Main Menu
User Menu

Československá republika [1945-1960]

     
Název:
Name:
Československá republika
Originální název:
Original Name:
Československá republika
Hlavní město:
Capital:
Praha
Státní zřízení:
Government System:
parlamentní demokracie1)
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Prezidenti Československa
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
1945-RRRR Československá armáda
RRRR-1960 Československá lidová armáda
Rozloha:
Area:
127900 km2
Geografická poloha:
Location :
Střední Evropa
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
Rakouská republika, Německá spolková republika, Německá demokratická republika, Polská republika, SSSR, Maďarská republika
Vznik:
Independence:
09.05.1945 zánikem Slovenské republiky a Protektorátu Čechy a Morava2)
Zánik:
Dissolution:
10.07.1960 přejmenována na Československou socialistickou republiku
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
česká národnost
slovenská národnost
moravská národnost
polská národnost
německá národnost
maďarská národnost
ukrajinská národnost
romská národnost
ruská národnost
slezská národnost
ostatní
Vlajka:
Flag:
Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
1) od 25.02.1948 nešlo o demokracii ale o vládu jedné strany - Komunistické strany Československa.
2) za datum vzniku lze označit i 4.4.1945 kdy byla ustanovena 1. poválečná vláda ČSR a nebo kterýkoliv den po 6.10.1944 kdy na území republiky (nepočítám území Podkarpatské Ukrajiny) vstoupili Československé zahraniční jednotky.
Zdroje:
Sources:
cs.wikipedia.org
URL CZ: https://www.valka.cz/Ceskoslovenska-republika-1945-1960-t90751#339417Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Ceskoslovenska-republika-1945-1960-t90751#339417Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost


27.3.1882 Narodil se brigádní generál Jaroslav Matička




25.5.1884 Narodil se Generál 1. třídy, Brigádni generál ve výslužbě Anton Pulanich (velitel slovenských Vzdušných zbraní
)



28.5.1884 Narodil se - Edvard Beneš (prezident Československé republiky)




16.8.1885 Narodil se brigádní generál Václav Petřík


17.5.1886 Narodil se generál zeměpisné služby Ubald Kolařík (zástupce velitele Vojenského zeměpisného ústavu)



16.4.1888 Narodil se divisní generál Jiří Hudeček



24.5.1889 Narodil se divisní generál in memoriam Jaroslav Untermüller (Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě, velitel
)



6.9.1890 Narodil se divisní generál Josef Koutňák (velitel 2. jezdecké brigády)




14.10.1890 Narodil se divisní generál Jindřich Bejl (Velitel V. sboru)





2.4.1891 Narodil se armádní generál Zdeněk Novák (velitel dělostřelectva II. armády
)

23.5.1891 Narodil se generál justiční služby Evžen Esteřák


13.6.1891 Narodil se brigádní generál Benedikt Beneš


14.7.1891 Narodil se generálmajor in memoriam Bohumil Borecký (velitel 14. divise (1945))


19.10.1891 Narodil se brigádní generál Petr Novák


11.11.1891 Narodil se brigádní generál Karel Štěpánský

17.1.1892 Narodil se divisní generál Josef Ejem




22.2.1892 Narodil se brigádní generál František Fanta (čs. legionář)


26.2.1892 Narodil se brigádní generál Miroslav Miklík


9.7.1892 Narodil se generál šéf technické služby Jaroslav Hrbek (velitel Zbrojní učiliště)


30.10.1892 Narodil se brigádní generál Josef Eret




21.2.1893 Narodil se brigádní generál Vladimír Kajdoš (ministr železnic)


27.3.1893 Narodil se brigádní generál František Rakovčík



26.5.1893 Narodil se armádní generál Karel Klapálek (1. československý armádní sbor, velitel
)


31.5.1893 Narodil se brigádní generál Antonín Skřivánek

15.4.1894 Narodil se generálmajor in memoriam Jakub Hluchý (prednosta zbrojnej správy 1. československej armády (1944)
)


14.6.1894 Narodil se - Pavel Beneš

13.10.1894 Narodil se brigádní generál Karel Ondráček


26.3.1895 Narodil se sborový generál Vladimír Drnec (velitel Velitelství dělostřelectva hlavního štábu)



6.5.1895 Narodil se brigádní generál Jindřich Birula


28.5.1895 Narodil se plukovník František Sazima (velitel letectva IV. armády)


22.7.1895 Narodil se plukovník in memoriam Václav Vlček (velitelem I. perutě pluku T. G. Masaryka)


28.9.1895 Narodil se brigádní generál František Dastich



14.10.1895 Narodil se divisní generál Antonín Sameš




21.2.1896 Narodil se generálmajor in memoriam Ján Černek (veliteľ Doplňovacieho okresného veliteľstva v Nitre (1943-1944)
)


26.3.1896 Narodil se brigádní generál Josef Kostka


27.3.1896 Narodil se divisní generál Vilém Stanovský (Vězněn komunisty v letech 1952-1960.)



10.6.1896 Narodil se brigádní generál Ota Francl


2.10.1896 Narodil se armádní generál Karol Bacílek (ministr národní bezpečnosti)


16.2.1897 Narodil se generálmajor in memoriam Karel Lukas (Náčelník štábu, Československá samostatná brigáda
)


24.1.1898 Narodil se SS-Obergruppenführer a generál zbraní SS a policie Karl Hermann Frank (Vyšší vůdce SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava)


11.4.1898 Narodil se brigádní generál Jaroslav Talášek




19.5.1899 Narodil se generálplukovník v. v. Ján Ambruš (velitel 312. československé stíhací perutě)


14.3.1900 Narodil se brigádní generál Alois Boček


23.3.1900 Narodil se brigádní generál Josef Musil (popravený ve věznici v Leopoldove 09.01.1954)




24.2.1901 Narodil se major Alexander Vaško (major delostrelectva
)


15.4.1901 Narodil se divisní generál Josef Škvařil (přednosta, VI. odbor (zdravotnický) Ministerstva národní obrany)

22.5.1901 Narodil se podpukovník Stanislav Adam (Ministerstvo Národní Obrany v Londýně)


28.3.1902 Narodil se plukovník Otto Wagner (veliteľ 3. praporu 13. půlbrigády Cizinecké legie)

21.5.1902 Narodil se - Božena Káňová (pracovnice odboje, spojka R3s generálem Eliášem,)

18.10.1902 Narodil se major pěchoty Vítězslav Pospíšil (Velitel 2. československé pomocné roty ve Francii
)


20.10.1902 Narodil se brigádní generál Ján Viliam Lichner


26.10.1902 Narodil se generálmajor in memoriam Bohumír Kobliha (velitel Vojenského zeměpisného ústavu (1945-1948))




25.5.1903 Narodil se generálmajor in memoriam Milan Vesel (veliteľ posádky v Banskej Bystrici (1944, 1945)
)


11.4.1904 Narodil se brigádní generál Rudolf Dlouhý (přednosta Materiálního oddělení)




8.6.1904 Narodil se brigádní generál Jozef Marko (veliteľ spojovacieho vojska 1. československej armády na Slovensku počas SNP)



28.9.1904 Narodil se plukovník generálneho štábu Viliam Antonín Talský (veliteľ 1. československej samostatnej brigády)

19.10.1904 Narodil se poručík Alfréd Benedikt


29.4.1905 Narodil se divisní generál Bohuslav Laštovička



23.5.1905 Narodil se generálmajor in memoriam Mirko Vesel (prednosta politickej správy Veliteľstva 1. ČSA na Slovensku (1944)
)

24.5.1905 Narodil se rotmistr Vítězslav Abeles - Adámek (Čs. armáda v SSSR vozka)


24.9.1905 Narodil se brigádní generál Elemír Polk

29.5.1906 Narodil se kapitán Jan Antoš

12.6.1906 Narodil se generálmajor Zdeněk Koranda (náčelník Hlavnej kádrovej správy)

30.3.1907 Narodil se generálporučík Evžen Chlad



18.4.1907 Narodil se generálmajor in memoriam Alexander Korda (veliteľ 25. pešieho práporu "Hron" v SNP (1944))

27.7.1907 Narodil se svobodník Alexandr Abert (zemřel při náletu na vlak,
)


9.12.1907 Narodil se plukovník Mikuláš Guljanič (velitel 3. čs. bitevního leteckého pluku)


28.2.1908 Narodil se generálmajor v. v. František Weber (velitel 310. perutě
)




1.4.1908 Narodil se podplukovník v.v. Zbyněk Roušar (Styčný a repatriační dôstojník pri 2. britskej armáde, Nemecko)

21.10.1908 Narodil se brigádny generál in memoriam Ľudevít Sozanský (1. československý armádny zbor (1945)
)




9.12.1908 Narodil se brigádní generál Ján Malár (veliteľ delostreleckého oddielu 4. taktickej skupiny(1944)
)


29.1.1909 Narodil se generálmajor in memoriam Miloš Vesel (plukovník delostrelectva
)

22.2.1909 Narodil se plukovník in memoriam Jan Bláha (pilot 311. peruť RAF)


13.3.1909 Narodil se - Josef Šejbl (velitel československé 311. perutě RAF)


26.4.1909 Narodil se generál justiční služby Samuel Korbel

22.6.1909 Narodil se generálporučík Ján Zeman (degradovaný na hodnosť vojaka, hodnosť navrátená po rehabilitácii v roku 1969)



