Main Menu
User Menu

Italské království [1861-1946]

Kingdom of Italy

Talianske kráľovstvo

Regno d'Italia

     
Název:
Name:
Italské království
Originální název:
Original Name:
Regno d'Italia
Hlavní město:
Capital:
-
Státní zřízení:
Government System:
konstituční monarchie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
-
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
-
Rozloha:
Area:
- km2
Geografická poloha:
Location:
-
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
-
Vznik:
Independence:
DD.MM.RRRR
Zánik:
Dissolution:
DD.MM.RRRR
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
-
Vlajka:
Flag:
-
Znak:
Coat of Arms:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
-




(Založeno během linkování)
URL CZ: https://www.valka.cz/Italske-kralovstvi-1861-1946-t90865#339697Verze : 1
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Kingdom-of-Italy-t90865#339697Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost

7.5.1866 Narodil se divizní generál Luigi Giuseppe Piccione (velitel Západní armádní skupiny)

23.9.1886 Narodil se nadporučík Giovanni Sabelli (italské letecké eso 1. sv. v. s 5 sestřely)

9.5.1888 Narodil se major Francesco Baracca (Velitel 10. stíhací skupiny)

29.7.1889 Narodil se První říšský maršál Benito Mussolini (hlava vlády a vůdce fašismu)


10.11.1890 Narodil se generálporučík Gastone Gambara (náčelník generálního štábu)

6.2.1892 Narodil se Poručík Guido Keller (stíhač 1. sv. války
)


29.9.1901 Narodil se - Enrico Fermi (významný fyzik)



6.5.1903 Italské a Rakousko-Uherské válečné loďě jsou vyslány do Makedonie, aby pomohly Turkům v potlačení místního povstání.

1.7.1903 Založen kýl ponorky R. Smg. Glauco

9.7.1905 Ponorka R. Smg. Glauco spuštěna na vodu

15.12.1905 Ponorka R. Smg. Glauco uvedena do služby


29.9.1911 Itálie vyhlašuje válku Osmanské říši kvůli držbě Tripoliska


4.11.1914 Prímerie na rakúsko-talianskej fronte.



26.4.1915 Dohoda se zavázala Itálii tzv. Londýnskou smlouvou, že uznává již uskutečněnou anexi Valony (prosinec 1914) a ostrovů Dodekanes a slibovala Itálii rakouská území (jižní Tyroly, Istrii s Terstem, Dálmácii s otrovy), dále protektorát nad Albánií. Naproti tomu Itálie se zavazovala do jednoho měsíce zahájit válku proti Trojspolku. Itálie získala britskou půjčku 50 milionů liber šterlinků


23.5.1915 Itálie vypověděla válku Rakousko-Uhersku, otevřela se tak nová fronta


24.5.1915 Rakousko provedlo první nálet na Benátky.

22.9.1915 Narodil se major Carlo Emanuele Buscaglia (velitel 281 Squadriglia
)


19.10.1915 Začal válečný stav mezi Bulharskem a Itálií


14.11.1915 Rakouský nálet na Veronu si vyžádal 30 mrtvých a 49 zabitých.


17.4.1916 Itálie vydala zákaz obchodu s Německem.

2.8.1916 V italském Tarentu se následkem vnitřní exploze a následného požáru potopila italská bitevní loď Leonardo da Vinci. Zahynulo 248 námořníků.


13.10.1917 Pokračovali delostrelecké prestrelky v oblasti Isonzo.


22.10.1917 Masivní útok na monte Piano coby krycí manévr ofenzívy na řece Isonzo

25.10.1917 Zemřel nadporučík Giovanni Sabelli (italské letecké eso 1. sv. v. s 5 sestřely)


3.11.1917 po dvou letech bojů Italové vyklidili Monte Piano protože začala ofenzíva na Isonzo


4.11.1917 do Talianska dorazili britské jednotky.

21.4.1918 V Římě byla uzavřena smlouva mezi italskou vládou (min. předseda Vittorio Emanuele Orlando) a Československou národní radou zastoupenou M. R. Štefánikem o formování pravidelných vojenských jednotek v Itálii. Českoslovenští zajatci byli do té doby zařazeni jen v pracovních oddílech a od r. 1917 vytvářeli výzvědné oddíly zařazované k jednotlivým armádám. Na základě této smlouvy vznikla už 23. 04. Československá divize v Itálii reorganizovaná 17. 12. 1918 na Československý armádní sbor v Itálii. Smlouva bývá označována jako první faktické uznání budoucího Československa ze strany některé z dohodových mocností.


