Main Menu
User Menu

Protektorát Čechy a Morava [1939-1945]

Protectorate of Bohemia and Moravia

Protektorat Böhmen und Mähren

     
Název:
Name:
Protektorát Čechy a Morava
Originální název:
Original Name:
Protektorat Böhmen und Mähren
Hlavní město:
Capital:
Praha
Státní zřízení:
Government System:
protektorát
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
1939-1941 Neurath,Konstantin von
1941-1942 Heydrich, Reinhard (zastupující / acting)
1942-1943 Daluege, Kurt (zastupující / acting)
1943-1945 Frick, Wilhelm


Státní prezident /State President:
1939-1945 Hácha, Emil
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
Protektorátní vojsko
Rozloha:
Area:
49363 km2
Geografická poloha:
Location :
Střední Evropa
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
1939-1943 Německá říše
1943-1945 Velkoněmecká říše
Slovenská republika
Polská republika
Vznik:
Independence:
16.03.1939 okupací Česko-Slovenské republiky a osamostatněním Slovenské republiky
Zánik:
Dissolution:
09.05.1945 Osvobozením od německé okupace spojeneckými vojsky a obnovením Československé republiky v předválečných hranicích.
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
Češi
Němci
Vlajka:
Flag:
Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
cs.wikipedia.org
URL CZ: https://www.valka.cz/Protektorat-Cechy-a-Morava-1939-1945-t90757#339425Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Protectorate-of-Bohemia-and-Moravia-t90757#339425Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost





1.5.1880 Narodil se divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))


11.4.1885 Narodil se divisní generál Hugo Vojta



28.5.1885 Narodil se generální intendant Karel Pražák (přednosta 6. oddělení /intendančního/ Generálního inspektorátu)



8.11.1887 Narodil se - František Klement (Dlouholetý velitel hasičů v Blovicích)




3.2.1888 Narodil se divisní generál in memoriam Oleg Svátek (12. divise, velitel)



6.12.1889 Narodil se divisní generál Mikuláš Doležal (popraven nacisty)




23.3.1891 Narodil se armádní generál in memoriam Vojtěch Luža



17.9.1891 Narodil se brigádní generál in memoriam Antonín Hron



23.3.1892 Narodil se armádní generál Lev Prchala



5.11.1892 Narodil se plukovník František Ambrož (popraven nacisty)



3.2.1893 Narodil se brigádní generál in memoriam Josef Malý (popraven nacisty)



21.2.1893 Narodil se brigádní generál in memoriam František Krátký



27.3.1893 Narodil se divisní generál in memoriam Václav Šára (1940 velitel odbojové organizace Obrana národa)




17.4.1893 Narodil se plukovník Emanuel Moravec (Minister školstva a ľudovej osvety)



7.8.1894 Narodil se brigádní generál in memoriam Josef Pták


30.12.1894 Narodil se podplukovník in memoriam Jan Hlava (velitel roty, pěší pluk 7)



28.4.1895 Narodil se brigádní generál in memoriam Jaroslav Lisý



24.5.1895 Narodil se brigádní generál František Fabian



2.7.1895 Narodil se plukovník Ladislav Preininger (velitel, Pluk útočné vozby 2)



17.2.1896 Narodil se brigádní generál in memoriam František Pohunek (popraven nacisty)


24.1.1898 Narodil se SS-Obergruppenführer a generál zbraní SS a policie Karl Hermann Frank (Vyšší vůdce SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava)

