Main Menu
User Menu

Svaz sovětských socialistických republik [1922-1991]

Union of Soviet Socialist Republics

Zväz sovietskych socialistických republík

Союз Советских Социалистических Республик

     
Název:
Name:
Svaz sovětských socialistických republik
Originální název:
Original Name:
Союз Советских Социалистических Республик
Hlavní město:
Capital:
Moskva
Státní zřízení:
Government System:
federace socialistických republik
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Přehled předsedů prezidia nejvyššího sovětu
()
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
Robotnícko-rolnická Rudá armáda (30.12.1922-25.02.1946)


Ozbrojené sily ZSSR (25.02.1946-25.12.1993), resp. Sovietska armáda
Rozloha:
Area:
22402220 km2
Geografická poloha:
Location :
severní Euroázie
Sousední státy:
Neighbouring Countries:



/ / /

/

/
/ /
/
/ / / / / / / / / /
/ / / /
/
/ / /
/ / /
/ / /
/ / /
/

Estonsko
Litva
Vznik:
Independence:
30.12.1922 unie Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika a Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Zánik:
Dissolution:
26.12.1991 rozpuštěním
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Kazaši, Gruzínci.....
Vlajka:
Flag:
30.12.1922-12.11.1923





Znak:
Coat of Arms:
1956 - 1991
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Svaz-sovetskych-socialistickych-republik-1922-1991-t90794#339540Verze : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost

2.4.1882 Narodil se maršál Sovětského svazu Boris Michajlovič Šapošnikov (náčelník Generálního štábu Dělnicko-rolnické rudé armády)

27.3.1886 Narodil se - Sergej Mironovič Kirov (1. tajemník leningradského oblastního výboru Všesvazové komunistické stranz (bolševiků))

12.10.1893 Narodil se komisař státní bezpečnosti 1. stupně Jakov Saulovič Agranov (1. náměstek lidového komisaře vnitra
)

25.3.1895 Narodil se generálporučík Michail Vasiljevič Volkov (velitel 5. mechanizovaného sboru (od listopadu 1942))

16.4.1895 Narodil se kapitán Alexandr Ivanovič Žukov (zkušební pilot)

27.3.1896 Narodil se generálporučík Konstantin Dimitrijevič Goluběv (velitel 10. armády
)

26.3.1897 Narodil se - Anatolij Petrovič Minin (veliteľ 21. ťažkej bombardovacej leteckej brigády)

30.3.1897 Narodil se generálmajor letectva Grigorij Stepanovič Skrjagin (generálny inšpektor bombardovacieho letectva /1953-56/)

18.3.1899 Narodil se poručík Pavel Ignatievič Grochovskij (vedúci Osobitnej konštrukčnej kancelárie)

12.2.1900 Narodil se Maršál Sovětského svazu Vasilij Ivanovič Čujkov (velitel: Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu)

25.3.1900 Narodil se generálporučík Kondrat Semjonovič Meľnik (veliteľ Prímorskej armády 2. formovania)

18.6.1900 Narodil se generálplukovník letectva Ivan Michajlovič Sokolov (veliteľ 7. leteckej armády)

15.2.1901 Narodil se generálporučík Sergej Antonovič Bobruk (velitel: 31.gardový střelecký sbor
)

18.3.1901 Narodil se generálporučík delostrelectva Sergej Ivanovič Kabanov (veliteľ Severného obranného rajónu)

26.3.1901 Narodil se plukovník Vasilij Ivanovič Ivolgin (náčelník štábu 1. zmiešaného leteckého zboru)

18.3.1902 Narodil se generálmajor letectva Andrej Borisovič Jumašev (veliteľ 6. stíhacieho leteckého zboru)

10.11.1902 Narodil se maršál dělostřelectva Konstantin Petrovič Kazakov (velitel dělostřelectví a raketového vojska SSSR (1963-1969))

13.1.1903 Narodil se admirál Vasilij Ivanovič Platonov (veliteľ Severnej floty /1946-1952/)

13.4.1903 Narodil se generálmajor Anton Pětrovič Pilipěnko (zahynul pri leteckej nehode)

25.3.1905 Narodil se generálmajor letectva Jevsej Michajlovič Anikejev (veliteľ 249. stíhacej leteckej divízie /1946-1952/)