24.5.1918 V Římě uznána československá armáda v Itálii. V rámci velké slavnosti předány nastoupením československým plukům prapory.

19.6.1918 Zemřel major Francesco Baracca (Velitel 10. stíhací skupiny)




2.10.1918 V Jaderském moři britské a italské námořní síly ostřelují přístav Drač na pobřeží Dalmácie. Jeden R-U parník je zapálen a potopen, dva další jsou poškozeny. Avšak R-U válečné lodě z přístavu unikají a R-U ponorka U-31 ustřeluje záď britského křižníku HMS Weymouth. jedná se o poslední námořní akci, jíž se účastní lodě K.u. K. Kriegsmarine.



30.10.1918 Itálie oficiálně uznala samostatnost Československa.





11.11.1918 V Réthondes, na lesnej čistinke pri Compiégne, v odstavenom železničnom vozni maršala Focha bolo uzavreté prímerie medzi štátmi dohody a Nemeckom. Britské ozbrojené sily zastupoval admirál Westwr Wesmyss a Nemeckú delegáciu viedol štátny tajomník Mathias Erzberger. Prímerie vstúpilo do platnosti o 11:00 hod.





8.5.1919 Na Rade ministrov zahraničných vecí dohodových mocností sa opäť rokovalo o otázke československých nárokov na Žitný ostrov.

9.11.1929 Zemřel Poručík Guido Keller (stíhač 1. sv. války
)




18.3.1933 Mussolini navrhl uzavření paktu čtyř (Itálie, Německo, Francie a Velká Británie). Pakt měl vytvořit předpoklady k revizi mírových smluv a zrovnoprávnění Německa ve zbrojení.


7.1.1935 Francie a Itálie podepsaly tzv. římské dohody o koloniálních otázkách. (Francie mj. odstoupila Itálii část pobřeží Francouzského Somálska.)


11.11.1935 Talianske vojská v Etiópii dobyli mesto Makalle.


30.4.1936 Talianske vojská v Etiópii dobyli mesto Sassabane.


5.5.1936 Italská vojska obsadila etiopské hlavní město Addis Abebu.



18.11.1936 Německo a Itálie uznaly Frankovu povstaleckou vládu ve Španělsku.





31.5.1937 Německá kapesní bitevní loď Deutschland ostřeluje Almeríi ve Španělsku odvetou za útok, jež na ni podnikla republikánská letadla.


V srpnu italská ponorka Iride, jež provádí tajné operace na podporu španělských nacionalistických sil, zaútočí na britský torpédoborec Havock, avšak mine. Protiútok torpédoborce je stejně neúspěšný.

6.11.1937 Itálie se připojila k Paktu proti Komiterně


18.12.1937 Německo s Itálií uzavřelo dohodu o vzájemné ekonomické podpoře za války (tzv. hospodářská osa Berlín-Řím).




28.9.1938 Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu". Také Francie se vyslovila pro mezinárodní jednání. Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie v Mnichově.


22.12.1938 Itálie vypověděla dohodu s Francií z r. 1935.



15.4.1939 Roosevelt odovzdal Nemecku a Taliansku zoznam 31 zemí a požiadal o uistenie že nebudú napadnuté, nedostal však žiadnu odpoveď.


22.5.1939 V Berlíně podepsána německo-italská spojenecká smlouva (ocelový pakt) se závazkem vzájemné pomoci ve válce.

1.9.1939 Benito Mussolini oznámil neúčast Itálie ve válce.


21.10.1939 V Římě se dohodli italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano, hrabě z Cortelezza, a německý velvyslanec Hans Georg von Mackensen na vysídlení říšských a etnických Němců z Jižního Tyrolska.

31.10.1939 Maršál Graziani jmenován náčelníkem generálního štábu italské armády.


1.1.1940 Na Sicílii přistála první letadla Luftwaffe.


18.3.1940 Hitler a Mussolini se sešli v Brennerském průsmyku. Mussolini prohlásil, že Itálie je připravena vstoupit do války po boku Německa.


22.6.1940 Z ostrova Rhodu vzlietli bombardéry Savoia Marchetti SM.79 od 34. Stormo aby podnikly nálet na Alexandriu. Pri tomoto letu utrpeli talianske jednotky prvú stratu nad maltským bojiskom, keď jeden SM.79 bol zostrelený dvoma lietadlami Sea Gladiator.


8.7.1940 Italské letectvo zahájilo útoky na anglické lodi, kryjící konvoje MA5. Zasaženi byli křižník Gloucester (zemřel i kapitán lodi a 17 mužů) a torpédoborec Escort (byl potopen druhý den italskou ponorkou).