9.4.1898 Narodil se - Rudolf Procházka (zastřelen ustupujícími německými jednotkami jako člen RMNV)



25.3.1901 Narodil se praporčík Josef Bojas (zástupce velitele četnické stanice ve Stránčicích)



15.1.1902 Narodil se - Paul Thümmel (agent Abwehru)


23.12.1906 Narodil se četař Rudolf Dalecký (zalétávací pilot firmy Avia)

28.9.1909 Narodil se střelec Leo Engelmann (vládní komisař protektorátní Jihlavy)

5.10.1913 Narodil se - František Šmíd (konfident brněnské úřadovny gestapa)


1.1.1915 Narodil se - Jan Opletal (student medicíny na UK
)



23.9.1916 Narodil se plukovník in memoriam Alfréd Bartoš (velitel paraskupiny Silver A)


17.4.1920 Narodil se podplukovník (in memoriam) Jiří Štokman (člen výsadku Clay)



12.4.1923 Narodil se generálporučík vo výslužbe Ján Husák (člen partizánskej skupiny Národný pomstiteľ (1944-1945)
)

16.3.1939 Dr. E. Beneš protestoval prostřednictvím telegramů u F. D. Roosevelta, N. Chamberlaina a E. Daladiera, M. M. Litvinova a Společnosti národů proti německé okupaci

16.3.1939 Jmenována první protektorátní vláda v čele s R. Beranem


16.3.1939 Gestapo zahájilo první rozsáhlou zatýkací akci - Gittre (Mříže), která byla namířena především proti komunistům a německým emigrantům. Během akce bylo zatčeno 4376 osob.



18.3.1939 Velká Británie a Francie protestovaly proti okupaci českých zemí a prohlásily, že Německo tím porušilo ustanovení mnichovské dohody.


18.3.1939 Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem v Čechách a na Moravě, Karl Hermann Frank státním tajemníkem.


18.3.1939 Vláda SSSR v notě adresované Německu označila rozbití ČSR za akt zvůle, násilí a agrese.


20.3.1939 Vláda USA protestovala proti okupaci Českých zemí Německem.

21.3.1939 Nemecká okupačná moc vydala nariadenie o používaní nemčiny ako úradného jazyka v Protektoráte Čechy a Morava.

27.4.1939 Hácha jmenoval novou protektorátní vládu v čele s generálem Eliášem.


6.5.1939 Při převozu ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy došlo k protinacistické manifestaci.

30.9.1939 Odbojové centrály zorganizovali všeobecný bojkot pražské městské hromadné dopravy.

1.10.1939 V protektorátě zaveden lístkový systém na potraviny, později rozšířen na textil, obuv atd. Týdenní dávky byly členěny na tří kategorie - obyčejný spotřebitel, těžce a velmi těžce pracující spotřebitel. Zvláštní dávky byly určeny dětem.


12.10.1939 Začaly deportace židovského obyvatelstva z bývalého Rakouska a z Protektorátu Čechy a Morava do Generalního gouvermentu.


11.11.1939 Zemřel student Jan Opletal zraněný při potlačení tiché demonstrace v Praze dne 28.10. u příležitosti 21. výročí vzniku samostatné Československé republiky.


11.11.1939 Zemřel - Jan Opletal (student medicíny na UK
)


1.10.1940 Uzavření celní unie mezi Německem a protektorátem Čechy a Morava. Unie usnadňovala expanzi německého kapitálu do hospodářství českých zemí.

1.9.1941 Výnosem říšského protektora byl podstatně omezen počet českých středních škol v Protektorátu Čechy a Morava. Rozhodnutí bylo součástí plánu znemožnit výchovu české inteligence.

1.9.1941 Policajným nariadením boli židia v českých krajinách donútení nosiť na verejnosti žltú šesťcípu hviezdu s čiernym nápisom Jude.

28.9.1941 V Protektorátě Čechy a Morava bylo vyhlášeno stanné právo.


28.9.1941 Zemřel divisní generál Hugo Vojta

1.10.1941 Popravených 12 vysokých predstaviteľov Obrany národa v bývalých delostreleckých kasárňach v Prahe-Ruzyň.



1.10.1941 Zemřel divisní generál Mikuláš Doležal (popraven nacisty)



1.10.1941 Zemřel plukovník František Ambrož (popraven nacisty)



1.10.1941 Zemřel divisní generál in memoriam Václav Šára (1940 velitel odbojové organizace Obrana národa)




1.10.1941 Zemřel divisní generál in memoriam Oleg Svátek (12. divise, velitel)



1.10.1941 Zemřel brigádní generál in memoriam Josef Malý (popraven nacisty)



1.10.1941 Zemřel brigádní generál in memoriam František Pohunek (popraven nacisty)



1.10.1941 Zemřel plukovník Ladislav Preininger (velitel, Pluk útočné vozby 2)

16.10.1941 Z Prahy byl odeslán první transport Židů do ghetta v Lodži.

20.3.1942 Kapitán Morávek se znovu v Praze sešel s paradesantní skupinou, tentokrát s Anthropoidem. S oběma parašutisty jednal o provedení atentátu na Heydricha.