1.12.1907 Narodil se plukovník Grigorij Andronovič Čech (velitel 315. gardového protitankového dělostřeleckého pluku)

21.5.1908 Narodil se plukovník Nikolaj Vasilievič Gavrilov (veliteľ 2. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

20.2.1909 Narodil se kapitán Grigorij Jakovlevič Bachčivandži (testovací pilot Sovětské armády)

13.8.1911 Narodil se kontradmirál Sergej Stepanovič Vorkov (náčelník štábu Bielomorskej flotily)

18.3.1912 Narodil se podplukovník Grigorij Sergejevič Žujkov (veliteľ 435. stíhacieho leteckého pluku 2. formovania)

9.12.1916 Narodil se plukovník Nikolaj Kalistratovič Lysenko (veliteľ 218. bitevného leteckého pluku)

26.3.1917 Narodil se plukovník Afrikant Platonovič Jerofejevskij (veliteľ 12. vojenskej dopravnej leteckej divízie)

1.4.1922 V rámci Sovietskeho zväzu bola vytvorená Ojrotská autonómna oblasť.


27.9.1922 Narodil se kapitán Valentina Biněvská-Lísková (odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, )

25.3.1929 Narodil se maršál letectva Alexandr Nikitovič Volkov (minister civilného letectva ZSSR)

9.3.1934 Narodil se plukovník Jurij Alexejevič Gagarin (kosmonaut první člověk ve vesmíru (12.04.1961))

2.8.1934 Narodil se - Valerij Fjodorovič Bykovskij (14.06.1963 19.06.1963 pilot letu Vostok 5
)

1.12.1934 Zemřel - Sergej Mironovič Kirov (1. tajemník leningradského oblastního výboru Všesvazové komunistické stranz (bolševiků))

18.3.1937 Narodil se generálplukovník letectva Vjačeslav Vasilievič Jefanov (veliteľ Vojenského dopravného letectva ZSSR (1986-1997))

1.4.1938 Zemřel komisař státní bezpečnosti 1. stupně Jakov Saulovič Agranov (1. náměstek lidového komisaře vnitra
)


18.3.1939 Vláda SSSR v notě adresované Německu označila rozbití ČSR za akt zvůle, násilí a agrese.


1.4.1940 Nejvyšší sovět SSSR schválil začlenění území odstoupených Finskem do Karelské ASSR a její přetvoření na svazovou Karelofinskou SSR.


3.4.1940 U Katyně začalo NKVD vraždit polské důstojníky, kteří padli do sovětského zajetí v září 1939.


25.3.1941 SSSR a Turecko podepsaly smlouvu o přátelství.


5.4.1941 V Moskvě byla podepsána jugoslávsko - sovětská smlouva o přátelství a neútočení. Nicméně Sovětská vláda oznámila Jugoslávii, že jí v případě války s Německem vojensky nepodpoří.

25.3.1942 Partizánský pluk S. Lazo spolu s dalšími jednotkami osvobodil Jelňu.

25.3.1942 Zemřel nadporučík Jakov Petrovič Pustynnych (veliteľ 3. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

26.3.1942 Zformován svaz ukrajinských partizánských oddílů (generál Saburov).

27.3.1943 Zemřel kapitán Grigorij Jakovlevič Bachčivandži (testovací pilot Sovětské armády)

16.3.1944 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR dalo souhlas k reorganizaci polského 1. sboru v polskou 1. armádu.


18.3.1944 Vojska 38. armády (1. ukrajinský front) osvobodila Žmerinku a překročila Jižní Bug.


18.3.1944 3. ukrajinský front zakončil berezněgovatsko-snigirevskou operaci. V jejím průběhu postoupil k Jižnímu Bugu, Nikolajevu a Konstantinovce.

25.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Proskurov a zahájila boj na okraji Kamence Podolského.


25.3.1944 Na území SSSR se zformovala rumunská 1. dobrovolnická pěší divize Tudor Vladimirescu.


25.3.1944 Němci odsunuli z Normandie na východ proti Rusům elitní 9. a 10. tankovou divizi SS, divizi Panter Lehr a 349. pěší divizi.

25.3.1944 Zemřel generálmajor Anton Pětrovič Pilipěnko (zahynul pri leteckej nehode)


26.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Kamenec Podolskij, Michalpol, Bar, Kozlov a Zolotniki.