20.4.1910 Narodil se podplukovník generálneho štábu Vojtech Juraj Višňovský (prednosta operačného oddelenia 4. čs. samostatnej brigády v ZSSR)




21.4.1910 Narodil se major pechoty Ján Tomáš (veliteľ III/20 práporu)


16.5.1910 Narodil se plukovník v. v. Gertruda Engelová (šéflekárka týlu, 1. československý armádny zbor)


25.5.1910 Narodil se generálmajor in memoriam Jozef Tóth (náčelník štábu slovenských Vzdušných zbraní
)


27.5.1910 Narodil se kapitán letectva v.z. Ján Gerthofer (Stíhací eso SVZ, 26 sestřelů (9x LaGG-3, 5x Il-2, 4x Jak-1, 3x I-16, 1x I-153, 1x Pe-2, 1x La-5, 1x Airacobra, 1x Boston))


8.9.1910 Narodil se Generálmajor Vladimír Hlavatý (Velitel stíhacího letectva Velitelství PVOS (01.03.1955-31.12.1956))


29.9.1910 Narodil se plukovník Július Trnka (velitel Skupiny vzdušných zbraní při Východoslovenské armádě
)


22.10.1910 Narodil se - Jakub Kreuz (1939 Cizinecká legie, po pádu Francie, zůstal ve Francii, velitel partyzánského oddílu, krycí jméno Leon, po válce hodnost poručíka franc. armády)


23.3.1911 Narodil se plukovník Jan Čermák (velitel 312. perutě)

23.5.1911 Narodil se generálmajor Hubert Svitáček


15.7.1911 Narodil se plukovník v. z. Armín Scheer (Široký)


15.9.1911 Narodil se generálmajor vo výslužbe Anton Rašla (námestník hlavného vojenského prokurátora v Bratislave (1948)
)

29.9.1911 Narodil se divisní generál Bedřich Reicin (náčelník Hlavní správy obranného zpravodajství)

22.10.1911 Narodil se vojín Dezider Bass

22.10.1911 Narodil se plukovník in memoriam Karel Hlásný (náčelník štábu 2. čs. paradesantní brigády)


24.12.1911 Narodil se major Štefan Bakoš

1.1.1912 Narodil se generálporučík Ferdinand Svoboda

5.1.1912 Narodil se generálmajor ve výslužbě František Chábera (velitel 1. letky 1. čs. stíhacího leteckého pluku)


23.3.1912 Narodil se plukovník Karol Büchler (šéflekár, 1. československá zmiešaná letecká divízia
)


28.5.1912 Narodil se generálmajor vo výslužbe Peter Vlčko (náčelník štábu 4. taktickej skupiny Muráň (1944)
)


12.10.1912 Narodil se generálmajor vo výslužbe Ján Šavel (spravodajský dôstojník 3. taktickej skupiny (1944)
)


20.10.1912 Narodil se generálmajor Július Henel (zástupca náčelníka Vojenská politická akademie)


14.11.1912 Narodil se - Michal Štíma


27.11.1912 Narodil se generálporučík František Bedřich (náčelník Hlavní politické správy)


14.12.1912 Narodil se generálmajor ve výslužbě Miloslav Mansfeld (velitel A letky 68. peruť RAF)


26.3.1913 Narodil se armádní generál Otakar Rytíř (1. vojenský okruh, velitel)


29.4.1913 Narodil se podplukovník Rudolf Galbavý (Velitel Letky 1 SVZ
)

13.9.1913 Narodil se generálmajor vo výslužbe Teodor Obuch (zástupca veliteľa motorizovaného práporu "Haluzický" (1944)
)

12.10.1913 Narodil se podplukovník in memoriam Miroslav Cígler (navigátor 311. peruť RAF)

14.10.1913 Narodil se generálmajor Ladislav Jilma (náčelník Ženijního technického učiliště)


5.12.1913 Narodil se major Miloš Svoboda (asistent jezdeckého výcviku v učilišti v Pardubicích)


5.10.1914 Narodil se major Jozef Tvaroška (veliteľ 28. pešieho práporu III. taktickej skupiny 1. československej armády na Slovensku)

7.10.1914 Narodil se plukovník in memoriam Josef František (stíhací eso (17-1-0 vítězství)
)




7.10.1914 Narodil se generálmajor vo výslužbe Belo Kubica (veliteľ Pozorovacej letky 3
)



13.10.1914 Narodil se generálmajor in memoriam Martin Kučera (zástupca veliteľa 1. československej partizánskej brigády Stalin (1944-1945)
)

14.10.1914 Narodil se štábní kapitán Jan Kudlič (velitel 2. pěší roty 1. polního praporu)

22.10.1914 Narodil se podplukovník in memoriam František Binder (palubní střelec 311. perutě RAF)

6.12.1914 Narodil se major in memoriam Svatopluk Malý (žák 32. SFTS)


8.9.1915 Narodil se plukovník in memoriam Vojtěch Lysický (pilot 310. peruť RAF)



19.9.1915 Narodil se plukovník Bohuslav Kimlička (velitel letky B, 313. peruť)



3.12.1915 Narodil se generálmajor Richard Tesařík (velitel 3. tankového praporu)


20.3.1916 Narodil se podplukovník v.v. Karel Vaš (zástupca prednostu Obranného spravodajství (OBZ)
)


1.8.1916 Narodil se plukovník Josef Černota (člen výsadku Wolfram
)



23.9.1916 Narodil se plukovník in memoriam Alfréd Bartoš (velitel paraskupiny Silver A)



26.4.1917 Narodil se plukovník Rudolf Bejkovský


23.5.1917 Narodil se generálmajor ve výslužbě Antonín Špaček (Předseda Československé obce legionářské)

8.9.1917 Narodil se plukovník v.v. in memoriam Leopold Šrom (velitel 2. letky, 1. československý stíhací letecký pluk)

15.9.1917 Narodil se - Ernest Otto (osobní tajemník pověřence pro školství)

30.9.1917 Narodil se generálmajor ve výslužbě Gustav Svoboda (nasazen při obléhání Dunkerque (1944))


1.10.1917 Narodil se plukovník v.v. František Cyprich (Veliteľ: Hotovostný roj)


20.10.1917 Narodil se generálmajor Karel Klíma (zástupce náčelníka Hlavního týla)


24.12.1918 Narodil se kapitán in memoriam Rostislav Kazanský (poľný letec pozorovateľ)

20.1.1919 Narodil se vojín Ivan Banik


3.2.1919 Narodil se major in memoriam Michal Minka (šturman, 1. československý stíhací letecký pluk)

8.2.1919 Narodil se kapitán Rudolf Jasiok (zahynul v karpatsko-dukelské operaci)


9.7.1919 Narodil se generálmajor Ivan Dzamko (zástupce velitele Východního vojenského okruhu)


31.8.1919 Narodil se plukovník Josef Křístek (voják, Československý pěší prapor 11 východní)

14.10.1919 Narodil se podplukovník Bohumil Doubek

19.10.1919 Narodil se generálmajor ve výslužbě Stanislav Hlučka (pilot 313. perutě RAF)

30.10.1919 Narodil se nadporučík Rudolf Palatický (veliteľ 1. letky Leteckého pluku 1 /01.08.1945-30.11.1945/)

19.3.1920 Narodil se poručík Josef Bierský


20.5.1920 Narodil se - Vincent Tkáčik (rádiomechanik Letky 13)

26.5.1920 Narodil se plukovník v.v. Jan Wiener (V rokoch 1948-1953 väznený v pracovnom tábore pri Kladne.
)


8.9.1920 Narodil se generálmajor Andrej Faglic (vedúci československej vojenskej misie v Lybii v rokoch 1979-1981)

31.10.1920 Narodil se brigádny generál vo výslužbe Imrich Gibala (veliteľ roty, 1. československá armáda na Slovensku (1944)
)

6.11.1920 Narodil se podplukovník in memoriam Jaroslav Jebáček (střelec 311. peruť RAF)


6.11.1920 Narodil se nadporučík Rudolf Schön (12.12.1944 Rytířský kříž)

7.11.1920 Narodil se podplukovník in memoriam Václav Haňka (Navigátor, 311. peruť)

14.11.1920 Narodil se poručík in memoriam Libor Zapletal (Člen výsadku Bivouac. Popraven.)


1.12.1920 Narodil se generálmajor Jozef Belas (náčelník Politického oddelenia Vojenskej akadémie)


28.12.1920 Narodil se svobodník Viliam Gerik (parašutista skupiny ZINC)


12.4.1921 Narodil se generálmajor Juraj Gvoth (náčelník Politického oddelenia Vojenská akademie)


24.4.1921 Narodil se generálplukovník Vasil Valo (DD.MM.1971-DD.MM.RRRR první náměstek ministra národní obrany ČSSR)


29.4.1921 Narodil se brigádní generál v.v. Pavel Vranský (narozen jako Pavel Wechsberg)


22.9.1921 Narodil se rotmistr Jarolím Gucman (pilot 3. československého bitevného leteckého pluku)

11.10.1921 Narodil se plukovník Jozef Haríň (velitel průzkumné čety 17. pěšího pluku v Bratislavě)


20.10.1921 Narodil se plukovník v. v. Imrich Trenčanský (veliteľ Velitelského stanoviště 3. letecké stíhací divize)



21.4.1922 Narodil se generálmajor vo výslužbe Ján Iľanovský

29.5.1922 Narodil se vojín Michal Barát


9.7.1922 Narodil se generálmajor Ondrej Kopnický (náčelník vojensko-inžinierskej fakulty pozemných vojsk Vojenskej akademie)

