Main Menu
User Menu

Republika československá [1918-1920]

Republic of Czechoslovakia / Republika Československá / Republika Česko-slovenská

     
Název:
Name:
Republika Československá
Originální název:
Original Name:
Republika Československá / Republika Česko-slovenská
Hlavní město:
Capital:
Praha
Státní zřízení:
Government System:
parlamentní demokracie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Prezidenti Československa
(List of presidents of the Czechoslovakia)
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
Českoslovnské Legie
dobrovolnické zbory
Rozloha:
Area:
140508 km2
Geografická poloha:
Location :
střední Evropa
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
Maďarské království, Rumunské království, Polská Republika, Německá říše, Rakouská republika
Vznik:
Independence:
14.11.1918 premenovaním z Československý stát, resp. Československo
Zánik:
Dissolution:
05.03.1920 premenovaním na Československá republika
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
-
Vlajka:
Flag:
-
Znak:
Coat of Arms:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
sk.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Republika-ceskoslovenska-1918-1920-t90753#339420Verze : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost



7.3.1850 Narodil se - Tomáš Garrigue Masaryk (československý prezident)



23.5.1856 Narodil se generál pěchoty Ferdinand Kosák (Veliteľ 27. pešej divízie.)


25.9.1859 Narodil se generál zdravotnictva V. hodnostní třídy ve výslužbě Bohumil Arnstein


19.10.1862 Narodil se generál III. hodnostní třídy Pierre-Thiebaut-Charles-Maurice Janin (Hlavní velitelství československých legií, hlavní velitel)


27.3.1866 Narodil se generál intendantstva Václav Březina



21.5.1866 Narodil se generál intendantstva V. hodnostní třídy Zdenko Daneš



9.4.1867 Narodil se generál V. hodnostní třídy František Kozel



25.5.1867 Narodil se generál justiční služby V. hodnostní třídy Jaroslav Steinbach



16.5.1868 Narodil se divisní generál Jan Horák



23.5.1868 Narodil se generál V. hodnostní třídy Josef Willkomm



25.5.1868 Narodil se generál V. hodnostní třídy Josef Marschan



19.5.1870 Narodil se brigádní generál Stanislav Jelínek


15.4.1873 Narodil se - Antonín Švehla (1. ministr vnitra Československa
)



16.5.1873 Narodil se divisní generál Alois Wach



14.4.1874 Narodil se generál V. hodnostní třídy Viktor Hoppe



17.5.1876 Narodil se brigádní generál Miloslav Bárta (velitel Pěší brigády 23
)





1.5.1880 Narodil se divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))



15.6.1882 Narodil se generál justiční služby Jan Staněk



30.4.1883 Narodil se komisař Rudé armády Jaroslav Hašek (náčelník organizačního oddělení politického oddělení 5. armády)



23.8.1883 Narodil se brigádní generál František Havel



5.2.1884 Narodil se generál šéf intendantstva Josef Pešek



23.11.1884 Narodil se brigádní generál Václav Šidlík



24.5.1889 Narodil se divisní generál in memoriam Jaroslav Untermüller (Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě, velitel
)


6.7.1889 Narodil se brigádní generál Cyril Langer


10.10.1889 Narodil se divisní generál in memoriam František Kravák



16.5.1890 Narodil se brigádní generál Karel Hašek




23.3.1891 Narodil se armádní generál in memoriam Vojtěch Luža



6.5.1891 Narodil se divisní generál in memoriam Josef Dostál


25.5.1891 Narodil se plukovník Josef Boris Vuchterle (přednosta Kanceláře čs. legií při MNO)


14.2.1892 Narodil se divisní generál ve výslužbě Radola Gajda



23.3.1892 Narodil se armádní generál Lev Prchala


27.3.1893 Narodil se divisní generál in memoriam Václav Šára (1918 velitel obrněného vlaku Orlík,)


24.5.1894 Narodil se brigádní generál František Tallavania (velitel tankového vojska hlavního štábu)



24.5.1895 Narodil se brigádní generál František Fabian




21.2.1896 Narodil se generálmajor in memoriam Ján Černek (veliteľ Doplňovacieho okresného veliteľstva v Nitre (1943-1944)
)




17.4.1897 Narodil se četař Rudolf Šimáček


6.11.1897 Narodil se brigádní generál in memoriam Vladimír Štěrba



21.5.1915 Zatčen pro podezření z velezrady vůdce mladočeské strany Karel Kramář. Současně zatčen i starosta Sokola Josef Scheiner, který však byl z vazby propuštěn už 22. července. S Kramářem byl přes nedostatek přímých důkazů zinscenován r. 1916 proces, v němž byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek nebyl vykonán, ale císař Karel jej nejprve snížil a 2. 7. 1917 vyhlásil celkovou amnestii.