26.3.1944 2. ukrajinský front překročil řeku Dněstr, osvobodil Falešty, Gloďany, Bolotino, Bělcy a dosáhl na řece Prut státních hranic s Rumunskem


26.3.1944 3. ukrajinský front zahájil v součinnosti s Černomořským loďstvem oděskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo osvobodit Oděsu a rozdrtit jižní křídlo německé fronty.


26.3.1944 67 námořníků 384. samostatného praporu námořní pěchoty Černomořského loďstva pod velením poručíka Olšanského se vylodilo v přístavu Nikolajev. Námořníci se tu bránili 48 hodin nepřátelským útokům až do příchodu hlavních sil. Všichni byli vyznamenáni titulem hrdiny SSSR (55 z nich in memoriam).


27.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Kolomyji.



6.3.1945 3. ukrajinský front odrážel nepřátelské protiútoky severně od Blatenského jezera (Balatonské jezero).



18.3.1945 Útok sovětské 10. gardové armády (generál Kazakov) v Kuronsku (tzv. šestá kuronská bitva) u Frauenburgu (Frombork) proti německé 18. armádě (generál Boege). Trval do 23. III. 3. běloruský front (polská 1. armáda gen. Poplawského a sovětská 1. gardová tanková armáda generála Katukova) dokončil likvidaci kolberského uskupení nepřítele a ovládl Kolberg (Kolobrzeg). l. ukrajinský front obklíčil v prostoru Opolí 5 německých divizí. 2. ukrajinský front útočil západně a jihozápadně od Zvolena. 3. ukrajinský front překročil řeku Sárvíz (Maďarsko.).

25.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu obsadila Heilligenbeil (Mamonovo).



25.3.1945 2. běloruský front pronikl k předmostí Gdaňská. 2. ukrajinský front v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou prolomil nepřátelskou obranu ve Vértešském poh., rozbil ostřihomské uskupení nepřítele a osvobodil města Ostřihom, Neszmély, Felsógalla a Tata. 40. armáda a rumunská 4. armáda (2. ukrajinský front) osvobodily Banskou Bystrici.



25.3.1945 Na mosty cez rieku Odru zaútočili 4 lietadlá Mistel. Výsledok náletov nie je známy. V tej dobe Mistely podnikly tiež útoky na mosty cez Vislu. Útoky na mosty dostali prednosť pred dlhšie plánovanou akciou Eisenhammer-leteckými útokmi Mistelov na elektrárne na sovietskom území. Po ich zničení by bola výrazne oslabená vojenská výroba. Úspešnosť a hlavne uskutočniteľnosť takejto akcie v roku 1945, keď boli nemecké pozície ďaľeko od sovietskych hraníc, pri nedostatku pohonných hmôt a vzdušnej prevahe Rusov.



26.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu dokončila likvidaci nepřátelských uskupení v prostoru Braunsbergu (Braniewo) na pobřeží zálivu Frisches Haif (Zalew Wišlany).

26.3.1945 Zemřel maršál Sovětského svazu Boris Michajlovič Šapošnikov (náčelník Generálního štábu Dělnicko-rolnické rudé armády)


27.3.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Rybník, Strehlen (Strzelin).


27.3.1945 4. ukrajinský front (za účasti 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR) osvobodil Sohrau (Zory) a Loslau (Wodzislaw Šl.).



27.3.1945 3.ukrajinský front osvobodil města Kisbér, Celldómolk, Jánoshaza, Tapolca (Maď.).


28.3.1945 Ruské letectvo podniklo první nálet na Berlín.


2.4.1945 SSSR a Brazílie navázaly diplomatické styky.


5.4.1945 SSSR zrušil smlouvu s Japonskem o neutralitě (z 13.4.1941).

2.10.1946 Zemřel poručík Pavel Ignatievič Grochovskij (vedúci Osobitnej konštrukčnej kancelárie)


1.4.1948 Začiatok sovietskej blokády Západného Berlína.



1.1.1950 Čínská lidová republika a Sovětský svaz uznaly Ho Chi Minovu Vietnamskou demokratickou republiku. Čína poté začala posílat vojenské poradce a moderní zbraně Viet Minhu, včetně automatických pušek, houfnic, minometů a nákladních aut. Velká část tohoto vybavení byla americké výroby a patřila čankajškovým vojskům, které Mao porazil. Pomocí tohoto nového vybavení a čínských poradců generál Giap přeměnil partyzánské oddíly v pravidelnou armádu včetně pěti lehkých a jedné těžké pěší divize.