25.8.1922 Narodil se generálplukovník in memoriam Václav Prchlík (DD.MM.1955-DD.MM.1968 Náčelník Hlavní politické správy)


27.9.1922 Narodil se kapitán Valentina Biněvská-Lísková (odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, )


12.10.1922 Narodil se generálplukovník Samuel Kodaj (velitel Východního vojenského okruhu)


15.3.1923 Narodil se Plukovník Jozef Leško (23.12.1951-31.03.1952 Velitel 2. letky
)


25.3.1923 Narodil se generálmajor Emil Koštek (veliteľ Vyšší delostřelecké učiliště)


28.3.1923 Narodil se generálmajor Rudolf Babka (vojenský a letecký pridelenec v Čínskej ľudovej republike)



12.4.1923 Narodil se generálporučík vo výslužbe Ján Husák (člen partizánskej skupiny Národný pomstiteľ (1944-1945)
)


26.5.1923 Narodil se generálplukovník František Veselý (velitel Západního vojenského okruhu)


13.6.1923 Narodil se generálporučík Jaromír Machač (náčelník vojenské kanceláře presidenta republiky
)

24.5.1924 Narodil se plukovník v.v. Bedřich Opočenský (v letech 1941-1944 člen odbojové organizace Blaník)


21.11.1924 Narodil se generálplukovník Karel Rusov (Generální štáb, náčelník)


23.7.1925 Narodil se generálmajor Zdeněk Kamenický (xx.09. 1959 – xx.09.1960 zástupce velitele letectva a PVOS
)


11.10.1925 Narodil se generálmajor Ivo Dočkal (náčelník Politického oddělení)


17.5.1926 Narodil se generálporučík Josef Brož (velitel 64. ženijní brigády)


26.5.1926 Narodil se generálporučík Ferdinand Hanzal (náčelník Hlavní technické správy)


7.1.1927 Narodil se generálmajor Bohumil Jeřábek (náčelník politického oddelenia 7. armády)


27.4.1927 Narodil se generálporučík Jozef Remek (velitel 34. stíhací bombardovací letecké divize
)


8.5.1927 Narodil se generálmajor Jaroslav Kryl (zástupca náčelníka Politickej správy)


6.5.1928 Narodil se generálmajor Ján Kollár (hlavný vojenský prokurátor)


28.10.1928 Narodil se generálplukovníkvo výslužbe Jozef Hrebík (veliteľ 1. armády(1977-1981)
)


27.4.1929 Narodil se generálplukovník Jaroslav Klícha (Hlavní politická správa, náčelník)


11.10.1932 Narodil se podplukovník Jaroslav Hochman (velitel velitelského roje 5. stíhací letecká divize a 3. stíhací letecká divize)


26.4.1934 Narodil se generálmajor Ervín Ľahký (náčelník Správy chemického vojska)


29.5.1934 Narodil se major Jiří Malát (01.11.1967-11.06.1968
)


17.4.1937 Narodil se generálmajor v zálohe Ján Repaský


23.5.1937 Narodil se generálmajor Miroslav Budský (Velitel chemického vojska ČSLA)


22.5.1939 Z Polska odplul první transport čs. dobrovolníků do Francie. Poslední transport byl vypraven 21. 8. a celkem se takto podařilo přepravit 1 212 osob včetně 477 letců.


18.4.1940 Narodil se generálmajor Jiří Florián (náčelník Organizační a mobilizační správy)


9.7.1940 V Londýně se ustavila prozatímní čs. vláda a Státní rada. Prezidentského úřadu se ujal E. Beneš.

8.10.1940 Zemřel plukovník in memoriam Josef František (stíhací eso (17-1-0 vítězství)
)


13.10.1940 Tri lietadla 312. čs. stíhacej perute pod velením Jána Ambruša zostrelili omylov britské lietadlo pri Blenheime, ktorého posádka zahynula.

4.3.1942 Zemřel podplukovník in memoriam František Binder (palubní střelec 311. perutě RAF)


21.5.1942 Čs. 11. pěší prapor – Východní reorganizován v Haifě na 200. lehký PL pluk - Východní


22.5.1942 První protiponorkový průzkum 311. perutě.



22.6.1942 Zemřel plukovník in memoriam Alfréd Bartoš (velitel paraskupiny Silver A)

15.7.1942 Zemřel podplukovník in memoriam Miroslav Cígler (navigátor 311. peruť RAF)


29.9.1942 V Londýně podepsána československo-francouzská dohoda. De Gaullův Národní výbor prohlásil jménem Francie mnichovskou dohodu za neplatnou.

1.10.1942 F/Lt Karel Kuttelwascher, najúspešnejší československý stíhací pilot, ktorý slúžil v 23. squadrone, definitívne opustil operačnú službu a bol pridelený na Inšpektorát československého letectva v Londýne.

18.10.1942 Zřítil se dopravní letoun, v němž zahynulo 14 příslušníků 311. čs. bombardovací perutě, kteří měli být v Londýně dekorováni prezidentem dr. E. Benešem za svou statečnost

18.10.1942 Zemřel podplukovník in memoriam Jaroslav Jebáček (střelec 311. peruť RAF)

18.10.1942 Zemřel plukovník in memoriam Jan Bláha (pilot 311. peruť RAF)

18.10.1942 Zemřel podplukovník in memoriam Václav Haňka (Navigátor, 311. peruť)

8.3.1943 Zemřel vojín Dezider Bass

10.3.1943 Zemřel štábní kapitán Jan Kudlič (velitel 2. pěší roty 1. polního praporu)

8.7.1943 Zemřel major in memoriam Svatopluk Malý (žák 32. SFTS)


7.9.1943 312. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Skaebre na letiště v Ibsley

12.10.1943 Zemřel vojín Ivan Banik

13.10.1943 Zemřel svobodník Alexandr Abert (zemřel při náletu na vlak,
)

1.1.1944 Zemřel poručík Alfréd Benedikt

23.3.1944 Prezident Beneš vzal na vědomí informaci o utvoření Slovenské národní rady a přijetí tzv. Vánoční dohody Současně pověřil pplk. Goliana dočasným vedením vojenských akcí na Slovensku



26.3.1944 Východoslovenský odboj – 26. – 27. 3. 1944 prepadnutie rotného zbrojného skladu v Trebišove a ukoristenie 5 ks ľahkého guľometu, 20 ks zásobníkov do guľometu, 2 ks pušiek a veľa iného vojenského materiálu. Prepadnutie vykonal oddiel Pugačovcov.


26.4.1944 Zemřel plukovník in memoriam Vojtěch Lysický (pilot 310. peruť RAF)


28.4.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian a major Jozef Marko sa stretli so spravodajským dôstojníkom šábnym kapitánom Jaroslavom Krátkym a dohovorili podrobnosti o spojení so zahraničím. /viaže sa k SNP/


29.4.1944 Východoslovenský odboj – 29. 4. 1944 prepadnutie finančnej stráže v obci Olšinkové. Prepadnutie vykonal oddiel Pugačovcov.


3.5.1944 V Ivanově u Moskvy vznikla 128. československá samostatná stíhací peruť v SSSR.


8.5.1944 Podepsána československo-sovětská dohoda o správě osvobozeného území československé republiky.


19.5.1944 Vznikla 3. čs. brigáda v SSSR.

20.5.1944 Vznikl 1. čs. tankový pluk v SSSR.

25.5.1944 Československý wing podnikol akciu Ramrod 921 - strmhlavé bombardovanie železničnej križovatky v Rouene. Útoku sa zúčastnili lietadlá všetkých našich perutí (310., 312. a 313. perute).


1.6.1944 V Kubince zformován 1. čs. stíhací letecký pluk v SSSR.


22.6.1944 310. a 312. čs. stíhací peruť se přesunuly z letiště Appledram na letiště Tangmere.

22.6.1944 Zatčen gestapem gen. Zdeněk Novák. Velení Obrany národa převzal gen. F. Bláha.


8.7.1944 Najväčší úspech československých stíhačov v boji proti lietajúcim bombám V-1 - F/O Otto Smik zostrelil 3 strely V-1.


7.9.1944 V noci zo 6.septembra silná nemecká mínometná paľba donútila povstalcov stiahnuť sa z Telgártu a zaujať novú obrannú čiaru severozápadne od obce smerom na Červenú Skalu.