28.3.1942 V Čechách, jak již bylo řečeno, byla vysazena, z bombardéru Halifax s polskou posádkou, paradesantní skupina ZINC. Jednalo se o tříčlenou zpravodajskou skupinu. Velitel nadporučík O. Pechal, radiotelegrafista četař V. Gerik a rotmistr A. Mikš. Výsadek ale kvůli navigační chybě dopadl na Slovensko. Při překrtočení státní hranice byli zastřeleni 2 celníci a gestapo zahájilo na skupinu lov. Skupina se sešla ve Vřesovicích u rodičů velitele o. Pechala. Vysílačka skupiny byla poškozená a spojení s Londýnem se nepodařilo navázat. Velitel tedy skupinu rozpustil. (Rotmistr A. Mikš byl zastřelen na Křivoklátsku při přestřelce s Českými četníky. Četař V. Gerik se vydal do Prahy. Nepodařilo se mu ale najít pomoc a tak se v zoufalé situaci přihlásil na gestapu a podepsal spolupráci. Při tom se ale snažil navázat spojení s odbojem, což gestapu neuniklo a byl odvezen do Dachau. Po návratu (po válce) byl lidovým soudem souzen za zradu a popraven).

24.4.1942 Gestapo zatklo komunistického spisovateľa Júliusa Fučíka.


27.4.1942 Čs. posádkou pod vedením ppor. Leo Anderleho byly u Křivoklátu vysazeny paraskupiny Bioscop, Bivouac a Steel


28.4.1942 Čs. posádkou pod vedením ppor. Leo Anderleho byly u Křivoklátu vysazeny paraskupiny Bioscop, Bivouac a Steel


28.4.1942 U obce Požár nedaleko Křivoklátu jsou vysazeni letecky čs. parašutisté rotný František Pospíšil, rotný Jindřich Čoupek a desátník aspirant Libor Zapletal v rámci operace BIVOUAC. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly. (do roku 1943 všichni chyceni Gestapem a popraveni)


29.4.1942 U Padrtě nedaleko Rožmitálu jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Václav Kindl, četař Bohuslav Grabovský a desátník Vojtěch Lukaštík v rámci operace INTRANSITIVE. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly. (V. Luklaštík padl počátkem roku 1943, B. Grabovský a V. Kindl byli chyceni Gestapem. Grabovský byl odeslán do KT Terezínm a zde v r. 1944 popraven, V. Kindl zradil - následně zahynul v r.1944)
Při seskoku se ale L. Cupal vážně zranil a s kolegou J. Švarcem se již nesešel. Tím akce vlastně skončila. Švarc se tedy vydal do Prahy, kde nakonec skončil se svými druhy v kostele sv. Bartoloměje. L. Cupal dorazil k rodině na Moravu, kde se doléčil. Poté se spojil s V. Lukaštíkem z desantu INTRANSITIVE. Společně provedli několik sabotáží a Gestapo na ně uspořádalo hon.



7.5.1942 Zemřel brigádní generál in memoriam František Krátký



27.5.1942 Českoslovenští parašutisté vyslaní z Anglie československou exilovou vládou provedli v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Akce vyvolala v demokratickém světě veliký ohlas a pozvedla mezinárodní prestiž Československa. Nacistické represálie však těžce zasáhly domácí odbojové hnutí. Na území Čech a Moravy vyhlášeno stanné právo a další tvrdá perzekuční opatření. V době heydrichiády uskutečněno 1800 rozsudků smrti, provedeny další stovky poprav bez soudu, tisíce lidí zatčeno, vyhlazeny Lidice a Ležáky. 4.6. Heydrich podlehl svému zranění. Novým zastupujícím protektorem jmenován Daluege. Pachatelé atentátu a další českoslovenští parašutisté obklíčeni 18.6. jednotkami gestapa a SS v kostele Karla Boromejského v Praze. Po hrdinném odporu se zastřelili.