22.3.1950 Zemřel generálporučík Theodor Haselmayr (vojenský velitel Vídně)

9.6.1956 Zemřel generálporučík Konstantin Dimitrijevič Goluběv (velitel 10. armády
)

18.3.1962 Zemřel generálporučík Sergej Antonovič Bobruk (velitel: 31.gardový střelecký sbor
)


27.3.1963 Narodil se admirál Alexandr Michajlovič Nosatov (veliteľ Tichooceánskej floty)

27.3.1968 Zemřel plukovník Jurij Alexejevič Gagarin (kosmonaut první člověk ve vesmíru (12.04.1961))

23.6.1969 Zemřel generálporučík Michail Vasiljevič Volkov (velitel 5. mechanizovaného sboru (od listopadu 1942))

3.5.1971 Zemřel generálporučík Kondrat Semjonovič Meľnik (veliteľ Prímorskej armády 2. formovania)

30.6.1973 Zemřel generálporučík delostrelectva Sergej Ivanovič Kabanov (veliteľ Severného obranného rajónu)

3.3.1976 Založen kýl lodi Sovremennyj

18.3.1976 Zemřel plukovník Afrikant Platonovič Jerofejevskij (veliteľ 12. vojenskej dopravnej leteckej divízie)

18.3.1977 V Sovietskom zväze bolo rozhodnuté o modernizácii tankov T-54 na T-54M

18.3.1978 Zemřel plukovník Grigorij Andronovič Čech (velitel 315. gardového protitankového dělostřeleckého pluku)

18.11.1978 Loď Sovremennyj spuštěna na vodu

16.3.1980 Zemřel kapitán Alexandr Ivanovič Žukov (zkušební pilot)


19.4.1980 Založen kýl lodi Admirál Tribuc

5.9.1980 Zemřel - Anatolij Petrovič Minin (veliteľ 21. ťažkej bombardovacej leteckej brigády)

24.1.1981 Loď Sovremennyj uvedena do služby

16.3.1982 Zemřel generálplukovník letectva Ivan Michajlovič Sokolov (veliteľ 7. leteckej armády)

18.3.1982 Zemřel Maršál Sovětského svazu Vasilij Ivanovič Čujkov (velitel: Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu)

27.3.1982 Zemřel generálmajor letectva Grigorij Stepanovič Skrjagin (generálny inšpektor bombardovacieho letectva /1953-56/)


26.3.1983 Loď Admirál Tribuc spuštěna na vodu

26.3.1984 Zemřel plukovník Nikolaj Kalistratovič Lysenko (veliteľ 218. bitevného leteckého pluku)


25.3.1987 Založen kýl lodi Neustrašimyj

27.3.1987 Zemřel kontradmirál Sergej Stepanovič Vorkov (náčelník štábu Bielomorskej flotily)

20.5.1988 Zemřel generálmajor letectva Andrej Borisovič Jumašev (veliteľ 6. stíhacieho leteckého zboru)


25.5.1988 Loď Neustrašimyj spuštěna na vodu

1.4.1989 Zemřel plukovník Nikolaj Vasilievič Gavrilov (veliteľ 2. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

10.7.1989 Zemřel generálmajor letectva Jevsej Michajlovič Anikejev (veliteľ 249. stíhacej leteckej divízie /1946-1952/)

25.8.1989 Zemřel maršál dělostřelectva Konstantin Petrovič Kazakov (velitel dělostřelectví a raketového vojska SSSR (1963-1969))


26.3.1991 Zemřel kapitán Valentina Biněvská-Lísková (odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, )


25.8.1991 Běloruská republika vyhlasuje nezávislost na Svazu Sovětských Socialistických Republik.


24.1.1993 Loď Neustrašimyj uvedena do služby

26.3.1996 Zemřel admirál Vasilij Ivanovič Platonov (veliteľ Severnej floty /1946-1952/)

7.12.2005 Zemřel maršál letectva Alexandr Nikitovič Volkov (minister civilného letectva ZSSR)

27.3.2019 Zemřel - Valerij Fjodorovič Bykovskij (14.06.1963 19.06.1963 pilot letu Vostok 5
)
URL : https://www.valka.cz/Svaz-sovetskych-socialistickych-republik-1922-1991-t90794#640721Verze : 0
MOD