7.9.1944 Na návrh KSS bol predsedníctvom SNR vymenovaný za veliteľa partizánskych jednotiek na Slovensku K.Šmidke.



8.9.1944 Vojska 26.armády (Karelský front) zahájila pronásledování nepřítele, který ustupoval na kestěňžském směru. 38.armáda generála Moskalenka (1.ukrajinský front) - v jejím rámci bojoval 1.československý armádní sbor v SSSR - zahájila karpatsko-dukelskou operaci jako součást východokarpatské útočné operace 1. a 4.ukrajinského frontu. Útok směřoval na Prešov. 3.ukrajinský front překročil rumunsko-bulharské hranice v úseku mezi Giurgiu a Mangalií a pronikl do hloubky 65 až 70 km. V součinnosti s Černomořským loďstvem a Dunajskou válečnou. flotilou osvobodil Varnu a Ruse.


Jednalo se o pásmo západních Karpat na hranicích Polska a Slovenska. Zde byly dobře připraveny a opevněny německé jednotky generála Heinriciho, (specialisty na obranné boje) na 7 horských hřebenech, které proměnily v obranná pásma.
Úkolem operace bylo proniknout bleskovým útokem na Slovensko do hloubky 35 km a během 5 dnů pomoci SNP. (Při tom měli ze Slovenska postupovat 2 povstalecké divize na pomoc. Ty byly ale Němci včas odzbrojeny). Operace se tak stala 2,5 měsíce trvající krvavou bitvou s obrovskými lidskými i materiálními ztrátami.
Do boje bude nasazen i 1. Československý sbor v počtu 16 678 vojáků, složený převážně ze Slováků, Rusínů a Volyňských Čechů. (Právě zde měli vojáci vstoupit do vlasti).
Sovětská armáda zahájila boj mohutnou, 2 hodiny trvající dělostřeleckou ofenzívou. Generál Heinrici ale stáhl jednotky z 1. obranného pásma pryč a tak byla dělostřelba neúčinná. Ruské jednotky postoupily během dne o 10 km ale jejich postup se rozbil o vesnici Krosno (důležitá křižovatka), kterou se nepodařilo dobýt.

8.9.1944 Slovenská národná rada v Banskej Bystrici vydala nariadenie o zabratí nemeckých a arizovaných podnikov. Zároveň nariadila rozpustiť HSĽS, Hlinkovu gardu, Hlinkovu mládež, Deutsche Partei, Deutsche Jugend, Freiwillige Schutzstaffel a ostatné fašistické organizácie, skonfiškovať všetok ich majetok a pod hrozbou trestných výprav zakázať akúkoľvek činnosť.

8.9.1944 Vzniká letecká skupina ako súčasť Československej armády na Slovensku

28.9.1944 Hlavný štáb partizánskych oddielov (HŠPO) posilnila skupina sovietskych partizánskych odborníkov, vedená plukovníkom A.N.Asmolovom.

29.9.1944 Generál Ingr s Benešovým súhlasom poslal veliteľovi povstaleckej armády J. Golianovi smernice o vzťahu armády a partizánov.

29.9.1944 Zemřel poručík in memoriam Libor Zapletal (Člen výsadku Bivouac. Popraven.)

30.9.1944 Zemřel kapitán Rudolf Jasiok (zahynul v karpatsko-dukelské operaci)

1.10.1944 Od tohto dňa vychádzali písomné rozkazy náčelníka HŠPO K.Šmidkeho.


2.10.1944 Ze Slovenska na Moravu přešla 1.československá partizánská brigáda J.Žižky (nejpočetnější a nejvýznamnější partizánská jednotka v českých zemích). Spolu s československo-sovětskými organizátorskými výsadky zahájila novou etapu partizánského hnutí v českých zemích. 22.10. nacisté zahájili proti brigádě trestnou výpravu (akce Tetřev"), jíž se zúčastnilo na 15.000 mužů. Brigáda odolala náporu a pokračovala v boji až do osvobození země v květnu 1945.


2.10.1944 2.prápor nemeckej bojovej skupiny Schill nastúpil do útoku na Žiar nad Hronom zo severozápadu od Trubína.


2.10.1944 Gestapo zahájilo lov na spolupracovníky skupiny BARIUM. Adresy a jména vyzradil G. Žid, který se ke skupině vloudil jako spolupracovník. (Za svojí činnost byl po válce popraven). Celkem bylo zatčeno 180 osob, z toho 98 skončilo v Terezíně a 38 osob se nedočkalo konce války.
Všichni 3 parašutisté ale unikli. Velitel a radista se i s vysílačkou přesunuli do osady Polsko u Žamberka. Třetí člen T. Býček se přesunul na Semilsko, kde vytvořil místní odbojovou skupinu. (Na jaře 1945 se přidal k ruské výsadkové skupině CHAN a s nimi bojoval až do konce války).


7.10.1944 Přiletěly z Itálie na letiště Tri Duby dvě skupiny Američanů (celkem 10 bombardovacích letounů Boeing B-17 v doprovodu stíhacích letounů) s nákladem zbraní, střeliva, léků a potravin. Členové mise se při ústupu do hor přidali k partyzánům; v prosinci byli pod Velkým bokem přepadeni fašistickou jednotkou Edelweiss. 13 z nich bylo zajato, většina povražděna nebo popravena, menší část skupiny byla odvlečena do koncentračních táborů

7.10.1944 Sa veliteľom 1.československej povstaleckej armády na Slovensku stal generál Rudolf Viest.



7.10.1944 1.prápor nemeckej bojovej skupiny Schill postupoval z Pitelovej (okr.Žiar nad Hronom) na sever a južne od Kremnice sa spojil s divíziou Tatra, ktorá deň predtým mesto obsadila.



7.10.1944 Napriek povstaleckým protiútokom prenikli nemecké jednotky až na líniu Hronská Breznica - Hronská Dúbrava, od Zvolena ich delilo už len 11 km vzdušnou čiarou.



11.10.1944 Paradesantná brigáda štáb.kpt.F.Vrzalu po štvordňových tuhých bojoch prenikla do Jalnej (okr.Žiar nad Hronom).



11.10.1944 Nemecká bojová skupina Schill obsadila Antol (okr. Banská Štiavnica).

13.10.1944 Do Londýna přibyla delegace Slovenské národní rady, aby projednala vztahy mezi SNR a československou vládou v Londýně. Výsledkem jednání bylo uznání SNR jako představitelky slovenského národa.

13.10.1944 V Przemyšlu se vytvořilo čs. výcvikové středisko, v němž se cvičili slovenští letci, kteří za povstání přelétli do SSSR.

13.10.1944 Pri prieskume možnosti na prechod cez Moravu smrteľne zranený veliteľ 2. československej partizánskej brigády J. V. Stalina pplk. I. D. Dibrov.

14.10.1944 Po smrti veliteľa 2. československej partizánskej brigády J. V. Stalina I. V. Dibrova sa veliteľom brigády stáva poručík Jozef Brunovský a náčelníkom štábu Grigorij Lošakov,

18.10.1944 Náčelník HŠPO vydal tajný rozkaz č.6 o rozvoji politickej práce v partizánskych jednotkách, podľa ktorého mali v každej brigáde vytvoriť oddelenie agitácie a propagandy (politické odd.), s 3-4 pracovníkmi.



18.10.1944 Na Krupinu zaútočila nemecká bojová skupina Schill, podporovaná jednou batériou tzv. Haššíkovej domobrany.

18.10.1944 Improvizovaný pancierový vlak č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama zasiahol úspešne do bojov pri Krupine.



19.10.1944 Pravá skupina 18. divízie tankových granátnikov SS Horst Wessel zaútočila od Jelšavy proti pešiemu práporu Chryzantéma a partizánom 2.oddielu brigády Jánošík a od Rimavskej Soboty proti pešiemu práporu Narcis, posilnenému 6.oddielom brigády Jánošík.



19.10.1944 Do útoku prešla nemecká bojová skupina Heinrici pri Vernári (okr.Poprad).

19.10.1944 Zemřel poručík Josef Bierský



20.10.1944 Po prudkých bojoch na línii Jelšava-Muráň a následnom rozpade povstaleckej armády na tomto úseku, Nemci obsadili obce Muráň a Tisovec.

20.10.1944 Improvizovaný pancierový vlak č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama zasiahol úspešne do bojov pri Dobrej Nive a odolal viacerým náletom.



21.10.1944 Nemecké jednotky prenikli od Muráňa do Pohronia a obsadili Červenú Skalu a Telgárt. Partizánske skupina kpt. Staneka a ostatné jednotky 2. taktickej skupiny odtiaľ ustúpili smerom na západ, k Heľpe (okr.Brezno).

22.10.1944 Veliteľstvo povstaleckej armády zvolalo 22.10. naliehavú poradu veliteľov skupín, na ktorej generál Rudolf Viest podal správu o vojenskej situácii.



24.12.1944 Červená armáda oslobodila Levice.


22.3.1945 V noci z 22.03. na 23.03. byl do protektorátu vysazen paravýsadek Bauxite.



25.3.1945 2. běloruský front pronikl k předmostí Gdaňská. 2. ukrajinský front v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou prolomil nepřátelskou obranu ve Vértešském poh., rozbil ostřihomské uskupení nepřítele a osvobodil města Ostřihom, Neszmély, Felsógalla a Tata. 40. armáda a rumunská 4. armáda (2. ukrajinský front) osvobodily Banskou Bystrici.

27.3.1945 SNR vyhlásila druhú mobilizáciu. Obidvoma mobilizáciami nastúpilo zo Slovenska do československej vojenskej jednotky asi 20 000 osôb.