4.6.1942 Novým zastupujúcim ríšskym protektorom v protektoráte Čechy a Morava bol po smrti Heydricha menovaný Kurt Daluege.



22.6.1942 Zemřel plukovník in memoriam Alfréd Bartoš (velitel paraskupiny Silver A)

24.10.1942 U Kopidlna v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a svobodník Lubomír Jasínek v rámci výsadku ANTIMONY. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly (do roku 1944 všichni padli nebo byli popraveni).



20.1.1943 Zemřel brigádní generál in memoriam Jaroslav Lisý



8.7.1943 Zemřel praporčík Josef Bojas (zástupce velitele četnické stanice ve Stránčicích)

20.8.1943 Adolf Hitler vymenoval za nového protektora protektorátu Čechy a Morava Wilhelma Fricka. Jeho funkcia však bola viacmenej "reprezentačná", keďže fakticky prevzal vedenie protektorátu štátny minister K.H. Frank.

4.4.1944 U Čejkovic v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté podporučík Jaroslav Odstrčil, rotný Josef Gemrot, rotný František Široký a rotný Karel Niemczyk v rámci operace CALCIUM. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(J.Odstrčil padl v červnu 1944, ostatní přežili do konce války)

4.4.1944 U Vysoké nad Labem v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Josef Šandera, četař Tomáš Býček a četař aspirant Josef Žižka v rámci operace BARIUM. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(J.Šandera zemřel počátkem roku 1945, J.Žižka při zajeti spáchal ve vězení sebevraždu. T.Býček úspěšně přežil v ilegalitě do konce války)

9.4.1944 U Větrova v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Bohumil Bednařík, rotný Vladimír Hauptvogel, rotný František Nedělka a četař Josef Künzl v rámci operace CHALK. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(V. Hauptvogel padl v obklíčení. Zbytek skupiny byl zajat. V zajetí přežili do konce války.)

12.4.1944 Vysadená na južnej Morave paraskupina Carbon, ktorej veliteľom bol kapitán František Bogataj.



19.4.1944 Paradesantní skupina BARIUM zahájila pravidelné vysílání zpráv z Čech do Londýna.


20.4.1944 U Plzně byli zatčeni gestapem členové skupiny SULPHUR a oba přistoupili na spolupráci. A. Horák pomohl při likvidaci skupin CHALK a GLUCINIUM.
Radista O. Janko vedl s Londýnem vysílací protihru. Ke konci války byli gestapem uvězněni v Terezíně a 1.3.1945 popraveni.

24.5.1944 Přesun vládního vojska do Itálie.




21.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Schweinfurt, Ebelsbach, Rezno a Pardubice.


2.10.1944 Ze Slovenska na Moravu přešla 1.československá partizánská brigáda J.Žižky (nejpočetnější a nejvýznamnější partizánská jednotka v českých zemích). Spolu s československo-sovětskými organizátorskými výsadky zahájila novou etapu partizánského hnutí v českých zemích. 22.10. nacisté zahájili proti brigádě trestnou výpravu (akce Tetřev"), jíž se zúčastnilo na 15.000 mužů. Brigáda odolala náporu a pokračovala v boji až do osvobození země v květnu 1945.

2.10.1944 V přestřelce s protektorátními četníky v Hříšti u Přibyslavi byl zastřelen generál V. B. Luža ...


2.10.1944 Gestapo zahájilo lov na spolupracovníky skupiny BARIUM. Adresy a jména vyzradil G. Žid, který se ke skupině vloudil jako spolupracovník. (Za svojí činnost byl po válce popraven). Celkem bylo zatčeno 180 osob, z toho 98 skončilo v Terezíně a 38 osob se nedočkalo konce války.
Všichni 3 parašutisté ale unikli. Velitel a radista se i s vysílačkou přesunuli do osady Polsko u Žamberka. Třetí člen T. Býček se přesunul na Semilsko, kde vytvořil místní odbojovou skupinu. (Na jaře 1945 se přidal k ruské výsadkové skupině CHAN a s nimi bojoval až do konce války).




