Main Menu
User Menu

Demokratická federativní Jugoslávie [1943-1945]

Demokratická federativní Jugoslávie


Vznik: 29.11.1943


Zánik: 29.11.1945 premenovaním na Federativní lidová republika Jugoslávie
(Založeno během linkování)
URL : https://www.valka.cz/Demokraticka-federativni-Jugoslavie-1943-1945-t90799#339549Verze : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost



7.5.1892 Narodil se maršál Josip Broz Tito (prezident Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky /1953-1980/)

1.3.1942 V hlavním stanu vůdce jugoslávských partyzánů Josipa Broze-Tita ve Foči byla zformována 2. proletářská brigáda.

4.11.1942 Jugoslávští partyzáni osvobodili Bihač.


26.6.1943 V Londýně se vytvořila jugoslávská zahraniční vláda v čele s Trifunovičem.

8.9.1943 Jugoslávská národně osvobozenecká armáda dočasně osvobodila Sušák.

25.10.1943 V Káhiře oznámeno, že Mihajlovičovi "četnici" se zmocnili Kotoru.

1.1.1944 Jugoslávská národně osvobozenecká armáda byla reorganizována - vznikla 1., 2. a 3. armáda.


1.5.1944 Do Londýna přijela Titova vojenská mise.

17.5.1944 Jugoslávská zahraniční vláda v čele s Punčem odstoupila. Novým ministerským předsedou jmenován Šubašič; po vyloučení vůdce četniků generála Mihajloviče z vlády usiloval o dohodu s Titem, aby posílil labilní postavení královské emigrace.


24.5.1944 Na území SSSR se zformovala samostatná jugoslávská střelecká brigáda.


25.5.1944 Německá výsadková jednotka (700 mužů) zaútočila na hlavní štáb jugoslávské národně-osvobozenecké armády v Drvaru. Titův štáb unikl.

4.6.1944 Sovětský letoun dopravil Tita a další významné jugoslávské činitele do Bari (Itálie). Odtud se štáb přesunul na ostrov Vis u pobřeží Dalmácie.



28.9.1944 Začala bělehradská útočná operace, kterou prováděla jugoslávská národní osvobozenecká armáda, 3. (v jeho rámci bulharská armáda) a 2.ukrajinský front.


28.9.1944 Uzavřena dohoda o vztazích mezi sovětskou a jugoslávskou národní osvobozeneckou armádou při osvobozování Jugoslávie.


30.9.1944 3. ukrajinský front překročil jugoslávské hranice v prostoru Turnu-Severin a osvobodil několik jugoslávských měst a obcí (Kladovo, Retkovo, Milulinovac, Davidovac).


1.10.1944 Na základě ujednání s Titem v Moskvě a Craiove dal hlavní stan maršálu Tolbuchinovi pokyn, aby navázal styk s jugoslávským velením a seznámil je s operačním plánem.



12.10.1944 3. ukrajinský front spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Suboticu a Smederovo.




14.10.1944 3. ukrajinský front (v jeho sestavě jednotky bulharské armády) osvobodil Nis (Jugoslávie).



19.10.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu likvidovala nepřátelské uskupení obklíčené jihovýchodně od Bělehradu.



20.10.1944 3. ukrajinský front a jugoslávská armáda v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou osvobodily hlavní město Jugoslávie, Bělehrad (velitel německé sborové skupiny generál Schneckenburger padl). Skončila bělehradská operace.


21.10.1944 Jugoslávská národní osvobozenecká vojska osvobodila Dubrovník.



22.10.1944 3. ukrajinský front osvobodil Sombor (Jugoslávie). V prostoru Bělehradu překročil řeku Sávu a spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Zemun, Obrenovac, Lazarevac a Knič.

2.3.1945 V Bělehradě se ustavila regentská rada zastupující krále Petara II.


28.3.1945 Jugoslávská armáda zahájila útok na Sarajevo.


5.4.1945 Tito a Šubašič přijeli do Moskvy.



5.4.1945 Jugoslávská 2. armáda prolomila německou obranu v dolní Bosně.


11.4.1945 Podepsána sovětsko-jugoslávska Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.


12.4.1945 Jugoslávská 1. armáda prolomila německou obranu v oblasti Srjemu a osvobodila Vukovar.


23.4.1945 Čs. partyzáni z 1. čs. brigády Jana Žižky byli zařazeni do 4. brigády Národně osvobozenecké armády Jugoslávie.



30.4.1945 Jugoslávská armáda zahájila boje v předměstí Terstu.


7.5.1945 Chorvatská fašistická armáda (asi 220 000 mužů) ustupovala po silnici Záhřeb-Celje-Dravograd-Bleiburg-Klagenfurt, aby unikla z dosahu jugoslávské národně osvobozenecké armády.


8.5.1945 Velkoadmirál Dönitz promluvil ve flensburském rozhlase k německému národu.


Jugoslávská armáda vstoupila do Záhřebu.


13.5.1945 Americká vláda odmítla jugoslávskou správu nad Terstem.


20.5.1945 Maršál Tito stáhl jugoslávská vojska z území Korutan (na žádost záp. mocností).



4.5.1980 Zemřel maršál Josip Broz Tito (prezident Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky /1953-1980/)
URL : https://www.valka.cz/Demokraticka-federativni-Jugoslavie-1943-1945-t90799#641599Verze : 0
MOD