5.4.1945 Hrušky : Dělosřelecká jednotka opouští v časných ranních hodinách obec a přesunuje se k Mor.Žižkovu. V pozdních odpoledních hodinách však přijíždí do obce další oddíl těžkého dělostřelectva s děly ráže 150 mm. Velitelství tohoto dělostřeleckého uskupení bylo umístěno na Zahájce ve stodole patřící k čp.60, spojení s jednotlivými bateriemi bylo zajišťováno pomocí telefonu. Tyto houfnice se rozmístily podél železnice, na Zahájce a u Hrušeckého nádraží. Tahače houfnic, vozidla s municí a proviantem stála ukryta v jednotlivých staveních v průjezdech za vraty .


5.4.1945 Tvrdonice : Přes polní struhu jsou vyhozeny do vzduchu dva mosty, jeden ve Svárově, druhý zvaný lavka pod Ciganovem.



11.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (1. čs. armádní sbor a rumunská 4. armáda) osvobodila Turčianský Sv. Martin, Vrútky. Osvobozeno první české město - Lanžhot (1. gardová jezdecká mechanizovaná skupina, 2. ukrajinský front).




12.4.1945 Rudá armáda osvobodila Hodonín.




13.4.1945 Na Moravě byla Rudou armádou osvobozena obec Hrušky.


14.4.1945 V Moskvě podepsána čs.-sovětská dohoda o poskytnutí výzbroje a vojenského materiálu ČSR.


14.4.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR zahájila bojovou činnost.



15.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (generál Jeremenko) útočila ve směru na Moravskou Ostravu. 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR vstoupila na čs. území v prostoru Velkých Petrovic. 3. ukrajinský front v součinnosti s 2. ukrajinským frontem zakončil vídeňskou operaci. 9. gardová armáda (generál Glagolev) obsadila Sankt Pölten. 3. ukrajinský front zastavil další postup na západ.

15.4.1945 V Košicích se konalo první zasedání Sboru pověřenců.



15.4.1945 Velké Bílovice : Útok 125.a 333. střeleckého pluku podpořil čelním postupem 84. střelecký pluk. Dělostřeleckou podporu zajišťovaly jednotky 131. dělostřelecko - minometného pluku. Německá posádka ustoupila za tuhých bojů k Velkým Pavlovicím. V obci padlo 34 sovětských vojáků. Večer je 127.a 132. střeleckým plukem 42. střelecké divize, po osovbození Ladné (8 padl.), Podivína (74 p.) a Rakvic (15 p.) vyrovnána hranice postavení se sousední 6. střeleckou divizí. Nově přisunuté čtyři brigády 7. mechanizovaného sboru jsou po přechodu řeky Moravy soustředěny v obsazených obcích.



15.4.1945 V Hruškách je soustředěna celá 41.g.tanková brig. 7.mechanizovaného sboru (M.S.)s tanky T34/85 a IS 2. Na zahájce se nachází těžké IS 2 ze 78.g.pluku těžkých tanků a přečerpávají pohoné hmoty z nově vybudovaného palivového skladu.



15.4.1945 V Týnci se nachází 614.minometný pluk a 40.g.raketometný oddíl 63.mechanizované brigády 7.M.S.



15.4.1945 V Kosticích jsou k osmé hodině ranní soustředěny samohybky SU 76 zřejmě z 1289. pluku samohybných děl 16.mechanizované brigády 7.M.S.



15.4.1945 V Moravské Nové Vsi je soustředěn se svými stroji SU 100 i 1440.pluk samohybných děl 64.mechanizované brigády. Mimo výše jmenované jednotky se v obcích samozřejmě nacházely i ostatní podpůrné jednotky, jako protiletadlové a protitankové pluky, motocyklové prapory atd. Rozkazem velitele frontu nastupují po desáté hodině do bojů jako prvosledové jednotky, na čáře Poddvorov-Velké Bílovice.



15.4.1945 Moravský Žižkov : Je opět ostřelován a bombardován německýni letadly. Bomby zasáhly čp.247, kde se tou dobou nacházela část ruské zásobovací kolony 6.střelecké divize a zabily 9 ruských vojáků a 16 koní. Jedna z bomb dopadla na školu a jedna do těsné blízkosti. Po náletu je ve škole zřízena polní nemocniční ambulance. Podobná ambulance byla zřízena i v čp.5. Po odchodu zdravotního personálu (19.4.) a přeložení nemocnice blíže frontové linie jsou ve škole až do 3.5.1945 umístěny ruské krejčovské a obuvnické vojenské dílny. Ve sklepě školy se nachází vojenská kuchyň. Němečtí dělostřelci zaměřili tento den palbu i na Hrušky a na obec dopadly dva dělosřelecké granáty. První z nich zasáhl betonovou silážní jámu na dvorku čp.272. Exploze zlikvidovala dvorek, stáje vedle stojícího čp.202 a stodolu patřící k čp.119. U několika domků kolem výbuch vytloukl okenní tabulky a způsobil popraskání stropů a zdiva. Druhý z granátů dopadl asi po dvou minutách u železnice na Zahájce. Střepiny utrhly obě nohy a poranily plíce jednoho civilisty, který zraněním podlehl.



15.4.1945 V boji o Ostravu byl nasazen také 1. čs. stíhací a 3. čs. bitevní letecký pluk.




17.4.1945 Vojsky 64. mechanizované brigády 7. mechanizovaného sboru spolu s 30. a 9. jezdeckou divizí 4. gardového jezdeckého sboru jsou po urputných bojích osvobozeny mj. Klobouky. V této obci našlo svůj hrob celkem 117 vojáků rudé armády. Právě v této obci pořídili fotografové poměrně rozsáhlou kolekci fotografií příchozích jednotek RA. Negativy jsou dodnes uloženy v Okresním archivu v Mikulově.




17.4.1945 Velitelský štáb 18. gardového střeleckého sboru se přemisťuje do Hrušek.




17.4.1945 Některé jednotky 109. střelecké divize 18. gardového střeleckého sboru jsou soustředěny v Týnci.




17.4.1945 V Moravském Žižkově se nachází 52. střelecká divize 18. gardového střeleckého sboru. Na jejich uskupení provedli německé bitevní letadla nálet.




18.4.1945 Americká 3. armáda pod velením gen. G. Pattona vstoupila na území ČSR.



20.4.1945 V pozdních odpoledních hodinách provedl německý dvoumotorový bombardér nálet na Hrušky. Cílem byl velký ruský palivový sklad vybudovaný na Zahájce. Bombometčík se však minul a poslední z pěti 250 kg bomb dopadla asi 50 metrů od skladu. Nálet nezpůsobil žádné škody




20.4.1945 Sovětský útok na Brno zastaven u Ořechova.



20.4.1945 Američany osvobozena .


20.4.1945 Zemřel major in memoriam Michal Minka (šturman, 1. československý stíhací letecký pluk)




26.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Štětin (2. úderná armáda), Gartz, Schwedt, Penkun.
1. běloruský a 1. ukrajinský front začaly rozdělovat berlínské uskupení nepřítele (asi 200 000 mužů).
1. běloruský front pokračoval v bojích o Berlín. Severovýchodně od města dobyl Finow, Finowfurt a jihozápadně od Frankfurtu n. O. obsadil Konigswusterhausen, Neue Mühle, Beeskow, Lieberose, Storkow.
1. ukrajinský front pokračoval v bojích v jihozápadní části Berlína a obsadil Dahlem. V prostoru Bautzen odrážel nepřátelské protiútoky.
2. ukrajinský front (53. armáda generála Managarova, 6. gardová tanková armáda generála Kravčenka a 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodil Brno.





26.4.1945 Britská 2. armáda obsadila Brémy, americká 3. armáda Řezno a Cheb, francouzská 1. armáda Kostnici.




27.4.1945 Oslobodenie Popovic pred príchodom Červenej armády, oslobodenie vykonali partizánske jednotky a domáci odboj.




27.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Prenzlau, Angermünde, Pölitz. 1. běloruský a 1. ukrajinský front ovládly Postupim a v Berlíně dobyly Steglitz, Neu-kölln, Tempelhof.
1. ukrajinský front dále obsadil Wittenberg a odrážel protiútoky nepřítele obklíčeného v lesích jihovýchodně od Berlína.
2. ukrajinský front osvobodil Uherský Brod a Uherský Ostroh.




28.4.1945 Osvobozen Vyškov.


28.4.1945 Zemřel rotmistr Jarolím Gucman (pilot 3. československého bitevného leteckého pluku)


29.4.1945 Ustavující schůze České národní rady (29.-30. IV.). IV. Ilegální ústřední vedení KSČ projednalo přípravu k ozbrojenému povstání.




30.4.1945 2. běloruský front obsadil Greifswald, Treptow, Neustrelitz, Fürstenberg, Gransee, Lassan, Wolgast.
1. běloruský front zahájil v 05,00 hod. útok na Reichstag. Ve 13,50 hod. pronikli sovětští vojáci do budovy. Průzkumníci seržanti Jegorov a Kantarija vztyčili nad budovou prapor vítězství.
1. ukrajinský front bojoval v ulicích Berlína. Jihovýchodně od města odrážel pokusy nepřátelských uskupeni uniknout z obklíčení.
4. ukrajinský front osvobodil Moravskou Ostravu (1. gardová armáda generála Grečka, 38. armáda generála Moskalenka, včetně 1. československé samostatné tankové brigády a 1. československé smíšenné letecké divize), Žilinu a Nové Město nad Váhom (18. armáda generála Gastiloviče, včetně 1. čs. armádního sboru).
2. ukrajinský front (6. gardová tanková armáda a 53. armáda) osvobodil Vyškov.


