Alexandr Ivanovič Poprykin (veliteľ 191. stíhacieho leteckého pluku)

10.7.1914 M. Hartwig, ruský velvyslanec v Srbsku, zemřel na mrtvici, shodou okolností na rakouském vyslanectví v Bělehradě, v průběhu rozhovoru s rak.-uh. velvyslancem baronem Gieslem.

27.3.1915 Po neúspešnom pokuse o prelomenie obrany ruských vojsk sa mesto Przemysel muselo vzdať aj s posádkou 110 000 mužov


15.4.1915 Ruská Černomořská flotila odstřeluje Ergeti a ostatní místa na pobřeží Anatolie.



1.5.1915 Německo-rakouské vojsko prolomilo u Gorlice na severním úpatí Karpat ruskou frontu a proniklo do hloubky ruské obrany směrem na Přemyšl a Lvov.


19.5.1915 Rusové obsadili bez boje turecké město Van, ležící na na březích stejnojmeného jezera asi 80 km od rusko-tureckých hranic. K úspěchu jim pomohla vzpoura místních Arménů, kteří město ovládli a drželi pod kontrolou až do příchodu ruských vojsk.

22.5.1915 Ruská bitevní loď Penteleimon je torpédována v Černém moři.



22.6.1915 Německo-rakouská vojska dobyla Lvov.

8.9.1915 Car přebírá osobní velení ruské armády


18.3.1916 Rusové zaútočili od Vilniusu směrem na Kovno. Útok, který měl odlehčit obráncům Verdunu, skončil neúspěchem.


18.3.1916 Bitka o jazero Naroch - ruské jednotky boli odrazené nemeckou obranou.

17.4.1916 Rusko povolilo rozšíření 1. čs. střeleckého pluku na brigádu. Vznikla tak brzy Československá střelecká brigáda o třech plucích.


19.5.1916 V Ivani vznikla z velitelství Čs. střeleckého pluku Československá střelecká brigáda, zahrnující postupně první tři střelecké pluky. Do léta 1917 ovšem působily jednotlivé roty pluků samostatně u ruských divizí. Koncem června 1917 se brigáda soustředila u 11. armády a bojovala u Zborova. K 18. září 1917 byla reorganizována na 1. střeleckou divizi Husitskou.

31.5.1916 Ruská STAVKA vydala rozkaz ke generální ofenzívě ( tzv. Brusilovova ofenzíva )


7.6.1916 Brusilovova ofenzíva. Rusové dobyli město Luck. Rakouská 4. armáda ustoupila na západní břeh řeky Styr.

9.7.1916 Ruská nemocniční loď Yperyod je torpédována v Černém moři.



16.7.1916 Ruský severozápadní front pod velením generála Kuropatkina zahájil ofenzívu směrem na Bausku. Porážky severozápadního a západního frontu umožnily Němcům a Rakušanům přísun nových posil k Lucku proti generálovi Brusilovovi.

3.2.1917 Zemřel kontradmirál Abaza Alexej Michajlovič (riaditeľ Osobitného výboru pre záležitosti Ďalekého východu
)


9.4.1917 Stanicu v Zurrichu opustilo 32 ruských emigrantov (medzi nimi V.I.Lenin, N.Krupská, G.Zinovjev) a cez Nemecko, Dánsko, Švédsko smerovali do Ruska. (Viaže sa k VOSR)

15.4.1917 Do Petrohradu dorazili ruský emigranti (medzi nimi V.I.Lenin, N.Krupská). (Viaže sa k VOSR)


13.5.1917 V Rusku odstúpili zo svojich funkcií generál Kornilov (vojenský veliteľ Petrohradu) a A.I. Gučkov (minister vojny a námorníctva).

16.5.1917 Do Petrohradu přicestoval z Anglie vůdce československého zahraničního odboje prof. T. G. Masaryk.


13.4.1918 Zemřel Generál pěchoty Lavr Georgijevič Kornilov (15.03.1917-12.05.1917 velitel Petrohradského vojenského okruhu
)

14.4.1918 Zemřel generál jezdectva Pavel Jiří Karlovič von Rennenkampf (1. armáda velitel
)



16.5.1920 Zemřel poručík Marija Leontijevna Bočkarjova (jedna z prvých ruských žien armádnych dôstojníčok
)



3.1.1923 Zemřel komisař Rudé armády Jaroslav Hašek (náčelník organizačního oddělení politického oddělení 5. armády)





21.1.1924 Zemřel - Vladimir Iljič Lenin (Předseda Rady lidových komisařů)



22.4.1928 Zemřel generál Pjotr Nikolajevič Wrangel (vrchní velitel Bílé armády (Bělogvardějci) na Krymu
)




11.10.1930 Zemřel štábní kapitán letectva Ivan Bazilevič Kňažikovský (polní pilot letec, velitel letky)




9.10.1937 Zemřel generálporučík Michail Konstantinovič Ditěrichs (Československý armádní sbor v Rusku, náčelník štábu
)



8.9.1941 Zemřel brigádní generál Jiří Mackevič


1.1.1953 Zemřel armádní generál Maxim Alexejevič Purkajev


30.3.1953 Zemřel generálmajor Kaarle Heikki Kekoni (17.06.1941 03.09.1944 náčelník zpravodajské sekce (vrchní velení))

5.6.1965 Zemřel generálporučík letectva Viktor Pavlovič Kanarjov (nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu)



20.6.1967 Zemřel generálporučík Vasilij Afanasjevič Glazunov (velitel 3. vzdušně-výsadkového sboru do září 1941
)


11.6.1970 Zemřel - Alexander Fjodorovič Kerenskij (předseda ruské prozatímní vlády
)

25.12.1990 Zemřel armádní generál Alexandr Alexandrovič Lučinskij (velitel 36. armády)
URL CZ: https://www.valka.cz/Ruske-imperium-1721-1917-t91403#644925Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/1056-1086-1089-1089-1080-1081-1089-1082-1072-1103-1048-1084-1087-1077-1088-1080-1103-t91403#644925Version : 0
MOD