19.5.1916 V Ivani vznikla z velitelství Čs. střeleckého pluku Československá střelecká brigáda, zahrnující postupně první tři střelecké pluky. Do léta 1917 ovšem působily jednotlivé roty pluků samostatně u ruských divizí. Koncem června 1917 se brigáda soustředila u 11. armády a bojovala u Zborova. K 18. září 1917 byla reorganizována na 1. střeleckou divizi Husitskou.

20.3.1917 Československá střelecká brigáda na Rusi prohlásila budoucnost samostatného Československa a uznala vedoucí úlohu Pařížské České Národní rady. T.G. Masaryka potom uznala jako vůdce čs. zahraničního odboje. ... - Francie - dosud žijící Čechoslováci ze zaniklé "Roty Nazdar" úspěšně bojují proti Němcům v úseku Boy-Somme.


27.3.1917 Rusko - Úspěšná československá noční rozvědka. Pod vedením praporčíka Rudolfa Medka zajal malý čs. výzvědný oddíl živých 21 německých vojáků (ze 64. IR).


26.3.1918 V Penze byla podepsána smlouva Odbočky Československé národní rady na Rusi s bolševickou vládou (komisařem národností J. V. Stalinem, proto Stalinova dohoda) o průchodu legií po sibiřské magistrále na Dálný východ, odkud měly být přepraveny do Francie. Čs strana se zavazoval k neutralitě ve vnitroruských sporech. Smlouva současně požadovala částečné odzbrojení čs. vojska, každý vlak směl mít s sebou jen 168 pušek a 1 kulomet. Sovětská strana oplátkou zaručovala urychlený přesun po magistrále a zabezpečení zásobování. Rozvrat v Rusku a německý diplomatický tlak však způsobily, že pohyb legionářských vlaků se na přelomu dubna a května v rozporu se smlouvou úplně zastavil.



26.4.1918 Četa dosud žijících příslušníků bývalé slavné "Roty Nazdar" se vyznamenala v boji s Němci u Bois Hangard-Somme ve Francii.


16.5.1918 zástupcovia Poľska (S.Glabiňski, W.Wiltos, A.Skrabek, J.Moraczenski) a Československa (K.Kramář, F.Staněk, V.Sis, P.Šámal) sa v Prahe dohodli na koordinácii spoločného postupu proti habsburskej politike a a aj na konkrétnych zásadách riešenia tzv. těšínskej otázky.

20.5.1918 Z vyčleněných jednotek 21. sp. ve Francii vznikl v Jarnacu 22. střelecký pluk. Po urychleném výcviku byl v červnu 1918 přesunut do Darney, kde byl začleněn do Čs. brigády ve Francii.


23.5.1918 Sjezd delegátů československých legií v Rusku rozhodl pokračovat v cestě do Vladivostoku se zbraní v ruce a nehledě na odpor sovětské moci. Jako odvetu za čeljabinský incident dal komisař Trockij uvěznit členy odbočky Československé národní rady, dlící v Moskvě, a důvěrnými telegramy nařídil 25. května všem místním sovětům podél sibiřské magistrály, aby byli legionáři zcela odzbrojeni. Vystoupení legií na Sibiři výrazně přispělo k mezinárodnímu uznání práva Čechů a Slováků na vlastní stát.


24.5.1918 v Martine sa konala porada Slovenskej národnej strany, na ktorej bolo väčšinou prítomných potvrdené stanovisko protimaďarského odporu s cieľom dosiahnuť česko-slovenské štátne zjednotenie na princípe „bezvýhradného samourčovacieho práva slovenského národa“.