3.10.1944 Zemřel armádní generál in memoriam Vojtěch Luža

23.1.1945 Protektorátní vláda Čech a Moravy vydala nařízení o nucených pracích pro všechny muže od 18 do 50 let.

7.2.1945 Zemřel - František Šmíd (konfident brněnské úřadovny gestapa)


22.3.1945 V noci z 22.03. na 23.03. byl do protektorátu vysazen paravýsadek Bauxite.




12.4.1945 Rudá armáda osvobodila Hodonín.



12.4.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Antonín Hron



12.4.1945 Zemřel brigádní generál in memoriam Josef Pták




13.4.1945 Na Moravě byla Rudou armádou osvobozena obec Hrušky.



15.4.1945 První sovětský útok na Brno.




17.4.1945 Vojsky 64. mechanizované brigády 7. mechanizovaného sboru spolu s 30. a 9. jezdeckou divizí 4. gardového jezdeckého sboru jsou po urputných bojích osvobozeny mj. Klobouky. V této obci našlo svůj hrob celkem 117 vojáků rudé armády. Právě v této obci pořídili fotografové poměrně rozsáhlou kolekci fotografií příchozích jednotek RA. Negativy jsou dodnes uloženy v Okresním archivu v Mikulově.




17.4.1945 Velitelský štáb 18. gardového střeleckého sboru se přemisťuje do Hrušek.




17.4.1945 Některé jednotky 109. střelecké divize 18. gardového střeleckého sboru jsou soustředěny v Týnci.




17.4.1945 V Moravském Žižkově se nachází 52. střelecká divize 18. gardového střeleckého sboru. Na jejich uskupení provedli německé bitevní letadla nálet.




18.4.1945 Americká 3. armáda pod velením gen. G. Pattona vstoupila na území ČSR.



18.4.1945 Zemřel - František Klement (Dlouholetý velitel hasičů v Blovicích)



20.4.1945 V pozdních odpoledních hodinách provedl německý dvoumotorový bombardér nálet na Hrušky. Cílem byl velký ruský palivový sklad vybudovaný na Zahájce. Bombometčík se však minul a poslední z pěti 250 kg bomb dopadla asi 50 metrů od skladu. Nálet nezpůsobil žádné škody




20.4.1945 Sovětský útok na Brno zastaven u Ořechova.



20.4.1945 Američany osvobozena .



20.4.1945 Zemřel - Paul Thümmel (agent Abwehru)



23.4.1945 2. ukrajinský front zahájil útok na Brno.




26.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Štětin (2. úderná armáda), Gartz, Schwedt, Penkun.
1. běloruský a 1. ukrajinský front začaly rozdělovat berlínské uskupení nepřítele (asi 200 000 mužů).
1. běloruský front pokračoval v bojích o Berlín. Severovýchodně od města dobyl Finow, Finowfurt a jihozápadně od Frankfurtu n. O. obsadil Konigswusterhausen, Neue Mühle, Beeskow, Lieberose, Storkow.
1. ukrajinský front pokračoval v bojích v jihozápadní části Berlína a obsadil Dahlem. V prostoru Bautzen odrážel nepřátelské protiútoky.
2. ukrajinský front (53. armáda generála Managarova, 6. gardová tanková armáda generála Kravčenka a 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodil Brno.





26.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Brémy, americká 3. armáda Řezno a Cheb, francouzská 1. armáda Kostnici.




27.4.1945 Oslobodenie Popovic pred príchodom Červenej armády, oslobodenie vykonali partizánske jednotky a domáci odboj.




27.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Prenzlau, Angermünde, Pölitz. 1. běloruský a 1. ukrajinský front ovládly Postupim a v Berlíně dobyly Steglitz, Neu-kölln, Tempelhof.
1. ukrajinský front dále obsadil Wittenberg a odrážel protiútoky nepřítele obklíčeného v lesích jihovýchodně od Berlína.
2. ukrajinský front osvobodil Uherský Brod a Uherský Ostroh.