9.7.1940 Italské lodi pod velením admirála Campioniho a Anglické lodi pod velením admirála Cunninghama se utkali v bitvě u Punta (výběžek) Stillo u Kalábrie - první bitva ve Středomoří. Italské loďstvo se skládalo ze 2 bitevních lodí Giulio Cesare (byl zasažen - 25 mrtvých) a Conti di Cavour, 6ti těžkých křižníků (křižník Bolzano zasažen), 8 lehkých křižníků a 16ti torpédoborců. Anglické loďstvo se skládalo ze 3 bitevních lodí. Vlajkový Warsprite (pravděpodobně zasažen, což Angličané nikdy nepřiznali), Malaya a Royal Sovereign. Dále z letadlové lodi Eagle (na palubě 17 Swordfishů a 2 Gladiatory), 5 lehkých křižníků (Neptune zasažen) a 16 torpédoborců.
První Italsko-anglický souboj bitevních lodí trval 17 minut a obě strany ho považovali za své vítězství.



27.9.1940 V Berlíně byl uzavřen pakt tří mocností mezi Německem, Itálií a Japonskem (berlínský pakt, Osa Berlín-Řím, Tokio) o vzájemné pomoci a rozdělení sfér vlivu. Doba platnosti byla 10 let.


11.10.1940 11./12. Italské námořní síly se pokoušejí pronásledovat konvoj vyplouvající z Malty východním směrem. Italské torpédoborce a torpédové čluny však narazí na ochrannou clonu konvoje, tvořenou mimo jiné křižníky HMS York a HMS Ajax. HMS Ajax je první lodí vybavenou radarem, jež se připojila ke Středomořskému loďstvu. Italský torpédoborec Artiglieri je zneškodněn dělovou palbou z HMS Ajax. Loď Camicia Nera jej vezme do vleku, ale později jej zanechává osudu a posádka se vzdává HMS York. Ajax také potápí torpédové čluny Arial a Airone.


13.10.1940 Britská průzkumná letadla ohlásila přítomnost dvou italských torpédoborců, prchajících na laně z noční bitvy. Admirál Cunningham za nimi vyslal těžký křižník HMS York. Italský torpédoborec Camicia Nera uprchl a torpédoborec Artigliere byl potopen, poté co Angličané vzali na palubu jeho posádku.


25.10.1940 Talianske lietadlá podnikly prvý operačný let nad územím Veľkej Británie. Podnikly nálet 16 lietadiel Fiat BR.20 na mesto Harwich. Taliansky letecký zbor (Corpo Aereo Italiano) sa na belgických letiskách rozmiestnilo 22.října. Do konca roku 1940 podnikly Talianske lietadlá 97 bombardovacích a 113 stíhacích letov.


3.11.1940 Italská divize „Julia" pronikla přes pohoří Pindos k Metsovonu.


5.11.1940 Italská vojska byla zatlačena k albánským hranicím.


14.11.1940 Řecká armáda přešla do protiútoku a zatlačila it. vojska za řecko - albánské hranice. Operace trvala do 22. XI.



19.11.1940 Britské letectvo zasáhlo do bojů v Řecku.


10.12.1940 Německé velení vydalo rozkaz k přesunu X. leteckého sboru na Sicílii a do jižní Itálie.


22.1.1941 Italská posádka v Tobruku kapitulovala. Britové zajali 25 000 vojáků.


16.3.1941 Definitivně končí italská ofenziva na řecké frontě v Albánii. Italové přechází do obrany. Fronta se na čas stabilizuje.


18.3.1941 Velitel italských jednotek v Eritreji, pochopil, že jde o všechno. Během pěti dnů provedl s těžkými ztrátami 7 protiútoků v Dengolaském průsmyku. Všechny pokusy byly Angličany zastaveny.


25.3.1941 Dvě indické divize začaly pronikat v Eritreji do průsmyku Dengolas.

25.3.1941 Maršál Graziani odstoupil z funkce náčelníka generálního štábu italských pozemních sil. Jeho nástupcem se stal generál Roatta.


26.3.1941 motorové čluny typu MTM s výbušninami z italské eskadry Decima Mas potápějí v zátoce Suda na Krétě HMS York.


26.3.1941 Italské jednotky v Eritreji, bránící průsmyk Dengolas, se začaly i s těžkou technikou stahovat.


26.3.1941 Italové v Etiopii prohlásili Hararu za otevřené město a generál Cunningham tam poslal nigerijské vojáky. Těm se podařilo zajmout 572 Italů a 13 děl. Vojáci vyrazili dál, k Diredawě - významnému železničnímu uzlu směřujícímu do Addis Abeby.