24.5.1918 V Římě uznána československá armáda v Itálii. V rámci velké slavnosti předány nastoupením československým plukům prapory.


25.5.1918 Po zostření vztahu čs. legionářů a sovětské moci následkem Čeljabinského incidentu 14. 05. byl Trockého telegram rozhodující příčinou vystoupení čs. jednotek proti sovětské vládě. Sovětská vláda se v polovině května rozhodla, patrně pod vlivem doporučení čs. komunistů, zastavit odjezd čs. legií na východ a využít dobrovolníků ke zformování jednotek Rudé armády. Telegramy L. D. Trockého a jeho zástupce S. I. Aralova přikazovaly zrušit čs. jednotky a a jejich vojáky zařazovat do sovětských oddílů, v případě nutnosti neozbrojených, pracovních. To spolu s napadením čs. vojsk na magistrále chápali legionáři jako vyhlášení nepřátelství. Trockého telegram z 25. 05. jejich názor potvrdil, neboť nařizoval místním sovětům zcela odzbrojit čs. oddíly, zastřelit každého ozbrojeného Čechoslováka, internovat osazenstvo každého vlaku, v němž budou nalezeny zbraně a všemi prostředky bránit dalšímu postupu čs. souprav na východ. Tím byla sověty fakticky zrušena Stalinova smlouva a legionáři se rozhodli pokračovat v cestě i za použití zbraní.


30.5.1918 V Pittsburgu byla uzavřena mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi v USA dohoda, která podporovala vznik československého státu s republikánskou formou vlády a s ústavou. Slovensku se v ní přisuzovalo autonomní postavení s vlastní administrativou a sněmem. Konkretizace definitivní podoby státu byla však logicky ponechána pozdějším rozhodnutím právoplatných zástupců obou národů v nově zbudovaném státě. Role T. G. Masaryka při vypracování tohoto dokumentu byla čistě inspirativní. Nešlo také o dohodu zástupců krajanských organizací s představiteli odboje (Masaryk). Dokument byl zápisem z jednání, nikoliv závaznou smlouvou, jak ji později vykládali představitelé slovenského autonomismu, když ji stavěli proti textu Martinské deklarace.

1.1.1919 Po rokoch zákazu bola slávnostne obnovená činnosť Matice slovenskej.


25.3.1919 Ako reakcia na zhoršujúcu situáciu v Maďarsku bolo vyhlasené stanné právo pre územie Slovenska.


23.4.1919 prvý stret československého vojska s armádou Maďarskej republiky rád. Napadnutý bol československý prápor stražiaci hranicu medzi riekami Topľou, Ondavou a Laborcom. Pri strete boli aj mŕtvy.

27.4.1919 Československé vojsko začalo obsadzovať Podkarpatskú Rus.


29.4.1919 Jednotky československej V. brigády obsadili Čop. /boje proti Maďarskej republike rád/


30.4.1919 Jednotky československej I. brigády obsadili Mukačevo a nadviazali kontakt s rumunskými jednotkami. /boje proti Maďarskej republike rád/


1.5.1919 Československé jednotky obsadili Sajószentpéter v Maďarsku.


7.5.1919 československé jednotky II. brigády zastavili postup po tom čo narazili na tvrdý odpor medzi Karancslapujto a Samoskóújfal v Maďarsku. Následne maďarské jednotky podnikli protiútok. /boje proti Maďarskej republike rád/





8.5.1919 Na Rade ministrov zahraničných vecí dohodových mocností sa opäť rokovalo o otázke československých nárokov na Žitný ostrov.


16.5.1919 Centrálna ruská národná rada v Užhorode sa uzniesla na podmienkach pripojenia územia Zakarpatskej Ukrajiny k česko-slovenskému štátu.


20.5.1919 Ozbrojené sily Maďarskej republiky rád začali útok proti Slovensku od Štúrova po Miskovec. Prenikli hlboko na jeho územie – do Ponitria, k Banskej Bystrici, dokonca až k bývalým severným hraniciam Uhorska. Jej hlavný zámer bolo spojenie so sovietskym vojskom.

23.5.1919 Rada ministrov zahraničných vecí víťazných mocností rozhodla okamžite prijať Benešom sprostredkovaný návrh o štatúte autonómie Podkarpatskej Rusi, ako aj o forme pripojenia tohto územia k Československu.