28.4.1945 Osvobozen Vyškov.


28.4.1945 V Terezíně byl popraven bývalý velitel paradesantní skupiny GLUCINIUM V. Lepařík.


29.4.1945 Ustavující schůze České národní rady (29.-30. IV.). IV. Ilegální ústřední vedení KSČ projednalo přípravu k ozbrojenému povstání.




30.4.1945 2. běloruský front obsadil Greifswald, Treptow, Neustrelitz, Fürstenberg, Gransee, Lassan, Wolgast.
1. běloruský front zahájil v 05,00 hod. útok na Reichstag. Ve 13,50 hod. pronikli sovětští vojáci do budovy. Průzkumníci seržanti Jegorov a Kantarija vztyčili nad budovou prapor vítězství.
1. ukrajinský front bojoval v ulicích Berlína. Jihovýchodně od města odrážel pokusy nepřátelských uskupeni uniknout z obklíčení.
4. ukrajinský front osvobodil Moravskou Ostravu (1. gardová armáda generála Grečka, 38. armáda generála Moskalenka, včetně 1. československé samostatné tankové brigády a 1. československé smíšenné letecké divize), Žilinu a Nové Město nad Váhom (18. armáda generála Gastiloviče, včetně 1. čs. armádního sboru).
2. ukrajinský front (6. gardová tanková armáda a 53. armáda) osvobodil Vyškov.


30.4.1945 Ustavena Česká národní rada


Česká národní rada vydala provolání k občanům a ilegálním národním výborům v českých zemích s výzvou k rozhodnému boji proti nacistickým okupantům a za novou, spravedlivou republiku




30.4.1945 Rudá armáda osvobozuje Ostravu.
Provedl to 4. ukrajinský front a jednalo se o největší válečnou operaci na našem území, kde se německá obrana opírala o bývalé československé pohraniční pevnosti.
Jako první vjel do města tank T-34 s číslem 051 československé tankové brigády.




30.4.1945 Gen. F. Slunéčko se přesunul z ilegality do Prahy.


4.5.1945 Dönitzova vláda znovu jednala o české otázce (za přítomnosti náčelníka štábu Skupiny armád Střed generála Natzmera).


5.5.1945 Začalo protifašistické povstání v Praze. Česká národní rada schválila provolání o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích (v zastoupení čs. vlády Národní fronty). Předseda protektorátní vlády Bienert zajištěn.




5.5.1945 Zemřel plukovník Emanuel Moravec (Minister školstva a ľudovej osvety)


5.5.1945 Zemřel četař Rudolf Dalecký (zalétávací pilot firmy Avia)




6.5.1945 Německá posádka Vratislavi (generál Niehoff) kapitulovala. Město obsadila sovětská 6. armáda (generál Gluzdovskij).
4. ukrajinský front zakončil ostravskou operaci. Porazil německou 1. tankovou armádu, postoupil o 60 až 100 km a osvobodil Moravskou Ostravu. Osvobozen Krnov (60. armáda), Nový Jičín, Příbor, Frenštát p. Radhoštěm (1. gardová armáda), Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Meziříčí (18. armáda a 1. československý armádní sbor).
2. ukrajinský front zakončil bratislavsko-brněnsko útočnou operaci. Osvobozen Holešov (40. armáda).




6.5.1945 Začala pražská útočná operace 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo porazit silné německého uskupení (Skupina armád Střed maršála Schörnera, 1. a 4. tanková armáda, 17. armáda), pomoci povstání českého lidu, zejména v Praze, a dovršit osvobození Československa.


6.5.1945 Americká 3. armáda (V. sbor generála Huebnera) obsadila Plzeň.




6.5.1945 Generál Eisenhower vydal rozkaz americké 3. armádě, aby zastavila další postup do Čech.


Generál Jodl (z německého vrchního velitelství) odjel do hlavního stanu generála Eisenhowera, aby jednal o podmínkách příměří.