30.4.1945 Ustavena Česká národní rada


Česká národní rada vydala provolání k občanům a ilegálním národním výborům v českých zemích s výzvou k rozhodnému boji proti nacistickým okupantům a za novou, spravedlivou republiku




30.4.1945 Rudá armáda osvobozuje Ostravu.
Provedl to 4. ukrajinský front a jednalo se o největší válečnou operaci na našem území, kde se německá obrana opírala o bývalé československé pohraniční pevnosti.
Jako první vjel do města tank T-34 s číslem 051 československé tankové brigády.




30.4.1945 Gen. F. Slunéčko se přesunul z ilegality do Prahy.

3.5.1945 Česká národní rada jednala o přípravách k povstání a o složení ČNR.



5.5.1945 Sovětské velení seznámilo gen. D. Eisenhowera s pražskou operací a vyzvalo jej, aby americká vojska nepřekračovala dříve ujednanou linii České BudějovicePlzeňKarlovy Vary.


5.5.1945 Začalo protifašistické povstání v Praze. Česká národní rada schválila provolání o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích (v zastoupení čs. vlády Národní fronty). Předseda protektorátní vlády Bienert zajištěn.




6.5.1945 Německá posádka Vratislavi (generál Niehoff) kapitulovala. Město obsadila sovětská 6. armáda (generál Gluzdovskij).
4. ukrajinský front zakončil ostravskou operaci. Porazil německou 1. tankovou armádu, postoupil o 60 až 100 km a osvobodil Moravskou Ostravu. Osvobozen Krnov (60. armáda), Nový Jičín, Příbor, Frenštát p. Radhoštěm (1. gardová armáda), Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Meziříčí (18. armáda a 1. československý armádní sbor).
2. ukrajinský front zakončil bratislavsko-brněnsko útočnou operaci. Osvobozen Holešov (40. armáda).




6.5.1945 Začala pražská útočná operace 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo porazit silné německého uskupení (Skupina armád Střed maršála Schörnera, 1. a 4. tanková armáda, 17. armáda), pomoci povstání českého lidu, zejména v Praze, a dovršit osvobození Československa.




6.5.1945 Generál Eisenhower vydal rozkaz americké 3. armádě, aby zastavila další postup do Čech.


Generál Jodl (z německého vrchního velitelství) odjel do hlavního stanu generála Eisenhowera, aby jednal o podmínkách příměří.

6.5.1945 Čs. vláda Národní fronty přijela z Košic do Bratislavy.



6.5.1945 Ráno 6. května přijely do Plzně první americké tanky 16. obr. divize



6.5.1945 Americké jednotky vstoupily do Plzně a Karlových Varů. Zde se jejich postup zastavil.




7.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) postoupila na linii Wismar, Schwerin, Wittenberge. 1. běloruský front (maršál Žukov) postoupil k Labi východně od Magdeburgu. Obsazen Gethin a Zerbst. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) prolomil německou obranu západně od Drážďan a otevřel cestu do ČSR. 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) zahájil útok hlavní úder směřoval ku Praze, dále na Písek a České Budějovice. Také 4. ukrajinský front (generál Jerjomenko) vstoupil do pražské operace.



7.5.1945 Nejtěžší den Pražského povstání. Večer, kdy vlasovci zjistili, že Rudá armáda obsadí Prahu, vlasovci opustili hlavní město.



7.5.1945 V Praze proběhli nejtěžší boje, při kterých němci nasadili i dělostřelectvo, těžké tanky a jednotky SS. Ty se chovaly brutálně k obyvatelům města. Vojáci ROA bojovali po boku povstalců proti němcům a pomohli tak Prahu zachránit. Pražské velení odmítlo ale uznat jejich armádu jako oficielní osvoboditele a zajistit jim amnestii. Vlasovci tedy město opustili a odešli do zajetí na západ. (Později byli Američany předáni Rusům a ty mnohé popravili). Špatně vyzbrojení povstalci začali pomalu ztrácet svoje pozice, ztráty narůstaly a zdálo se, že se povstání neudrží.




7.5.1945 Američané zastavili s konečnou platností postup jednotek do nitra Čech na demarkační linii.




7.5.1945 Do Plzně vjel první americký tank Sherman pojmenovaný “Calamity Jane“.




7.5.1945 Sovětská letadla Il-2 18. armády napadla město Miroslav na Moravě, které zničila. Německý flak sestřelil 1 letadlo, v němž zemřeli oba piloti. Ostatní zničili 152 budov a 170 pobořili, při čemž zemřelo 80 německých vojáků a 50 obyvatel.


7.5.1945 Zemřel - Vincent Tkáčik (rádiomechanik Letky 13)




8.5.1945 Německá skupina armád Kuronsko generála Hilperta (16. a 18. armáda, 208 000 mužů) blokovaná u pobřeží Baltického moře mezi městy Tukums a Liepaja kapitulovala. Obsazen Vogelsang.
2. a 1. běloruský a 1. ukrajinský front zakončily berlínskou operaci.
2. běloruský front rozdrtil štětínské uskupení nepřítele, postoupil o 200 km a pronikl k Labi.
1. běloruský a 1. ukrajinský front rozdrtily hlavní síly německé 4. armády a 4. tankové armády, dobyly Berlín a postoupily o 180 km. Vítězná berlínská operace dovršila porážku německých vojsk, vedla ke kapitulaci hitlerovského Německa a k ukončení 2. světové války v Evropě.
1. ukrajinský front obsadil Drážďany (5. gardová armáda generála Zadova), překročil čs. hranice a osvobodil Most, Duchcov, Litvínov, Teplice. Dále obsazen Radeberg, Reichenbach, Gorlitz (Zhořelec), Freiburg. Jednotky frontu zničily Schornerův štáb skupiny armád Střed, který prchal z Velichovek směrem na Karlovy Vary, aby se dostal do zajetí americké armády.
4. ukrajinský front osvobodil Olomouc (60. a 38. armáda), Hranice, Přerov (1. gardová armáda) a postoupil k řece Moravě. 2. ukrajinský front osvobodil Jaroměřice, Moravský Krumlov, Znojmo, v Rakousku Hollabrunn, Stockerau.



8.5.1945 General der Infanterie Rudolf Toussaint podepsal kapitulaci na velitelství Bartoš v Praze.



8.5.1945 Odpoledne kapitulovala v Praze německá posádka do rukou povstalců a odešla do Plzně.



8.5.1945 Večer opouštějí Prahu vozidla německých bojových skupin Milovice a generála Reimanna.



8.5.1945 V Praze odpoledne zničili povstalci německý stíhač tanků Hetzer.




8.5.1945 Sovětská letadla zaútočila na města Děčín a Ústí nad Labem a vesnice Krucemburk a Ždírec.




9.5.1945 3. a 4. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodily Prahu.
Ruské jednotky vstoupily za nadšeného vítání do PRAHY. Zde se utkaly již jen s posledními ustupujícími německými vojáky.
Jako první vjel do Prahy ruský tank T34 s označením 1-24 s velitelem Gončarenkem. Byl však dvěma zásahy zničen a velitel zahynul.
Boje o Prahu skončily. (Ruští vojáci opustili město 15.11.1945).
Během bojů o Prahu zemřelo 1 694 Čechů, 2 938 jich bylo zraněno v boji a 259 bylo zavražděno nacisty. Dále zde zemřelo 663 bojovníků jiných národností, kteří bojovali na straně povstalců, 850 Němců, 300 Vlasovců a 20 Rusů.


9.5.1945 Kapitulovala německá posádka v Dunkerque obklíčená Čs. obrněnou brigádou



9.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Jaroslav Untermüller (Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě, velitel
)


13.5.1945 Bývalý protektorátní prezident Hácha zatčen.


14.5.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR přiletěla do Prahy.

16.5.1945 Prezident Beneš přijel do Prahy.

17.5.1945 V Praze se konala přehlídka 1. československého armádního sboru

17.5.1945 Na rozkaz L. Svobody vyrazily Revoluční gardy do pohraničí k obsazení odtrženého území Mnichovskou dohodou.


19.5.1945 Velení nad zbytky vládního vojska se ujímá pplk. V. Podhora z Čs. mise v Itálii

20.5.1945 Od Dunkerque do vlasti se přesunula Čs. samostatná obrněná brigáda, rozmístěna byla u Klatov

20.5.1945 Vojenská přísaha vládních vojáků na hřišti v Pontone je opět vřazuje do čs. Armády

24.5.1945 V Praze zasedal prozatímní ÚV KSČ (zpráva o činnosti strany v době okupace).


24.5.1945 Zemřel nadporučík Rudolf Schön (12.12.1944 Rytířský kříž)

28.5.1945 Na Pražském hradě se konala přehlídka Revolučních gard.

8.7.1945 Verejnosti sa na svojom zjazde v Martine po prvýkrát predstavila Demokratická strana.

8.7.1945 Major J. M. Veselý byl zatčen pro podezření ze spolupráce s nacisty.
Z vazby byl propuštěn jako nevinný o měsíc později.