23.5.1919 Československé vojsko ustúpilo zo všetkých dobytých pozícií v Maďarsku. /boje proti Maďarskej republike rád/

24.5.1919 Reorganizací čs. jednotek na Rusi vznikl podle rozkazu ze dne 01. 02. 1919 1. čs. dělostřelecký pluk Jana Žižky z Trocnova. Jeho základem byla část sil 1. čs. dělostřelecké brigády. Pluk byl nadále podřízen velení 1. sd Husitské.


26.5.1919 Náčelníkom hlavného štábu Československej armády sa stal francúzsky generál Maurice Césare Joseph Pellé. (Viaže sa k bojom proti Maďarskej republike rad)

26.4.1920 Ako reakcia na všeobecnú nespokojnosť tamojšieho obyvateľstva bol podľa vládneho nariadenia 356/20 Zbierky zákonov a nariadení vydaný nový Generálny štatút pre územie Podkarpatskej Rusi.


20.4.1921 Zemřel generál zdravotnictva V. hodnostní třídy ve výslužbě Bohumil Arnstein



3.1.1923 Zemřel komisař Rudé armády Jaroslav Hašek (náčelník organizačního oddělení politického oddělení 5. armády)


21.12.1923 Zemřel plukovník Josef Boris Vuchterle (přednosta Kanceláře čs. legií při MNO)



29.4.1924 Zemřel - Leo Prášil (1905 absolvoval Námořní akademii ve Fiume)



3.6.1924 Zemřel generál justiční služby V. hodnostní třídy Jaroslav Steinbach



10.1.1928 Zemřel generál V. hodnostní třídy Josef Willkomm



15.8.1931 Zemřel generál intendantstva V. hodnostní třídy Zdenko Daneš



29.5.1932 Zemřel generál pěchoty Ferdinand Kosák (Veliteľ 27. pešej divízie.)


12.12.1933 Zemřel - Antonín Švehla (1. ministr vnitra Československa
)



10.8.1934 Zemřel generál V. hodnostní třídy Josef Marschan



6.12.1936 Zemřel divisní generál Alois Wach

26.5.1937 zomrel Karel Kramář, niekdajší predseda prvej Česko-Slovenskej vlády v rokoch 1918-20.



14.9.1937 Zemřel - Tomáš Garrigue Masaryk (československý prezident)


27.3.1940 Zemřel brigádní generál in memoriam Vladimír Štěrba


1.10.1941 Zemřel divisní generál in memoriam Václav Šára (1918 velitel obrněného vlaku Orlík,)


24.5.1943 Zemřel divisní generál in memoriam František Kravák




3.10.1944 Zemřel armádní generál in memoriam Vojtěch Luža



13.4.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Josef Dostál



9.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Jaroslav Untermüller (Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě, velitel
)


28.4.1946 Zemřel generál III. hodnostní třídy Pierre-Thiebaut-Charles-Maurice Janin (Hlavní velitelství československých legií, hlavní velitel)





16.9.1946 Zemřel divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))



13.4.1948 Zemřel generál justiční služby Jan Staněk


15.4.1948 Zemřel divisní generál ve výslužbě Radola Gajda



17.5.1952 Zemřel brigádní generál Václav Šidlík



16.5.1953 Zemřel generál šéf intendantstva Josef Pešek


25.5.1953 Zemřel brigádní generál Cyril Langer



20.4.1958 Zemřel brigádní generál František Havel



22.5.1962 Zemřel generál V. hodnostní třídy Viktor Hoppe



11.6.1963 Zemřel armádní generál Lev Prchala




20.4.1977 Zemřel generálmajor in memoriam Ján Černek (veliteľ Doplňovacieho okresného veliteľstva v Nitre (1943-1944)
)



9.10.1977 Zemřel brigádní generál František Fabian


3.1.1981 Zemřel brigádní generál František Tallavania (velitel tankového vojska hlavního štábu)




6.6.1992 Zemřel četař Rudolf Šimáček
URL : https://www.valka.cz/Republika-ceskoslovenska-1918-1920-t90753#643294Verze : 0
MOD