6.5.1945 Ráno 6. května přijely do Plzně první americké tanky 16. obr. divize


6.5.1945 Německé letectvo bombardovalo cíle ve středu Prahy.


6.5.1945 Na pomoc Praze dorazila 1. divize ROA.


6.5.1945 Povstalci zničili pancéřovou pěstí na Staroměstském náměstí německé samohybné dělo StuG III


6.5.1945 Pražané, po rozhlasové zprávě, že na Prahu směřují německé tanky, postavili asi 1600 barikád


6.5.1945 Pražští povstalci dobyli dvě baterie protiletadlové obrany.



6.5.1945 V Praze se rozhořely prudké boje. Na barikádách se postavilo na odpor již 30 000 povstalců. Do města vstoupili také Vlasovovi vojáci osvobozenecké armády (ROA) a výrazně pomohli povstání udržet svoje pozice proti stupňujícímu se německému náporu. Vojáci ROA také získali pod kontrolu Ruzyňské letiště, čímž neutralizovali Luftwaffe pro nálety na město.


Velení povstání zahájilo jednání s exilovou vládou v Londýně o pomoci ale spojenecké velení, na příkaz Rusů, zakázalo svým jednotkám překročit demarkační linii.


Rudá armáda tak byla nucena zahájit PRAŽSKOU OPERACI. (Původně se plánovalo, že vojska postupující z Moravy a od Berlína se v Praze setkají až 13.5.). Sovětské jednotky, které se právě probíjely přes Krušné hory, začaly urychleně postupovat ze severu na Prahu.



6.5.1945 Americké jednotky vstoupily do Plzně a Karlových Varů. Zde se jejich postup zastavil.


6.5.1945 Němci pohřbili v Javoříčku svoje mrtvé a Lündemannova skupina odtáhla na Bouzov. Ten vyloupila a odešla k Čáslavi, kde zmizela. (Po válce byl jeden její člen vypátrán a popraven. Jednalo se o W. Kunze).

6.5.1945 Zemřel - Rudolf Procházka (zastřelen ustupujícími německými jednotkami jako člen RMNV)




7.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) postoupila na linii Wismar, Schwerin, Wittenberge. 1. běloruský front (maršál Žukov) postoupil k Labi východně od Magdeburgu. Obsazen Gethin a Zerbst. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) prolomil německou obranu západně od Drážďan a otevřel cestu do ČSR. 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) zahájil útok hlavní úder směřoval ku Praze, dále na Písek a České Budějovice. Také 4. ukrajinský front (generál Jerjomenko) vstoupil do pražské operace.



7.5.1945 Nejtěžší den Pražského povstání. Večer, kdy vlasovci zjistili, že Rudá armáda obsadí Prahu, vlasovci opustili hlavní město.



7.5.1945 V Praze proběhli nejtěžší boje, při kterých němci nasadili i dělostřelectvo, těžké tanky a jednotky SS. Ty se chovaly brutálně k obyvatelům města. Vojáci ROA bojovali po boku povstalců proti němcům a pomohli tak Prahu zachránit. Pražské velení odmítlo ale uznat jejich armádu jako oficielní osvoboditele a zajistit jim amnestii. Vlasovci tedy město opustili a odešli do zajetí na západ. (Později byli Američany předáni Rusům a ty mnohé popravili). Špatně vyzbrojení povstalci začali pomalu ztrácet svoje pozice, ztráty narůstaly a zdálo se, že se povstání neudrží.




7.5.1945 Američané zastavili s konečnou platností postup jednotek do nitra Čech na demarkační linii.




7.5.1945 Do Plzně vjel první americký tank Sherman pojmenovaný “Calamity Jane“.




7.5.1945 Sovětská letadla Il-2 18. armády napadla město Miroslav na Moravě, které zničila. Německý flak sestřelil 1 letadlo, v němž zemřeli oba piloti. Ostatní zničili 152 budov a 170 pobořili, při čemž zemřelo 80 německých vojáků a 50 obyvatel.