27.3.1941 Angličané konečně dobyli Dengolaský průsmyk v Eritreji a obsadili blízkou vesnici Keren. Za úspěch zaplatili 536 mrtvými a 3 229 zraněnými. Na italské straně padlo 3 000 mužů. Zbytky italské armády se stáhly do hlavního města Asmary.


16.5.1941 Amba Alagi je dobyto a vévoda z Aosty ustupuje dále do nitra Etiopie


20.5.1941 Končí poslední italský odpor a Italská Východní Afrika je plně odsazena Spojenci.


22.6.1941 Itálie jednostranně porušila sovětsko - italskou smlouvu o přátelství, neútočení a neutralitě z 02.09.1933 a vyhlásila SSSR válku.



9.7.1941 Německo a Itálie vydaly prohlášení, podle něhož Jugoslávie přestala existovat jako státní celek.



1.1.1942 Německé a italské letectvo provádělo denně nálety na Maltu.


9.4.1942 Britský nálet na Janov a Turín.

11.4.1942 Zemřel divizní generál Luigi Giuseppe Piccione (velitel Západní armádní skupiny)




15.4.1942 Hitler rozhodl o zasazení maďarských, italských a rumunských vojsk do letního útoku Wehrmachtu.


29.4.1942 Hitler se sešel na Berghofu s Mussolinim. (V květnu začne ofenzíva v severní Africe, ovládnutí Tobruku; v červenci, po proniknutí do Egypta bude obsazena Malta - operace Herkules; schůzka trvala do 30.4.).




22.5.1942 Mexiko vyhlásilo Německu, Itálii a Japonsku válku.


25.5.1942 Britský nálet na Messinu.


26.5.1942 V severní Africe poslední německo-italská útočná operace Theseus. Útok zahájen z prostoru Ghazaly.


26.5.1942 Britský nálet na Messinu.


27.5.1942 Britský nálet na letiště v Catanii a v Auguste.


27.5.1942 Britský nálet na Messinu.


27.5.1942 Italská divize Ariete měla zvlikvidovat pozice svobodných Francouzů u Bír Hakejmu, ale nepodařilo se jí to.


28.5.1942 Britský nálet na letiště v Catanii.


22.6.1942 Britský nálet na Palermo.




30.6.1942 Německo-italská vojska pronikla k El Alameinu (Egypt).


24.10.1942 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Miláno.


3.11.1942 Německo-italská vojska zahájila v severní Africe všeobecný ústup. Velitel Afrika-Korpsu generál Thoma byl zajat. Hitler vydal příkaz udržet pozice "za každou cenu".


9.11.1942 Ciano přibyl k jednání s Hitlerem do Mnichova. (Společný postup proti Francii, okupace území spravovaného vichystickou vládou.)



11.11.1942 Německá vojska (1.armáda generála Blaskowitze a armádní skupina „Felber generála Felbera) vstoupila do dosud neokupované části Francie (operace „Anton). Hitler zaslal maršálu Pétainovi poselství. Pétain protestoval v rozhlase proti porušení příměří. Německá vojska postoupila až k Španělské hranici a spolu s italskými jednotkami okupovala i Korsiku. Italská 4.armáda obsadila Nice. Vichy a válečná základna Toulon zatím neobsazeny. Do Vichy přibyl maršál Rundstedt k jednání s Pétainem.


12.11.1942 Britská 8. armáda se zmocnila Tobruku.


13.11.1942 Britská 8. armáda obsadila Ghazalu v Libyi.



13.11.1942 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Janov.



25.12.1942 V Tuniskom zálive, na súradniciach 37º15´N, 10º30´E bola pri útoku na taliansky konvoj potopená britská ponorka P48, nikto z posádky neprežil. Útok hlbinnými bombami vykonali talianske torpédovky Ardito a Ardente


21.7.1943 Americká vojska obsadila Castelvetrano (Sicílie).



21.7.1943 Spojenecké loďstvo ostřelovalo Crotone v Tarentském zálivu.


8.9.1943 Po vyhlášení italské kapitulace zahájilo německé velení operaci "Achse" (vojenské obsazení Itálie, odzbrojení italské armády, obsazení jižní Francie a jihovýchodní Evropy).


8.9.1943 Britská. 8. armáda obsadila města Gioia Tauro, Bovalino Marina a Locri. Další jednotky se vylodily u města Pizzo.



28.9.1943 Německá vojska obsadila Split.


29.9.1943 Generál Eisenhower a maršál Badoglio se sešli na palubě lodi "Nelson". Italský premiér podepsal bezpodmínečnou kapitulaci.