21.7.1945 Odjezd prvního transportu vládních vojáků z Verony do vlasti.

28.3.1946 Začal sa 8.zjazd Komunistickej strany Československa, ktorý trval do 31.marca.


22.5.1946 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní SS a policie Karl Hermann Frank (Vyšší vůdce SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava)

26.5.1946 Sa v Československu konali parlamentné voľby; v Česku vyhrala KSČ so 40,17% hlasov a na Slovensku Demokratická strana so 62% hlasov.

31.5.1946 Robotníci v bratislavských závodoch zorganizovali manifestáciu namierenú proti Demokratickej strane.

15.4.1947 Skončil sa proces s Jozefom Tisom pred Národným súdom.


30.4.1947 Zemřel svobodník Viliam Gerik (parašutista skupiny ZINC)

22.3.1948 Konalo sa prvé zasadanie Slovenskej národnej rady po februárom prevrate.

23.3.1948 Narodil se generálmajor Vladimír Sova (velitel Vojenské akademie ve Vyškově
)

14.4.1948 Československá strana sociálnodemokratická sa po februárovom prevrate zlúčila s KSS.

17.4.1948 vedenie KSČ a Československej strany sociálnodemokratickej vydali spoločné vyhlásenie o zjednotení, čím sa začal individuálny prestup členov ČSSD do radov KSČ.

7.6.1948 Abdikoval Československý prezident Eduard Beneš.



3.9.1948 Zemřel - Edvard Beneš (prezident Československé republiky)

3.5.1949 v Olomouci sa konala konferencia československých katolíckych biskupov.


19.5.1949 Zemřel generálmajor in memoriam Karel Lukas (Náčelník štábu, Československá samostatná brigáda
)

24.5.1949 v Zjazdovom paláci v Prahe sa konal XI.zjazd KSČ. Hlavná podstata zjazdu bolo vypracovanie generálnej výstavby socializmu v Československu.

14.4.1950 14.04.50 v noci z 13.apríla obsadili Ľudové milície a Štátna bezpečnosť mužské kláštory a uväznili rehoľníkov.



8.7.1950 Zemřel brigádní generál Ota Francl

12.4.1951 Vláda ČSR, na čele s A. Zápotockým, vychádzajúc z rokovania ÚV KSČ z februára 1951, prijala na svojom zasadaní zvýšenie úloh prvého päťročného plánu.


7.6.1951 Zemřel brigádní generál Benedikt Beneš


2.9.1952 Zemřel kapitán in memoriam Rostislav Kazanský (poľný letec pozorovateľ)

3.12.1952 Zemřel divisní generál Bedřich Reicin (náčelník Hlavní správy obranného zpravodajství)

27.12.1952 Zemřel podpukovník Stanislav Adam (Ministerstvo Národní Obrany v Londýně)



3.12.1953 Zemřel plukovník generálneho štábu Viliam Antonín Talský (veliteľ 1. československej samostatnej brigády)


9.1.1954 Zemřel brigádní generál Josef Musil (popravený ve věznici v Leopoldove 09.01.1954)

18.3.1954 Zemřel nadporučík Rudolf Palatický (veliteľ 1. letky Leteckého pluku 1 /01.08.1945-30.11.1945/)


14.10.1954 Zemřel generálmajor in memoriam Bohumil Borecký (velitel 14. divise (1945))










14.5.1955 Vzniká Varšavská smlouva.


31.5.1956 Zemřel - Pavel Beneš




8.7.1957 Zemřel brigádní generál Václav Petřík

29.9.1957 Zemřel divisní generál Josef Ejem

23.3.1958 Zemřel podplukovník Miloslav Hobl (01.10.1951-21.12.1951 Velitel 1. letky )

29.3.1958 Zemřel generál justiční služby Evžen Esteřák

24.8.1958 Zemřel generálmajor in memoriam Jakub Hluchý (prednosta zbrojnej správy 1. československej armády (1944)
)



13.9.1958 Zemřel generálmajor in memoriam Alexander Korda (veliteľ 25. pešieho práporu "Hron" v SNP (1944))



22.10.1961 Zemřel divisní generál Josef Koutňák (velitel 2. jezdecké brigády)




4.1.1962 Zemřel Generál 1. třídy, Brigádni generál ve výslužbě Anton Pulanich (velitel slovenských Vzdušných zbraní
)

22.5.1962 Zemřel - Ernest Otto (osobní tajemník pověřence pro školství)


16.2.1964 Zemřel brigádní generál František Dastich



3.3.1965 Zemřel divisní generál Antonín Sameš


19.4.1965 Zemřel brigádní generál Miroslav Miklík


19.4.1965 Zemřel brigádní generál Alois Boček



27.3.1967 Zemřel generálmajor Richard Tesařík (velitel 3. tankového praporu)


11.4.1967 Zemřel četař Karel Duchna (DD.MM.1967 posluchač 2.leteckého školního pluku)

27.5.1967 Zemřel generálmajor Zdeněk Koranda (náčelník Hlavnej kádrovej správy)

28.10.1967 Zemřel - Božena Káňová (pracovnice odboje, spojka R3s generálem Eliášem,)

11.10.1968 Zemřel plukovník v.v. in memoriam Leopold Šrom (velitel 2. letky, 1. československý stíhací letecký pluk)




8.7.1970 Zemřel brigádní generál Vladimír Kajdoš (ministr železnic)


5.10.1970 Zemřel brigádní generál Jaroslav Matička


20.12.1970 Zemřel generál zeměpisné služby Ubald Kolařík (zástupce velitele Vojenského zeměpisného ústavu)


30.6.1971 Zemřel brigádní generál František Rakovčík


6.7.1971 Zemřel brigádní generál Jaroslav Talášek


12.11.1971 Zemřel major Jiří Malát (01.11.1967-11.06.1968
)


11.7.1972 Zemřel divisní generál Vilém Stanovský (Vězněn komunisty v letech 1952-1960.)


19.1.1973 Zemřel generál šéf technické služby Jaroslav Hrbek (velitel Zbrojní učiliště)


15.3.1973 Zemřel brigádní generál Josef Eret




12.7.1973 Zemřel divisní generál Jindřich Bejl (Velitel V. sboru)


19.3.1974 Zemřel armádní generál Karol Bacílek (ministr národní bezpečnosti)


20.5.1974 Zemřel plukovník Otto Wagner (veliteľ 3. praporu 13. půlbrigády Cizinecké legie)


14.10.1974 Zemřel generálmajor Jozef Belas (náčelník Politického oddelenia Vojenskej akadémie)


23.10.1974 Zemřel plukovník in memoriam Václav Vlček (velitelem I. perutě pluku T. G. Masaryka)

1.4.1976 Zemřel generálporučík Ferdinand Svoboda

10.4.1976 Zemřel brigádní generál Karel Ondráček



6.6.1976 Zemřel generálmajor in memoriam Mirko Vesel (prednosta politickej správy Veliteľstva 1. ČSA na Slovensku (1944)
)




20.4.1977 Zemřel generálmajor in memoriam Ján Černek (veliteľ Doplňovacieho okresného veliteľstva v Nitre (1943-1944)
)

29.9.1977 Zemřel brigádny generál in memoriam Ľudevít Sozanský (1. československý armádny zbor (1945)
)




12.10.1977 Zemřel brigádní generál František Fanta (čs. legionář)


23.11.1977 Zemřel brigádní generál Ján Viliam Lichner




15.4.1978 Zemřel major Alexander Vaško (major delostrelectva
)


20.10.1978 Zemřel generálmajor Ivan Dzamko (zástupce velitele Východního vojenského okruhu)


13.2.1979 Zemřel divisní generál Josef Škvařil (přednosta, VI. odbor (zdravotnický) Ministerstva národní obrany)




17.4.1979 Zemřel brigádní generál Ján Malár (veliteľ delostreleckého oddielu 4. taktickej skupiny(1944)
)




21.4.1979 Zemřel podplukovník v.v. Zbyněk Roušar (Styčný a repatriační dôstojník pri 2. britskej armáde, Nemecko)


6.5.1979 Zemřel armádní generál Otakar Rytíř (1. vojenský okruh, velitel)


8.7.1979 Zemřel generálplukovník Vasil Valo (DD.MM.1971-DD.MM.RRRR první náměstek ministra národní obrany ČSSR)



15.9.1979 Zemřel plukovník Rudolf Bejkovský



13.10.1979 Zemřel divisní generál Jiří Hudeček


20.3.1981 Zemřel generálmajor in memoriam Bohumír Kobliha (velitel Vojenského zeměpisného ústavu (1945-1948))


30.3.1981 Zemřel divisní generál Bohuslav Laštovička

18.4.1981 Zemřel generálporučík Evžen Chlad


8.5.1981 Zemřel plukovník v. z. Armín Scheer (Široký)




22.5.1981 Zemřel brigádní generál Jozef Marko (veliteľ spojovacieho vojska 1. československej armády na Slovensku počas SNP)