8.5.1945 Německá skupina armád Kuronsko generála Hilperta (16. a 18. armáda, 208 000 mužů) blokovaná u pobřeží Baltického moře mezi městy Tukums a Liepaja kapitulovala. Obsazen Vogelsang.
2. a 1. běloruský a 1. ukrajinský front zakončily berlínskou operaci.
2. běloruský front rozdrtil štětínské uskupení nepřítele, postoupil o 200 km a pronikl k Labi.
1. běloruský a 1. ukrajinský front rozdrtily hlavní síly německé 4. armády a 4. tankové armády, dobyly Berlín a postoupily o 180 km. Vítězná berlínská operace dovršila porážku německých vojsk, vedla ke kapitulaci hitlerovského Německa a k ukončení 2. světové války v Evropě.
1. ukrajinský front obsadil Drážďany (5. gardová armáda generála Zadova), překročil čs. hranice a osvobodil Most, Duchcov, Litvínov, Teplice. Dále obsazen Radeberg, Reichenbach, Gorlitz (Zhořelec), Freiburg. Jednotky frontu zničily Schornerův štáb skupiny armád Střed, který prchal z Velichovek směrem na Karlovy Vary, aby se dostal do zajetí americké armády.
4. ukrajinský front osvobodil Olomouc (60. a 38. armáda), Hranice, Přerov (1. gardová armáda) a postoupil k řece Moravě. 2. ukrajinský front osvobodil Jaroměřice, Moravský Krumlov, Znojmo, v Rakousku Hollabrunn, Stockerau.



8.5.1945 General der Infanterie Rudolf Toussaint podepsal kapitulaci na velitelství Bartoš v Praze.



8.5.1945 Odpoledne kapitulovala v Praze německá posádka do rukou povstalců a odešla do Plzně.



8.5.1945 Večer opouštějí Prahu vozidla německých bojových skupin Milovice a generála Reimanna.



8.5.1945 V Praze odpoledne zničili povstalci německý stíhač tanků Hetzer.




8.5.1945 Sovětská letadla zaútočila na města Děčín a Ústí nad Labem a vesnice Krucemburk a Ždírec.


8.5.1945 Zemřel podplukovník in memoriam Jan Hlava (velitel roty, pěší pluk 7)




9.5.1945 3. a 4. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodily Prahu.
Ruské jednotky vstoupily za nadšeného vítání do PRAHY. Zde se utkaly již jen s posledními ustupujícími německými vojáky.
Jako první vjel do Prahy ruský tank T34 s označením 1-24 s velitelem Gončarenkem. Byl však dvěma zásahy zničen a velitel zahynul.
Boje o Prahu skončily. (Ruští vojáci opustili město 15.11.1945).
Během bojů o Prahu zemřelo 1 694 Čechů, 2 938 jich bylo zraněno v boji a 259 bylo zavražděno nacisty. Dále zde zemřelo 663 bojovníků jiných národností, kteří bojovali na straně povstalců, 850 Němců, 300 Vlasovců a 20 Rusů.


13.5.1945 Bývalý protektorátní prezident Hácha zatčen.


19.5.1945 Velení nad zbytky vládního vojska se ujímá pplk. V. Podhora z Čs. mise v Itálii


21.7.1945 Odjezd prvního transportu vládních vojáků z Verony do vlasti.


22.5.1946 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní SS a policie Karl Hermann Frank (Vyšší vůdce SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava)





16.9.1946 Zemřel divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))



11.6.1963 Zemřel armádní generál Lev Prchala



9.10.1977 Zemřel brigádní generál František Fabian


17.7.1981 Zemřel podplukovník (in memoriam) Jiří Štokman (člen výsadku Clay)

30.5.1990 Zemřel střelec Leo Engelmann (vládní komisař protektorátní Jihlavy)



22.12.2016 Zemřel generálporučík vo výslužbe Ján Husák (člen partizánskej skupiny Národný pomstiteľ (1944-1945)
)
URL CZ: https://www.valka.cz/Protektorat-Cechy-a-Morava-1939-1945-t90757#651257Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Protectorate-of-Bohemia-and-Moravia-t90757#651257Version : 0
MOD