Demokratická federativní Jugoslávie [1943-1945] : Zaniklé státy

Demokratická federativní Jugoslávie

Vznik: 29.11.1943

Zánik: 29.11.1945 premenovaním na Federativní lidová republika Jugoslávie
(Založeno během linkování)

URL : https://www.valka.cz/Demokraticka-federativni-Jugoslavie-1943-1945-t90799#339549Verze : 0

buko1 MOD před 12 lety

Státní útvary	Datum	Událost
	7.5.1892	Narodil se maršál Josip Broz Tito (prezident Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky /1953-1980/)
	1.3.1942	V hlavním stanu vůdce jugoslávských partyzánů Josipa Broze-Tita ve Foči byla zformována 2. proletářská brigáda.
	4.11.1942	Jugoslávští partyzáni osvobodili Bihač.
	26.6.1943	V Londýně se vytvořila jugoslávská zahraniční vláda v čele s Trifunovičem.
	8.9.1943	Jugoslávská národně osvobozenecká armáda dočasně osvobodila Sušák.
	25.10.1943	V Káhiře oznámeno, že Mihajlovičovi "četnici" se zmocnili Kotoru.
	1.1.1944	Jugoslávská národně osvobozenecká armáda byla reorganizována - vznikla 1., 2. a 3. armáda.
	1.5.1944	Do Londýna přijela Titova vojenská mise.
	17.5.1944	Jugoslávská zahraniční vláda v čele s Punčem odstoupila. Novým ministerským předsedou jmenován Šubašič; po vyloučení vůdce četniků generála Mihajloviče z vlády usiloval o dohodu s Titem, aby posílil labilní postavení královské emigrace.
	24.5.1944	Na území SSSR se zformovala samostatná jugoslávská střelecká brigáda.
	25.5.1944	Německá výsadková jednotka (700 mužů) zaútočila na hlavní štáb jugoslávské národně-osvobozenecké armády v Drvaru. Titův štáb unikl.
	4.6.1944	Sovětský letoun dopravil Tita a další významné jugoslávské činitele do Bari (Itálie). Odtud se štáb přesunul na ostrov Vis u pobřeží Dalmácie.
	28.9.1944	Začala bělehradská útočná operace, kterou prováděla jugoslávská národní osvobozenecká armáda, 3. (v jeho rámci bulharská armáda) a 2.ukrajinský front.
	28.9.1944	Uzavřena dohoda o vztazích mezi sovětskou a jugoslávskou národní osvobozeneckou armádou při osvobozování Jugoslávie.
	30.9.1944	3. ukrajinský front překročil jugoslávské hranice v prostoru Turnu-Severin a osvobodil několik jugoslávských měst a obcí (Kladovo, Retkovo, Milulinovac, Davidovac).
	1.10.1944	Na základě ujednání s Titem v Moskvě a Craiove dal hlavní stan maršálu Tolbuchinovi pokyn, aby navázal styk s jugoslávským velením a seznámil je s operačním plánem.
	12.10.1944	3. ukrajinský front spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Suboticu a Smederovo.
	14.10.1944	3. ukrajinský front (v jeho sestavě jednotky bulharské armády) osvobodil Nis (Jugoslávie).
	19.10.1944	Vojska 3. ukrajinského frontu likvidovala nepřátelské uskupení obklíčené jihovýchodně od Bělehradu.
	20.10.1944	3. ukrajinský front a jugoslávská armáda v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou osvobodily hlavní město Jugoslávie, Bělehrad (velitel německé sborové skupiny generál Schneckenburger padl). Skončila bělehradská operace.
	21.10.1944	Jugoslávská národní osvobozenecká vojska osvobodila Dubrovník.
	22.10.1944	3. ukrajinský front osvobodil Sombor (Jugoslávie). V prostoru Bělehradu překročil řeku Sávu a spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Zemun, Obrenovac, Lazarevac a Knič.
	2.3.1945	V Bělehradě se ustavila regentská rada zastupující krále Petara II.
	28.3.1945	Jugoslávská armáda zahájila útok na Sarajevo.
	5.4.1945	Tito a Šubašič přijeli do Moskvy.
	5.4.1945	Jugoslávská 2. armáda prolomila německou obranu v dolní Bosně.
	11.4.1945	Podepsána sovětsko-jugoslávska Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.
	12.4.1945	Jugoslávská 1. armáda prolomila německou obranu v oblasti Srjemu a osvobodila Vukovar.
	23.4.1945	Čs. partyzáni z 1. čs. brigády Jana Žižky byli zařazeni do 4. brigády Národně osvobozenecké armády Jugoslávie.
	30.4.1945	Jugoslávská armáda zahájila boje v předměstí Terstu.
	7.5.1945	Chorvatská fašistická armáda (asi 220 000 mužů) ustupovala po silnici Záhřeb-Celje-Dravograd-Bleiburg-Klagenfurt, aby unikla z dosahu jugoslávské národně osvobozenecké armády.
	8.5.1945	Velkoadmirál Dönitz promluvil ve flensburském rozhlase k německému národu. Jugoslávská armáda vstoupila do Záhřebu.
	13.5.1945	Americká vláda odmítla jugoslávskou správu nad Terstem.
	20.5.1945	Maršál Tito stáhl jugoslávská vojska z území Korutan (na žádost záp. mocností).
	4.5.1980	Zemřel maršál Josip Broz Tito (prezident Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky /1953-1980/)

URL : https://www.valka.cz/Demokraticka-federativni-Jugoslavie-1943-1945-t90799#641599Verze : 0

buko1 MOD před rokem