30.9.1943 Maršál Badoglio vytvořil novou italskou vládu.



1.10.1943 Americká 5.armáda obsadila Neapol (německá 10.armáda, generál Vietinghoíf). Spojenci předložili Itálii kapitulační podmínky v hospodářské oblasti.




13.10.1943 SSSR, USA a Velká Británie přiznaly Itálii charakter spojeneckého státu.


13.10.1943 Italská Badogliova vláda vyhlásila Německu válku.



4.11.1943 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Orte.


19.12.1943 Americká 5. armáda obsadila San Pietro.


2.4.1944 15. letecká armáda operujúca z talianskych letísk dostala prvé lietadlá typu P-51B Mustang.

12.4.1944 Italský král Viktor Emanuel oznámil svůj plán odstoupit z úřadu současně se vstupem Spojenců do Říma a jmenovat korunního prince Umberta, vévodu piemontského, do funkce svého následníka, "náměstka království" (Lieutenant of the Realm).

17.4.1944 Italský premiér maršál Badoglio podal demisi.
21.4. ustavena vláda národní jednoty v čele s Badogliem. Vstoupili do ní představitelé 6 antifašistických stran (mezi nimi i Italská KS) sdružených ve Výboru národního osvobození (CNL).
27.4. vydala vláda prohlášení o své politice.

27.4.1944 Nová italská vláda národní jednoty (ustavena 24.4.) vydala programové prohlášení (po válce lid svobodně rozhodne o ústavní formě italského státu, demokratická očista, boj proti fašistickému nepříteli).



16.5.1944 Francouzské a americké jednotky 5. armády obsadily města Pignataro a Castelonaroto (Itálie.).


21.5.1944 Americká 5. armáda obsadila města Fondi a Campodimele (Itálie).




31.5.1944 Spojenecká vojska prolomila německou frontu v prost. Valmontone (Itálie).




7.6.1944 Americká 5. armáda obsadila města Civitavecchia a Bracciano a britská 8. armáda Subiaco (Itálie).

24.8.1944 Zemřel major Carlo Emanuele Buscaglia (velitel 281 Squadriglia
)

28.9.1944 Italská vláda anulovala mnichovskou dohodu.


25.10.1944 SSSR navázal plné diplomatické styky s Itálií.


11.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Carraru a Massu (It.).


17.4.1945 Britská 8. armáda obsadila město Argenta (It.).





21.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Buxtehude, americká 9. armáda Blankenburg, 1. armáda Dessau, 3. armáda Aš a francouzská 1. armáda Stuttgart.


Německá obrana v severní Itálii se zhroutila. Spojenecká vojska pronikla k Alpám. Polský II. sbor (britská 8. armáda) obsadil Bolognu.


Australská vojska obsadila Karaw (N. Guinea).



26.4.1945 Britská 8. armáda obsadila Veronu a překročila Adiži (It.).

26.4.1945 Italští vlastenci ovládli Janov.

27.4.1945 Byl zajat B. Mussolini.





27.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Janov, britská 8. armáda Padovu, francouzská vojska města Ventimiglia a Bordighera (it. riviéra).



28.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Bergamo a Bresciu (It.).

28.4.1945 Italští partyzáni popravili Mussoliniho a jeho milenku. Oba byli zastřeleni a pověšeni za nohy v Miláně na náměstí.

28.4.1945 Zemřel První říšský maršál Benito Mussolini (hlava vlády a vůdce fašismu)



29.4.1945 Generál Vietinghoff, vrchní velitel německých sil v Itálii, podepsal v Casertě (hlavní stan spojeneckých vojsk generála Alexandera) na vlastní odpovědnost kapitulaci. Vešla v platnost 2. 5. od 14,00 hod.



29.4.1945 Britská 8. armáda obsadila Benátky a Mestre.


30.4.1945 Americká 5. armáda obsadila Turín.



30.4.1945 Jugoslávská armáda zahájila boje v předměstí Terstu.



6.5.1945 Americká 5. armáda pronikla z Itálie do Rakouska a obsadila Savonu, Sportorno a Noli.



7.5.1945 Britská 8. armáda pronikla z Itálie do Rakouska


28.11.1954 Zemřel - Enrico Fermi (významný fyzik)


27.2.1962 Zemřel generálporučík Gastone Gambara (náčelník generálního štábu)
URL CZ: https://www.valka.cz/Italske-kralovstvi-1861-1946-t90865#640894Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Kingdom-of-Italy-t90865#640894Version : 0
MOD