25.3.1982 Zemřel brigádní generál Karel Štěpánský


26.3.1982 Zemřel - Josef Šejbl (velitel československé 311. perutě RAF)


1.6.1982 Zemřel Generálmajor Vladimír Hlavatý (Velitel stíhacího letectva Velitelství PVOS (01.03.1955-31.12.1956))

20.11.1982 Zemřel plukovník in memoriam Karel Hlásný (náčelník štábu 2. čs. paradesantní brigády)

16.3.1983 Zemřel generálplukovník in memoriam Václav Prchlík (DD.MM.1955-DD.MM.1968 Náčelník Hlavní politické správy)




26.9.1984 Zemřel generálmajor in memoriam Milan Vesel (veliteľ posádky v Banskej Bystrici (1944, 1945)
)


21.10.1984 Zemřel generálmajor Bohumil Jeřábek (náčelník politického oddelenia 7. armády)



18.11.1984 Zemřel armádní generál Karel Klapálek (1. československý armádní sbor, velitel
)


10.10.1985 Zemřel generálmajor Juraj Gvoth (náčelník Politického oddelenia Vojenská akademie)



16.2.1986 Zemřel generálmajor in memoriam Martin Kučera (zástupca veliteľa 1. československej partizánskej brigády Stalin (1944-1945)
)


25.5.1986 Zemřel plukovník František Sazima (velitel letectva IV. armády)


7.9.1986 Zemřel sborový generál Vladimír Drnec (velitel Velitelství dělostřelectva hlavního štábu)


4.5.1987 Zemřel plukovník Jan Čermák (velitel 312. perutě)


21.4.1988 Zemřel podplukovník Vladimír Daněk (06.04.1976-31.10.1978 Velitel 1. letky )


7.10.1988 Zemřel generálporučík František Bedřich (náčelník Hlavní politické správy)





23.10.1988 Zemřel armádní generál Zdeněk Novák (velitel dělostřelectva II. armády
)


22.6.1989 Zemřel generálmajor in memoriam Miloš Vesel (plukovník delostrelectva
)


24.6.1989 Zemřel plukovník Július Trnka (velitel Skupiny vzdušných zbraní při Východoslovenské armádě
)


8.7.1989 Zemřel generálmajor Rudolf Babka (vojenský a letecký pridelenec v Čínskej ľudovej republike)


14.10.1989 Zemřel generálmajor Emil Koštek (veliteľ Vyšší delostřelecké učiliště)


21.10.1990 Zemřel generálmajor ve výslužbě Miloslav Mansfeld (velitel A letky 68. peruť RAF)


26.3.1991 Zemřel kapitán Valentina Biněvská-Lísková (odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, )



7.6.1991 Zemřel plukovník Bohuslav Kimlička (velitel letky B, 313. peruť)


9.8.1991 Zemřel kapitán letectva v.z. Ján Gerthofer (Stíhací eso SVZ, 26 sestřelů (9x LaGG-3, 5x Il-2, 4x Jak-1, 3x I-16, 1x I-153, 1x Pe-2, 1x La-5, 1x Airacobra, 1x Boston))


1.10.1991 Zemřel generálmajor v. v. František Weber (velitel 310. perutě
)


4.12.1991 Zemřel - Jakub Kreuz (1939 Cizinecká legie, po pádu Francie, zůstal ve Francii, velitel partyzánského oddílu, krycí jméno Leon, po válce hodnost poručíka franc. armády)


5.2.1992 Zemřel generálplukovník Samuel Kodaj (velitel Východního vojenského okruhu)


11.4.1992 Zemřel - Michal Štíma


22.6.1992 Zemřel plukovník Mikuláš Guljanič (velitel 3. čs. bitevního leteckého pluku)

29.7.1993 Zemřel generálporučík Ján Zeman (degradovaný na hodnosť vojaka, hodnosť navrátená po rehabilitácii v roku 1969)




21.1.1994 Zemřel generálplukovník v. v. Ján Ambruš (velitel 312. československé stíhací perutě)


26.2.1994 Zemřel generálmajor Ondrej Kopnický (náčelník vojensko-inžinierskej fakulty pozemných vojsk Vojenskej akademie)


11.10.1994 Zemřel brigádní generál Elemír Polk


26.12.1994 Zemřel generálmajor in memoriam Jozef Tóth (náčelník štábu slovenských Vzdušných zbraní
)


11.5.1995 Zemřel podplukovník Rudolf Galbavý (Velitel Letky 1 SVZ
)


22.6.1996 Zemřel major Miloš Svoboda (asistent jezdeckého výcviku v učilišti v Pardubicích)


1.8.1997 Zemřel generál justiční služby Samuel Korbel


31.10.1997 Zemřel generálmajor vo výslužbe Ján Šavel (spravodajský dôstojník 3. taktickej skupiny (1944)
)


18.9.1998 Zemřel generálmajor v zálohe Ján Repaský

21.10.1999 Zemřel generálmajor ve výslužbě František Chábera (velitel 1. letky 1. čs. stíhacího leteckého pluku)


3.1.2000 Zemřel generálporučík Ferdinand Hanzal (náčelník Hlavní technické správy)


24.5.2000 Zemřel major Štefan Bakoš


20.3.2001 Zemřel major Bohuslav Jiroušek (DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
)


7.6.2001 Zemřel generálmajor Zdeněk Kamenický (xx.09. 1959 – xx.09.1960 zástupce velitele letectva a PVOS
)

4.7.2001 Zemřel generálmajor Ladislav Jilma (náčelník Ženijního technického učiliště)


22.10.2001 Zemřel plukovník Josef Černota (člen výsadku Wolfram
)


5.4.2002 Zemřel generálporučík Josef Brož (velitel 64. ženijní brigády)


30.4.2002 Zemřel generálporučík Jozef Remek (velitel 34. stíhací bombardovací letecké divize
)


10.10.2003 Zemřel plukovník v. v. Gertruda Engelová (šéflekárka týlu, 1. československý armádny zbor)


27.11.2003 Zemřel generálmajor Andrej Faglic (vedúci československej vojenskej misie v Lybii v rokoch 1979-1981)


11.1.2004 Zemřel generálmajor vo výslužbe Peter Vlčko (náčelník štábu 4. taktickej skupiny Muráň (1944)
)




22.4.2004 Zemřel generálmajor vo výslužbe Belo Kubica (veliteľ Pozorovacej letky 3
)

8.9.2004 Zemřel generálmajor vo výslužbe Teodor Obuch (zástupca veliteľa motorizovaného práporu "Haluzický" (1944)
)


11.3.2006 Zemřel plukovník Karol Büchler (šéflekár, 1. československá zmiešaná letecká divízia
)


3.4.2007 Zemřel generálmajor ve výslužbě Antonín Špaček (Předseda Československé obce legionářské)


17.5.2007 Zemřel generálmajor vo výslužbe Anton Rašla (námestník hlavného vojenského prokurátora v Bratislave (1948)
)


21.5.2007 Zemřel generálporučík Jaromír Machač (náčelník vojenské kanceláře presidenta republiky
)

22.6.2007 Zemřel plukovník Jozef Haríň (velitel průzkumné čety 17. pěšího pluku v Bratislavě)

15.10.2008 Zemřel generálmajor ve výslužbě Stanislav Hlučka (pilot 313. perutě RAF)


31.1.2009 Zemřel plukovník v.v. František Cyprich (Veliteľ: Hotovostný roj)

14.3.2009 Zemřel generálmajor ve výslužbě Gustav Svoboda (nasazen při obléhání Dunkerque (1944))


8.7.2009 Zemřel Plukovník Jozef Leško (23.12.1951-31.03.1952 Velitel 2. letky
)


16.11.2010 Zemřel podplukovník Jaroslav Hochman (velitel velitelského roje 5. stíhací letecká divize a 3. stíhací letecká divize)

24.11.2010 Zemřel plukovník v.v. Jan Wiener (V rokoch 1948-1953 väznený v pracovnom tábore pri Kladne.
)


29.1.2011 Zemřel generálmajor Július Henel (zástupca náčelníka Vojenská politická akademie)

25.3.2012 Zemřel brigádny generál vo výslužbe Imrich Gibala (veliteľ roty, 1. československá armáda na Slovensku (1944)
)


8.12.2012 Zemřel podplukovník v.v. Karel Vaš (zástupca prednostu Obranného spravodajství (OBZ)
)


30.4.2013 Zemřel generálplukovník Karel Rusov (Generální štáb, náčelník)


17.2.2016 Zemřel plukovník Josef Křístek (voják, Československý pěší prapor 11 východní)

29.10.2016 Zemřel plukovník v.v. Bedřich Opočenský (v letech 1941-1944 člen odbojové organizace Blaník)



22.12.2016 Zemřel generálporučík vo výslužbe Ján Husák (člen partizánskej skupiny Národný pomstiteľ (1944-1945)
)


26.3.2017 Zemřel generálplukovníkvo výslužbe Jozef Hrebík (veliteľ 1. armády(1977-1981)
)


24.6.2018 Zemřel brigádní generál v.v. Pavel Vranský (narozen jako Pavel Wechsberg)
URL CZ: https://www.valka.cz/Ceskoslovenska-republika-1945-1960-t90751#644540Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Ceskoslovenska-republika-1945-1960-t90751#644540Version : 0
MOD